O Víně

Salon vín České republiky, kdo by ho neznal? Tuto přehlídku 100 vybraných vín, odmítám používat slovo nejlepších, jsem osobně navštívil od roku 2002 už zhruba desetkrát. Snad mi tento počet návštěv dá právo na posouzení této expozice.

První Salon vín, ještě pod názvem Národní salon vín, byl otevřený v roce 2000. Můj první salon byl ten 2001/2002. Dodnes si to pamatuji. Připadal jsem si jako dítě v hračkářství s tátovou peněženkou. Tolik dobrých a zajímavých vín a tak málo času. Celé to na mě působilo jako hezky nachystané, reprezentativní prostředí, popisy, analytika, tratě, slovní popis vína. Při dalších návštěvách už mé nadšení trochu opadlo. Postupem času jsem přešel k návštěvám 2 krát ročně, v létě a na podzim. To mě umožnilo ochutnat více vín a srovnávat poznámky. Po pravidelných návštěvách jsme začali s kolegy vést debaty, jestli se vína v salonu zhoršují nebo už jsme náročnější. Myslím, že najít odpověď je těžké, podle mě je to tak půl na půl.

Ano, jsme čím dál víc nároční. Vinařství v České republice prodělalo raketový vzestup. Přístup k světovým vínům je čím dál snazší. A v neposlední řadě, žijeme v období, kdy se vinicím neskutečně dařilo a počasí dopřávalo hroznům vyzrát v prvotřídní surovinu, ze které se už dá ledaco dobrého udělat. Přesto se nám někdy zdají být vína obyčejná a jako by si účast v salonu nezasloužila. Myslím, že je to mnohdy jen klam. Protože mezi spoustou dobrých vín jsou ještě jiná o kus lepší. Použil bych parafrázi, vypůjčenou ze soutěží krásy. Můj kamarád vždy utne debatu, když padne řeč na to, že některá s finalistek nějaké miss je ošklivá. Říká: „To je blbost, kdybys ji potkal třeba na náměstí samotnou, bez těch ostatních, budeš se ohlížet s otevřenou pusou a tvrdit jak je krásná" :o) I v salonu jde pozorovat, jak některá vína blednou v lesku jiných hvězd kolem. Navíc jistá nevyrovnanost pramení z potřeby, obsáhnou větší odrůdovou skladbu. Prostě vynikající vlašák musí ustoupit a uvolnit místo nějaké večerce. Pochopitelně stejně jako jinde, tak i u vína platí, že každému se líbí něco jiného a je to tak dobře.

Druhá věc jsou ale vína špatná. A to už jako problém vidím. Docela mě zamrzí, když naleznu v přehlídce špatné, někdy až vadné, nemocné víno. A věřte, každý rok tam nějaké najdu. Dokonce o něm místní sommelieři dobře vědí, ale nic se neděje. Například letos na podzim se dostal vzorek č. 2 - Ryzlink vlašský 2007 odrůdové jakostní, Nové vinařství, do naprosto nepitelné podoby. Takový gumový zápach jsem ve víně už dlouho nenalezl. Nevím, jestli jde o vývoj vína na lahvi, nebo o dodanou jinou partii láhví, to je celkem jedno. Ale pokud i sommelier ví, že se v lahvi skrývá katastrofa, nemohl ten vzorek nějak nenápadně „dojít"? Kazí to jméno nejen vinařství, ale i samotnému salonu. Ale to už přebíhám k hodnocení vín ročníku salonu 2009. Tak jaká byla.

Hned z kraje začnu výtkou, červená vína jsou studená a bez rozdílu barvy, jsou vína občas zoxidovaná. Jak velký by byl problém napsat na lahev, kdy byla otevřena a ty, které se nepodaří v rozumném čase vyprázdnit, otevřít nově? Opět to poškozuje vinaře i instituci samotnou. A teplota červených? No nevím, letos jsem tam zahlédl nějaký chladící aparát na bílá vína. Myslím, že ani nebude moc potřeba, ale kdyby to šlo otočit a zařízení dokázalo dohřívat ty červené vzorky, bylo by lépe využito.

Letos jsem letní návštěvu nestihl, ale podle zvyku z let minulých procházím na podzim přednostně červená vína. Prošel jsem všechny. Zaujalo č. 54, jediné rosé Frankovka, kabinetní víno, 2007, SOŠV Valtice. Dál č. 58, hutný a barikovaný Dornfelder 2007 pozdní sběr, Štěpána Maňáka. Velmi hutné, až těžké, ale moc zajímavé bylo č. 68, Zweigeltrebe 2006 výběr z hroznů, LIVI, z řady LV 212. Oproti tomu bylo č. 71, Svatovavřinecké 2006 pozdní sběr, Vinné sklepy Valtice, nádherně pitelné, krásný představitel moravského vína. Rulandské modré 2006 výběr z hroznů, č. 73, z Patrie Kobylí mě potěšilo, moc povedené a to tuto odrůdu nepreferuji. Jen jedno jediné přítomné André č. 79, kabinetní víno, 2006 ve sklepích pana Michlovského tak přebarikovali, že se mně po očichání nechtělo ani pít (a to jak já mám André rád). Poslední červené, které zaujalo je č. 80, Cabernet Sauvignon 2006 pozdní sběr z Moravína. To bylo několika násobně lepší než další Cabernet od S.O.Č - Velké Bílovice tam jsem si dokonce poznamenal velké mínus.

