O Víně

Château Charmail (čti šarmaj) leží v nejsevernějším cípu apelace Haut Médoc, tedy v rámci oblasti Bordeaux na "Levém břehu". Vinařství (web) se nachází na jižním okraji obce St. Seurin de Cadourne, nedaleko od známého Château Sociando-Mallet. Budovy vinařství zahrnují i zámeček (viz foto), okolo se rozkládá jeho 22 ha vinic, které tvoří ucelený blok, tzn. nejsou roztroušeny na více lokalitách. Složení půd je poměrně jednolité, jde o štěrky s různým podílem hlín a písků, jak je v Médocu obvyklé.

Jméno zámečku pochází od šlechtického rodu Trevey de Charmail, původem z Bretaně, který přišel do Bordeaux už v 16. století. Aktuální podobu získalo vinařství po roce 1982, kdy jej získal Olivier Sèze, který pochází z vinařské rodiny z okolí Fronsac. V roce 2008 jej koupil Bernard D´Halluin, původem Belgičan, nicméně Olivier Sèze zůstal a nadále jej řídí (viz foto).

Odrůdová skladba vinic je následující: Merlot 48 %, Cabernet Sauvignon 30 %, Cabernet franc 20 % a Petit Verdot 2 %. Hustota výsadby činí průměrně 7700 hlav/ha, průměrný věk vinic je 25 let, výnos se pohybuje kolem 48-50 hl/ha, sklizeň je mechanická. Vinařství se na svých stránkách honosí tím, že Olivier Sèze počátkem 90. let vyvinul - ve spolupráci s enologem Michelem Couasnonem - technologii macerace za studena, tzn. před začátkem kvašení. Jejím cílem je vyluhovat více žádoucích látek ze slupek než z peciček, neboť třísloviny a antokyany bývají ve slupkách zralejší než v pecičkách. Víno má pak mít jemnější třísloviny, takže se dá pít dříve, ale nemělo by to být na úkor archivačního potenciálu. "První víno" bývá školeno 12 měsíců v barikových sudech, z nichž je třetina nových. Lahvuje se bez čiření a filtrace. Vinařství dále vyrábí ještě "druhé víno" s názvem "Tours de Charmail", které tvoří asi 20 % produkce.

Nevím, co si o maceraci za studena myslíte, celé to zní dost "technologicky". Každopádně před šesti lety, kdy jsem dvě láhve ročníku 2002 kupoval, jsem nic z výše uvedeného nevěděl, možná by to pro mě v té době ani nebylo až tak podstatné. K nákupu jsem se rozhodl hlavně na základě ročenky Bettane & Desseauve 2005 (Classement des meilleurs vins de France), kde se píše (str. 218), že "víno je nejlepší v několika letech po nalahvování; sice zraje velmi slušně, poté ale ztrácí aromatickou svěžest, která je součástí jeho osobitosti".

Z toho jsem usoudil, že nebude nutné je dlouho archivovat, takže jsem první láhev otevřel poměrně brzy, už v září 2007. Moje tehdejší poznámky jsou zhruba v tomto duchu: školení v barikových sudech je ve víně stále patrné; ani kyseliny a třísloviny ještě nejsou zcela zakomponovány, víno působí poněkud "neučesaně", také trochu vystupuje alkohol. Celkově jsem byl - vzhledem k očekávání - trochu zklamán a nebyl jsem si jistý, zda a popř. kdy se víno ještě zlepší. Shodou okolností nakonec dostalo ještě dalších čtyři a půl roku.

Druhá, nedávno vypitá láhev ukazuje, že čekání se bohatě vyplatilo. Klasická granátová barva, bez zřetelnějších známek stáří. Vůně celkem intenzivní, projevuje se v ní ovocitost, koření, závan dřeva, ale také lehce vegetální tón (i když ne vyloženě kopřiva). Po delším provzdušnění se objevily spíše terciérní tóny, takové lehce zemité, náznak kávy apod. Chuť je celkem plná, šťavnatá, stále pěkně ovocitá, s jemnozrnnými tříslovinami v pozadí. Dochuť výborně sladěná a dlouhá, zcela nekončí ani po minutě. Výborně pitelné, vybízí k dalšímu a dalšímu napití. Krásně zestárlé Bordeaux, které je na vrcholu, ale jistě nějakou dobu ještě vydrží. Také druhý den bylo stále velmi elegantní a harmonické. Opravdu pěkné víno.

Koupeno za 16 € ve Weinhandlung Grimm v Rottweil (jeden z nejvýznamnějších obchodníků s víny z Bordeaux v Německu). Tato cena je vzhledem ke kvalitě ještě rozumná, pil jsem i dvakrát dražší Bordeaux, která nebyla ani zdaleka tak dobrá.

Při psaní tohoto textu jsem si uvědomil, že toho moc nevím o podoblasti, kde recenzované víno vzniklo (na to je psaní blogu dobré, člověk se "dokope" k zjištění si věcí, které by jinak sám od sebe nehledal).

Apelace Haut Médoc vznikla v roce 1936 a dnes má 4657 ha, což je něco přes čtvrtinu veškerých vinic v Médocu. Rozkládá se v délce asi 60 km, od Blanquefort na jihu po St. Seurin de Cadourne na severu (viz mapku). Celkem zde působí 242 nezávislých vinařství (tzn. které vinifikují a lahvují svou produkci) a 150 vinohradníků, kteří jsou členy některého z vinařských družstev (data z webu Conseil des Vins du Médoc).

Haut Médoc patří v rámci hierarchie francouzských AOC k regionálním apelacím. Je to vlastně takové "zbytkové" území, které zůstalo v této části Médocu po vyčlenění šesti komunální apelací - to jsou milovníkům Bordeaux dobře známé AOC Saint Estèphe, Pauillac, Saint Julien, Moulis, Listrac a Margaux. Jelikož tyto apelace "spolkly" ty nejlepší médocké terroiry, je Haut Médoc do značné míry "plebejskou" apelací - ze šedesátky Grands crus classés se jich zde nachází pouhých pět (Château La Lagune, La Tour Carnet, Belgrave, Camensac a Cantemerle). Stejně tak když byla v roce 2003 vyhlášena nová klasifikace Crus bourgeois, z devíti nejlepších vinařství ("Cru bourgeois exceptionnel") neleželo v Haut Médoc ani jedno (Wikipedia).

Mimochodem nevím jak vy, ale osobně jsem měl trochu zmatek v tom, jaký je aktuální status označení "cru bourgeois", přesněji řečeno jsem to přestal po soudním zrušení této klasifikace v roce 2007 sledovat. Vygůgloval jsem, že od té doby místo "klasifikace" funguje jen jakási "oficiální selekce", vyhlašovaná v září, poprvé v roce 2010, a to pro ročník 2008 (informoval o tom tehdy např. Decanter). Jde tedy o zcela jiný princip než u klasifikace z roku 2003, kde byla vinařství roztříděna na základě terroiru, dlouhodobých výsledků apod., přičemž výsledek by prezentován formou ministerské vyhlášky. Naopak "selekci" dnes provádí vlastními silami Alliance des Crus Bourgeois du Médoc, což jí nemůže nikdo zakázat, a to na základě slepých degustací vín z daného ročníku. Ve skutečnosti však zjevně o žádnou zvláštní selekci nejde, např. pro ročník 2009 bylo označení cru bourgeois (už bez rozčlenění na dílčí kategorie) přiděleno celým 246 châteaux z 304 přihlášených. Důsledkem je, že vinařstvím typu Château Poujeaux nebo Chasse Spleen už toto označení k ničemu není a distancují se od něj.