O Víně

Do Kvícu je o něco horší spojení, ale pokud se někdo, třeba já, obětuje v řízení auta (což samozřejmě znamená plivat vzorky), Kvíc vůbec nevadí. Byli jsme tam první, což miluji: žádné mačkající se davy, žádné už vypité vzorky... další skupiny dorazily záhy, ale na mačkání to naštěstí díky dlouhatánskému stolu ani tak nebylo. Horší bylo, že interiéry vinařství jsou z pochopitelných důvodů klimatizovány na sklepní teplotu, takže hodinka a kus, kterou jsme na degustaci měli vyhrazenou, úplně stačila, i tak křehly prsty a venku jsme rychle lapali po jarním hřejivém sluníčku.

No ale už rovnou k vzorkům. Vinných bylo 112, plus aroniové, jablečné a vinné mošty a medovina pětadvaceti vinařství a soukromých vinařů z České vinařské oblasti. Některé zdejší mikrovinaře jinak ztěží má normální smrtelník možnost ochutnat, a vlastně i poměrně známá česká vinařství v regálech běžných obchodů moc nebývají a když je chcete ochutnat, musíte vložit do shánění určité množství energie. A proto jsem i rád přijel, zaplatil 190,- vstup (ženy měly zřetelnou slevu - a pak že rovnoprávnost!), tuším pětikorunu katalog, padesátikorunu za pěknou OIV sklenici a hurá do toho. Člověk nemusel balancovat v ruce obtěžkané katalogem, tužkou a skleničkou ještě nějakými trapnými víněnkami a obsluha byla výtečná: stačilo jen o ně zavadit pohledem a už se blížily, stačilo jim jednou na začátku vysvětlit, že mi stačí jen minimální degustační množství a pamatovali si to až do konce. Plivací džbánek jsem ani nepoužil - bylo jich dost na tom dlouhém stole. Snad voda na výplach by se šikla, když člověk narazil na obzvláště nepovedený vzorek, ale jinak pro mne organizací degustace snů. Stihl jsem nějakých 48 vzorků, z kterých vyjímám jen ty obzvláště doporučeníhodné:

Lady Lobkowicz, jakostní známkové suché bílé, Bettina Lobkowiczová, Mělník - krásná vůně květů a rozkrojeného jablka a ultrafresh šťavnatá chuť. Koukal jsem na webu na cenu,  za 95,-Kč mi tohle víno přijde jedna z nejlepších koupí.

Lady Lobkowicz, jakostní známkové suché červené, Bettina Lobkowiczová, Mělník - pěkná vůně višní a rozkouslých jablečných jader, i chuť má švih, nemá chybu a přitom není nějak šablonovité tuctové, euromoderní, má to svým způsobem charakter středoevropského vína. Cena stejná jak u bílého.

Bacchus 2010, 19,5°ČNM, Singer Milan a Mirek, Žalhostice, Za školou - vůně šla malinko do škrtátka od sirek, ale v chuti čisté, krásně chlapsky kyselé.

Kerner 2009 zemské, Kraus, Mělník - nasládlejší kopřivo-angreštová vůně a vyvážená, propracovaná, bohatší chuť.

Kerner 2009 výběr z hroznů, Luděk Vondrák, Mlazice - nádherná přezrálá ušlechtilá komplexní vůně, ovšem chuť působí suše, přitom nikoliv neharmonicky. Ukázkové, taková vína se u nás nevídají skoro vůbec.

Ryzlink rýnský 2010, 20,5°ČNM, Singer Milan a Mirek, Žalhostice, Za školou - moc pěkná majestátnější vůně do čerstvých bylin, lehounká příměs toho, čemu se říká sirná vada, ale v tomto případě to víno spíš ozvláštňuje než že by to škodilo. Kyselina výrazná, ale to k tomuto ročníku patří.

Rulandské bílé 2010 zemské, Petr Rychtařík, Kvíc - slabší ale čistá vůně, lehce bylinná, podobně i chuť. Bez ohledu na kyselinu danou ročníkem takové „jemné" víno, taková vyhledávám.

Tramín červený 2009 jakostní polosuché, klášterní vinné sklepy Litoměřice - charakteristická vůně litoměřickcýh tramínů, komplexnější ale lehčí, chuť navzdory zatřídění spíš suššího projevu s lehkou hořčinkou v závěru. Tramíny jsou tradičně z Litoměřických sklepů nejlepší.

Tramín červený 2008 pozdní sběr polosuché, Žernosecké vinařství, Lovosice, Pod Lovošem - až omamná porce vůně, hedonictická lahodná barokní chuť, přitom neobyčejně „vzdušná", pitelná.

MOPR 2009 zemské, Žernosecké vinařství, Lovosice, Pod Lovošem - opět velmi silná vůně, která ale má docela švih, nesmí se moc pitvat, to by z toho vylezly spíš hrušky než muškát, pitelná lahodná (a opět hrušková) chuť.

Cuvée André+Zweigeltrebe 2009, VSV Karlštejn - zvláštní vůně ke zkoumání, snad i vůně krámku s obuví, vážná chuť s perspektivním tříslem. André vůbec pokládám čím dál víc za odrůdu potenciálně schopnou velkých vín, a i směskám propůjčuje majestát.

Modrý portugal 2009 pozdní sběr, ČZU Praha - možná pro mne nejlepší víno přehlídky a určitě nejlepší portugal za velmi dlouhou dobu. Modelové, typické, plné energie.

Modrý portugal 2009 ?, VSV Karlštejn - o něco jemnější vůně, a severštější chuť zvláštně zimomřivě natrpklá jak aroniová šťáva.

Svatovavřinecké 2009 jakostní, Žernosecké vinařství - hruškošvestkové, neobyčejně dobře pitelné.

Svatovařinecké 2009 jakostní, Jiří Lobkowicz, Mělník - sebevědomé, velmi ovocité a po technologické stránce opravdu povedené a vyvážené.

Rulandské modré 2009 zemské, A. Tureček, Praha, Grébovka - podobně jak u žernoseckého vavřince neobyčejně příjemně pitelné, švestko-třešňové.

Rulandské modré 2009 výběr z hroznů barrique, Botanická zahrada hl. města Prahy - mírně plastová vůně, ale to u pinotů často bývá, mile ovocité, žensky měkké víno.

Rulandské modré 2009 jakostní, Klášterní vinné sklepy Litoměřice - Řada hodnotitelů by toto víno setřela, že je takové malovinařsky jednoduché. Ale to je právě čím dál větší vzácnost, jak jsou i malá vinařství oslněná a v podstatě už závislá na nejmodernějších technologiích. Já mám takováhle nekomplikovaná prostá vína rád a tohle je mimořádně vyvážené, teplé, hladké. Víno do slunečného jarního dne.

Pinot noir 2007 jakostní, Bettina Lobkowiczová, Mělník, bez uvedené trati - sofistikované a velmi vyvážené, jsou tam všechny aspekty, které správný pinot má mít: kyselina, tříslo, hořkost, natrpklost, vše v tom správném poměru. Za stodvacet korun? Další mimořádně dobrý kup.

Dobrá akce. Rozhodně příště přifrčím zas, a možná mi zbyde konečně víc času na pokec s panem Rychtaříkem, jehož přehled o tom, co je kde v České oblasti mezi vinaři nového, je pro toho, kdo chce „být v obraze" nedocenitelný.