O Víně

V aukru jsem dnes koukal je unikátní a těžko dostupná publikace Rajonizace vinohradnictví v okrese Znojmo a Břeclav. Normálně bych po ní skočil já, ale už jí mám "vytěženou". Do konce aukce jeden den, vyvolávací cena v porovnání s hodnotou směšná, tak kdo se blíže zajímá o vinice na Znojemsku, neváhejte. Podle jména prodejce a jeho sídla téměř jistě vím, kdo to je, a trochu se podivuji, že mi ji nenabídl přímo, když ví, že se o tohle nejvíc zajímám, ale co, nemusím pochopit všechno, stačí, když se s tím smířím :-)

........................................................................................................................................

Tak to mi překvapilo, že jen několik málo minut po zveřejnění výše zmíněného tipu ji někdo okamžitě koupil a našlo by se i dost dalších zájemců (prý je výtisků více a dražba se zopákne) - tedy tištěná kniha asi jen tak nevyhyne, to je dobře. Tak pro četbymilovné mám další tip: před lety vyšla vrcholně zajímavá kniha od Zdeňka Smetánky: Legenda o Ostojovi. To se mi též nedařilo sehnat, bylo to vyprodané. Naštěstí to teď Lidové noviny vydaly znovu, takže jsem napsal Ježíškovi. Jedná se o rekonstrukci všedního života lidí v dvanáctém století. Koho baví si představovat v čem se asi žilo našim dávným předkům, může si počíst fiktivní příběh jakéhosi Ostoje, zreknonstruovaný na základě vykopávek a písemných pramenů.

........................................................................................................................................

Budu asi nařčen, že přesouvám měsíc knihy z března na leden, ale zase sem zavlékám další knihu. Minulý týden už jsem to nevydržel a v antikvariátu v Opletalově ulici jsem si nechal vyndat z výlohy knihu Naše vinařství kolem které mlsně chodím už od léta. Ukázalo se, že to je sborník vydaný s velkou slávou v roce 1936 a který měl nějak shrnout historii a tehdejší stav vinařství v Čechách, na Moravě, Slovensku a Zakarpatské Ukrajině. Něco jsou takové spíš poetické oslavné texty, ba hudba je do toho zamontována, ale je tam pár docela unikátních fotek a některé texty zběžným polistováním též nevyšly marně. No, proč to sem teda píšu, protože tedy i mé fandovství a finance mají své meze, takže 2.200,- Kč za to nedám. No ale kdyby někdo dal, nechť se mi ozve, za úplatu bych si knihu na den dva půjčil a v pořádku zase vrátil.

........................................................................................................................................

Moll mi přeposlal odkaz na článek (zde), který když dočtete celý, možná vás to, jako mne, vybudí k úvahám, jestli i systém hodnocení vín, který je nejen všeobecně přijímaný takřka všemi odborníky a veřejností, ale zdálo by se, že i já sám ho považuji za jakýsi základ pro svá osobní subjektivní hodnocení a třídění na horší/lepší/skvělá, jestli to vlastně není trochu z principu zdeformované a jestli nám při takovém způsobu posuzování něco podstatného neuniká.

........................................................................................................................................

V pauzách a tramvaji pročítám lednový Vinařský obzor, mimo jiné pěkné věci je tam článek od Mojmíra Baroně: Jak těkavá je těkavost. Odnáším si z toho, že nazývat v senzorickém popisu "těkavkami" vůni odlakovače či lepidla je zavádějící, neb to je nejspíš octan ethylnatý jehož obsah není vždy úměrný opravdovým těkavým kyselinám v čele s kyselinou octovou. Práh rozpoznání kyseliny octové je o dost výše než u octanu ethylnatého (správně bych měl jako chemik říkat spíš ethylacetát) a na kyselinu octovou existují zákonné normy, kolik jí tam maximálně může ještě býti. V článku je správně podotknuto, že nižší obsah kyseliny octové nemusí být vždy ku škodě a že může přispívat k větší komplexitě. O ethylacetátu se píše, že může být určitým přechodovým jevem u vín mladších a že vinaři nedělají dobře, když při detekci oné charakteristické vůně zpanikaří a víno odsoudí do sudovky. Prý pokud se jedná o přívlastek předurčený k archivaci, tak je reálná šance, že  "odlakovač" časem z aromatu ustoupí - tedy ne, že by zcela zmizel, ale koncentrace poněkud klesne a při troše štěstí buď pod práh detekce nebo se nějak zakomponuje (no, to už možná rozvádím něco, co tam v téhle podobě nezaznělo). Čili opatrně na pojmy, rozlišujme těkavky od ethylacetátu.

........................................................................................................................................