O Víně

Také máte v kapse přebytečné 3 miliony? Pak jistě přemýšlíte, jak s nimi naložit. Zřejmě uvažujete o domu, luxusním autu, milovníci umění o koupi uměleckého díla. A co takhle láhev vína za 105 tisíc £? Zdá se to neuvěřitelné, ale za tuto sumu bylo v roce 1985 v Londýně vydraženo zřejmě nejdražší víno světa.

Cena nejdražších vín světa se neodvíjí pouze od jeho kvality, ale možná ještě větší roli hraje příběh konkrétní láhve. „Za každým ,Velkým vínem‘ je vždy unikátní příběh," vysvětluje známý moravský vinař Petr Marcinčák. Nejdražší vydražená láhev Chateau Lafite ročník 1787, kterou získal Christopher Forbes, totiž nebyla jen tak ledajaká láhev. Ačkoliv je francouzský Chateau Lafite famózním výrobcem vína s tradicí sahající až do sedmnáctého století, 105 tisíc £ vysázel nový majitel spíše kvůli prvnímu majiteli, jemuž tato láhev patřila. Tím byl totiž třetí americký prezident Thomas Jefferson, jehož iniciály Th. J. jsou na láhvi vyraženy. Jefferson se stal milovníkem francouzských vín během doby, kdy byl americkým velvyslancem ve Francii, a do svého archivu si nechal dovážet francouzská vína i v době, kdy byl již zpátky v USA. Není tedy divu, že i na třetím místě nejdražších vín je i láhev Chateau d'Yquem za necelých 57 tisíc dolarů z jeho sbírky.

Mezi perly z Jeffersonova archivu se na druhé místo vklínilo Chateau Mouton Rothschild ročník 1945 z archivu zámku barona Nathaniela de Rothschild, které koupil anonymní kupec za více než 114 tisíc $.

Unikátní je případ nejdražšího vína, které nebylo nikdy prodáno. Byla jím láhev Chateau Margaux 1787 opět s Jeffersonovými iniciály. V roce 1989 ji zamýšlel prodat newyorský obchodník s vínem William Sokolin za neuvěřitelných 500 tisíc $. Zřejmě ani sám nedoufal, že ji za tuto sumu udá, ale vysoká částka mu zajistila alespoň dostatečnou publicitu. Ani ta mu ovšem nepřilákala kupce, který by byl ochoten za Chateau Margaux zaplatit takovou cenu. Sokolin si tedy později zašel na večeři do restaurace ve Four Seasons, přičemž láhev, kterou si cenil na 500 tisíc $, položil s klidem na stůl. Ve chvíli, kdy se už chystal k odchodu, se u jeho stolu objevil číšník, který tácem omylem shodil láhev ze stolu. Nešťastný Sokolin měl alespoň rozbitou láhev pojištěnou, a tak mu za ni pojišťovna vyplatila 225 tisíc $.

Výjimečný je také osud šampaňského z francouzských vinohradů Heidsieck. V roce 1916 směřoval náklad 2000 lahví tohoto vína do rukou ruského cara Mikuláše II. do Petrohradu. Až k němu se ale nikdy nedostal, protože loď byla potopena v Baltském moři během bojů 1. světové války. Na jejím dně odpočívaly lahve 82 let, než je v roce 1997 vylovili švédští potápěči. Část nákladu nakonec přeci jen téměř po sto letech dorazila do Ruska, kde si na něm za 33 tisíc $ můžete pochutnat v moskevském hotelu Ritz-Carlton.

Na vína z ručně sbíraných hroznů stačí u nás pár tisíc

Situace u nás je poněkud odlišná, neboť trh s víny je v České republice stále v plenkách, takže ta nejdražší česká vína lze koupit v řádech tisíců korun. Marketingové strategie zaměřené na bohatší českou klientelu nemají k dispozici příběhy vín, a tak jsou postaveny například na unikátním způsobu výroby, kterým napodobují původní technologie z 19. století. Réva vinná je pak například sbírána ručně, svážena na koňském povozu nebo sešlapávána v kádi. Rozvoji trhu s kvalitními víny ale nahrává vzrůstající počet lidí, kteří se snaží o vínech dozvědět více a neváhají vyrazit přímo do vinařských oblastí. „Cenu vína u nás určuje jednak kvalita a výjimečnost, ale také věhlas vinařství a jeho vinic, který se ale buduje dlouhou dobu a je dán celou řadou okolností," říká Petr Marcinčák. Mezi nejdražší a nejvyhlášenější moravská vína patří především přírodně sladká vína. „V mezinárodním srovnání jsou mimořádná ledová vína, slámová vína a výběry z cibéb," doplňuje Marcinčák. K těm nejlepším z nich se lze dostat především osobní návštěvou vinařství. „I naše vinařství má v nabídce celou škálu mimořádných vín, která budou například součástí ochutnávky během Festivalu otevřených sklepů 17. a 18. října na Mikulovsku." Právě Festival otevřených sklepů nabízí jednu z možností, jak se dostat v jeden den k téměř dvaceti vinařům, ochutnat jejich jedinečná vína a zároveň probrat možnost investice do dražších vín přímo s výrobci. „Festival organizujeme spolu s vinaři tak, aby degustace ve sklepech probíhaly velmi kultivovaně a návštěvníci měli možnost pohovořit o víně přímo s vinařem," popisuje Festival otevřených sklepů jeho ředitel Juraj Flamik. „Příští vydání slibuje prožít atmosféru posledních slunečných dní a pozdních sběrů přímo ve sklepech s vinaři v historickém Mikulově a dvou malebných obcích na úpatí Pálavských vrchů, Bavorech a Perné," doplňuje Flamik.

Pokud tedy máte zájem o koupi vína drahého i levného, ale hlavně dobrého, pak je nejlepší cestou ke správnému výběru vína strávit víkend v některé z vinařských obcí a navštívit přímo vinaře v jejich vinařstvích.