O Víně

Účast na podzimní olomoucké Floře 2011 jsme začali s Milanem plánovat na konci minulého roku. Můj loňský report najdete pod odkazem Dva dny s moravskými víny na podzimní Floře, Milanův tady Ochutnávka vín (nejen) na podzimní Floře Olomouc 2010 a od Tomáše zde Flora Olomouc - a moje „troška do mlýnu“. Už během prázdnin jsem se snažil najít na stránkách www.flora-ol.cz informace o programu, respektive ve kterých dnech bude probíhat představení jednotlivých moravských vinařských podoblastí, ale nikde nic. Až měsíc před akcí jsem od pana Matuly ze Znovínu obdržel info, ze kterého bylo patrné, že víkendový program bude stejný jako v minulém roce. Před degustací jsem se sešel se Zdeňka Rozehnalem, který tuto akci navštívil vůbec poprvé a vzápětí i s Milanem Škodou, který podzimní Floru absolvoval již počtvrté v řadě a může objektivně srovnat jednotlivé ročníky, což se určitě objeví v jeho reportáži v následujících dnech.

Protože jsem byl celý pracovní týden služebně mimo republiku, mohl jsem přijít pouze o víkendu. Když jsem vystoupil po schodech do prvního patra pavilonu A, kde se doprovodný program konal, našel jsem k velkému zklamání pouze Vinařství Fridrich z Vracova a Rodinné vinařství Varmuža z Kobylí, které jsem zde viděl poslední tři ročníky a o kterých se detailně  zmíním níže. Oproti loňsku chyběl stánek BM Vinařství s.r.o. Tvrdonice, Vinium a.s. Velké Pavlovice, Vinařství Hnidák z Nového Poddvorova, Vinařství Kořínek z Hnanic a Zámecké vinařství Bzenec s.r.o. Nejde mi ani tak o to, že zde zrovna tato vinařství nebyla, mnohem více mne mrzí, že je žádná jiná nenahradila.

Doprovodný program vypadal následovně:
13. října 2011 Velkopavlovická podoblast - Jan Stávek, Vinařský Dvůr Němčičky
14. října Mikulovská podoblast - Jiří Uřičář, Zámecké sklepy Bzenec
15. října 2011 - Znojemská podoblast - Karel Matula, Znovín Znojmo
16. října 2011 - Slovácká podoblast - Marian Jemelík, Víno Hruška

Znojemská vinařská podoblast (Karel Matula - Znovín Znojmo a.s.) 15. října 2011:

Degustace začala s menším zpožděním, protože se Karel Matula zdržel na objížďce v Lechovicích. Bleskově bylo ale vše uvedeno do stavu, aby mohla prezentace začít. V úvodu Karel Matula zmínil základní informace o vinařství v ČR, detailně pak o Znojemské vinařské podoblasti a samozřejmě o jednotlivých vinařstvích, která byla zařazena do řízené degustace. Prvním vzorkem bylo Cuvée brut z Vinných sklepů Lechovice. Vůbec poprvé bylo zařazeno šumivé víno, co si pamatuji a nebyl to špatný začátek a to říkám i přesto, že sekt byl podáván do klasických skleniček, určené pro tichá vína, takže perlení bylo prakticky nemožné sledovat už minutu po nalití. Sekt byl vyrobený z odrůdy Chardonnay a Rulandské bílé (alk. 12,0 % obj. a tradiční metoda kvašení). V chuti působil svěžím ovocitým dojmem, ve vůni dominovaly kvasnice.

Druhým vzorkem bylo polosuché Rulandské bílé 2008 pozdní sběr (vinařská obec Nový Šaldorf, viniční trať Načeratický kopec) z Modrého sklepa. Na etiketě bylo ještě uvedeno zlatým písmem Archivní Reserva. Toho vinařství přesedlalo na novou adjustáž a myslím si, že to je krok zpět. Předchozí se mi líbila více. Barva byla velmi světlá a neodpovídala přívlastku ani ročníku. Také ve vůni to bylo velmi nepřesvědčivé. V chuti se zbytkový cukr s kyselinkami absolutně nepotkal a víno mi přišlo velmi rozhozené, absolutně neodpovídalo archivnímu vínu. Zklamání.

