Moje degustace z poslední doby
V poslední době se trochu víc začínám zajímat o slovenská vína, která jsou a asi do budoucna budou stále větší konkurencí moravských vín.
O slovenská vína je už teď větší zájem třeba v Polsku, jsou tam mnohem víc známá a žádaná, než vína z Moravy. Je to určitě i tím, že slovenští výrobci se soustavně zúčastňují vinařských výstav, a to nejen těch nejvýznamnějších, jako třeba krakovské ENOEXPO, ale i lokálních výstav, jako Mezinárodní dny vína v Jasle, nebojí se účasti na regionálně-turistických akcích v Krakově a v příhraničních oblastech v Polsku, dělají prostě dobrou marketingovou práci a tato odvaha jít na 38 miliónový trh zřejmě chybí moravským marketingovým pracovníkům v oblasti vína.
Takže teď už ke třem vínům od našich sousedů:
Tramín červený 2008, bobuľový výber, polosladké - Vinárstvo Ing. Marián Bočko, Šenkvice
Malokarpatský region, oblast pezinská, vinařská obec Grinava
Pro vzhled je typická vysoká viskózní struktura, což způsobuje velmi bohatou tvorbu slz stékajících líně po stěnách skleničky. Barva typická pro odrůdu, výrazná, žlutě zlatavá s odstínem starého zlata. Vůně bohatá, těžká, typicky tramínová, s převahou vůní květinových, s výrazným akcentem bílé růže s dodatkem kořenitosti a medovosti. Chuť koresponduje s buketem, proto nacházíme na jazyku zprvu medovost, opět aroma růží, lehké tóny kořenité a citrusové. Výrobce dodává: "Vȏńa šípkových ruží, litchi a banánu prechádza do typickej korenistej chuti, kde spolu so zvyškovým cukrom dotvárajú plné a harmonické víno." Dá se říci, že se jedná o bohatě stavěný typický tramín. Jedině velmi nízká hladina kyselinek může vzbuzovat dojem určité fádnosti. I když pro tramín je právě nízký obsah kyselin typický, tady by se jejich špetka hodila. Alkohol 12,5 %. Lahev 0,5 L typu Bordó.
Víno oceněné stříbrnou medailí na Výstavě vín Šenkvice 2009 a stříbrnou medailí na Vitis Aurea 2009 v Modre.
Celkový dojem: moc hezké a noblesní víno, které bych doporučil ke slavnostním příležitostem na malé ochutnání.
Moje hodnocení: 84 bodů.
Ze sklepa jsem vytáhl dle mého již dobře uleženou lahev Alibernetu z pezinské oblasti.
Alibernet 2005, kabinetné, suché - Víno Matyšák, spol.s r.o., Pezinok, 2005
Region jihoslovenský, vinařská obec Moča
Výrobcem tohoto vína je rodinné vinařství pana Petra Matyšáka, založené v roce 1989, roční produkce firmy se pohybuje kolem 1,5 miliónů litrů vína ročně, vyrábí vína ze zhruna 30 odrůd vypěstovaných na malokarpatských i jihoslovenských vinohradech. Barva vína je typicky odrůdova, velmi temně červená, možno říci černo-červená, inkoustová. Víno vypadá husté, silně slzí. Vůně je černorybízová, ostružinová, mohutná, velmi výrazná a podmanivá. K ovocitosti se druží kořenitost a aroma tabáku. V chuti lze najít cabernetové tóny, kyselinka poněkud vyšší, celkem dost výrazná, dává vínu svěžest, doplňuje se s příjemnými zakulacenými taniny. I po čase víno vypadá skvěle, možná lépe, než při mé první degustaci tohoto vína v 9/2006. Cena v roce 2005 byla 150,- SK přímo ve sklepě u Matyšáků v Pezinku. Víno nese nálepku Národního salónu vín SR na rok 2006.
Celkový dojem: skvělé, noblesní červené víno, které lze jen doporučit.
Moje hodnocení: 89 bodů.
A nakonec lahůdka a zvláštnost ze Šenkvic.
Šenkvické Otelo 2009, bílé, polosladké - Ing. Ivan Šarmír, Šenkvice
Region malokarpatský, vinařská obec Šenkvice
Během mé návštěvy velmi příjemné šenkvické vinotéky jsem obdržel i lahev tohoto vína. Ihned po otevření lahve vůně prozradila, že se jedná o víno z odrůdy Charvát, jejiž synonyma jsou právě Othelo, taky Isabella, Slovák, Jahoda a jiné. Jedná se o starou hybridní odrůdu, pravděpodobně křížence Vitis Labrusca x Vitis Vinifera, dnes se na vinicích Moravy a Slovenska vyskytuje jen vzácně u drobných vinařů, taky v „ananasové" mutaci, spíše právě pro svou raritní vůni a chuť. Najdeme jí taky v Itálii v oblasti Benátek pod názvem Fragolina (it. Fragola=jahoda). Existuje ve variaci bíle i červené. Výhodou odrůdy je její odolnost vůči houbovým chorobám, nepotřebuje žádné chemické ošetřování. Bobule jsou žlutozelené, s masitou a hutnou dužninou. Sklízí se koncem září. Víno pro svou intenzivní vůní se používá do kupáží, mj. pro výrobu sektů. Smyslnost vůní a chutí vyniká zvláště i vín sladších, občas se používá i na výrobu vín slámových. Pije se jako mladá vína a v gastronomii jsou výtečným dezertním vínem. I když odrůda není uznána nikde v Evropě, vína z ní si našla mezi konzumenty své příznivce a je stále vyhledávanou raritou.
Degustované víno je krásně čiré, hutné, zanechává na skle pár bublinek a četné slzičky. Barva je šedě nazelenalá. Vůně je typicky odrůdová, s dominujícím akcentem lesních jahod. Chuť je jemná, z typickým aromatem po jahodách, s tóny jahodového sametového jogurtu. Ve víně je jen lehký dotek kyselinky, víno i přesto nepůsobí nudným dojmem. Dochuť je velmi dlouhá, opět s jahodovým dozníváním.
Pro mně osobně je to určitá chuťová změna, a změna příjde vždycky vhod. Víno z této odrůdy bude mít určitě své zastánce, ale i odpůrce, já však takovou změnu vítám a víno považuji za vydařený vinařský zákusek.
Moje hodnocení: 87 bodů.
