Únor 2012
V únoru jsem shledal užitečným zmínit Historii klasifikací moravských vín.
27. února 2012
Opět u mne zabodovalo další číslo Vinařského obzoru (2/2012). Opravdu si myslím, že toto periodikum je nejzásadnějším zdrojem informací pro toho, kdo u vína řeší něco víc než jen to, že mu chutná. Krom velice pro mne cenného doplnění historie vinice Kněží hora v Loděnici u Berouna, dvou článcích o cidru, zajímavé přehledné práci o terasách a hned dvou statích o Vinařství dva duby je naprostým zjevením článek Martina Markela z Historického ústavu FF Masarykovy univerzity v Brně Unikátní klasifikace vín na Moravě a Znojemsku za Světové výstavy ve Vídni roku 1873. Relativně nedlouhý článek s nadhledem zasazuje první seriózní pokusy o klasifikaci zdejších vín do dobového, regionálního i celoevropského kontextu. Ukazuje vedle sebe a hodnotí tyto jednotlivé klasifikace a v závěru přináší dychtivým nesmírně cenný soupis původní německy psané literatury na toto téma - něco, po čem pasu už delší dobu. Tak jestli toto číslo neseženete, mohu poodhalit, že Weeber řadil moravská vína do třech skupin: vína ohnivá (z nichž nejlepší jsou z Blatnice, Blatničky a Bzence), vína trpká (z nichž nejlepší z Pavlova a Archlebova) a vína jemná (z nichž nejlepší Šobeské, Suchohrdly a Sedlešovice). Tak to mne těší, že jemnost znojemských vín není má chiméra a že tehdy to stejně jako já brali jako výsadní přednost a ne handycap. Možná by se nad tím mohli zamyslet autoři regulí VOC Znojmo - evidentně tam propagovaná výraznost vín asi nebude mít oporu v terroiru, spíš takto postavená podmínka povede ke snaze technologicky vína zvýraznit. Jemnost - snažme se pochopit jemnost!
........................................................................................................................................