Třetím vzorkem byl polosuchý Kerner 2009 pozdní sběr (vinařská obec Drnholec, viniční trať Výsluní) z Vinařství Hort. Loni mne obě Hortova VOC vína ročníku 2009 (Ryzlink rýnský a Sauvignon) absolutně neoslovila. Letos to bylo ale o něčem jiném! Barva měla střední intenzitu a velmi dobrou čistotu. Ve vůni byla nádherná směs ovocito-květinových tónů, které se rozvinuly také v chuti. Je to velmi extraktivní víno, které většina přítomných zaujalo a po degustaci se k němu vrátilo. Vysoký obsah alkoholu (14,0 % obj.) velmi dobře zapadl do výsledného celku, 9,1 g/l zbytkový cukr a 6,8 g/l kyseliny. Archivační potenciál uvádí vinařství až do roku 2015 a dá se tomu věřit. Pro mne nejlepší vzorek tohoto dne na řízené degustaci.

Čtvrtým vzorkem byl polosuchý Sauvignon 2010 VOC (vinařská obec Dyjákovičky, viniční trať U Sklepů) z Vinařství Waldberg Vrbovec. Nádherná viskozita a ještě lepší vůně, kde to byla docela šupa. Výrazný buket černého bezu, broskví a rybízu. V chuti naopak zklamání díky naprosté disharmonii, kyselinky si se zbytkovým cukrem vůbec neporozuměly. Toto byla pro mne první nepochopitelná věc, jak se toto víno mohlo dostat do VOC? Po degustaci jsem zkusil ještě jednou, ale mé první dojmy bych rozhodně nezměnil. Druhé zklamání.

Pátým vzorkem byl polosuchý Ryzlink rýnský 2010 VOC (vinařská obec Slup, viniční trať Dolní vinohrady) z Vinice Hnanice (11,5 % alk., 15,4 g/l zbytkový cukr a 8,2 g/l kyseliny). Nízká intenzita barvy a také vůně mi přišla neodrůdová. V chuti opět zbytkový cukr a kyselinky rozhozené. Nevím, jestli archivace přinese nějaký zásadní obrat, ale pokud má být toto ryzlink podle pravidel VOC Znojmo, tak nevím a nerozumím už ničemu...

Šestým vzorkem bylo polosuché Veltlínské zelené 2010 VOC (vinařská obec Hnanice, viniční trať Knížecí vrch) z Vinařství Kořínek Hnanice, který byl loni zastoupený přímo na stánku. Zde jsem na základě přezkoumání několika vzorků zakoupil pro účely recenze Muškát moravský 2008 odrůdové jakostní (vinařská obec Hnanice, viniční trať Fládnická, hodnocení 7-8-8). Už zmínka o obsahu alkoholu (10,0 % obj.) v nás vyvolala určité pochybnosti. Vůně měla sice náznaky veltlínu, ale v chuti byla opět disharmonie a prázdné tělo. V dozvuku byla jen sladká voda, žádný extrakt a kyselinky (zbytkový cukr 17,6 g/l a kyselinky 7,6 g/l). Asi největší zklamání. Znovu musím konstatovat, jak toto víno mohlo získat klasifikaci VOC? Bláhově jsem se domníval, že právě z ročníku 2010 nebude uvolněno žádné nebo jen minimum vín pod hlavičkou VOC Znojmo, ale zatím se s touto jakostí roztrhl doslova pytel. U tohoto posledního VOC vzorku jsem nabyl přesvědčení, že si nedovedu představit popíjet celý večer takto připravená a dnes degustovaná VOC vína. A pokud jsem měl loni výhrady k vínům s vysokým zbytkovým cukrem, tak letos je to přesně naopak.

Sedmým vzorkem bylo polosladké Rulandské šedé 2010 výběr z hroznů (vinařská obec Dobšice, viniční trať U Hájku) z Vinařství Lahofer. Analytické hodnoty: alkohol 11,5 % obj., 35,9 g/l zbytkový cukr a 9,3 g/l kyseliny. Intenzivní barva a slušná viskozita. Vůně byla mnohoslibná, medová a také kandované ovoce. V chuti ale vyskakuje vysoká hodnota zbytkového cukru a to i přesto, že jsou kyselinky na vysoké hodnotě. Škoda, prokvašení do vyššího obsahu alkoholu by snížilo zbytkový cukr, ale to jsou jenom hypotézy, možná by to nebylo ono.

