Moje poslední cesty za vínem II. aneb „Vína na hrade” a nová slovenská odrůda Rosa
Moje poslední návštěva Modry vyústila v pozvání na jednu z akcí, kterou pořádá prvním rokem sdružení Malokarpatská vinná cesta, a to „Vína na hrade", která se uskutečnila 8. května 2010 na hradě Červený Kameň v Častej. Při příležitosti této cesty jsem se měl možnost seznámit i s novou slovenskou, zcela raritní odrůdou Rosa.
Kolega Artúr Soldán z modranského sdružení Vincúr mně během dubnové návštěvy ve vinařství JaR Ružek pozval na akci „Vína na hrade", která se uskutečnila 8. května 2010 na hradě Červený Kameň v Častej. Jelikož mi tento hrad učaroval již dříve, nemohl jsem pozvání odmítnout, zvláště, že akce měla proběhnout v podzemních hradu, mimochodem největších v Evropě, které jsem ještě neměl možnost shlédnout. Kombinace dobrého vína s tajemnou historií hradních podzemí dávala tušit skvělou akci, a tak slibuji Artúrovi svou účast.
Po příjezdu do Modry mi Artúr slibuje ještě jedno překvapení - seznámení s vínem z nové, mně naprosto neznámé odrůdy Rosa. Zastavujeme se tedy u pana Ing. Tibora Rumana, který mi jednu lahev tohoto svého vzácného vína věnoval. Snažil jsem si najít nějaké informace na netu, ale skoro nic tam o této nové odrůdě není. Proto uvádím alespoň pár informací přímo od pana Ing. Rumana:
Červená moštová odrůda Rosa vznikla v roce 1961 ve VÚVV v Bratislavě jako trojité křížení, kdy Dr. Pospíšilová křížila semenáč Pic poul x Frankovka modrá. Po této první hybridizaci vzniklo novošlechtění nazvané Rubín a jednalo se o intenzivní barvířku. Do této odrůdy se nakřížil Tramín červený, který dokáže ve svém potomstvu výrazně štěpit aromata. V tomto novošlechtění každoročně v průběhu dlouhých roků šlechtitelského procesu převládala chuť a vůně upomínající na červenou růži (u Tramínu samotného je spíše typická vůně růže bílé), proto nová odrůda dostala název Rosa. Vůně i chuť je opravdu raritní a ve světovém měřítku neznámá a výjimečná.
Z pěstitelského pohledu se jedná o odrůdu dávající hrozen spíše menší až středně velký, středně hustý. Bobule je malá až střední, kulatá, se středně silnou slupkou, s velmi intenzivně zabarvenou dužninou. Jednoroční dřevo je hnědé, poměrně silné, dobře vyzrávající. Růst keřů je mohutný a rychlý. Po několika letech vytváří silné kmínky a keř se zahušťuje. Vyžaduje vysoké vedení. Rosa pučí v pozdějších termínech, uniká tak ohrožení jarním mrazem. Je dobře odolná i proti zimním mrazům. I přes svůj mohutný růst nesnáší sucho, které může způsobovat zasychání hroznů. Odrůda je citlivá na padlí révové, ostatní choroby je možno zvládnout běžnou ochranou. Hrozen dozrává středně pozdně, většinou se sbírá v polovině října. Výhodou je, že na keři vydrží dlouho nenarušené. Úrodnost je nízká, pohybuje se kolem 5-8 t/ha, cca 1,5 kg na keř, při cukernatosti moštu 18-25°NM a obsahu kyselin 8-12 g/l. V dobrých ročnících může tvořit i cibéby.
Vína z této odrůdy jsou výjimečná, mají silnou krycí schopnost - víno typu barvířka. Vína jsou velmi extraktivní, se scela originální vůní i chuti upomínající na růži. Během prezentací tohoto vína se stávalo, že pro některé byla tato aromata až příliš aromatická až příkrá, v naprosté většině však byli lidé tímto vínem unešeni.
Lahev pečlivě uschovávám na pozdější degustaci v klidu a už se těším na dnešní odpoledne na hradě.
Ocitám se tedy na Červeném Kameni. Jelikož je ještě dost času do zahájení výstavy, v klidu si vychutnávám atmosferu hradu. Velmi zajímavá je vystavena fotodokumentace z rekonstrukce hradu, která probíhala a stále ještě probíhá od revoluce a odstranila tu spoušť, která na hradě zůstala z dob totality. Dnes je opět hrad v opravdu skvělé „kondici" a již z dálky láká turisty k návštěvě. Osobně musím návštěvu hradu vřele doporučit (http://www.treking.cz/regiony/cerveny-kamen.htm).
V 15 hodin se konečně výstavní prostory otevírají a já vcházím do úžasného podzemí hradu, kde již na návštěvníky čeká 50 vinařství z malokarpatské oblasti, aby nabídli k ochutnání svá vína. Nebudu tady popisovat jednotlivá ochutnaná vína, spíše bych chtěl podtrhnou tu naprosto fantastickou kulisu podzemí hradu pro všechna ta skvělá vína známých i pro mně naprosto neznámých a nových výrobců spod Malých Karpat. Tuto atmosferu ještě podtrhla svým folklórem „Šenkvická muzika", čímž se tako akce stala pro mně naprosto jedinečnou záležitostí.
