O Víně

Díky svým starým dobrým známostem "skrz víno" jsem dostal velmi milou nabídku, být jedním z asi 22 vyvolených a účastnit se křtu nové kolekce vín Alfonse Muchy od společnosti Soare sekt.

To, že vína s Muchovými kráskami se objevují na našem trhu už delší dobu, snad víme všichni. Tahle akce mě ale lákala především proto, že se křest nové řady vín se uskutečnil na Hradčanském náměstí v Praze, v jednom nádherném historickém domě, plném původních artefaktů, obrazů a originálních předmětů A. Muchy a navíc dokonce za účasti přímého vnuka, pana Johna Muchy. Samozřejmě mě akce lákala taky kvůli vlastním vínům ... No, tak jdu na to :-)

Cestu mi zpříjemňuje velmi dobrá společnost - Frank Sinatra a božská Marilyn Monroe. Tvrdím, že komu nezvlhne oko při její písničce "I´m through with love", ten nemá duši... Bydlím teď trošku mimo hlavní trasy a tak mi cesta do Prahy trvala přes 3,5h. Ještě že jsem si nechal časovou rezervu, protože změny v pražské dopravě opět nezklamaly a navigace (říkám jí "Suzie") se v objížďkách ztratila. Nakonec jsem přeci jen přijel před velkou budovu Ministerstva zahraničních věcí a sic nejsem jejich pracovník, nadrzo jsem před ní zaparkoval.

Přecházím jedno náměstíčko a už jsem u cíle. Budova je zvenku docela nenápadná, ale první vkročení do vstupní haly - no, spíš jen předsíně - na mne dýchá staletými zdmi. VŠUDE jsou různé starožitnosti (z mého pohledu), častokrát s podobou Alfonse Maria Muchy.

Hosté se pomalu scházejí a již přichází i vnuk Alfonse, pan John Mucha, takto původem Angličan. Hovoří však skvěle česky a jako většina podobných lidí je to člověk pohodového formátu, úsměvný a bezprostřední. Ujímá se slova a hned v úvodu se blýskne vtípkem, který většina z nás (včetně mne) vůbec nepostřehne. Hovoří krátce o domě, ve kterém se nacházíme, že jeho sklepení sahají historicky až k osídlení z období kolem roku 1000. Mohli bychom se tam sice jít podívat, ale jsou tam pavouci a on se jich bojí. Až později při degustaci nám tu situaci připomíná víceprezident Asociace someliérů ČR, který nám představuje vína nové řady, pan Ivo Dvořák. Je přeci jasné, že "...MUCHA sa pavúka bojí..." :-)

Kromě tisíciletého sklepení jsou v místnosti i docela nenápadné dveře (viz fotka zde dole pod článkem), jejichž veřejemi svého času procházel i Jan z Nepomuku, tedy Johánek z Pomuka, generální vikář pražského arcibiskupa a mučedník katolické církve, jeden z českých zemských patronů. Teda - tím domem doslova procházela historie!

Asi 22-23 hostů je rozděleno na 3 skupiny a pan John Mucha s každou z nich trpělivě prochází - jejich rodinou stále obývanými - místnostmi v prvním poschodí, které jsou doslova napěchovány původním nábytkem a různými původními starožitnými artefakty. Je zde klavír, nebo spíš harmónium, na kterém dědeček Alfons hrával, nebo také jeho kámoš a kumpán z večírků, známý francouzský malíř Gaughin (viz jeho fotka, jak sedí u tohodle nástroje jen v košili, bez kalhot). Pověstný Muchův kořenový sekretář s "nejznámějším šuplíkem ve Francii" - v tom šuplíku měl Mucha vždy dostatek peněz a jeho kamarádi a známí si tam chodívali půjčovat :-) Ovšem jen do doby, než se Alfons oženil...

