Leroy S.A., Montagny 2002, 13 % alk.
Již delší dobu jsem nebyl celý víkend doma, a tudíž mé zásoby vína spíše narůstaly. Jakmile se naskytla příležitost a čas, na nic jsem nečekal a otevřel si lahev bílého burgundského, kterou jsem ulovil před dvěma lety při mé návštěvě Francie. Leroy je pro mě vždy výzvou a tak jsem s napětím očekával, co najdu pod zátkou.
Po odříznutí kapsle na mě čekal tradiční pohled na korek (jeho horní část), který by asi mnohé vinné nadšence od pití lahve odradil, viz přiložené foto. Jako znalý :-) jsem se tímto nenechal ovlivnit a korek vytáhl. Takto totiž korky od Leroy většinou vypadají, totálně celé mokré, avšak skoro vždy je víno v perfektním stavu, pamatuji si snad jen na jednu výjimku z mnoha vypitých lahví.
Po nalití do sklenice mě do nosu udeřila vůně přezrálého ovoce až do oxidativních tónů, dále koření (badyán), rozinky, čerstvě upečený závin, mineralita. V chuti se víno projevovalo velmi obdobně, tedy tóny přezrálého ovoce, mineralitou, poměrně slušnou kyselinkou, peckami a jádry z meruněk. Víno bylo středního těla a dochutě.
Upřímně, byl jsem lehce zklamaný, čekal jsem více, ale jednalo se jen o Montagny... Nicméně jsem dále trpělivě čekal, jestli z vína nevystoupí ještě něco dalšího. Časem, jak se víno otevíralo, oxidativní a přezrálé tóny zmizely, zůstala velmi příjemná mineralita, máslo (evokuje až Meursault), peckovina, mandle, chuť nezralých meruněk, koření - badyán a hřebíček, vše se jakoby zpřesnilo a zpevnilo. Víno ukazuje i náznaky struktury, která ovšem není nikterak složitá.
Víno má ještě nějaký potenciál před sebou, pěkné a příjemné pití na sobotní večer a za utracené peníze dobrý poměr kvality a ceny (cca 750,- Kč za lahev). Zase další zkušenost z apelace Montagny, která mi není tolik známa.
