O Víně

Před více jak třemi roky jsme obdrželi mail od Pavla Košuliče ze stejnojmenného vinařství v Hustopečích. Praktické poznatky týkající se pěstování odrůdy Sylvánské červené, které jsme získali, zpracoval Petr v roce 2006 do článku Informujeme o moštové odrůdě Sylvánské červené. Ano, čtete správně, nejde o překlep a nejedná se o mnohem známější odrůdu Sylvánské zelené. Tak například Vinné sklepy Valtice se v minulosti proslavily Valtickým Sylvánem a řadou přívlastků z této odrůdy, reportáž ročníku 2000 nebo 2002 si můžete přečíst pod uvedenými odkazy. Na základě získaných informací jsme provedli aktualizaci Sylvánského červeného v naší databázi, ze které nyní přebírám základní údaje.

Odrůda: Sylvánské červené
Synonyma: SČ
Výskyt ve vinařských oblastech: Dnes již jen minimálně u Hustopečí a také na Slovensku.
Původ: Podle všech známek se jedná o variantu (mutaci) Sylvánského zeleného. Dokladem býval častý výskyt mutací barvy bobulí nejrůznějšího druhu, kdy se objevují hrozny červené i zelené na jednom keři a mnohdy také a i hrozny dvoubarevné. Tento jev býval pozorován v různých vinařských oblastech. Bývá také uváděno, že se jedná o variantu Burgundského modrého s většími bobulemi - "Bodensee Burgunder", pro toto tvrzení však dosud nenacházíme žádné důkazy. Hrozny Sylvánského červeného jsou daleko větší než hrozny Burgundského modrého. Sylvánské červené bylo dosti rozšířeno v okolí Bratislavy a na Moravě, kde bývalo dosti časté na Znojemsku. Společně se Sylvánským zeleným se také hojně pěstovalo na Hustopečsku, kde se uchovaly ojedinělé zbytky této odrůdy ve vinicích. Naopak na Mikulovsku bylo prakticky neznámé. V Čechách bylo Sylvánské červené roztroušeno ve vinicích na Litoměřicku, kde bývalo dosti oblíbeno - má totiž oproti Sylvánskému zelenému vyšší výnos. To však dnes vzhledem k malému výskytu není možno přesněji stanovit.
Charakteristika odrůdy: Odrůda má zhruba tytéž vlastnosti jako Sylvánské zelené. Dosti často se používá jako hrozen stolní, i když primárně není určena k jídlu. Z tohoto  důvodu bývalo poměrně oblíbené v Čechách. Pro pěstování je možno jej doporučit stejně jako Sylvánské zelené. Jinak o Sylvánském červeném platí vše, co bývá uvedeno o Sylvánském zeleném. Od Sylvánského zeleného se liší jen červenou barvou hroznů a pak tím, že jeho listy na podzim zežloutnou. Dobou zrání a celým vegetačním cyklem se neliší od Sylvánského zeleného.
Zvláštnosti: Ve výnosu je údajně o něco slabší než Sylvánské zelené, názory se však různí. Při zpracování hroznů je třeba postupovat velmi rychle, především nenechávat rmut stát dlouho před lisováním, aby se zabránilo zvýšení barvy, jež bývá často až načervenalá. Bylo pozorováno, že v průběhu stárnutí se tento načervenalý nádech ztrácí. Chemické složení vína je velmi podobné Sylvánskému zelenému. Podle pozorování Výzkumného ústavu vinohradnického v Bratislavě, který v padesátých letech sledoval jakost vín odrůd Sylvánského zeleného a Sylvánského červeného, je víno z odrůdy Sylvánské červené vyšší jakosti, než víno z odrůdy Sylvánské zelené.

Pokud jste během posledního roku navštívili stránky Vinařství rodiny Košuličovy z Hustopečí, mohli jste v sekci Aktuality shlédnout tuto zajímavou zprávu:

S radostí vám všem oznamujeme, že se nám podařilo získat nový vinohrad ve viniční trati Souvratě (v části lidově zvané Štarvicpek - tam kde už jeden vinohrad máme) od jednoho staršího vinaře z Hustopečí . V této vinici o rozloze cca 700 hlav se nachází také cca 150 keřů Sylvánského červeného, takže v ročníku 2009 se můžete těšit i na limitovanou edici tohoto zvláštního a vzácného vína. Vinohrad už jsme ostříhali, takže už jenom povázat, pošplíchat, vylámat, pozastrkovat a pomalu se začneme těšit na další vinobraní.

Když jsme s kolegy loni v říjnu navštívili Vinařství rodiny Košuličovy, narazili jsme na jeden demižon, ve kterém zrovna kvasilo zmíněné Sylvánské červené (viz třetí fotografie níže). Po domluvě se nám podařilo koupit čtyři půllitrové lahve, které jsme si spravedlivě rozdělili. Vína jsem přivezl těsně před vánocemi. U předávky mi Pavel Košulič zklamaně říkal, že ho letos sylván hodně potrápil a není podle jeho představ. Hrozny dosáhly cukernatosti pozdního sběru a pochází z viniční trati Souvratě.

S touto odrůdou jsem ještě neměl zkušenost a proto jsem s velkým očekáváním lahev otevřel koncem února. Adjustáž a použitý korek nehodnotím, protože lahev byla bez etikety a byla uzavřena jen obyčejným lepeným korkem. Barva je hodně překvapivá. Má světlý odstín lososové barvy s narůžovělými odlesky. Naprosto jasné rosé, ale protože má Sylvánské červené stejně jako název červenou slupku, očekával jsem spíše bílé víno s oranžovými záblesky. Má přesnou barvu jako na poslední fotografii, akorát není zakalená, ale čistá. Vůně má zvláštní podobu, něco mezi květinovými a ovocitými odstíny (nedozralé třešně), nemohu si pomoci, ale připomíná čerstvě nalahvované růžové víno, ve kterém se snoubí svěžest a hravost. V chuti se rozprostře příjemná kyselinka a svěžest. Moc příjemné pití pro osvěžení, nic komplikovaného.

Musím konstatovat, že mne Sylvánské červené příjemně překvapilo a pokud budu mít v budoucnu možnost, rád ochutnám další ročníky z Hustopečí, případně z jiných míst ČR.