O Víně

V předminulém zápisku jsem si dal za úkol postupně připomenout některá zajímavá vinařství v apelaci Madiran v jihozápadní Francii. Dnes bude řeč o vinařství Domaine Labranche Laffont, které sídlí v obci Maumusson. Jak jsem již naznačil v úvodu, vede jej žena - a navíc prý velmi sympatická. Jmenuje se Christine Dupuy, vystudovala enologii, rodinného vinařství se ujala v roce 1993, po náhlé smrti svého otce. Začátky asi nebyly úplně snadné, nicméně tehdy měla štěstí, že se mohla opřít o zkušeného rádce, kterým nebyl nikdo jiný než Alain Brumont. Postupně se však vydala vlastní cestou a přiklonila k biodynamice. Dnes je členkou malého vinařského sdružení "A bisto de nas", což jsou něco jako u nás Autentisté - dalšími členy jsou např. Domaine de l'Ancienne Cure (hospodaří v apelacích Bergerac a Montbazillac), Domaine Mouthes Le Bihan (Côte de Duras AOC) nebo Domaine Plageoles (Gaillac AOC). Z webu tohoto sdružení také pocházejí zde uváděné informace, neboť Domaine Labranche Laffont nemá vlastní internetové stránky.

Christine se práce daří, za ono desetiletí se stala součástí madiranské vinařské elity. Také svoje vinařství podstatně rozšířila, z původních 6 ha vinic na dnešních 20 ha. Z nich 17 ha se nachází v apelaci Madiran, odrůdy jsou zde zastoupeny následovně: 70 % Tannat, 15 % Cabernet franc a 15 % Cabernet Sauvignon. Zbývající 3 ha jsou osázeny půl na půl bílými odrůdami Gros Manseng a Petit Manseng, z nichž vyrábí suché i sladké víno s apelací Pacherenc du Vic Bilh AOC.

Dále se budu věnovat už jen červeným vínům, která dělá v zásadě dvě: cuvée Tradition (název se však neobjevuje na etiketě) je směs všech tří červených odrůd, např. v ročníku 2011 bylo složení 60 % Tannat, 20 % Cabernet franc a 20 % Cabernet Sauvignon; školeno částečně v nerezu a částečně ve starých barikových sudech. Vieilles Vignes je odrůdový Tannat, hrozny pocházejí - jak ostatně naznačuje název - ze starých keřů, což v případě posledních ročníků znamená výsadbu s průměrným věkem 65 let. Má ale také parcelu s keři vysazenými ještě v 19. století, které odolaly epidemii mšičky révokazu (hrozny z ní v některých ročnících, např. 2007 nebo 2008, vinifikuje samostatně, výsledkem je cuvée zvané "Préphylloxérique", ale asi nepůjde o velké množství lahví). Školeno rok v bariku, přičemž podíl nových sudů je čtvrtinový až třetinový.

Vieilles Vignes 2006: zelená láhev typu Bordeaux, kvalitní celkorek o délce 45 mm. Barva temně granátová, neprůsvitná. První den je vůně spíše nevýrazná. Chuť plná, s pěknou ovocitostí, kyseliny dodávají vínu svěžest. Třísloviny jsou sice znatelné, ale na Madiran spíše jemné, vzhledem k - relativně mladému - ročníku bych čekal, že budou výraznější. Harmonická a dlouhá dochuť.

Druhý den byla vůně o něco intenzivnější, nejvíce se v ní projevoval tón, který si pomocně označuji jako "sušené švestky", tedy taková ta ovocitost již trochu poznamenaná stářím a kombinovaná s kořenitostí (často tento tón nacházím u pár let starých vín z Languedoku a jižní Rhony). Chuť plná a zároveň výborně sladěná, víno se pije úplně samo.

Tento charakter si drželo i třetí den, jen tělo už nebylo tak výrazné a naopak ovocitost mi připadala více "studená", jako u vín vyrobených v severněji ležících oblastech. Jde ale spíše o drobné nuance, než že by se pod vlivem vzduchu nějak výrazněji proměnilo.

Celkově je to velmi dobré víno, už teď připravené k pití, ale jistě ještě nějakou dobu vydrží. Jediný drobný nedostatek vidím v tom, že tříslovin by mohlo být ještě o chlup více, ty podle mě tak nějak k madiranským vínům patří. Koupeno v německém e-shopu Madiran.de za 11,8 €, což je výborný poměr cena / kvalita.
Při psaní recenze jsem narazil na článek "Christine Dupuy: dentellière de Madiran" (podtitul znamená "krajkářka z Madiranu"), jehož autorem je F. Leclercq. Vinařka v něm vysvětluje svou filozofii: hlavní je pro ni práce ve vinici, vína se snaží dělat s minimem zásahů, aby "sama" ukázala, co v nich je. Obecně se snaží vyrábět harmonická a vyvážená vína, čemuž rozumí tak, že ovocitost bude vždy trochu dominovat nad strukturou, tedy tříslovinami. Ty musejí být co nejjemnější (odtud název článku, krajka je pro Francouze symbolem jemnosti), proto se v poslední době snaží maceraci moštu na slupkách stále více zkracovat. - Toto vše mi dobře koresponduje s dojmy z degustované láhve. Christine Dupuy se zcela vědomě řadí k "moderním" vinařům, kteří se snaží třísloviny - pro Tannat typické - co nejvíce "krotit" a jejichž vína jsou tak pitelná dříve. Otázkou je, jestli tím madiranská vína neztrácejí část své tradiční osobitosti.