Původní esíčkovitá dvoj-pohovka z jednoho Muchova obrazu. Předměty denní potřeby (popelníky, vázičky, kalamář...), které byly vyrobeny podle Muchových secesních návrhů - tak jeho umění přešlo z plakátů a obrazů do reálného, trojrozměrného života. Krásný toaletní stolek se zrcadlem, malým piánkem a přihrádkami na líčidly, který patřil rodině Mozartů a ličily se u něj herečky a operní pěvkyně, tedy dámy někdy v letech 1785, které navštěvovaly umělecké kruhy kolem manželů Duškových v pražské vile Bertramka...

No, úplně skoro až nedýchám, historie se mne tady ne že dotýká, ta tady na mně úplně SPADLA, prostoupil a mě a pohltila... Alfons Mucha byl také významným představitelem v Republice Československé obnoveného "královského umění", tedy svobodného zednářství. Takže možná není náhoda, že měl v bytě onen stolek, protože jména s ním spojená, jako světoznámý W. A. Mozart nebo jeden z nejvýznamnějších harfeníků a klavíristů své doby, majitel Bertramky a Mozartův přítel František Xaver Dušek byli členy tohoto Bratrstva také...

Když jsme u toho, Mucha je autorem první série poštovních známek samostatné RČs a také autorem prvních bankovek. Proti ní se však z katolických kruhů a také v tisku zdvihla vlna odporu, kvůli nepřehlédnutelným zednářským symbolům, které Bratr Alfons na bankovky umístil. K vypracování návrhu bankovek pověřil Muchu ministr financí té doby, také svob. zednář Alois Rašín. Bankovky tak musely být v oběhu nahrazeny novými. Říká se, že Mucha tak alespoň umístil podobné symboly do vitráže "svého" okna v chrámu Sv. Víta, tedy katolické církvi přímo pod nos. No, nevím, budu se tam muset někdy zajet podívat :-)

 Takže - během prohlídky soukromých místností taktně schovávám foťák, ale asi jsem zbytečně ohleduplný, protože dva pražští profi fotografové fotí jako o život úplně všecko a nejlépe několikrát. Inu, jiný kraj, jiný mrav.

Dobrá, prohlídky skončily a po lehkém samoobslužném rautu se slova ujímá již zmíněný pan Ivo Dvořák a svým fundovaným způsobem nám představuje vín z nové řady Soare Sektu a.s. s etiketami Alfonse Muchy:

♦ Rulandské šedé PS 2008
♦ Veltlínské zelené PS 2009
♦ Ryzlink rýnský PS 2009
♦ Rulandské bílé VzH 2009
♦ Frankovka PS 2008
♦ Merlot VzH 2009
♦ Cabernet Sauvignon VzH 2009

O jednotlivých vínech psát teď nic nebudu, jistě se na ovine.cz objeví v samostatných recenzích. Osobně mě zaujal zmíněný Merlot 2009, krásně sametový, hladký a plný - už se na něj těším :-) Musím jen připomenout, že tyto partie jsou vyrobeny v poměrně omezeném množství několika tisíc, nebo jen několika set kusů. Takže kdo máte zájem, neváhejte - za půl roku se budou už jen těžko shánět!

Odcházíme ven na dvorek a chutnáme skvělý suchý sekt Chardonnay Brut - viz obrázky dole pod článkem. Závěrem ochutnáváme zcela netradičně velmi dobrý a zajímavý burčák z dílny prof. Krause. Šlo o směs 4 odrůd, z nichž jsem si zapamatoval jen Bouvierův hrozen... Sorry, těch informací bylo dnes opravdu hodně :-)

Akce to byla velmi vydařená, příjemného komorního rázu a každý účastník si ji tam mohl dostatečně užít. Pan John Mucha i lidé ze Soare Sektu odpovídali a vysvětlovali ochotně cokoliv a pořád dokola, na auto jsem botu před Ministerstvem zahraničí nedostal, odnesl jsem si sérii nových etiket  i s věnováním a podpisem pana Muchy - no, jedním slovem - díky moc, bylo to překvapivě nesnobské, uvolněné, docela fajn a PRIMA :-)

PS - kliknutím na "VŠE" zde dole pod obrázky se Vám zobrazí všechny vložené fotografie, dnes je jich víc, než 20 :-)