O Víně

Nultý ročník nesoutěžní výstavy vín, která se zaměřuje na vína připravená metodami netradičními (z dnešního moderně pokrouceného pohledu, často jde totiž o metody zcela tradiční, dávno používané), na vína z neobvyklých odrůd, na vína odvážných a nekonvenčních vinařů jdoucích novátorskými a neprošlapanými cestami, zkrátka na vína, která by na běžných soutěžích, kde se všechno musí nacpat do jednotného, pokud možno nekonfliktního, mustru a sednout nejobecnějšímu vkusu, jsem prošvihla, protože jsem tehdy křepčila kdesi v jesenických hvozdech na svatbě. Loňská zkouška ale zřejmě proběhla víc než úspěšně, ohlasy byly tehdy hodně pozitivní, takže letošní už oficiální první ročník jsem si nemohla nechat ujít.

Ochutnala jsem prakticky všechny vzorky, uniklo mi jich jen velmi málo. Všem vzorkům vystavili organizátoři "rodné listy" s potřebnými informacemi o postupu výroby, původu a analytických hodnotách, které jsou dostupné na webu výstavy Jiná vína. Nebudu tady tyto údaje tudíž uvádět. Hrozně mě překvapilo, jak tahle jiná vína byla vlastně v drtivé většině bezproblémová. Velký podíl na mém vnímání jednotlivých vzorků má jistě fakt, že některá vína např. od Richarda Stávka, Dobré vinice nebo Jaroslava Osičky znám - to, co by mohlo na poprvé člověka třeba lehce vykolejit nebo v některých případech rovnou šokovat, je mi vlastně důvěrně známé a mnou přímo vyhledávané. I přesto si ale myslím, že i člověk, který se se všemi víny setkal poprvé, si mohl najít docela hodně velmi pěkných vzorků, k jejichž ocenění a vychutnání nemusel být úchylem rochnícím si v divnostech.

Po pravdě řečeno, divností bylo málo. Největší hard core byly vzorky Vladimíra Hroudy z Dejvic. Jeho Rulandské červené rané 2008 se mi zdálo dost ujeté, zpětně jsem se mu ale musela omluvit, neboť Čabanská perla 2009 mě rozkašlala na pouhý nádech a kyselost mi stáhla hubu, až se mi frňák s bradou spojil :)

Naopak už svým jménem revoltu proklamující Winepunk halfRED 2010 byl ve skutečnosti výrazně ovocným, svěžím, jemně perlivým, fajnovým malinovo-jahodovým pitíčkem na žízeň, které se dobře a lehce pilo.

Přehlídka vín Miloše Michlovského z nových odrůd byla zajímavá, většinu jsem ochutnala poprvé, o existenci některých jsem neměla tušení. Po michlovsku precizně připravená vína se sice nevymykala metodami výroby, ale právě novostí odrůd. Nejvíce zaujala Ariana 2009, červené, ovocně šťavnaté víno, sametové, teplé a hladké, na pití moc příjemné, a Nativa 2009 s pěknou silnou ovocně kořeněnou vůní až se stopou kávy a čokolády, silné a tělnaté lahodné víno. Absolutně vyladěná byla Malverina 2008 vyrobená modifikovanou kachetinskou metodou, svěží, ovocné, voňavé, téměř veselé víno, přitom elegantní a lahodné.

Z velmi vyvážené kolekce vín vinařství Dva duby z Dolních Kounic nejvíce zaujalo Cuvée Ex Opere Opereto 2008 (lahodné, lákavě vonící, ovocné i kořeněné, s dlouhým nasládlým dozvukem, prostě výborné) a Cuvée Rosa Inferni 2008 (lehčí, s vyšší kyselinou, velmi pitné). Všechna vína dolnokounického vinařství ale rozhodně stála za pozornost a náležitě jsem si je užila.

