O Víně

Když jsem si všiml, že se pořádá v sobotu 26. listopadu 2011 v Hustopečích mezinárodní přehlídka vín, hned jsem si vzpomněl, jak vysokou úroveň měl mezinárodní košt, kterého jsem se tam před lety zúčastnil. Lákalo mne to tam zajet, a vysoko nastavenou laťku na místě prověřit, ale... Tak jsem aspoň upozornil pár známých a nakonec pan Klon upozornil i mne, a poslal mi i katalog výstavy, který si můžete prohlédnout pod článkem. Jistě zaujme velmi pěkné průvodní slovo. Hustopečští pořádají už druhý rok přehlídku pod názvem Světový duel vín, a zatímco loni proti sobě postavili dvojice odrůd, letos byl podtitul NOVOŠLECHTĚNÉ versus TRADIČNÍ ODRŮDY. Novošlechtěné odrůdy jsou z principu nové, málo známé a proto je do katalogu přidán pěkný článek o historii i současnosti šlechtění révy vinné v ČR. Autory jistě není třeba představovat, jen pro ty, co by náhodou nevěděli, Ivana Flajšingerová je manželka vinaře Jana Flajšingera, přednáší o víně a mezi vinaři je známá jako "ta co dělala u Michlovského na rezistentech". Tento článek doporučuji vaší pozornosti a podrobnému studiu! Neméně zajímavé je i pokračování katalogu a hlavně seznam vín, která byla připravená k volné degustaci. Kromě jmen nových a tedy málo známých odrůd, tam najdeme i vína, o kterých snad slyšel každý a i jména některých světoznámých vinařství. Tato pozvánka vybudila další mě známé vínomilce, a hlásili se, buď že přijedou, či naopak nemohou. Já jsem nesliboval, ale nakonec jsem vyrazil, a i když se ten den zima tak silně přihlásila, že ani autobus nejel, nakonec jsem dorazil jen hodinu po začátku. To je na běžném koštu vážná chyba, nejlepší vzorky už bývají vypité, ale spolehl jsem se na to, že Hustopečští vzorky poctivě doplňují v předem stanovených časech. Žádné cavyky, zaplatit vstupné, odložit kabát a hurá degustovat! Musím přiznat, že jsem podlehl tlaku zvenčí a rozhodl se využít příležitosti k přechutnání nových a málo známých odrůd. Takže žádný záznam nemám u rýzlinků, Veltlínu, Cabernet Sauvignonu, Rulandy modré ani u Frankovky. V bílé klasice jsem zkusil jen Chenin Blanc, kterým jsem se zavínil, také proto, že byl hned u vstupného. Pak jsem přešel do dalšího sálu, kde jsem našel bílá novošlechtění a začal je podrobně probírat. Vzhledem k tomu, že podobný nápad jako já mělo více lidí, užívali jsme si i tlačenice. Novošlechtění ale může být i více než 50 let stará odrůda, v podstatě stačí, aby byl znám šlechtitel. Například ještě před padesáti lety byl za novošlechtění považován i Müller-Thurgau. Takže v tomto boxu byla i Pálava a bylo jí tam dost. A protože skoro všechna děvčata, starší i mladší, na koštech vždy důsledně dohlížejí na to, aby se naše domácí Pálava vypila jako první, a nezůstala na ocet, tiskla se tam s námi, takže to byla nakonec tlačenice docela příjemná. Jinde až tolik lidí nebylo, nebo jsem si alespoň nevšiml, a později, s přibývající množstvím vína v krvi, lidé trochu polevili v nalévání, pravidelněji se rozptýlili po sálech a trochu více se věnovali diskusi. Ale prvních pár hodin to neměly nalévačky jednoduché, lidé se chovali disciplinovaně a ani se moc nepřekřikovali, ale vydechnout jim nedali. Nedalo mi to a jedné jsem se zeptal "Jaké to je, být takhle žádaná?" Ani neměla čas odpovědět, dočkal jsem se jen posunku. Zajímavost - zatímco jinde aspoň někdy přidávají k vínu úsměv, v Hustopečích stabilně udržují kamennou tvář. Když už jsem i já povolil a začal prokládat vzorky pauzou, schválně jsem vytáhl telefon a cinknul Romanovi ze Slovenska, který se dušoval, že přijede a přitom ho nikde nebylo. "O chvíľu som tam!" povídá a opravdu, tři hodiny po začátku dorazil a se zájmem si prošel bílá i červená novošlechtění, ještě že tam vypité vzorky doplňují. Na tachometru prý natočil 300 kilometrů jen při cestě sem... No, ale píši se s tím tady proto, abych dal k dispozici svoje poznámky z vín, které jsem ochutnal, protože by to možná i mohlo někoho zajímat. Dělat závěry z pár vzorků, či dokonce jen z jediného, je doslova nerozum, ale málokdo má informací víc a proto je chci zveřejnit. Třeba tak učiní i další, a pokud nás bude víc, snad si budeme moci udělat solidnější přehled.

