O Víně

Byla to moje první sólo dovolená a tak jsem si původně myslela, jak si vše naplánuji, splánuji a rozvrhnu, ale nakonec nebyl čas na nic a operovala jsem až na místě. Rychlá cesta z letiště do hotelu taxi bylo tedy to nejrychlejší a nejsnadnější řešení (fakt a fuckt jsem nepochopila jízdní řády hromadné dopravy na autobusovém nádraží před letištěm a Španělé prostě anglicky nemluví). To, že jede člověk sám, s sebou nese samozřejmě i jistý způsob degustování vín - jak při návštěvách vinařství, tak i ve volných chvilkách na hotelu. Jeden člověk zkrátka = polovina vzorků.

Ubytování jsem chtěla ryze soukromé a poklidné a tak jsem si vybrala hotel Rural Senderos de Abona v Granadille (http://www.senderosdeabona.es/). Za mě mohu jen doporučit. Prostředí čisté a stylové. Zahrada opravdu jako dělaná pro relaxaci - bazének vyhřívaný s výřivkou, lehátka a síťová závěsná lůžka rozmístěná v různých koutech zahrady, nezapomenutelný pomerančovník plný pomerančů, jehož plody jsme si lisovali k snídani. Je to rodinný hotel a k péči o něj podle toho tak i přistupují. Majitelka (75 let) již vdova, 6 dětí, z nichž někteří v hotelu pracují (anglicky uměla alespoň jedna z nich).

První dva dny jsem si nechala na prozkoumání okolí a odpočinek a posléze jsem si do konce pobytu vypůjčila auto. Vůz Fiat Panda patřící společnosti CICAR (Canary Islands Cars), jichž jsme využili i na Lanzarote v roce 2016. Jejich služby jsou perfektní a nikdy bych už neztrácela čas hledáním a zkoušením jiných. Pandu mi večer přivezli do hotelu a v den odletu jsem s ní dojela na letiště, naštěstí to jižní, Aeropuerto de Tenerife Sur. Při vrácení auta na letiště jsem měla instrukce jasné - zaparkovat na veřejném parkovišti P1 nebo P2 a klíčky nechat v kastlíku v palubní desce. To mě sice nenechávalo úplně klidnou, ale co už....prý to takto mají vyzkoušené a bez problémů. Doteď mě nikdo nekontaktoval, tak asi OK. (hold to není jako u nás, kde se krade. Dnes mi z vinohradu někdo vyrval 2 sazenice, mezitím co jsem si odskočila domů na 1,5 hod se najíst. Doufám, že jich ráno nebude chybět víc L)

Kanárské ostrovy, kdysi známé především pro výrobu likérových vín, jako je Malvasía, nyní prožívají novou sezónu v enologii. Tento stav nastal přijetím moderních technologií za posledních 20 let, které vedly k renesanci vinařského průmyslu. Dnes se vyrábějí bílá, červená a růžová vína, která se konzumují hlavně v době, kdy jsou ještě mladá.

Rozkvět vinařského průmyslu nastal v roce 1573, kdy report madridského dvora v čele s Philipem II. poukázal na ústup cukrové třtiny ve prospěch vína. Ohromující poptávka po kanárských vínech začala právě v této době a byla hlavním zdrojem příjmů ostrova téměř po tři století. Tenerifská Malvasía je považována za jednu z nejlepších, ne-li dokonce za nejlepších na světě. Toto je prokázáno i faktem, že William Shakespeare, dostával sud Malvasie ročně k svému platu. Shakespeare vyzdvihuje Malvasíi stále znovu a znovu i ve svých dílech jako Henry IV, Jak se Vám líbí nebo Veselé paničky Winsdorké, kdy se stává nejen nesporným šampiónem, ale i nejlepší reklamou pro tato vína. Malvasía je dále spojena se jmény jako Walter Scott [1], Alexis Kuprin [2], Percy Shelley [3], John Keats [4], Goldoni [5], Gongora [6].

