O Víně

V sobotu 15.4. se ve Valticích konaly otevřené sklepy. Vstupné bylo 400,-Kč, za to dostal návštěvník skleničku, mapu a poukázky na ochutnání jednoho vzorku podle výběru vinaře v každém ze 17 otevřených sklepů a vinoték. V praxi to ale fungovalo velmi různě. Někde si člověk mohl za kupon vybrat prakticky z celé nabídky, jinde ze 2-4 vzorků, v jednom případě byl k dispozici opravdu jen jeden, který mě navíc moc neoslovil. Další vína se dala koupit za 5-25,- Kč. Tento systém nutil návštěvníky se mezi jednotlivými vzorky docela dost projít, protože jednotlivé sklípky byly všude možně po městě. To bylo svým způsobem dobré pro naši kondici a víno tolik „nelezlo" do hlavy, ale já třeba obvykle raději neprocházím zdaleka všechny sklípky. Spíše si vyberu pár nejzajímavějších a v těch toho okoštuji více. To se jak vzhledem k systému kuponků, ale i ke vzdálenosti mezi sklípky dost dobře provést nedalo. Plusem bylo ale i krásné prostředí, se spoustou historických památek a opravdu zajímavých a mnohdy dost rozsáhlých sklepů. Kdo měl čas a chuť, mohl navštívit i různé další doprovodné akce.

Co se týče vín, byl jsem příjemně překvapen, protože kromě asi 2-3 průměrných vzorků mi vína hodně chutnala. Katalog toho, co lze v jednotlivých sklepech ochutnat, nebyl bohužel k dispozici a vzhledem k velkému množství lidí prakticky všude jsem si nedělal podrobnější poznámky. Načítat uprostřed davu etikety nešlo, tak jsem si jen zapamatoval odrůdy a sklípky, které mě nejvíce oslovily. V Chateau Valtice byl zajímavý Cabernet blanc a velmi chutný sylván. Klasický vlašáček, ale i oranžové cuvée z Ryzlinku rýnského a Pálavy se mi líbily u Jiřího Kopečka. Příjemné prostředí nabízel vinný sklep Na Příční s pěkným Děvínem. Ve Vinařství Zapletal měli zase dobrý neuburk. Asi nejzajímavější na podívání byl sklep Valtické podzemí, patřící vinařství Annovino Lednice. Ale nakonec asi nejspokojenější jsem byl ve sklepě Radka Hoštického. Pravda, zpočátku jsem byl trošičku rozpačitý. Zatímco jinde se vinaři prezentovali víny v lahvích s etiketou, zde byla většinou jen rozlitá v karafách, případně v lahvích bez etikety. První dojem ale byl rychle rozptýlen po ochutnání několika vzorků, za které chtěl vinař jen symbolický poplatek. Říkal, že víno dělá, protože ho to baví a v jeho případě to nebyl jen nějaký obchodní trik, vína se mi opravdu líbila. Například Ryzlink rýnský, velmi pěkný byl Dornfelder a až překvapivě dobrý a svěží byl Müller Thurgau. Dal se tu ochutnat i „tvrdý". Výborná domácí slivovice měla také úspěch.

Za šest hodin na místě jsem nakonec ani zdaleka vše nestihl. Ve třech sklípcích, které ležely dále od centra, jsem vůbec nebyl, plánované druhé kolo po „top" sklípcích už se mi také nepovedlo, protože akce v šest večer končila. Celkový dojem byl ale příjemný, snad jen ten katalog mi trochu chyběl.