Můj osobní profil
Vystrčit hlavu z úkrytu ulity může být chápáno jako projev bezbrannosti, uznání prohry a kapitulace stejně jako přehnaného exhibicionismu. Rád bych slíbil, že nebudu oscilovat mezi těmito póly ve svých příspěvcích, ale mohu jen napsat, že se o to budu pokoušet.
*1976
Nick: Flouro
Jsem... A čím vlastně? Laikem, objevovatelem neuchopitelných a nepojmenovatelných pocitů a vjemů, která vína mohou protlačit, aniž bych věděl jak, do šedé kůry mozkové. Při výbojích statické elektřiny stále znovu zasahované smysly. Vybuzování fantazie.
Jsem protihráč v partii, kde není vítězů a poražených, ale fair-play by mělo hrát rozhodující roli. Proto snad volím ve svém mini (ne)profilu ich-formu. Když totiž vína nesou svoji „kůži" na trh, měl bych tak činit i já.
Jsem odkojen Vltavou ale kořeny rodin z Rakovnicka a Žatecka spíš vzbuzují představy o zlatavém moku vznikajícímu z chmele. Vinice nikde v dohledu. Myslím, že ani novoměstská porodnice U Apolináře nezachytila v roce 1976 odlesky slávy dávno zmizelých vinohradských viničních hor. Víno ke mně přišlo po špičkách, ne, já k němu, v poslední dekádě předchozího milénia. Cyklus Putování za vínem s Janem Valou v roli průvodce, Světová encyklopedie vín Toma Stevensona vonící a chutnající vínem na každičké své stránce a s espritem všech vinorodých kontinentů, s nesmírnou pokorou sepsaná a zároveň přetékající zasvěcenými i přesně a výstižně vystavěnými formulacemi Encyklopedie českého a moravského vína pana profesora Krause a kolektivu, a samozřejmě setkání s, pro mne, nezapomenutelnými víny - to vše byly milníky na mé nesmělé a klikatící se cestě k poznávání tohoto výsostného nápoje.
A co mi víno hlavně přináší kromě výprav za poznáním a rozkrýváním nových a nových obzorů? Silná a zapálená přátelství jsou mi ve spojení s vínem tím největším osobním ziskem.
Profesí učitel, docházím k poznání, že víno nás často učí mnohem lépe a víc než kterýkoli pedagog. A nacházím-li kromě vína zálibu v četbě, dramatu a hudbě s nekriticky sběratelskou vášní pro vinylové nosiče, spatřuji paralely mezi všemi těmito koníčky. Stejně jako víno jsou mi i tyto činnosti ve své podstatě velmi privátními a bytostně intimními záležitostmi.
Protože se však necítím být povolaným a vyvoleným, pouštět se do alchymie přípravy vína, beru jako jakousi jedinou logickou možnost splacení dluhu vínu všechna ta skvostná setkání a zážitky, psát o něm, což sporadicky činím na tomto portále od roku 2004. Zda jsem toho ale hoden, nechť posoudí jiní.