Toto privilegované postavení však nemohlo trvat dlouho. Portugalská nezávislost a britské zákony o lodní přepravě mezi lety 1651 - 1673, kdy všechno zboží obchodované mezi Evropou a anglicky mluvící částí Ameriky, určené k přepravě v britských lodích procházejíc přes britské zákazníky, kdy museli platit vysoké daně, vedlo k poklesu exportu kanárských vín. Tato tržní nerovnováha s Británií a pokračující vzestup cen kanárské Malvasíe vedlo britské impérium k vynalezení série protekcionistických opatření, která zapříčinila prudký pokles exportu do Evropy na konci 17. století a počátku 18. století.

Britská ochrana portugalských vín byla dalším faktorem, který zhoršil pokles obchodu s Malvasíí v 18. století. Portugalská vína byla na britském trhu představena jako exkluzivní pro výrobky britského zpracovatelského průmyslu. Ztráta zámořského trhu a zhoršující se produkční faktory ve vinicích, kdy padlí (1850) a plíseň (1878) způsobily zkázu ostrovní produkce, zredukovaly vývoz pouze pro vlastní interní spotřebu. Poté přišlo období slávy, kdy se kanárská vína zase znovu objevila na různých výstavách, jako Madrid 1877 a Paříž 1896, kde dostala řadu různých ocenění a medailí.

Všechny keře révy vinné kanárských ostrovů mají totiž originální podnože. Réva byla v minulosti ušetřena napadení révokazem. Je hezké vědět, že pandemii tak lze vyléčit izolací. K dispozici jsou vinařské turistické stezky, které vám umožní navštívit vinařství a vinice a pomohou tak poznat bohaté kulturní a gastronomické dědictví ostrovů. Nečekejte však stejně snadnou orientaci, jako na našich naučných vinařských stezkách.

Kanárské ostrovy mají 10 oficiálních vinařských regionů, z nichž 5 je právě na Tenerife: D.O. Abona, D. O. Tacoronte - Acentejo, D. O. Valle de Güimar, D. O. Valle de La Orotava a D. O. Ycoden - Daute - Isora. Tyto výrobní oblasti na Tenerife tvoří 50% celosvětové produkce Kanárských ostrovů. Národní institut pro označování původu (INDO ze Španělštiny) byl založen v roce 1970, za účelem monitorování produkce a kvality španělských vín. Nyní se nazývá pod-oddělení pro označování původu (Sub-departement of Labels of Origin)

První D. O. Tacoronte - Acentejo bylo vytvořeno v roce 1992. Tento region je na severovýchodě ostrova a je složen z měst/obcí - Santa Cruz, San Cristobal de La Laguna, El Rosario, Tegueste, Tacoronte, El Sauzal, La Matanza de Acejento, La Victoria de Acejento, Santa Ursula a podoblast Anaga. Tento region tvoří nejhustěji obdělávanou oblast ostrova. Réva je obvykle pěstována na terasovitých polích a svazích mířících k severu a oceánu. Půda je jílovitá, bohatá a úrodná.

O dva roky později, 1994, vzniklo D. O. Ycoden - Daute - Isora. Pokrývá široký region severozápadu Tenerife a je geograciky tranzitní zónou mezi severní a jižní částí ostrova. Skládá se z obcí San Juan de la Rambla, La Guancha, Icod, Garachico, El Tanque, Los Silos, Buenavista del Norte, Santiago del Teide a Guía de Isora. Vinice zde jsou na popelavých a moc neobdělávaných půdách, jsou příkré a strmé a tak je většina práce prováděna ručně.

