O Víně

Toto vinařství nás navštívilo již v dubnu 2013 a zanechalo v nás silný dojem. Z toho důvodu jsme se rozhodli ho nejen pozvat znovu, ale dát ho na zřejmě nejatraktivnější, vánoční termín. Tento byl dohodnut skoro rok dopředu a bez problémů dodržen.

Degustační list byl poskládán velmi pěkně, návštěvníci mohli ochutnat vína bílá, červená, tři sekty, vinné želé a jako raritu rulandské šedé 2015, neprodejný vzorek jen k ochutnání, do prodeje půjde až zhruba v květnu.

Zájem byl enormní. Klobouk dolů zaslouží Míra, který čaroval s místy, co to šlo, takže nakonec mohlo přijít přes 70 vínomilců. Trochu jsme se obávali hluku, ale paní hraběnka, přestože mluví normálním hlasem, měla neskutečný respekt a k žádným problémům nedošlo.

Paní Bettina je nesmírně šarmantní dáma, která má ještě smysl pro suchý anglický humor, což je vražedná kombinace. Vyprávěla, kterak k ní přišel takyznalec vína a povídá: "Madam, mohla byste mi nalít to vaše curvé?"

Všechny si získala tím, že hned na začátku nechtěla popisovat, co máme ve víně cítit, sama to nemá ráda. Vyprávěla nám spíš o jejich výrobě, co od kterého vína očekává a o svých plánech.

Mě nejvíc zaujaly ty, které se týkaly mladých a regionality. Chtěla by k vínu přitáhnout mladé, a to na levnější, trochu sladší, lehčí a méně alkoholickou řadu.

A také obohatit návštěvu vinařství o možnost putování po vinicích spojenou s degustací právě těch vín, které na dané vinici rostou.

Jinak favoritní odrůdou paní hraběnky je rulandské bílé.

Při otevírání sektů došlo ke komické situaci, kdy se vystřelený špunt odrazil od stropu a klepl paní hraběnku do hlavy. Ta to lakonicky komentovala slovy: "Tady vidíte, proč stále nosím klobouk."

Během přestávky se losovala řada cen, které jsme přivezli z Pavlova. Též jsme podarovali návštěvníky ze svých zásob, já například věnoval z vinařství Fasora víno odrůdy Milia, schválně, kdo ví, o co jde... Pomůže strejda google, jde vlastně o slovenskou Pálavu, křížení muller s tramínem...

Po přestávce následovala tradičně vína červená a svatovavřinecké se nakonec stalo vítězem návštěvníků. Velmi chutnalo též vinné želé, vynikající sladkokyselá pochutina k takovému tomu domácímu mlsání.

Degustace utekla jako voda a návštěvníci vzali útokem přivezená vína, kterých jsme nakonec nesli nahoru jen nepatrné množství. Mnoho vínomilců též využili možnosti vyfotit se s paní hraběnkou osobně, byla stále trpělivá, milá, usmívající se.

Jednalo se o důstojné a zřejmě to nejlepší ukončení vinného roku 2015, jaké jsme si mohli přát.

Na zdraví.