O Víně

Původně jsem žádný článek psát nechtěl, ale pak mi přišlo škoda nepodělit se o zkušenosti a hlavně o skvěle sepsané informace od Zdeňka Rozehnala (Mara). Toho jsem totiž před cestou poprosil o tip, co je vinařsky zajímavého na rakouské části stezky a jeho obsáhlý mail je vlastně většina obsahu tohoto povídání (zvýrazněno kurzívou).

Takže inspirace a průvodce pro ty, kdo by si to chtěli také zkusit: vlakem jsme dojeli na Šumavu těsně k hranici do stanice Nové Údolí. Tam je poslední česká hospoda a pak už jsme jeli po silnici přes Waldkirchen k Dunaji do Pasova (Passau). To je vlastně jediný vlnitější úsek cesty, ale více je toho z kopce. Vede většinou přes vesnice a doprava není moc hustá. Tato první etapa měří asi 60 km, vyjížděli jsme před čtvrtou odpoledne, kolem osmé večer už jsme stanovali kus za Pasovem u řeky. Předesílám, že nejsem žádný trénovaný cyklista a jeli jsme ve dvou, s mým skoro čtrnáctiletým synkem.

Dále už se jede po perfektní asfaltce pro cyklisty, většinou po břehu řeky, jen občas cesta zabloudí i do okolních vesnic. Střídají se krásné přírodní úseky mezi kopci s lužními lesy v nížinách. Občas se musí použít přívoz, abyste se dostali na druhou stranu. Krásný je například úsek od hranic Německa s Rakouskem z Obernzellu do Aschach an der Donau.

Podél Donauradweg je toho spousta, z hlediska vinařského začíná být trasa zajímavá za městem Melk, kde se nachází nejslavnější vinařská podoblast Rakouska v podobě vinařské podoblasti Wachau (nejzajímavější vinařské obce na trase: Spitz, Wösendorf, Joching, Weißenkirchen in der Wachau, Dürnstein, Oberloiben či Unterloiben), pak projedeš ještě vinařskou podoblast Kremstal (nejzajímavější vinařské obce na trase: Krems, Hollenburg), okrajově vinařskou podoblast Traisental (vinařská obec Traismauer) a vinařskou podoblast Wagram (vinařská obec Klosterneuburg). Samozřejmě i samotná Vídeň je vinařskou podoblastí a sídlí tu mnoho vinařství.

Z Pasova do Melku je to asi 200 km, nám to trvalo dva dny. Jeli jsme v klidu celý den s drobnými zastávkami a prohlídkou pěkného města Linec (Linz). Přespat se dá u řeky zdarma, případně v kempu nebo penzionech. Třetí noc jsme se odměnili penzionem v Melku, což je moc pěkné městečko s velkým opatstvím.

No a ty tipy to je horší, těch je strašně mnoho, tak to zkusím po těch zajímavých vinařských obcí (řazeno podél proudu Dunaje od Německa k Vídni), všechny cyklostezka přímo protíná, tak to je z cyklostezky vždy poměrně kousek, něco doslova na ní, něco trochu bokem, ale nic extra daleko, jen tedy od obce Stein an der Donau netuším kudy ta stezka přesně vede, vím jen skrze které obce, na kole jsem tam totiž nikdy nebyl. A nyní již ty tipy... :)

Spitz (vinařská podoblast Wachau):

