O Víně

Poprvé jsem se k vínu koštovanému u vinaře ve sklépku dostal v polovině června, jako pověstný slepý k houslím, tedy jako jeden z členů výpravy na jižní Moravu, popsanou zde. A jelikož to pro mě byl zážitek s velkým Z, rozhodně jsem si chtěl něco podobného v brzké době zopakovat, abych mohl opět prožívat ty nádherné a nesmírně zajímavé chvíle ve sklépku s vinařem, který se zaujetím vypráví o víně a všem kolem.

Tím byla volba, kde strávit letošní dovolenou vlastně předurčena. Na základě tipu od J., který mě vlastně k vínu přivedl a kterému bych za to rád poděkoval, jsem sehnal ubytování nedaleko Břeclavi v obci Hrušky, u vinaře pana Jiřího Nešpora, člena sdružení Bonus Eventus. Ubytováni jsme byli přímo nad vinným sklepem - nádhera. Navíc poloha Hrušek se náramně hodila pro plánované výlety na kole směrem k Lednicko-Valtickému areálu nebo do vinařských obcí jako Velké Bílovice, Prušánky, Kobylí atd.

V neděli 18. července 2010 tedy vyrážíme s přítelkyní, vybaveni, mimo jiné, mapami moravských vinných cyklostezek a spoustou tipů od J. a já se těším opravdu jako malý kluk! Po ubytování a domluvení malé degustace vín pana Nešpora týž večer, vyrážíme na průzkum do nedaleké obce Moravská Nová Ves. Nutno podotknout, že průzkum byl úspěšný a dovezli jsme si z něj lahvinku Ryzlinku rýnského, od vinaře, který si na nás udělal čas, přestože jsme jej „přepadli" během stěhování vín do sklepa. Po návratu do Hrušek, nás čekal pan Nešpor a jeho vína. Velmi příjemné zakončení nedělního dne, neboť jeho vína mi velmi chutnala, zejména Ryzlink vlašský (kabinet), Chardonnay (pozdní sběr), Rulandské šedé (výběr z hroznů) to byl můj favorit a taky jsem si jej odvezl domů a přestože preferuji vína bílá. Dornfelder v pozdním sběru byl taky velmi příjemný už i proto, že neměl moc třísel, která nejsou mým šálkem kávy. Všechna vína byla ze sklizně v roce 2009.

V pondělí jsme vyrazili směr památky, tedy do Lednice, ovšem menší oklikou přes Prušánky, Velké Bílovice a Podivín k Janohradu. A právě tato trasa, respektive průjezd obcí Prušánky, nám poněkud naboural plán. Za obcí Prušánky je vesnička, která je tvořena pouze vinnými sklepy s názvem Nechory a její návštěvu mohu všem doporučit, neboť jen procházka malebnými uličkami mezi zdobenými vinnými sklepy na vás dýchne tou úžasnou vinařskou atmosférou. A přestože bylo pondělí dopoledne, z jednoho sklípku vyšel vinař, který nás úplně samozřejmě pozval na košt jeho vín. Tak jsme se poněkud zapomněli ve sklípku u Jošky Polácha, neboť povídání s tímto pánem bylo opravdu velmi zajímavé a příjemné, stejně tak, jako koštování jeho vín a moc se nám od něj nechtělo. Tak jsme si odvezli alespoň lahev Svatovavřineckého. Janův hrad jsme tedy navštívili se značným zpožděním a proto byla pondělní etapa zkrácena. Den jsme zakončili večerem u vínečka od pana Polácha se vzpomínkami na toto příjemné setkání.

Úterý mělo jasný cíl, dojet do Valtic a podívat se do Salonu vín. Opět jsme to nevzali přímo, ale po vinařské cyklostezce Podluží: přes Týnec, Tvrdonice, Lanžhot, Pohansko doValtic. Prvním cílem ve Valticích byla Kolonáda na Reistně a protože již sluníčko zase zatápělo, s radostí jsem uvítal návštěvu Valtického podzemí, kterou může, ale nemusí, příchozí návštěvník spojit s ochutnávkou vín. My jsme spojili :-) Po příjemném schlazení se vydáváme na oběd a následně do Valtického zámku, kde nás čeká cíl našeho dnešního putování Salon vín ČR. Po průchodu prostor vyzdobených fotografiemi hroznů jednotlivých odrůd pěstovaných v ČR, doplněných informacemi, se dostáváme k pokladně, kde zakupujeme vstupenku v podobě katalogu vystavených vín, pohárku a misky s pečivem. A teď už jen koštujem a koštujem. Z mého pohledu, člověka, který s opravdovými víny v podstatě začíná, mohu říci, že to byl jednoznačně velmi příjemně strávený čas, který jsem téměř z poloviny prohovořil, během ochutnávání, se someliérem, čímž tato návštěva dostala další rozměr. Neprošel jsem rozhodně všechny vzorky, ale zaměřoval jsem se na odrůdy, které mi chutnají a snad ještě s větší pozorností na odrůdy, které jsem ještě neměl možnost ochutnat. Ze svého pohledu musím říct, že jsem nezavadil o víno, které by mi vyloženě nechutnalo. A jako obrovské plus beru fakt, že člověk skutečně může ochutnat vína, která by si díky ceně, jen tak, jako zajíce v pytli nekoupil a rovněž může porovnat, jestli za tu či onu částku stojí. Bohužel jsme přišli cca hodinu před „zavíračkou" a nezbylo dost prostoru na červená vína, proto jsme prošli jen vzorky doporučené someliérem. A přestože to nebylo v plánu, nakonec jsem si v batohu v mokrém ručníku odvážel tři lahve. Poněkud předběhnu, velmi příjemně mě po návratu domů překvapily webové stránky Salonu vín ČR, kde najdete veškeré informace o vystavených vínech a stejně tak i e-shop, ve kterém lze vína přímo objednat. Ale co si budeme povídat odnést si je v proutěném košíku po degustaci, to je jiná liga :-) I proto již v práci s kolegy plánujeme další návštěvu Salonu vín!