Osmým vzorkem byla polosladká Pálava 2008 výběr z hroznů (vinařská obec Hnanice, viniční trať U Chlupa) ze Znovínu Znojmo. Osvědčená půllitrová adjustáž si na trhu své obdivovatele zcela jistě našla a i já si často na některých starších ročnících, kdy jsem je ještě kupoval, pochutnávám. Barva i vůně je přesvědčivá a odrůdová, Jsou zde stopy růží a kořenité odstíny. Nemohu se ale v chuti ubránit dojmu, že zbytkový cukr zabíjí přirozenost této odrůdy. Analytické hodnoty: alk. 12,0 % obj., 31,9 g/l zbytkový cukr a 7,4 g/l kyseliny. U tohoto vzorku došlo k neplánovanému zpestření tím, že jedna z lahví Pálavy měla korkovou vadu, takže zájemci si mohli nechat nalít do skleničky, aby se s tímto nepříjemným jevem osobně setkaly. A zájem byl překvapivě velký :-)

Posledním vzorkem byl polosladký Tramín červený 2008 výběr z hroznů (vinařská obec Stošíkovice, viniční trať U Tří dubů) ze Znovínu Znojmo. Analytické hodnoty: alk. 12,0 % obj., zbytkový cukr 31,6 g/l a kyseliny 6,2 g/l. Vůně i barva byla odrůdová a přesvědčivá. Příjemné čajové růže, kořenitost a jemná nasládlost ve vůni i chuti, ve které dominovala velmi dobrá harmonie a extrakt. Víno má stále dobrý archivační potenciál, podle pana Matuly dosáhne vrcholu během 3 až 4 let. Tento závěrečný vzorek se mi jevil jako druhý nejlepší na této degustaci.

Možná by bylo taktičtější ze strany Znovínu nasadit jiná vína, buď klasickou řadu Terroir club, ale v suché nebo polosuché podobě či Lacerta viridis případně VOC. Tato vína podle mne lépe charakterizují tohoto výrobce z vinařskou podoblast.

Po degustaci jsme se na chvíli bavili o aktuálním dění ve Znovínu, o kterém během degustace padla řeč. Pro Znovín je rok 2011 jakýmsi přelomem z pohledu pěstování révy vinné. Do letošního roku vlastnili jen několik málo hektarů na Havraníkách a Šobes. Dnes je tomu již jinak. Začátkem roku 2011 došlo k akvizici Vinice Hustopeče s.r.o., což znamená vinice v rozsahu 265 ha v okolí Hustopečí ve Velkopavlovické vinařské oblasti. O které tratě se konkrétně jedná a do jakých katastrů obcí patří, nebyl Karel Matula schopen podat přesné informace. V době, kdy probíhala podzimní Flora, měl již Znovín respektive Vinice Hustopeče, sklizeny polovinu letošních hroznů. Pro Znovín to může znamenat velmi dobré doplnění produktové řady, především si slibují od modrých hroznů, které na Znojemsku nemají tak dobré podmínky, jako v podoblasti Velkopavlovické. Od ročníku 2011 se proto nedivte, když na tradičních znovínských etiketách uvidíte jinou vinařskou podoblast, případně na nich přibude nová odrůda. Kromě zmíněných 265 ha koupil Znovín další desítky hektarů v podoblasti Znojemské, pokud se nepletu tak v okolí obce Slup.

Dále jsme si obešli jediné dva stánky vinařství. Začali jsme u Vinařství Fridrich z Vracova, u které jsme se zastavili každý rok. Na úvod jsme společně vyzkoušeli dvě bílá vína: Ryzlink rýnský 2010 zemské a Rulandské šedé 2010 zemské. Více mne oslovila rulanda. Oproti loňsku, kdy mne například příjemně překvapil polosuchý Hibernal 2009 zemské (hodnocení 6-8-8) jsme přešli na červená vína. Frankovka 2009 zemské zrála dva měsíce v barikovém sudu a moc se mi líbila. Nechyběla jemná kouřovinka a višně ve vůni i chuti. Toto víno si dovedu představit popíjet celý podzimní večer, mělo krásná třísla a výbornou harmonii. Hodně jsem se těšil na suchý zemský Alibernet ročníku 2010, který zrál 4 měsíce v barikovém sudu. Právě suchý zemský Alibernet ročníku 2007 (hodnocení 9-8-8) mne k tomuto vinařství před několika lety přivedl. Měl opět velmi přesvědčivou až skoro neprůhlednou barvu. Ve vůni těžké kořenité tóny, které přecházely do třešní. Podle mne ale víno potřebuje minimálně rok uležet, aby se výrazná třísla zakulatila.

