O Víně

Další ze série ochutnávek, pořádaných vinotékou Dobré víno Cestrovi, se tentokrát konala koncem dubna v přeloučské restauraci U Soudku. Vedl ji sám vinař, pan Ing. Petr Bíza. Vinařství obhospodařuje 5 ha vinic, z dalších asi 5 ha hrozny nakupuje. Jedná se o rodinnou firmu, pro níž je typické redukování výnosů z jednotlivých keřů a používání nejmodernějších technologií. Zvláštností je, že v produkci převažují červená vína (asi 70 %). Bílá jsou spíše vhodná k rychlejšímu vypití zhruba do dvou až tří let. Vína jsou dodávána převážně do gastronomie, zejména do Prahy.

Měli jsme možnost ochutnat 11 vzorků, šest bílých, jedno rosé a čtyři červené. Jejich řazení bylo poměrně nezvyklé, střídaly se bílé s červenými.

Veltlínské zelené 2010 pozdní sběr. Obsah alkoholu 12 %, 3,5 g zbytkového cukru, 7,5 g kyselin. (Bezcukerný extrakt vinař u jednotlivých vzorků nehlásil, ale pohyboval se prý mezi 22 - 24 g/l.) Barva zlatavá, viskozita nižší. Velmi intenzivní vůně žlutého melounu a zeleného jablka. V těle trochu tenčí, ale jinak velmi příjemné, svěží, ovocné. V chuti byla opět zelená jablka. Dochuť kratší až střední. Nekomplikované ale přesto velmi pěkné víno, kterému jsem dal 7 bodů (z deseti možných).

Sauvignon 2010 pozdní sběr. Obsah alkoholu 12,1 %, 5,9 g zbytkového cukru a 8 g kyselin. Hrozny byly sbírány postupně při cukernatosti 21, 22 a 24 °NM. Světlejší zlatavá barva, viskozita vysoká. V intenzivnější a velmi lákavé vůni byl černý bez, bílý rybíz a broskev. Středně plné v těle, velmi svěží. Vyšší kyselinka sice byla znát, ale rozhodně nijak nekousala. V chuti jsem cítil angrešty a jablka. Dochuť kratší až střední. Opět hezké víno, které bych ohodnotil na lepších 7 bodů.

Rulandské šedé 2010 výběr z hroznů. Obsah alkoholu 12,2 %, 12 g zbytkového cukru, 8,5 g kyselin. Do šedé rulandy tu bylo přidáno 15 % Rulandského modrého. Zlatavá barva, vyšší viskozita. Méně intenzivní vůně pomerančové kůry. Zde už se mi kyselinka zdála dosti zřetelná. Tělo spíše méně plné, v chuti citrusy. Dochuť kratší až střední. Tentokrát trochu horších 7 bodů.

Modrý Portugal 2009 pozdní sběr. Obsah alkoholu 12,4 %, 4,9 g kyselin, suché. Barva tmavého rubínu, nižší viskozita. Středně intenzivní ovocně-květinová vůně, v níž dominovaly přezrálé třešně. Tělo nepříliš plné, nevýrazné třísloviny, jemná, snad až příliš uhlazená chuť, v níž se daly najít tmavé peckoviny. Dochuť kratší až střední. Opět trochu horších 7 bodů.

Neronet 2010 pozdní sběr. Obsah alkoholu 12,1 %, 2,1 g zbytkového cukru. Vyrobeno technologií bílého vína, tedy bez nakvášení slupek. I to u této barvířky dalo krásnou rubínovou barvu. Viskozita vysoká, středně intenzivní vůně malin a trnek. V těle středně plné, velmi příjemně uhlazené v chuti, s méně výraznými tříslovinami. Toto červené se mi líbilo více než předchozí, dávám 7,5 bodu.

Cabernet Sauvignon 2010 výběr z hroznů. Obsah alkoholu 13 %, cukernatost při sběru 24,5 °NM. Sklízelo se jen 0,75 kg z keře, 65 % zrálo ve tříletých barikových sudech. Barva tmavého rubínu, viskozita vysoká. Intenzivnější těžší ovocná vůně, podle mého názoru pro odrůdu ne zcela typická. Alkohol zde trochu vystupoval. Středně plné tělo, třísloviny hezky uhlazené, v chuti hlavně višně. Dochuť kratší až střední. Dávám lepších 7 bodů.

Cabernet Sauvignon Rosé 2010 pozdní sběr. Obsah alkoholu 12 %, 7,9 g kyselin, 3,5 g zbytkového cukru. Barva lososová, vysoká viskozita. Opravdu hezká intenzivnější vůně červeného rybízu a malin. V těle méně plné, ale chuť velmi příjemná, sametová, v níž jsem cítil hlavně tóny černého rybízu. Dochuť kratší až střední. Jak růžová vína moc nemusím, tak tohle se mi líbilo. Možná také proto, že nebylo zbytečně přeslazené. Vlastně jedno z nejlepších růžových, co jsem zatím pil. Oceňuji 7 body.

