O Víně

Dostal jsem se, samozřejmě vlastní vinou, do nějakého rychlejšího proudu času. Ačkoliv toto bytostně nesnáším, NESTÍHÁM, řeším milion nezábavných věcí, každou jen tak, aby fungovaly, bez důkladnosti a hlavně bez toho, že bych z ní měl potřebnou radost, když se dotáhne, ba co hůř, ani nestíhám si to poskládat v sobě všechnu tu mozaiku, jestli to tak je dobře nebo ne. Takže i tenhle blogový koutek dost zanedbávám.

 Co mi udělalo radost bylo poslední číslo (dvojčíslo) Vinařského obzoru. Krom jiných nesmírně zajímavých věcí jak historie sklepů pod Kraví horou (jdoucí kriticky až do současnosti - jak vzácné!), zajímavý experiment u doc. Michlovského s modernizovanou formou katechinské metody výroby vín (to víno ochutnáme v rámci akce Jiná vína) mi přišla na zdejší poměry průlomová série rozhovorů a článků Marka Špalka o velkých vínech a o nových sudech. Zatímco za hranicemi se termíny "grand vin" , "vin fin", "fine wine" nebo "vin de garde" bežně skloňují a používají jako ta nejvyšší kategorie vín, tady toto nezdomácnělo. Už v překladech si s ekvivalenty moc nevíme rady a zdejší akademičtí odborníci se na to vždy dívali přes prsty jako na chiméru sommelierů a spisovatelů o víně a ze strany vinařů jen jako marketingovou bublinu a důvod chtít za tato kultovní vína nesmírné peníze. V tomto prostředí, kde se za vrchol všeho považuje medaile z mezinárodní výstavy a účast v Salónu, když tedy vyjde v oborovém časopise poměrně detailní náhled na termín "velké víno" od zdješích lídrů vinařského průmyslu a názory předního výrobce sudoviny, tak to už by mohlo mít nějaký pozitivní posun, který dlouho a marně u zdejších vín očekávám. Velké víno nemůže vyrobit každý odkudkoliv kdykoliv, to není pozdní sběr. ale kdyby se i jen čas od času na prstech ruky napočítalo, to by byla paráda. Možná nejblíže k tomu bude našlápnuto v těch ledovkách/slámovkách - nevím, ty moc nearchivuji, tak nevím, jak se vyvíjejí v čase, jestli jejich bohatost a komplexita se stárnutím vylepšují. Ale třeba v červnu jsem načal Frankovku z Vinařství Koráb, ročník 2007, který jsem tehdy koupil při jejich první návštěvě - toto je mimořádné víno, kterému bych se nestyděl říkat velké, a čas archivace ho zušlechtil do bohatosati a krásy. I rýňák z téhož roku, kvašený spontánně, včera načatý dokonale splnil to, co od archivace nadějných vín očekávám.

Mimochodem z oné série článků o velkých vínech vyplynulo, jak je to s legendárními ročníky Šobesu 2000 a 1997 - tato vína jsou tak nepřekonatelná, protože zrála v sudu. Bohužel od ročníku 2001 už v nerezu (ale 2002 byl též skvělý, dle mé zkušenosti s osm let starými, i když ne tak jak předešlé). Ovšem...na základě toho se uvažuje ve Znovínu k návratu k sudovině. Hurá!

........................................................................................................................................

Další možnost setkat se s tím, co je též archivace,  mám v těchto týdnech. Známá odjela dlouhodobě na Ukrajinu a já dostal čtyři tašky vín, které její manžel na vysokém postu v jednom řetězci dostával jako pozornosti od dodavatelů. Sám má radši ale pivo, takže lahve končily na hromadě pod postelí v ložnici. Navíc se to báli otvírat už i z poměrně rozšířeného předsudku, že víno je potravina a jako taková má svou expirační lhůtu, do které když se nevypije, tak se zkazí. Podle nich je to tedy nejspíš celé na vyhození, ale ať to proberu a vyházím si sám. Je to pestrá směs od lahví z Lidlu hodně pod stovku až po Sauternes, Champagne, St. Emilion... Moravská vína jdou až do ročníků 1999 - to bude zajímavé!, Chamapgne tam nejstarší je z roku 1986. Tak Champagne, pokud je označené ročníkem, tak by to měl být skvělý ročník a vybrané víno schopné archivace, ovšem uvědomme si, že to bylo skladované naprosto nevhodně. Už jen ty korky vyschlé a rozbředlé... Plán byl vše otevřít, hnusy vylít a nezkazitelné věci jako tokaj nebo Sauternes si vychutnat. Začal jsem hrozivě jantarově vyhlížejícími šampaněmi bez udání ročníku a třeba Rosé d´Anjou 1988 (kdo to neví, víno, které je nejlepší vypít hned po zakoupení). Zatím jsem nevylíval, byť návštěvu bych se tím zdráhal pohostit. Vlastně ten St. Emilion jsme srazili s návštěvou, a ačkoliv to byl zřejmě supermarketový tovar a papírově měl být dávno za zenitem, byl dost supr! Stařinka někdy má něco do sebe, než někde vyhodíte do kontejneru nějakou zapavučinovanou lahev, radši se poohlédněte po nějakém šílenci bez předsudků, kterému chutná :-)

........................................................................................................................................

Tak Mimisterstvo konečně, s čtyřměsíčním zpožděním, vydalo Situační a výhledovou zprávu pro komodity víno a réva vinná. Tištěná jistě bude přibalená k příštímu Vinařskému obzoru, elektronicky se v ní můžete šťourat zde . Docela zajímavá čísla poskytují tabulky o rozšíření odrůd v jednotlivých podoblastech - a to ne jen těch v tzv. Státní odrůdové knize. Mimochodem seznam odrůd ve Státní odrůdové knize je tam též - poslední dobou je těch nových odrůd tolik, že sám jsem se nevyznal v tom, z které už se mohou dělat přívlatky a které mohou být pořád jen jako zemská vína.

........................................................................................................................................

25.8.2011

Když jsem byl začátkem srpna v Žernosekách, zevloval jsem i před vinařstvím a zahlédl pana Kupsu. Z rozhovoru vyplynulo, že mrazíky zdecimovali jejich úrodu takovým způsobem, že nejen že zrušili prodej ve stánku u vinařství kolařům, ale rovnou prý ať nepočítáme s vinobraním a nejspíš ani koštem napřesrok, protože vína bude málo i pro pravidelné odběratele a ještě aby odteklo na těchto akcích náhodným kolemjedoucím, na to už nezbude. Smutné vyhlídky. Teď mi psal ale Aleš Svatoš (jeden z místně/přespolních vinařů - mimochodem tedy, jeho vína rozhodně zkuste!), že i bez vinařství pana Kupsy se ostatní žernosečtí vinaři dohodli, že vlastně by se toho nebáli a Žernosecké vinobraní nakonec v poněkud skromnější podobě v původním termínu 17. - 18.9. bude!!

........................................................................................................................................