Středa byla víc odpočinková a objeli jsme Apollónův chrám, sv. Huberta, Randez-Vous, Hraniční zámeček a už to skoro vypadalo, že o víno nezavadíme, ale od Hraničního zámečku cestičkou kolem rybníku Nesyt je to kousek k prodejnímu stánku ZD Sedlec tak jsme si trošku zajeli. A nelitovali, mě osobně hodně chutnal Ryzlink rýnsky pozdní sběr 2008 (polosladký), přítelkyně si pochutnala na Cabernetu Sauvignon 2008 pozdní sběr a oba jsme se shodli, že i jejich Veltlínské zelené 2008 pozdní sběr bylo velmi příjemné a osvěžující. Bohužel vysoká okolní teplota a daleká cesta domů nedovolila přímo nakoupit, takže se tam budu muset ještě v brzké době objevit. Po cestě zpět jsme zvládli ještě Tří Grácie. Večer jsem po předchozí dohodě navštívil ve sklepě pana Netopilíka, kde jsem domlouval řízenou degustaci pro nás a známé, kteří se k nám v pátek přidali.

Na čtvrtek jsme si naplánovali cestu mezi vinicemi kolem Nového Poddvorova, Čejkovic, Prušánek a Velkých Bílovic. Nádherná projížďka, kdy se člověk kochá pohledem na ty krásné viniční tratě, úplný balzám na duši... Příjemná zastávka u kapličky Hradištěk s krásným výhledem do okolní krajiny a u této kapličky jsme objevili propagační materiály k zajímavé akci Za vinařem do Velkých Bílovic, jedná se o další akci podporující propagaci vína a místních vinařů, tou první a taky mnohem známější je Ze sklepa do sklepa - letos se pořádal již pátý ročník, bylo možno navštívit 44 vinařství a této možnosti využilo 3.763 milovníků vína. Datum konání šestého ročníku je 2. dubna.2011, takže termín poznamenat do kalendáře, neboť je to velmi zajímavá akce.

V pátek jsme si dali odpočinek na Břeclavském koupališti a šetřili se na večerní řízenou degustaci, která byla vlastně jakýmsi vyvrcholením dovolené. V 19 hodin jsme dorazili do sklípku Vinařství Bohumil Netopilík, kde již bylo vše nachystáno. Degustace byla zahájena suchým Veltlínským zeleným s přívlastkem pozdní sběr. Během ochutnávky prvního vzorku pan Netopilík představil sebe a své vinařství, kdy zmínil, že jejich rodina prokazatelně vlastní vinice od konce 18. století. To už je nějaká tradice a rovněž dodal, že při výrobě vína nepoužívá ušlechtilých kvasinek, ale nechává víno kvasit spontánním kvašením a proto jsou vína v té nejpřirozenější podobě, bez případných chutí a vůní, které k dané odrůdě nepatří.

Celkem jsme ochutnali 17 vzorků, kdy uvedu jen ty které byly pro mě nové, případně mě velmi zaujaly:
Děvín 2007 pozdní sběr (suché)
Ryzlink rýnský 2007 výběr z hroznů (suché)
Chardonnay 2009 výběr z hroznů (suché
Aurelius 2009 výběr z hroznů (polosladké)
Pálava 2009 výběr z bobulí (polosladké)
Dornfelder 2009 pozdní sběr (suché)
Cabernet Nitra 2009 výběr z hroznů (suché)

Jako poslední dva vzorky, pověstné třešínky na dortu byly:
 Rulandské šedé 2009 výběr z bobulí a Aurelius 2008 výběr z cibéb.

Vína pana Netopilíka se mi opravdu líbila i proto jsem si domů vezl 12 lahví a rozhodně se rád, kdykoliv pojedu kolem, vrátím. Touto degustací jsme zakončili velmi povedenou dovolenou, na kterou budu velmi rád vzpomínat. Sobota již byla bohužel o návratu domů. Ale aby to nebylo tak moc smutné, cestou jsem ještě navštívil vinařství Krásná Hora Marka Vybírala v Ratíškovicích a vinařství rodiny Košuličovi v Hustopečích, kde jsem kupoval vína jak pro sebe tak pro kolegy. Tím už, ale definitivně skončilo naše putování nejen za víny jižní Moravy... A já už se těším na další :-)