- v obci je mnoho vinařství, některá z nich patří doslova k rakouské i světové špičce bílých vín, např. Franz Hirtzberger, jež je v letošním žebříčku vinařství, jež vydal magazín Falstaff na druhém místě v celém Rakousku
- bez objednání určitě doporučuji navštívit vinařství Weingut Lagler (http://www.laglers.at/) v ulici Am Hinterweg 17, má tam takřka neustále otevřen tzv. wein.kost.bar (od 10 do 17 hodin), kde má vždy k ochutnání mnoho vín jejich sortimentu (určitě 9 vzorků), netuším kolik chce za vzorek, většinou jsem si něco odvezl, tak mě placení vzorků bylo prominuto, jinak v sortimentu převládá standardní Veltlínské zelené a Ryzlink rýnský a jde o jednoho z místních nejlepších vinařů
- na hlavní ulici (Hauptstraße) směrem k náměstí (Marktplatz) je pak malá vinotéka, která patří místnímu vinařství Weingut Sighardt Donabaum (http://www.donabaum.com/), tam je rovněž možné ochutnat něco z jeho sortimentu, avšak toto vinařství mě k srdci nikdy nějak nepřirostlo, ačkoliv vína dělají vcelku zajímavá
- a pak je tu samozřejmě možnost se domluvit přímo v nějakém vinařství, e-mailová komunikace funguje většinou bez problémů, event. můžu u sebe dohledat telefonní čísla, z hlediska poměru cena/kvalita můžu klidně doporučit dvě zajímavá vinařství Weingut Franz Hofstätter (Quitten 2, http://www.weingut-hofstaetter.at/, ten má v sortimentu i zajímavé Neuburské) a Weingut Anton Nothnagl (Radlbach 7, http://www.nothnagl.at/), přímo na náměstí pak již dražší, ale také zajímavá FJ Gritsch (Kirchenplatz 13, http://www.mauritiushof.at/)
- poslední možností, ta ostatně bude všude si zjistit, kdo má v daném termínu otevřeno tzv. Heurige (Vinný šenk, většinou má každý týden v každé obci otevřeno jedno až x vinařství dle velikosti obce, dá se to dohledat na internetu) a tam se lze domluvit v podstatě skoro vždy

Spitz je velmi pěkná obec s hradem mezi vinohrady (viz foto). Nenechal jsem si ujít doporučovaný Wein Kost Bar ve Weingut Lagler. Ač byla neděle, bylo otevřeno, moderní budova, dobrá obsluha, příjemné prostředí. Vína mě tam opravdu nadchla, ochutnal jsem 6 vzorků (3 veltlíny, 3 ryzlinky), veltlíny jsem hodnotil všechny 7,5 bodu, ryzlinky od 7,5 do 8+ bodu. Vynechám protentokrát popis jednotlivých vzorků, ale byla to pěkná suchá, minerální vína, s bohatou vůní a výbornou chutí. Cena vzorku půl €, u dražších Smaragdů 1 €. Synek si dal vinný mošt. Další jsme si koupili na cestu v domě u náměstí, lahve byly vystrčeny ven před vrata, peníze se dávaly do mezery pod vraty...

Wösendorf in der Wachau (vinařská podoblast Wachau):

- tady sídlí poměrně mnoho takových střední vinařství, avšak je to tu pouze o domluvě, já mám velmi rád vinařství Weingut Franz Pichler (Hauptstraße 68, http://www.f-pichler.at/), ten nabízí opravdu široký sortiment veltlínů a rýňáků z různých viničních tratí v okolí, zajímavým určitě je i Weingut Erich Machherndl (Hauptstraße 1, http://www.machherndl.com/), oboje tedy patří k těm středně drahým vinařstvím, ono totiž celé Wachau je dražší od zbytku Rakouska... :)
- i tady je samozřejmě možnost zjistit jaké Heurige bude mít otevřeno ve Vašem termínu

Zde jsme se zastavili v prvním statku na cestě, solidní veltlín, ale po předchozím namlsání ve Spitzu to byl skok dolů.

