O Víně

Chci předeslat, že se nejednalo o srovnání, spíše o degustaci dvou různých vín, která se sešla při přátelském rozhovoru na jednom stole.

Jako první jsem do sklenek nalil Chateau Carignan Prima 1999. Od ročníku 1998 se na výrobě vína podílí i Louis Mitjaville. Prima je 100 % Merlot z keřů starých 40 a více let, alkohol 12,9 %, více detailních informací lze nalézt zde.

Lahev jsem otevřel již ráno s tím, že jsem ji neodlil a nechal stát na kuchyňské lince při pokojové teplotě. Při nalévání bylo tedy víno otevřeno již více než 10 hodin, což výrazně pomohlo jeho vývoji. I přesto byla vůně ze začátku trochu zavřená, jakoby pod oparem z minerality. Po chvíli vystupují tmavé bobule, kakao, čokoláda, dřevo, sladké taniny, olejnaté tóny, sušená citrónová kůra. V chuti krásně sametové, šťavnaté s jemným tříslem, skvěle pitelné, ale nikoli jednoduché. Pod tmavým ovocem a mineralitou se skrývaly bylinky, zemité tóny, vše působilo krásně harmonicky, dlouhé v dochuti. Perfektní shoda mezi vůní a chutí. Víno se mi zdálo otevřené právě v okamžiku přelomu mezi ovocností a vyzrálostí, mělo od každého něco. Určitě by se dobře kombinovalo s pečeným masem.

Dalším vínem bylo Noà 2004 od vinařství Cusumano (více informací lze nalézt na www.cusumano.it). Víno tvořily odrůdy Nero d´Avola 40 %, Cabernet Sauvignon 30 % a Merlot 30 % ze Sicílie, s alkoholem 13,5 %. Lahev byla po otevření přelita do karafy, kde se víno rozdýchávalo více než hodinu. Z prázdné lahve bylo cítit aroma zavařených jahod. Po nalití do sklenky se toto ještě zvýraznilo a přešlo až do jahodového želé, lesních malin, černého ovoce, jeřabin, rakytníku. Tím ovšem výčet vůní nekončí, během vývoje vína ve sklence se začaly objevovat bylinky, koření, lékořice, mineralita, broskve v plechovce... V chuti bylo znát hlavně tmavé ovoce, jeřabiny, živá kyselina, pěkné tříslo. Víno bylo středního těla s delší persistencí. Vše působilo poměrně lehce, ale zároveň také komplexně a poměrně vyváženě, jen kyselinka byla ještě trochu vyšší. Víno s dalším potenciálem zrání. Dokázal bych si jej představit k nějaké zvěřinové pečeni s jeřabinovým želé či omáčkou.

Každé víno bylo jiné, obě však povedená, krásně zpříjemnila setkání. Osobně jsem preferoval Primu, a to především pro její skvělou pitelnost a harmonii. Toto víno si rád dám znovu, a snad brzy :-).