Takže bílá vína, která mne zklamala a nemám chuť se k nim vracet:
NšB 16 Calardis - ovocné, svěží, ale těžká a nepříjemná dochuť
NšB 41 Bacchus - slabší, tenké, nevyzrálé.

U vzorku 41 jsem si ještě nevšiml, ale u následujících dvou se hned ukázalo, jak ošidné je posuzovat odrůdu podle jednoho setkání. Všechny tři jsou od jednoho výrobce a všechny chutnají stejně. Zaujalo mne to, co bychom mohli pojmenovat absence chuti. Nevadí, s vínem opravdu jemné chuti jsem se už setkal, není těžké si ho vychutnat, stačí jen přepnout chuťometr na jemnější rozlišení. Přepnu tedy a nic. Přepnu na ještě větší citlivost a byla nalezena jen slabá příchuť práškové křídy. Výrobce je z Anglie a tam chybí slunce, a zřejmě vhodná slunná poloha nemá možná půdu, která by dodala vínu plnou chuť. Hrozny byly zpracovány asi dobře, ale můj soukromý odhad je, že vinice jim nabídla asi jen podloží ze silné vrstvy neúrodné křídy. Tak snadno se ale může člověk mýlit... Bacchus a následující dva vzorky určitě doporučuji ochutnat i odjinud.

Vína, která by se dala pít, ale i oželet:
NšB 40 Madeline (zřejmě Madlenka, ale která, je jich více) - slabé, na druhou stranu z UK... Ale dobrá dochuť!
NšB 42 Ortega - slabé, potenciál odrůdy je cítit, ale jinak naprosto bez chuti.

Tím se omlouvám výrobci Stanlake Park, ale na to abych ocenil jejich vína, ještě zřejmě nemám dost sil a zkušeností.

NšB 4 Johaniter - tělnaté, ovocné, ne však úplně příjemné
NšB 13 Juhfark - těžké, ovocné chuti, velmi silné, až nepříjemné
šB 18 Villaris - nic moc, jen středně ovocná šťavnatost
NšB 19 Felicia - slibná vůně, chuť nic moc
NšB 22 Cabernet Blanc - kopřiva, trošku drsné
NšB 28 Rivaner - neutrální, ale slušný
NšB 66 Savilon - tvrdší víno, pevné, ale nezaujalo.

Z vín, která mi chutnala, vynechám ty známé jako Pálava a Aurelius:
NšB 3 Rivaner - ovocné, nasládlé, jen slabší střed
NšB 15 Optima - sladké, tělnaté, dobré, lehce aromatické
NšB 17 Phoenix - pěkná, hravá kyselinka
NšB 23 Cabernet Blanc - pěkné, nasládlé, líbivé, kopřiva jen lehce
NšB 26 Johaniter - pěkné, solidní, chutné, slabě připomněl i předchozí vzorek Johaniteru - odrůdová chuť?
NšB 29 Cabernet Blanc - silně kopřivový
NšB 39 Ortega - slušný, celkem bohatý, pikantní nádech zkaženosti
NšB 64 Rinot - celkem slušný, nasládlý bohatý
NšB 67 Lena - lehký Irsay Oliver, ale s přiměřeným tělem.

Několik vín mi chutnalo moc:
NšB 20 Morio-Muskat - sladké, chutné, tělnaté a bohaté
NšB 21 Huxelrebe - sladké, plné, bohaté, těžké a přitom pikantní
NšB 25 Ortega - sladké, cukríkové, plné, příjemné, zcela bez rušivých příchutí.

Jedno víno, které mne zajímalo, ocenili ostatní tak, že jsem je ani neviděl. Je možné, že u tohoto vzorku se lahve nedoplňovaly, protože nebylo z čeho, ale spíš jsem je vždy propásl.

NšB 24 Cabernet Blanc

Je vidět, že lépe jsem hodnotil sladší vína, což není nic překvapivého, evidentně i ostatní měli stejný názor. Překvapením byl Cabernet Blanc, který svou výraznou kopřivovostí víc než nápadně připomíná Sauvignon. Ten je u vinařů na Moravě pro svou kopřivovost oblíbený, u pijáků už trochu méně. Takže asi nepřekvapí, že Cabernet Blanc je už na Moravě zasázen v množství nepřehlédnutelném, a tak časem určitě ještě ochutnáme. Trošku překvapivě chybí odrůdy, o kterých jsem už dříve psal, a na Moravě už také rostou - Solaris, Milia, Noria, Hetera. To je zřejmě jen ukázkou toho, kolik je nových odrůd, není v silách ani Hustopečských, zajistit je všechny.