Joching (vinařská podoblast Wachau):

- tady lze navštívit hned dvě velmi známá vinařství a to Weingut Johann Schmelz (Weinbergstraße 14, http://www.schmelzweine.at/), jež má otevřenu tzv. Weinbühne od pondělí do sobota od 10 do 18 hodin, kde lze ochutnat jeho skvělá vína
- další možností je vinařství Weingut Karl Holzapfel (Prandtauerplatz 36, http://www.holzapfel.at/), ten má totiž i restauraci (dražší) a většinou tam i někde za barem sídlí a tak většinou není problém ho i na místě požádat o něco na přechutnání i bez předešlé korespondence, telefonátu, ale pro jistotu je lepší si to samozřejmě domluvit
- pak se nabízí ještě tip vzhledem k poměru cena/kvalita na vinařství Weingut Johann Bäuerl (Weinbergstraße 16, http://www.baeuerl.com/), ale to je opět o dohodě s dotyčným vinařem
- i tady je samozřejmě možnost zjistit jaké Heurige bude mít otevřeno ve Vašem termínu

Weißenkirchen in der Wachau (vinařská podoblast Wachau):

- u Dunaje je vinotéka Thal Wachau, ale nikdy jsem v ní nebyl, tak nevím jestli je tam možné i něco ochutnat
- jinak je to tady opět spíše o té domluvě s vinaři, tady bych doporučil např. Weingut Roman u Manfred Jäger (Kremser Straße 1, http://www.weingut-jaeger.at) Winzerhof Andreas Lehensteiner (Kremser Straße 7, http://www.lehensteiner-wachau.at) či Weingut Andreas Gattinger (Weitenberg 3510, http://www.gattinger-wachau.at/)
- i tady je samozřejmě možnost zjistit jaké Heurige bude mít otevřeno ve Vašem termínu

Dürnstein (vinařská podoblast Wachau):

- na konci obce leží největší vinařství v celém Wachau, tj. Domäne Wachau (Dürnstein 107, http://www.domaene-wachau.at), mají celoročně otevřenou vinotéku, já tam ale příliš nechodím, tak to tam až tak neznám, ale svého času (5 let nazpět) bylo možné i něco ochutnat, jinak vím, že za poplatek dělají občas prohlídky vinařství a sklepů, ale já se obvykle opravdu věnuji těm menším či středním, kde mám tu "rodinnou" atmosféru raději.

To byla pěkná obec, zrovna v ní byly nějaké slavnosti, spousta turistů a na konci to obrovské vinařství. Ale vzhledem k tomu, že mého syna víno nezajímalo (honil mě, ať jedeme :-), tak jsme se nikde nestavili. Také je to s kolem těžké plánovat, když nevíte, který den budete v které obci, natož hodinu.

Oberloiben (vinařská podoblast Wachau):

- tady je to pouze o domluvě s nějakým místním vinařem, sídlí tu i legendární Weingut F.X. Pichler, zcela určitě nejslavnější rakouské vinařství, ono se to tedy hodně odráží i na ceně, já jeho vína přechutnávám, tak jednou za dva roky a je to sice opravdu nádhera, ale za ty ceny to jde mimo mě (láhev aktuálního ročníku klidně 50 €), já bych tu doporučil buď Weingut Wolfgang Bäuerl (Oberloiben 28, http://www.baeuerl.at) či Weingut Paul Stierschneider (Oberloiben 17, http://www.stierschneiderweine.at)
- i tady je samozřejmě možnost zjistit jaké Heurige bude mít otevřeno ve Vašem termínu

Unterloiben (vinařská podoblast Wachau):

- opět víska plná legendárních rakouských vinařství, např. Weingut Leo Alzinger (Unterloiben 11, http://www.alzinger.at/, z těch slavných jmen nejlevnější a především vína z viniční trati Steinertal patří k tomu nejlepšímu) či Weingut Emmerich Knoll, z hlediska poměru cena/výkon je tu pro náštěvu vcelku zajímavé vinařství Weingut Martin Fink (Unterloiben 36, http://www.weingutfink.at/), opět je to o dohodě s vinařem
- i tady je samozřejmě možnost zjistit jaké Heurige bude mít otevřeno ve Vašem termínu