Sauvignon 2007 "Oxana" od Dobré vinice na mě působí pokaždé jinak, tentokrát mi voněl po jablíčkách s ořechy a rozinkami, kandovaném ovoci. Chuť je nesmírně příjemná, suchá, přitom šťavnatá, elegantní, neotravná, vrstevnatá, současně přímočará. Oxana nezklamala. Otevřete-li si k dezertu ledový Ryzlink Korunku 2010 z Dobré vinice s avizovanými 70 gramy zbytkového cukru (při lahvování), můžete utrpět šok - uvnitř najdete pěkně perlící sekt s vůní sice pěkně nasládlou, ale chutí velmi suchou a řízně minerální. Bavil mě i Májový ryzlink rýnský 2009 - velmi osvěžující, lehce perlivé a jemně zakalené víno, s pěknou vůní zelených jablíček a příjemnou chutí.

Jako vždy zábavné jsou Bočky 2009 od Richarda Stávka z Němčiček. Bílé víno tmavě zlaté barvy potřebuje trochu vyvětrat, vůně je, jak správně poznamenal Vinný pavouk, lehce lekavá. Pak už ale voní po medu, senu, bylinkách. Podle vůně se zdá víno starší, zralé, uleželé, v chuti je ale svěží, bohaté, s tříslem i kyselinou, suché a lákavé. Překvapivě pěkné je i jeho Baco noir 2006. Ovocné, šťavnaté víno s vysokou kyselinou, neokázalé, příjemné, nečekaně vstřícné.

Hodně zaujalo kachetinské Veltlínské zelené 2009 od Dalibora Osičky, vinaře z Velkých Bílovic. Velmi příjemné víno s pěknou odrůdovou vůní a harmonickou chutí, elegantní a vážné.

A ač jde o akci nesoutěžní, svým vlastním soukromým vítězem vyhlašuji Jaroslava Osičku, nejnovějšího člena skupiny Autentisté, taktéž z Velkých Bílovic. Dostal mě nejdřív Tramínem červeným 2009 - moc dobré, kořeněné, suché víno s výraznou kyselinou v dlouhé dochuti a velmi jemnou vůní čaje. Tramínům nějak nemůžu přijít na chuť, ale takhle kdyby vypadaly obvykle, byla by to má oblíbená odrůda. Krásné víno je Osičkův Pinot-Chardonnay 2008. Elegantní až vznešené víno s opečenou chlebovou kůrkou a vyladěným dotykem dřeva ve vůni vyžaduje klid a trochu rozjímání nad vrstevnatou, bohatou chutí podepřenou výraznou kyselinou a silným tělem. Fakt výborné víno. Modrý Portugal 2010 byl vzhledem k odrůdě a mládí nečekaně silným a tělnatým vínem pěkné ovocně-dřevité vůně a lahodné, velmi vstřícné chuti.

Omlouvám se všem ostatním vinařům, jejichž vína jsem tu nezmínila. Mohla bych sice ke každému napsat nějakou poznámku, k mnohým dalším taktéž velmi pochvalnou, ale hraničilo by to s grafomanstvím a možná by to nikdo nečetl :) Takhle jsem aspoň zmínila ta, která mě zaujala nejvíc. Ovšem všechna vína, která jsem ochutnala, si své zařazení mezi Jiná vína zasloužila, a já moc děkuju jejich tvůrcům, že měli tu odvahu a uvrhli je nemilosrdnému zkoumání vinných bláznů. A že jich tam bylo! Takovou snůšku vinných pisálků, experimentátorů, ale i vážených vinařů, sommeliérů a zástupců vinařství jsem už dlouho neviděla.

Mé díky mají Pavel Jelen, Honza Schlindenbuch a Luboš Osička, organizátoři a neúnavní hledači jinakosti. Na zahradě řevnického hotelu Grand se jim povedlo uspořádat moc pěknou akci s fakt příjemnou, přátelskou a uvolněnou pozdně letní náladou. Těším se na další ročník.