Ve stejném roce, tedy 1994, bylo schváleno D. O. Valle de La Orotava. Skládá se z oblastí La Orotava, Los Realejos, Peurto de la Cruz na severu ostrova. V této části jsou půdy lehké, propustné, bohaté na minerály a mírně kyselé. Jsou zde produkována ve stejném poměru vína červená i bílá, trochu méně je růžových. Vinohradníci zde po generace praktikují svůj originální pěstební systém; několik kmenů spletených v dlouhý provazec, který může dosáhnout až 15 metrů, vedeno horizontálně, formováno obvykle 50 cm nad zemí. Známé pod názvy jako „Rastra" či „Machos".

V dalším roce, 1995, bylo vytvořeno další D. O. Valle de Güimar. Je dislokováno na jihovýchodě ostrova a zahrnuje obce Arafo, Candelaria a Güímar. Vinice se rozpínají blízko pobřeží až do výšky 1500 m. n. m. Vulkanická půda a dominantní vítr dodává vínu podstatnou charakteristiku.

Ve stejném roce 1995, v květnu, bylo vytvořeno D.O. Abona. Toto D. O. zahrnuje obce Arona, Adeje, Vila Flor, San Miguel de Abona, Granadilla, Arico a Fasnia (zde je vinařství Mencey Chasna). Vše je rozkládá v jižní části ostrova. Vinohrady jsou v tomto regionu nejčastěji na bílém vulkanickém popelu, který produkuje velmi aromatická vína s obrovským temperamentem.

 Z navštívených vinařství jsem se rozhodla trochu blíže popsat Cumbres de Abona. Zřejmě proto, že mě oslovily jejich krásně barevné a přitom jednoduché etikety. (http://www.cumbresdeabona.es/) Společnost CUMBRES DE ABONA je v neustálém vývoji od roku 1989. Jejich portfolio pojme kromě vína i čistý panenský olivový olej a houby odrůdy Pleurotus ostreatus, které jsou pěstovány v přírodních jeskyních Cumbres de Abona. Je to houba, která přirozeně narůstá na stromech, pahýlech, keřích a jiných dřevinách a krmí se na úkor dřeva.

Vína vyrábí v řadách CUMBRES DE ABONA Clásico - ve své variantě bílé, růžové a červené, FLOR DE CHASNA Selección - výběr a FLOR DE CHASNA Naturalmente Dulce - přirozeně sladké. Samozřejmostí jejich produkce je Malvasía ve svém maximálním výrazu. Pro bílá vína jsou určeny odrůdy Listán Blanco v kategoriích Blanco Seco, Blanco Semiseco, Blanco Semidulce. Pro růžová vína odrůda Listán Negro a pro vína červená odrůdy Merlot, Tempranillo, Ruby Cabernet a Baboso Negro, jejichž kupáž se presentovala jako Tradición Tinto Joven, určené na mladé pití. Ceny se pohybovaly nejčastěji v rozmezí 6-9 euro/láhev, výběry kolem 15 euro. Já jsem si koupila:

1. Malvasíi Testamento Esencia - skvělé sladké víno se zlatožlutou barvou, velmi atraktivní. Intenzivní vůně kandovaného ovoce a aromatických bylin, které se mísí s květinovým dotekem. Na patře jakoby mastné, s velkou rovnováhou a dlouhou dochutí.

2. Malvasía Aromática (v barrique) - barva žlutá se zlatým leskem, velmi čistá a průhledná. Aroma silné, svůdné, tropické ovoce jako mango, různé doteky květin spolu s jemně kořeněnými tóny. Dobře strukturovaná na patře, kyselo-hořká elegantní rovnováha.

3. Flor de Chasna Blanco Seco - bledě žluté a nazelenalé okraje. Příjemné ovocné tóny, s doteky fenyklu. V ústech vyvážené a svěží, charakteristická kyselost, konec dlouhý a osvěžující.

4. Flor de Chasna Rosado Afrutado - barva jasně růžová. Intenzivní vůně se sladkými doteky. Červené ovoce a okvětní lístky růží. Chuť je elegantní, svěží a vyvážená s jemnou povrchovou úpravou citrusů.