Už trochu znaven jsem se přesunul k novošlechtěním červeným. Tam jsem nenarazil na žádné vzorky, které bych odmítal, ba i vína, která bych klidně oželel, byla jen dvě:
NšČ 6 Reberger - pěkná vůně, ale dost prázdná chuť
NšČ 7 Calandro - málo vůně, naopak docela slušná chuť.

Vína, která mi chutnala:
NšČ 2, 4, 5, 13, 16, 41, 51, 61, 63 - nedělal jsem si poznámky, prostě chutnala, jak měla. Agni mělo opět zajímavou příchuť, ale ze všech vzorků této odrůdy, které jsem kdy testnul, tento byl nejchutnější.
NšČ 8 Cabernet Dorsa - silně voňavé, sametové, dobré, po JMF
NšČ 9 Cabernet Cubin - pěkné neutrální,
NšČ 10 Cabernet Mitos - barique, pěkné, měkké třísloviny
NšČ 12 Regent - příjemné, měkké třísloviny
NšČ 14 Heroldrebe - sladké, dobré
NšČ 15 Dunklfelder - hodně sladké, dobré
NšČ 20 Cabertin - dobré, ale přezrálé, nějak mi nesedlo
NšČ 21 Pinotin - čistý v chuti
NšČ 36 Pinotage - ovocné, šťavnaté, pěkné
NšČ 64 Ariana - zajímavě ovocné
NšČ 65 Rimava - měla rušivou příchuť či aroma, kterou jsem nejdříve připisoval průchodu okolo jídelny, ale kolegové potvrdili, že ho cítí také. Kromě tohoto vadného tónu, který asi vzniknul až v láhvi, pěkné bezproblémové víno
NšČ 66 Rosa - bomba vůně, chuť už jen dost dobrá, ve srovnání s vůní se zdála prázdnější.
NšČ 67 Rudava - velmi ovocné
NšČ 68 Váh - pěkné, pevné víno, zdaleka ne tak tvrdé a paprikové, jak je popisováno (moc nevyleželo, jen 2 roky staré!)

Hvězdou mezi vzorky byla Rosa. Vůně silně parfémová, zcela nesrovnatelná s jinými víny. Jen budou muset výrobci pamatovat na to, že u takové vůně bude očekávána i stejně tak výjimečná chuť. Schválně jsem si dal tu práci a obešel několik dvojic a požádal je, ať přičichnou ke sklence. Ženy na tuto vůni reagují výrazně silněji, ihned a správně rozpoznávají parfém, silně to setkání prožívají. Muži reagují zcela standardně, jako na každou jinou vonnou odrůdu. Podle mne by touto odrůdou měli prozkoumat zástupci iniciativy "Ano Víno". Protože nalévané vzorky byly vskutku degustační, a mě stačili tak na tři hlty, obcházel jsem později jen s prázdnou sklenkou a výsledky byly zcela stejné, tato vůně dobře drží. Dobrý dojem na mne udělal i Váh, Heroldrebe a Pinotin.

Jak vidíte, měli jsme se dobře. Občas jsme i užili nějakou zábavu, když někdo nezvládl vyplachovač skleniček a pocákal kolemjdoucí, což jsem, při mé smůle, byl samozřejmě já. Potkali jsme se se známými, já dokonce i s panem Jaroslavem Klonem. Ten už řadu let dělá seznam koštů, před lety jsem na něm spolupracoval i já a od té doby jsme v kontaktu, ale osobně jsme se potkali poprvé. Bylo to tam rozdělené do několika sálů a tak velké, že na fotkách jsem viděl, že tam byl Jožka Šmukař s cimbálovkou, ale já ji fakt neviděl. Dokonce říkali, že dojel pan Glos z Moravské Nové Vsi, nevěřil jsem, ale opravdu! Byl tam ještě s několika pány vlasu stříbřitého, které jsem už někde viděl, nejspíše na nějakých fotkách, jen si vzpomenout na kterých! Závěr už samozřejmě o nějakém seriózním degustování nebyl, už jsem jen prověřil několik slavných červených vín, s kamarády jsme pořešili, zda ta fešná nalévačka je známá herečka či její dvojnice, no a nezbylo, než se vydat domů. Roman, který tam zůstal ještě mnohem déle, psal, že i když se mělo v 20:00 hod. končit, v 20:16 se stále ještě nalévalo, jen padl zákaz otvírat nové lahve. To už jsem byl skoro doma, a i když tohle byl snad jediný košt, kde jsem neochutnal jediný Tramín, tentokrát mi to ani nevadilo.

Přiložený soubor Duel Hustopeče.pdf
Mezinárodní přehlídka vín v Hustopečích