Stein an der Donau (vinařská podoblast Kremstal):

- tady to je opět jenom o domluvě a pakliže máš rád biodynamická vína, tak lze určitě doporučit návštěvu vinařství Lesehof Stagård (Hintere Fahrstraße 3, http://www.stagard.at/), zajímavostí je, že ho vlastní i původem švédský občan

Krems an der Donau (vinařská podoblast Kremstal):

- tady nevím kudy stezka přesně vede a oni všechna vinařství jsou poměrně okrajově položená, ale jestli mám něco nadhodit, tak třeba vinařství Weingut Zöhrer (Sandgrube 1, http://www.zoehrer.at/), ten má zajímavá vína, event. Weingut Aigner (Weinzierl 49, i když teď má nově postavené vinařství na Wiener Straße, číslo popisné ale nedám, je to nalevo když se vyjíždí z Kremsu na Rohrendorf, Gedersdorf, Hadersdorf, http://www.aigner-wein.at)

Další moc pěkné malebné historické město, zastavili jsme se v jedné kavárně, dal jsem si obyčejný rozlévaný ryzlink a byl velmi dobrý. Odsud z Křemže pochází kremžská hořčice. Vůbec celý úsek cesty z Melku do Křemže je velmi hezký.

Hollenburg (vinařská podoblast Kremstal):

- tady jsem nikdy nebyl (špatná dostupnost vlakem), ale vína mám přechutnaná odtud poměrně dost, v letošním roce se mně líbil např. Winzerhof Hoch (Donauuferstraße 19, http://www.winzerhof-hoch.at), ale je to opět o dohodě, pak tu je ještě zajímavý Meinrad Forstreiter, ale na něj mám kontakt doma v počítači a z hlavy to teď nedám

Traismauer (vinařská podoblast Traisental):

- přímo ve městě u náměstí je zámecká vinotéka (přesnou adresu z hlavy nedám), jež nabízí vína z celé vinařské podoblasti a nebyl nikdy problém tam i něco ochutnat
- místní vinařství leží v odlehlejších částech Wagram, Eichberg či Oberndorf, takže to už je trochu problém, pokud si ale přeci jenom chcete udělat trochu zajížďku, tak ve Wagram bych doporučil např. Weingut Herwald Hauleitner (Geymüllergasse 3, ale sklep má za kostelem v obci, ten adresu ale nemá, to bych musel nakreslit mapku, http://www.weingut-hauleitner.at) či Winzerhof Karl Brindlmayer (Wachaustraße 23, http://www.brindlmayer.at, Karl mladší se trochu učil i česky, dokonce i webové stránky mají v češtině), v Oberndorfu třeba Weingut Rudi Hofmann (Oberndorferstraße 41, http://www.weingut-hofmann.at), je to opět o dohodě s vinařem
- i tady je samozřejmě možnost zjistit jaké Heurige bude mít otevřeno ve Vašem termínu

Klosterneuburg (vinařská podoblast Wagram):

- v tomto městě je obrovský komplex kláštera, kde sídlí i místní známé vinařství Weingut Stift Klosterneuburg (Stiftplatz 1, http://www.stift-klosterneuburg.at), já jsem jejich vína vždy ochutnával mimo komplex, ale mají tam snad i vinotéku a nevím jak je to s ochutnávkami, mají i nějaký tématických prohlídkový okruh, ale blíže o tom nic nevím

Klášter (na cyklisticky nepřívětivém kopci) jsme navštívili, byl opravdu velký a zajímavý, včetně kostela a náměstí. V klášterní prodejně jsme zakoupili lahev veltlínu a lahev hroznového moštu - oboje bylo dobré a moc dlouho nevydrželo :-)

Wien (vinařská podoblast Wien):

- tady to je opět jenom o domluvě, i když vinařství Weingut Cobenzl (Am Cobenzl 96, http://www.weingutcobenzl.at) mívávalo v pracovní dny otevřeno a nebyl problém tam něco ochutnat, ale to je od Dunaje do hodně slušného kopce

Z Melku do Vídně je to přes 120 km, trvalo nám to asi den a půl. Ve Vídni jsme dali přednost pravému Sachr dortu, ten mám moc rád. A jinak Vídeň znám, nepřipadá mi moc zajímavá a tak jsme po okouknutí architektury Hundertwassera jeli zase dál. Do Bratislavy je to asi 75 km.

