O Víně

Ve čtvrtek 17. září 2015 jsme procitli z letního spánku a uspořádali další z pravidelných degustací. Letním spánkem míním měsíce červenec a srpen, kdy degustace nejsou a naši členové od nás odpočívají ve více a méně exotických destinacích. Nutno říci rovnou, že příprava této degustace, to byla síla.

Již rok bylo dohodnuto vinařství Volařík a týden předem jsme ladili poslední podrobnosti. Pak však došlo ke zlomu, kdy zástupce vinařství požadoval buď navýšit částku za vína nebo snížit počet vzorků. Něco takového jsme bohužel nemohli akceptovat, všem vinařům dáváme naprosto stejné podmínky. Proběhlo několik mailů a telefonátů, ale pouze s výsledkem, že se prostě nedohodneme. Týden před degustací bezva situace. I začal jsem žhavit dráty a opět se ukázala platnost přísloví, že vše zlé je pro něco dobré.

Zavolal jsem do Rajhradského klášterního vinařství, které u nás mělo mít degustaci v listopadu, zda by si jí nechtělo střihnout už v září. Na druhé straně bylo dost ohromené ticho, neboť člověk, který to s námi vyjednával, už ve vinařství nepracuje a krapet se o tom vedení opomněl zmínit. No nic, nepodlehl jsem snaze rvát si oděv již tak dost chatrný a nabídl novému zaměstnanci Markovi již jednou výše řečené. Marek si během 12 hodin prostudoval podmínky a odsouhlasil nejen to, že degustace bude, ale že jí udělá už v září. Pak už jen zbývalo obeslat všechny účastníky, že došlo ke změně, ale neodhlásil se nikdo. Celkem nakonec dorazilo přes 50 vínomilců. Degustace tudíž mohla začít a já si šel nechal zvednout dávku prášků na hlavu.

Rajhradské klášterní vinařství, jak zní celý název, je vinařstvím relativně novým, vzniklo v roce 2009, a veškeré podrobnosti se můžete dočíst na webových stránkách: http://www.rajhradskeklasterni.cz/. Jde o vinařství střední velikosti a při výrobě a prodeji vína se snaží o 3 základní cíle.

1. Mít kvalitní vína, kdy sice nemají vlastní vinice, ale nakupují od stálých a prověřených dodavatelů. Vybírají si odrůdy, které se podle nich do dané lokality hodí.

2. Osobitý a odpovídající design - můžete posoudit na přiložených fotkách, láhve si nechávají dělat v Itálii.

3. Rozumná cena pro koncového zákazníka. U tohoto bodu bych se zastavil, cílem je neprodávat přes supermarkety, ale výhradně přes vinotéky a přímo koncovým zákazníkům. Pokud to někoho zaujalo, určitě doporučuji kontaktovat.

Degustace probíhala tradičně, vždy se nalil vzorek a návštěvníci se dozvěděli nejen o něm, ale i historii vinařství a různé zajímavosti.

Mně utkvělo, že mešní víno se čistí pouze vaječnými bílky. A dále pak, když Marek líčil trable se svým firemním vozidlem, zejména jeho schopnost ukázat, že mu došla nafta až tehdy, kdy opravdu došla. Bonbónkem pak byla jeho snaha sehnat jí od dálniční policie. V zemědělství prý platí úsloví - I dobrý traktorista může jednou za život zlomit oj, ale komu dojde nafta, je pí.a.

Vinařství cíleně neprodává vína archivní, ale ani s jejich prodejem extrémně nespěchá, prodává tehdy, pokud usoudí, že to tak má být. Rovněž rozřazování do řad podle kvality dělá až u hotových vín a kritériem nemusí být jen zatřídění.

Sympatické jsou rovněž názvy vín, které odkazují k historii kláštera. Rovněž symbol klíče je nejen poznávacím znakem vinařství, ale má též několik dalších významů, které s vinařstvím souvisí.

Mně osobně nejvíce chutnaly obě rulandy, šedá a modrá, ale hlasování proběhlo velmi vyrovnaně. Dvě hodinky degustace opět uběhly jako voda.

Závěr byl také tradiční, Marek nejprve předal putovní láhev a posléze vylosoval šťastnou vítězku. Prodej, protože vinařství nasadilo rozumné ceny okolo 200,- Kč, probíhal též uspokojivě. Na závěr následovalo tradiční skupinové vyblejsknutí.

Degustace se mi líbila a vína mohu doporučit. Pokud na vinařství někde narazíte, rozhodně neváhejte.