Na stánku Rodinného vinařství Varmuža z Kobylí jsme celkem ochutnali pět vzorků a u všech jsme společně s panem Varmužou diskutovali, jak se nám vína jeví. Začali jsme novinkou, suché zemské Cuvée Hurka ročníku 2008 je vyrobeno z pěti odrůd: Veltlínské zelené, Neuburské, Muškát moravský, Chardonnay a Ryzlink rýnský. Výroba podobně nezvyklých kupáží je u menších vinařství normální a rozumím této strategii, protože malé šarže několika odrůd se na odrůdová vína nedají prakticky použít, vzhledem k nákladům na zatřídění a výrobu etikety, které vše zbytečně prodražuje. Čistá barva menší intenzity, ale velmi široká vůně, ve které se dalo najít něco málo z jednotlivých odrůd. V chuti byla zřetelná kyselinka, která se ale během nazrávání na lahvi určitě zakulatí. Název Hurka je převzatý ze starého názvu viniční tratě v Kobylí, odkud hrozny pochází. Druhým bílým vínem bylo suché zemské Neuburské 2010 (cukernatost hroznů 21,0 °NM), které pochází z viniční tratě Lumperky v Kobylí. Musím zmínit nádherné Neuburské 2008 zemské (hodnocení 9-9-9), na které jsem zde narazil před pár lety a na které se nedá prostě zapomenout. Ročník 2010 měl krásnou odrůdovou vůni podobně jako ročník 2008, ale v chuti jasně dominovala kyselinka, která extrakt a odrůdovost najburku kazila. Uvidíme, třeba se za půl roku zkrotí a bude to úplně o něčem jiném. Třetí vzorek měl zvláštní název Cuvée Othello 2008 a jednalo se o půllitrovou čirou lahev. Hrozny měly v době sklizně cukernatost 22,0 °NM. Vůně byla intenzivní a šlo o výrazný buket lesních jahod. V chuti se kromě jahod také objevil nádech botrytidy. Hodně zvláštní extraktivní víno, které se mi líbilo. Z bílých vín mne tentokrát nejvíce zaujal zemský Tramín červený ročníku 2008, který zrál dva roky ve starém dubovém sudu! Pro mne nejzajímavější vzorek na tomto stánku. Zůstala zde překvapivě zachována odrůdovost tramínu a navíc se nově objevily medové tóny a čajové růže. V chuti byla zvláštní kořenitost a extraktivnost. Tak takový tramín si své milovníky určitě najde. Přešli jsme k červeným vínům. Nejprve jsme ochutnali Modrohorské Cuvée 2009 zemské, o kterém jsem detailně zmínil před rokem (hodnocení 7-8-7) a bylo to zajímavé srovnání. Nyní se mi suché Modrohorské Cuvée (Frankovka 60 % x Modrý Portugal 40 %) jevilo ještě zajímavější, než před rokem. Lahvovou zralost odhaduji do dvou let. Ročník 2010 tohoto cuvée je stále v sudech a podle pana Varmuži není ještě zdaleka připraveno na to, aby mohlo jít do prodeje. Posledním vzorkem byl suchý zemský Cabernet Moravia ročníku 2009, který mi nepřišel příliš odrůdový a zařadil bych ho spíše mezi lehčí červená vína. Musím kvitovat snahu vinařství o přirozená suchá vína, která mají odrůdový charakter a také se mi líbí odvaha experimentovat.

Mám docela obavy, jestli Dny moravských vín přežijí a zda se nesetkají s ještě větším neporozuměním ze strany našich vinařství. Těžko říct, co bylo příčinou, že zde letos byly jen dva stánky vinařů? Na obou jsme se s kolegy ptali na příčiny a nikdo nám na to nedokázal přesvědčivě odpovědět. Myslím si, že důvodem nebyla cena za čtyřdenní pronájem stánku. Padl dokonce názor, že po mizerném roku 2010 se letos vyzrávání hroznů nadmíru daří a že vinaři nechtějí toto klíčové období promarnit a raději možnost představit svá vína oželela. A to ještě pavilón A, kde se hlavní část Flory už po více jak 50 let koná, čeká v nejbližší době kompletní rekonstrukce. V tisku už delší dobu vychází články o uzavření výstaviště a přesunutí do velkých stanů po dobu přestavby. Uvidíme příští rok.