Po kompletní řadě červených, jsem bílých vín už moc nestihl. Snažil jsem se vyhýbat zbytkovým cukrům, ale byl to marný slalom v hustém lese. Těžko říct co to způsobuje, jestli klimatické podmínky posledních let, nahrávající vyzrávání hroznů nebo hodnocení degustátorů nominačních soutěží. K vínům. Krásný, hezky slaný a „houbový", je vzorek č. 3, Ryzlink vlašský 2007 pozdní sběr z Galantu (na lahvi je uvedena firma Dobrá adresa, s.r.o.) a to jsem se snažil nemyslet na to, že je z Železné. Bohužel jsem neminul už vzpomínaný vzorek č. 2, což považuji za nejhorší víno Salonu vín 2009. Veltlínské červené rané č. 5, od Vinných sklepů Valtice, mě nezaujalo ani vůní ani chutí, ale drobnou zajímavostí, kterou zmíním na konci. Dle mého názoru se síra v tomto víně navázala do zvláštní stařinky, až jutové pachuti, Zato Neuburské 2007 výběr z hroznů, vzorek č. 11 od stejné firmy mě potěšil. Uvítal bych, kdyby měl tak polovinu zbytkového cukru, ale i při 11 g/l se pije velmi dobře. Zkrátka jemné, ne příliš alkoholické, příjemné pití na delší čas. Do této kategorie mně zapadlo i víno č. 8, Veltlínské zelené 2007 pozdní sběr, Neoklas, příjemné mandlové, s akorátní kyselinkou, kterou kryje ještě přijatelný zbytkový cukr (kolem 6 g/l). Chardonnay z Vinařství Pavlov (č. 19), i Rulandské bílé z Vinařství Zaječí (č. 23), jsou aromaticky sice typickými představiteli odrůd, ale také typičtí zástupci současného vinařského trendu se zbytkovými cukry, prostě 13 -15 g může být někdy na obtíž. Proto se mně více zamlouval z Vinařství Pavlov Sauvignon 2007 pozdní sběr, č. 43, krásný broskovovo - angreštový, se zbytkovým cukrem pod hranicí 10 g/l. Zde bych se za zbytkový cukr přimluvil, protože alkohol 13,4 % díky němu tolik nevyčnívá a už by nebylo žádoucí ho jakkoli zvyšovat. Poslední zajímavé ochutnané víno byla Pálava 2007 výběr z hroznů z Moravína Valtice, č. 50. Téměř suchá varianta Pálavy (5,9 g/l) na nás působila perfektně a zaujala daleko, daleko víc, než zbývající tři přítomné Pálavy z dílny pana Michlovského, utopené ve zbytkovém cukru.

Ale už zpět k celkovému hodnocení Salonu. Jsem rád, že taková instituce vznikla. Jsem rád, že funguje, i když nepředstavuje a asi ani nemůže představovat 100 nejlepších vín České republiky. Nakonec správnost koncepce potvrzuje i populární Národný salon vín Slovenskej republiky v Pezinoku, který jakoby tomu Českému z oka vypadl. Je tu ještě pár věcí, na kterých by bylo dobré zapracovat. Například kontrola délky otevření lahve, teplota červených vín, nalezení řešení co s vínem, které už není v pořádku, aj. Můžu mít výhrady k některým skutečnostem. Ale pokaždé vidím snahu se zlepšovat. Například krásný tištěný katalog, umývačky sklenic, dostatek vody zdarma, nalévátka usnadňující dávkování (navíc hodně vína ušetří), odlévací nádoby atd. Můžu mít výhrady k sommelierovi, lépe bych ho nazval otvíračem lahví, se kterým jsme měli problém letos poprvé. Jsem klidný, personálně se tato pozice často obměňuje. Jeden člověk a pár záležitostí, které je třeba zlepšit, nemůžou zastínit to, co Salon vín představuje a to je reprezentativní ukázka vín České republiky. Také jsem rád, kde a jakým způsobem je přehlídka umístněna. Jistě by se našly možná ještě lepší prostory, než je valtický zámek, třeba někde v Praze. Možná by tím salon dosáhl větší návštěvnosti, ale nejsem nakloněný tomu, aby se tato přehlídka nějak stěhovala. Turista, kterého vína zaujmou, může snadno dál objevovat moravská vína v blízkém okolí a seznámit se nejen s víny samotnými, ale také s krajem, podmínkami i lidmi, které tyto vína tvoří. Takže jen tak dál, ale neusnout na vavřínech.

Tak a teď ta slibovaná zajímavost na konec. Že neděláme chyby jen my, „samozvaní mlaskalové", dokazuje to, kam až se může propracovat chybný název odrůdy. Největší pěstitel révy vinné v ČR, předložil do Salonu vín víno s názvem odrůdy Veltlínské červené ranné. V Salonu vín to patrně zachytili docela včas, protože tabule v expozici, tištěný katalog i lahve samotné, už uvádí název odrůdy na pravou míru. Jen na WEB se jaksi zapomnělo a tak ještě 25.11.2009, byl na WEBu Salonu vín uveden špatný tvar. Konečně sběratelé etiket, se mohou podívat na vinětu s chybotiskem „ranné" (dvě „n"), ještě nyní pod tímto odkazem. Tak hodně štěstí při shánění ;o)
 
Odkazy:
- Salon vín ČR
- Katalog Salonu vín ČR ročník 2009 (PDF, 9 MB)