Chardonnay 2010 pozdní sběr. Také zde byly hrozny sklízeny postupně s cukernatostí 20, 22 a 24 °NM. Obsah alkoholu 12,1 %, 6 g zbytkového cukru, 7,9 g kyselin. Sytější zlatavá barva, viskozita střední. Intenzivnější velmi lákavá, trochu sladce působící vůně exotického ovoce, zejména manga. Tělo opět méně plné, zato chuť představovala velmi zajímavou kombinaci sladkého i kyselého, medu a citrusů. Dochuť středně dlouhá až delší. Toto víno se mi z bílých líbilo nejvíce a zvítězilo i v závěrečném hlasování návštěvníků. Hodnocení někde mezi 7,5 až 8 body.

Tramín 2010 výběr z hroznů. Obsah alkoholu 11,5 %, 8 g kyselin, 26 g zbytkového cukru. Lahev o obsahu 0,5 L. Světlejší zlatavá barva, viskozita velmi vysoká. Výrazná sladká vůně hodně přezrálého banánu. V těle méně plné, chuť ovšem lahodná, ne přeslazená. Dochuť středně dlouhá. Dávám 7,5 bodu.

Chorvát 2010 moravské zemské víno. 3,5 g zbytkového cukru, 7,9 g kyselin. Lahev o obsahu 0,5 L. Tak na tuto odrůdu u nás člověk moc často nenarazí. Když už, tak na její červenou moldavskou obdobu s názvem Isabella, s níž mají prakticky identickou, nezaměnitelnou vůni. Zlatavá barva s nazelenalým nádechem, viskozita střední. Intenzivní vůně lesních jahod. V těle středně plné, výrazná chuť lesních jahod. Dochuť středně dlouhá. Dostává lepších 7 bodů.

Grand Cuvée Bizé 2007 výběr z hroznů. Víno bylo vyrobeno z 85 % Rulandského modrého a 15 % Merlotu. Z keře se sklízelo 0,5 - 0,75 kg hroznů. Zrálo 14 měsíců v barikových sudech. Barva na pomezí velmi tmavého rubínu a granátu s narezlými menisky, vysoká viskozita. Intenzivnější, těžší, velmi příjemná vůně s tóny dřeva, tmavého ovoce a čokolády. Tělo velmi plné, vína je plná pusa. Chuť lahodná, vyrovnaný poměr kyselin, uhlazené třísloviny, zároveň i dostatečně svěží. Dochuť dlouhá. Po chvilce váhání jdu až na 9,5 bodu.

Ochutnávky vedené samotným vinařem patří obvykle k těm zajímavějším. To platilo i tentokrát. Pan Bíza uměl ve svém vyprávění naprosto perfektně skloubit odbornost se zábavností, což návštěvníci jednoznačně ocenili. Velkým plusem byl i jeho velmi zvučný hlas, což se ukázalo jako výhoda hlavně ve druhé části ochutnávky, kdy se již některým hostům přece jen trochu rozvazovaly jazyky. Pobavila mě vinařova typologie zákazníků, které prezentoval pomocí soustředných kruhů. Zatímco prostřední, logicky nejmenší kruh představoval zkušené znalce dobrých vín, největší vnější pak lidi s vínem začínající, libující si hlavně v přeslazených „voňavkách". Podle pana Bízy je třeba zákazníky nejprve nalákat „náborovými" víny a postupně je pak „vysušovat". Těch suchých totiž pak vypijí více než těžkých sladkých.

Pokud mám celkově zhodnotit Bízova vína, není to tak úplně jednoduché. Při zpětném pohledu na mé bodování je zcela jasné, že vína se mi líbila, ale i to, že jsem je skoro všechna ocenil zhruba stejně. Vzhledem k typickému konečnému zákazníkovi, tedy hostu lepší restaurace, který by si jeho vína měl dát k jídlu, jsou ideální. Příjemná, jemně voňavá, lehká, s trochu vyššími kyselinkami, nepříliš těžká. Kvalitní vína k dobrému jídlu. Neunaví a dá se toho případně vypít i trochu více. Určitě by nezklamala při nějakém posezení s partou přátel (i takových, kteří vínu rozumí) u dobrého papání. Navíc se člověk nemůže moc splést při výběru, protože jsou kvalitativně velmi vyrovnaná. (Tady bych ještě jako zajímavost uvedl, že závěrečné hlasování hostů o nejlepší červené i bílé večera vůbec nedopadlo nijak jednoznačně, prakticky všechna vína si nějaké hlasy získala.) Nenazval bych je ale zážitkovými víny. Pokud bych si chtěl opravdu vychutnat třeba jen dvě sklenky, sáhl bych asi po něčem jiném. To ale evidentně není vinařovým cílem a jeho obchodní strategie je zřejmě úspěšná, protože podle jeho vlastních slov nemá s odbytem žádné potíže. Že ale umí dělat i vína jiného kalibru, prokázal poslední vzorek. Grand Cuvée Bizé představovalo absolutní výjimku, zásadně se lišící od ostatních vín prezentovaných tento večer. Excelentní víno, kterému není co vytknout, mistrovský kousek. Mimořádné kvalitě odpovídala i zřetelně vyšší cena 690,- Kč (ostatní lahve se pohybovaly mezi 210 až 240,- Kč).