O Víně

Večer podruhé v historii hostily reprezentativní prostory Mozartova sálu brněnské Reduty. Po loňské první zkušenosti jsem uznal za vhodné letošní vzorky vyzkoušet a večera se zúčastnit. Co mě z loňských zkušeností od účasti odrazovalo, se bohužel potvrdilo i letos, ale opět to dokonale vyvážila některá vína, která byla na vysoké úrovni (a ostatně i ta, která zklamala, protože člověk na to alespoň nepřijde až poté, co koupí celou lahev...)

Odpouštím sličné obsluze, která nezřídka hledala poptávaný vzorek dosti dlouho (kolegovi se dokonce stalo, že napoprvé byl odkázán k jinému stolu a až napodruhé u téhož uspěl...) Největší pnutí ovšem způsobovali mnozí přítomní hosté, kteří v dosti stísněném prostoru s již naplněnými skleničkami postávali a diskutovali, místo aby uvolnili místo ještě neuspokojeným kolegům. Také některé „předbíhací" typy s ostrými lokty mě nenechávaly zcela chladným a často jsem si musel v duchu říkat, že závidím kulturnějším národům. Ostatně tyto zkušenosti si často odvážím i z různých „otevřených sklepů", které mají ovšem tu výhodu, že když se v jednom sklepě sejde větší koncentrace podobných lidí, není problém přejít jinam. V Redutě tu možnost člověk zkrátka nemá. Vždy jsem se naivně domníval, že víno přitahuje spíše lidi kultivované a převážně slušné, ovšem tyto výjimky zřejmě jen potvrdily toto pravidlo. Na pivních či pálenkových akcích bych tedy asi nechtěl být účastníkem :-). Malou nevýhodou je i to, že když se člověk úspěšně prokouše desítkami vzorků s relativně nižším zbytkovým cukrem a dostane chuť zakončit degustaci nějakými sladšími aromatickými víny, má smůlu. Pálava v polosladkém provedení tak na mě například zbyla jen jedna (u které jsem pochopil její nízké bodové hodnocení a nezájem účastníků), u vín sladkých speciálních naštěstí alespoň nejúspěšnější Rulandské bílé 2009 slámové z vinařství Nápravovi.

A co mi letošní Festwine prozradil o produkci z ročníku 2010? Potvrzují se enormní kyselinky ve vínech, doprovázené ale mnohdy velmi pěknou aromatikou. Vína dostávají díky vyšší kyselince zcela jiný rozměr, po podobných ročnících 2008 a 2009 je tu diametrální rozdíl v celkovém projevu vín. I přes to zůstaly pro mě některé stálice. Zcela famózní Ryzlink vlašský 2010 pozdní sběr š. 1024 od Volaříka z Ořechové hory zůstane krásným vínem ještě po dlouhou dobu v archivu. Škoda, že s horším ročníkem přišla u mnohých i vyšší cena, tuhle lahvinku mají u Volaříků za 290,- Kč. Mezi Neuburgy opět subjektivně kraloval pozdní sběr 2010 od Lahofera, podstatně živější a svěžejší než předchozí ročníky, ale opět ukázkově odrůdový. Zklamání se naopak týkalo většiny produkce Vinařství U Kapličky, která mě kromě tradičně pěkného „rýňáku" neoslovila. Dokonce i vyhlášené sladké pálavy mi letos přišly nějaké mdlejší... Pozitivní překvapení se konalo v podobě vín Vinařství Zámečník (odborníky nijak výrazně dobře nehodnoceno), ať už to byl jablíčkovo-kořenitý „sylván" nebo výrazně ovocný Aurelius. Tuto produkci budu muset ještě důkladněji prozkoumat.

Festwine se tedy opět nesl především v duchu velmi dobrých vín. Příští květen se zase budu těšit na další...