O Víně

Dne 27. března 2010 se uskutečnila ve Velkých Bílovicích tradiční akce Ze sklepa do sklepa. Již pátý ročník přivítal okolo 4 tisíce návštěvníků, o něco málo méně než loni. O důvodech lze jen spekulovat. Někteří možná vynechali kvůli přílišné masovosti, někdo se možná zalekl nepříznivé předpovědi počasí, v každém případě věřím, že i tak se organizátorům vše vyplatilo a vrátilo. My si celou akci tedy užili náramně. Kromě nás 4 členů klubové rady s námi byla ještě poměrně tradičně Žížala, která tentokrát nebyla za dentální hygienistku, ale byla jmenována vedoucí zájezdu a fotografem výpravy. Kromě toho sloužila jako dobrý zdroj sexuálně explicitních fórů a narážek.

Již minulý rok kamarádi sehnali ubytování přímo naproti Skoupilům v Bílovicích pod heslem - líná huba, holé neštěstí, pak proběhlo definitivní potvrzení a my se v pátek okolo šesté ubytovali v prvním patře přijemného domku. Po nezbytném vybalení a popovídání si s paní majitelkou (zaujal zejména Petr, který se zúčastnil pořadu Prostřeno a kterýžto pořad paní sleduje - bude samostatná reportáž zde, protože se to hodně týká i vína) jsme vyrazili do sklepa k Pavlu Zemánkovi, abychom lehce potrénovali. Pavel se sklepů účastní "jen" jako podpora svého švagra Dalibora Osičky a večer s oběma pány neměl chybu.

Pavel je vysokoškolský pedagog, muzikat a nesmírně příjemný člověk, Dalibor pak příjemný vinař tělem i duší, neúnavný experimentátor, který se nijak nebojí odhalit své metody a poučit pochopitelným a zábavným způsobem i laiky (protože to tedy proti němu rozhodně jsme).
Přechutnali jsme celou Pavlovu produkci, něco přinesl i Dalibor. Byli nám doporučeni vinaři, které máme určitě druhý den navštívit a okolo jedenácté hodiny večerní jsme vyrazili zpět, abysme si druhý den řádně užili. Hláška večera: "Někdo prodává vlašák v pozdním sběru za 315,- Kč? To ať se s ním nechá vyfotit."

Sobota nás přivítala oblačnem, svěžím větříkem a rozumnou teplotou, počasí se dále vylepšovalo a večer už bylo naprosto jasno. Tedy každý, kdo se spolehl na předpověď, hodně prohloupil. Abychom se nemuseli mačkat, šli jsme s Jardou koupit vstupenky již v devět a byli okamžitě odbaveni. Rovněž zahájení, ač avizované na 11:00 hod., bylo v některých vinařstvích posunuto na zhruba desátou, možná by stálo za to zachovat dřívější začátek i pro další roky.
Vstup na akci činí 1.000,- Kč, v ceně je ovšem šest stokorunových kupónů na nákup vína. V ceně je již zahrnuto úplně všechno, kromě velkého občerstvení. Ovšem ve sklepech i toho malého bylo tolik, že tady potřeba ani nevyvstala. Moc chválím.

Tradičně kvalitně zpracované materiály - další pochvala, novinkou byly dva kupony na odběr dvou menších láhví vody - třetí pochvala. V materiálech byla i hrací karta, na kterou si v každém sklepě mohl dát účastník unikátní razítko. Při určitém počtu pak mohl kartu vhodit do osudí a vyhrát krásnou cenu - kolekci vín. My si kartu nechali na památku.

Akce se letos zúčastnilo 44 sklepů a věru po mě nechtějte, abych je všechny popsal a zhodnotil. Úplným nováčkům spíše možná přijde vhod popis metody, jak zůstat střízlivý:
1. Neochutnávejte všechno, zaměřte se pouze na své favoritní odrůdy. Pouze pokud dostanete doporučení od kamarádů nebo vinaře, že "to stojí za to", ochutnejte.
2. Pokud jste již poněkolikáté, zaměřte se jen na vína aktuálního ročníku.
3. Odlévat, odlévat, odlévat.
4. Hodně pijte vodu a jezte.

Zastavili jsme se u Míši Kubíka, který představil ucelenou kolekci velmi příjemných vín, skvělá byla Frankova rosé a Cabernet Moravia, z tanku jsme dostali ochutnat tramín, který ještě není nalahvován a přijede nejspíše na výstavu do Velkého Března.

Navštívili jsme Milana Baumana, abychom dohodli poslední podrobnosti ke květnové degustaci a ochutnali jeho krásná vína - zejména tramín. Zde jsem nic nekupoval, hodlám si nechat vše dovézt - a že toho bude. Ve vinařství Strouhal jsme se dohodli s mladým vinařem Honzou na případné degustaci a domů se mnou jel úžasný Hibernal.

Vína ročníku 2009 mají vysoké cukry, jsou moc příjemná, ovšem při delším pití se mi zdají fádní. Tento postřeh ovšem berte s rezervou, neboť jsem navštívil 33 sklepů, v průměru všude jsem měl 4 vzorečky a to se pak špatně hodnotí. Akce skončila v sedm večer, všude však zůstávaly skupinky, které plynule pokračovaly dále. My se zastavili u Skoupilů na ráno slíbenou ochutnávku, ovšem slibující byl již značně společensky opotřebován. Zakoupili jsme tedy na domů jejich milerku a pokračovali tam. Lehnout jsme si šli inteligentně okolo 23:00 hod. Akce se mi moc líbila, velice se vydařila a v mých očích neměla chybu.

V neděli jsme provedli nákup úlovků, u Míši Kubíka mohli přechutnat ještě nenalahvovaná vína z tanku a zamířili opět k Pavlovi do sklepa, kamarádi si od něj chtěli vzít nějaké sudovky. Tak lehké to ovšem nebylo, museli jsme ochutnat celý sortiment, zda se od pátku nezkazil. Řdič Jarda teskně, leč tiše, vyl. Opět přišel i Dalibor a my se opět dozvěděli spoustu zajímavostí o motýlech, špačcích a odrůdách. Na závěr Pavel provedl sabráž sekerou svého vína syceného CO₂ a okolo druhé jsme se velmi neradi vydali domů. Takže zase za rok!

P.S. Mimochodem. Víte, která sloučenina je ve víně odpovědná za kocovinu? H₂D₂ - hlava duní dva dny.