O Víně

Zatímco pod označením vinařského Nového světa se doposud rozuměla celá Amerika, Austrálie, Nový Zéland a JAR, pod tímto zvláštním názvem se skrývají státy jako Čína, Brazílie a Indie, do jisté míry i severní Afrika a východní Evropa. Hovoří se o nich jako o zemích s rychle rostoucím, perspektivním vinařským trhem. Zároveň ale je zde velmi intenzivně rozvíjeno domácí vinařství, a to nejen, co se týče kvantity, ale i kvality. Zejména první tři země by se do budoucna mohly stát hlavními konkurenty dosavadních vinařských velmocí.

Prognózy vinařského trhu v Číně
V souvislosti s poklesem poptávky po víně v Evropě se stále častěji objevují informace o tom, že asijský trh se jeví jako velmi perspektivní. Zejména se pak mluví o Číně, kde by prodej měl v dalších 20-30 letech růst. Podle současných odhadů tam nyní nejbohatší vrstvu spotřebitelů tvoří asi 34 milionů (!) lidí, v roce 2025 by jich mělo být asi 82 milionů. Růst prodeje vína za minulý rok představoval 18,5 %. To na jedné straně vypadá velmi slibně. Na druhé straně je ale nutné si uvědomit zatím málo známý fakt, že už nyní je Čína na čtvrtém místě na světě v produkci vlastního vína. Pokud to takhle půjde dále, mohla by za 50 let být klidně první na světě. Spotřeba vína zde zřetelně roste, i když množství na osobu je ještě velmi nízké. Pozoruhodným faktem je i to, že Hong Kong se stal největším vinařským aukčním centrem světa. Přibývá bohatých i velmi bohatých Číňanů, kteří si mohou dovolit kupovat i ta nejdražší vína. Vláda podporuje zájem víno, sleduje ale přitom hlavně rozvoj domácího vinařství.

Zatím je v zemi zájem hlavně o červené, přičemž starší muži dávají přednost francouzským a nejkvalitnějším domácím, ženy a mladší muži jsou zvědavější i na vína z jiných zemí. Vedle Francie už mají na čínském trhu dobré pozice vinaři z Austrálie a Chile, zatímco třeba Itálie nebo Španělsko poněkud zaostávají. Bílého a šumivého vína se vypije jen asi 10 %. Doposud spotřebuje Čína 90 % svého vína doma. Nárůst počtu bohatých lidí ale vede k předpokladu, že tyto vrstvy se začnou postupně orientovat na kvalitnější zahraniční vína. Mezi 20-30 letými Číňany se víno stává velice oblíbeným nápojem.

Co s těmi kvanty vína, vyrobeného v zemi? Při čínské obchodní dravosti by se nabylo čemu divit, kdyby vedle laciného zboží všeho druhu začala zaplavovat svět i levným vínem. Existují ale i odhady, že do deseti let by se zde mohla začít vyrábět i kvalitní vína a Čína ba se mohla stát asijským Chile.

Momentálně působí v Číně asi 500 vinařství, která obhospodařují přibližně 50 000 ha vinic v různých klimatických podmínkách. Domácí produkce zatím není schopna uspokojit poptávku, hlavně co se kvality týče. Největšími podniky jsou Changyu, Dynasty a Great Wall, z nichž ani jeden se na kvalitu moc neorientuje, což platí i o vínech určených na export. Výjimkou jsou nevelké série, určené pro domácí stranickou elitu. Jinak ale celkem nic nenutí tyto giganty, aby se nad kvalitou nějak zamýšleli, protože svou masovou produkci celkem snadno udají. Z větších podniků mají poněkud lepší úroveň Dragon Seal, CITIC a Niya, které vyrábějí víno z mezinárodně uznávaných odrůd. Nejlepší kvalitu lze ale najít u spíše menších vinařství, jako je třeba Grace Vineyard, kde působí zahraniční konsultanti a vznikají poměrně hodnotná a také dosti drahá vína (za 10-60 dolarů), několikanásobně dražší než u výše uvedených gigantů. Vína údajně připomínají ta z Bordeaux.

Z mezinárodních odrůd jsou zatím nejlepší výsledky s Chardonnay a Riesling, poměrně slibné se zdají Tempranillo, Gamay, Merlot a Muscat, zatímco Cabernet Sauvignon zde asi není vzhledem ke klimatu příliš perspektivní. Cesta k masovější produkci vín, která by byla ve světě uznávaná, bude asi ještě delší, nicméně nejde Čínu v tomto směru podceňovat.

Novinky brazilského vinařství
Počátkem tohoto roku se v New Yorku představila se svými víny skupina brazilských vinařů z asociace Wines from Brasil. Její představitelé se netajili optimismem ohledně budoucnosti brazilského vinařství. Mají k tomu důvod: V období mezi léty 2003-2008 vzrostl export brazilského vína o 2 000 %! Je sice třeba brát v úvahu, že začínal skoro z nuly, i tak je to neuvěřitelný úspěch. V současné době je možno dostat brazilská vína v USA i v Evropě, zatím zejména v restauracích, zaměřených na brazilskou kuchyni.

Většina vína se pěstuje na jihu země ve Vale dos Vinhedos, rozkládající se na 29° jižní šířky, což je jižní hranice pro zrání révy. Je zde 31 vinařství a bylo tu zavedeno označení geografického původu vína - Indicação de Procedência. Vinice se nacházejí ve výšce 445-740 metrů nad mořem. Na rozdíl od sousedních chilských a argentinských mají brazilská vína výraznější kyseliny a jsou více ovocná. Poměrně dobrou úroveň mají místní šumivá vína.

Perspektivy indického vinařství
K zemím, které začínají být zahrnovány do skupiny označované jako tzv. Nový Nový svět ve vinařství se zařadila i Indie. Nedávno byla přijata do mezinárodní organizace OIV (L'Organisation Internationale de la Vigne et du Vin), kam patří zatím skutečně jen několik zemí z Asie. Členství není zadarmo, i když poplatky, které bude Indie odvádět jsou mnohonásobně nižší než třeba francouzské nebo italské. Přesto to ukazuje na to, že indická vláda má zájem o vážné zapojení země do vinařského světa. Zatím zde ale neexistují vůbec žádné zákony, které by poměry ve vinařství upravovaly. Centrem produkce vína je provincie Maharaštra. Za nejlepšího výrobce je pokládána firma Indage Vintners, vlastnící asi 2 500 ha vinic a produkující přibližně 40 značek vína.

Indické firmy mají zájem o pomoc ze strany zkušených vinařů. Například známý francouzský enolog Stéphane Derenoncourt se stal konzultantem nového indického vinařství Alpine Winery, které začalo pěstovat odrůdy Cabernet Franc, Cabernet Sauvignon, Syrah, Chardonnnay a Sauvignon blanc a v roce 2011 očekává první sklizeň. V plánu má ale vybudovat i centrum pro turisty a postupně začít organizovat i sommelierské kurzy. V nedávné době začaly do indického vinařství investovat také některé italské firmy.

(Volně podle zahraničních zdrojů)