Jedním z mých hlavních cílů bylo Muzeum vína Casa Del Vino La Baranda (http://www.tenerife.es/Casa-vino/inicioing.htm), které se nachází na kraji města El Sauzal. Muzeum je bývalý statek, ve kterém najdeme expozici, která zájemce provede historií pěstování a výroby vína až po současnost, včetně popisu jednotlivých činností v angličtině a španělštině. V muzeu je restaurace, prodejna i degustační místnost. Pro získání celistvějšího přehledu o místním vinařství rozhodně tuto návštěvu doporučuji. Určitě stojí i za to vychutnat si skleničku venku na terase, odkud je fantastický výhled na západní pobřeží ostrova. Perfektní bylo, že tady jsem si skutečně mohla vína užívat plnými doušky (hlavně Malvasíe), neboť jsem měla po celý den k dispozici „řidiče" (velmi pohledného, takže jsem se kochala nejen tenerifským vínem) - vnuka majitelky hotelu. On neuměl anglicky, já zase španělsky, ale nějak jsme to nakonec dali. Vína ze všech zmíněných D. O. lze ochutnat i zakoupit v místní prodejně muzea.

Tenerifská vína nebylo úplně snadné koupit. Něco bylo k dostání na hotelu, něco bylo možno zakusit v restauracích a něco v supermarketech - tam byl však výběr pouze omezený na 2-4. Pokud bych měla v jednoduchosti porovnat vína Tenerife versus Lanzarote, tak na Tenerife mi přišla lepší červená, byla více plnější a extraktivnější. Bílá vína mi přišla zase lehčí, výraznější a minerálnější na Lanzarote.

Kromě vína jsem měla dále možnost ochutnat nejlepší a největší steak mého života. Tuším, že to bylo v Los Cristianos. Nejvíce vína jsem vypila z vinařství Mencey Chasna Blanco Seco - 100 % Listán Blanco, čirá žlutá barva, ovocité aroma s lehkým náznakem květin a posekané zavadlé trávy, vyvážené harmonické víno s dlouhou dochutí (https://menceychasna.com/index.php#inicio). Dále jsem snědla nejvíce Jamon Serana v životě, jež nejlépe chutnalo u bazénu s Cavou. Snědla jsem nespočet brambor pečených ve slupce, které měly snad nejlepší slupku ze všech brambor, které jsem kdy jedla. Celý můj předposlední den jsme završili tím, že jsme večer navštívili tetovací studio a nechali si na ruku udělat tetování. Dále jsem se začala učit španělsky (doufám, že mi to vydrží, protože španělština se mi zdá celkem jednoduchá na rozdíl od učení se jazyka českého pro Španěla). Po celou dobu mého pobytu mě věrně a pohodlně provázely moje nové růžové kožené polobotky Desert Pink od firmy VASKY ze Zlína (www.vasky.cz).

[1] Sir Walter Scott, 1. baronet (15. srpna 1771, Edinburgh - 21. září 1832, Abbotsford) byl skotský básník, prozaik, romanopisec a sběratel skotských balad, představitel romantismu.

[2] Kuprin se narodil v Borisoglebsku (1880) a zemřel v Moskvě (1960). Jeho nejslavnější práce jsou různé krajiny.

[3] Anglický básník (4. srpna 1792 - 8. července 1822), jenž patří k nejvýznamnějším romantickým autorům.

[4] Jedním z předních básníků anglického romantismu (31. října 1795 Londýn - 23. února 1821 Řím).

[5] Carlo Goldoni byl proslulý italský dramatik, především autor mnoha desítek komedií, z nichž mnohé se hrají dodnes (25. února 1707, Benátky - 6. února 1793, Paříž).

[6] Luis de Góngora y Argote byl španělský básník, dramatik a kněz, vrcholný představitel období Siglo de Oro („zlatý věk"), vůdčí postava literárního směru známého jako kulteranismus, později též góngorismus. (11. července 1561 Córdoba - 23. května 1627 tamtéž).