Zmíním jen některá vinařství, která mně oslovila svou nabídkou. Vína z vinařství Juraja Štiglice z Modry už dobře znám a směle mohu říci, že patří ke špičce mezi malokarpatskými víny. Využil jsem možnosti ochutnat Sylvánské červené tradiční to malokarpatskou odrůdu z vinařství Huttera a spol. z Modry-Kráľovej - recenzi na toto víno zkusím dát brzy dohromady, jelikož lahvinku jsem si dovezl domů. Velmi zajímavé bylo setkání s víny z A.D. 1886 Weinbau MALATCHEK s.r.o. z Limbachu. Tato firma razí cestu tradice a výroby čistých, tzv. horských vín z výše položených vinic na svazích Malých Karpat, preferuje staré odrůdy, typické pro region, jako např. Rother Cyrifandl, Rothgipfler, Bumasti - Traminer, Blaumuskateller. Krásná vína zaprezentovalo mladé vinařství Víno Kanich z Vinosad, obzvláště zapůsobily vína červená - Dornfelder, Neronet, vynikající byl i Veltlín zelený. Na recenzi mám pak připravený Cabernet Sauvignon 2005, na který se už moc těším. Zajímavá, ryze přírodní vína prezentovalo vinařství Vína z mlyna, Doĺany, velmi klasicky působilo jejich Veltlínské zelené. Oproti vínům malých rodinných vinařství prezentoval svá vína také Gigant s velkým „G" - vinařská společnost IN VINO, a.s., působící kromě Modry, kde hospodaří na110 ha vinic, také v tokajské oblasti na Slovensku, v Rusku pak v podhůří Kavkazu. Jejich supermoderní vinařský komplex zastíňuje vše, co jsem v tomto směru viděl v rámci ČR a SK. Jejich vína působila svěže a moderně. Snad se mi podaří tento vinařský komplex působící jako z jiného světa již brzy navštívit a detailněji prochutnat jejich produkci.
Tolik tedy o vínech z hradu. Pokud chce někdo prožít něco mimořádného, ať za rok přijede na Červený Kameň. Tuto akci všem milcům dobrého vína a zajímavých dojmů vřele doporučuji.
Po příjezdu domů jsem nevydržel a pustil se do koštu dovezené Rosy. Zde jsou moje poznatky a dojmy:
Rosa 2009 bobuľový výber - Ing. Tibor Ruman, Modra, Slovensko
Barva je hluboká, tmavě višňově červená, víno je čisté, vzhledově hutné, což odpovídá jakostní kategorii. Po zakroužení skleničkou bohatě slzí, zanechává na skle výraznou košilku. Vůně vína je intenzivní, zajímavá, zcela atypická, se kterou se u jiných červených vín nesetkáme. Oproti ostatním červeným vínům, kde většinou převládá ovocitost, taky jednoznačně dominuje květnatost. Do popředí vystupuje sladkavá vůně červené růže doplněna o akcent pivoňky. Z ovocitých tónu je to černá višeň a směs červeného ovoce, spíše bych však tipnul ovoce kandované, než čerstvé. Vše je velmi široké, intenzivní, působivé. V chuti je víno silné, tělnaté, možno říci mohutné. Chuť je opět květnatě-ovocitá, s bylinkovým a mandlovým nádechem. Kyseliny jsou nižší, třísloviny rovněž nižší intenzity, sladkavé, dobře strukturované. Dochuť je velmi dlouhá, výrazně květinková, s lehce sladkavě mandlovým finišem.
Dle informace Ing. Rumana hrozen byl sbírán při cukernatosti 29-30 °NM, je zpracováno klasickou technologii, alkohol je vyšší, protože víno prokvasilo skoro do sucha. Analytiky nejsou udělané, partie byla malá a víno slouží pouze pro vlastní potěšení a potěšení přátel vinaře.
Víno mně oslovilo svou originalitou a výjimečností. Myslím, že právě pro tuto svou originalitu by se mohlo rozšířit do malokarpatských vinic, určitě si najde své příznivce, z druhé strany nemusí každému chuťově vyhovovat pro svou opravdu intenzivní aromatičnost. Považuji víno z této odrůdy za zajímavé doplnění sortimentu červených vín na Slovensku.
Jen pro doplnění: Rosa se začíná objevovat na výstavách vín na Slovensku a podle získaných ocenění zaujala odborné poroty. Tak např. na „Linčianském džbánku" v Zeleneči letos v dubnu Rosa 2009, bobuľový výber od Ing. Karola Braniša získala s 90 body zlatou medaili, Rosa 2009, neskorý zber od Zoltána Kulcsára z Nového Tekova s 90,33 body taktéž zlatou medaili.