Z vín v těchto podoblastech v drtivé většiny převažuje Veltlínské zelené (Grüner Veltliner), následován Ryzlinkem rýnským (Riesling), dále tu v menší míře nalezneš i Rulandské bílé (Weißburgunder, Pinot Blanc), Chardonnay, Sauvignon Blanc, Muškát žlutý (Gelber Muskateller), Neuburské (Neuburger, ten skoro jen v okolí Spitzu), ostatní odrůdy méně. Červená vína tu jsou ve velké menšíně a převažuje Zweigeltrebe (Zweigelt) a Rulandské modré (Blauburgunder, Pinot Noir), vinařství Weingut Stift Klosterneuburg má pak vinice i ve vinařské podoblasti Thermenregion, odkud produkuje i z bílých vín např. Rotgipfler (Červenošpičák) či Zierfandler a z červených např. Svatovavřinecké (St. Laurent).

Toť tak nějak vše, u většiny lokalit mám v archivu i nějaké ty fotky, ode všech vinařství jsem v životě něco ochutnal a drtivou většinu i osobně navštívil, asi všechny jmenované i letos, i když vína Toniho Zöhrera jsem chutnal jen ve Vídni, ale slíbil jsem mu, že se letos ještě zastavím, jinak podél cesty je i hromada památek, zřícenin a podobných věcí, takže se opravdu jedná o nádherný kraj.

Musím říct, že i když jsem si dal obyčejné víno (obvykle veltlín, ryzlink nebo frankovku) v zapadlé vesnické hospodě někde v lužním lese, přesto bylo vždy velmi dobré. Za hranicí Rakouska šly však dolů nejen ceny, ale i kvalita. Na Slovensku i dále v Maďarsku víno v hospodách bylo minimálně o třídu horší. Co se týká značení cyklostezek, tak to bylo také tak, o kvalitě povrchu stezek to platí také.

Původně jsme plánovali jet pouze do Vídně, možná do Bratislavy, ale ukázalo se, že jsme to zvládli mnohem rychleji, tak jsme si řekli, že pojedeme až do Budapešti. V Bratislavě jsme opustili na čas mezinárodní cyklostezku a jeli po levé straně Dunaje po hrázi Gabčíkova. To nebylo úplně nejšťastnější řešení, protože je to stále rovně vedoucí asfaltová stezka bez kousku stínu, táhnoucí se kilometry podél nádrže. Ještě že občas jsou v přilehlých vesnicích nějaké stánky či restaurace se zahrádkou. Navíc značení není nejideálnější (žádné mapy, jako na německé či rakouské straně), a tak jsme přes hráz Gabčíkova zatočili na ostrov a vraceli se 8 km). Jakmile to šlo, odbočili jsme tedy v Medveďove na maďarskou stranu a jeli do Györu. Cesta zpočátku velmi nepříjemná, neznačená, po frekventované silnici plné kamionů, pak jsme našli boční silnice. Město Györ je moc pěkné a jsou tam skvělé termální lázně. Z Bratislavy to bylo i se zajížďkou asi 100 km.

Z Györu jsme jeli přes maďarské Komárom do Ostřihomi (Esztergom). To byl asi nejhorší úsek trasy, špatně značený, střídaly se velmi špatné polní cesty, úseky na frekventovaných silnicích a cyklostezky. Tento úsek byl opět asi 100 km. Ostřihom je zajímavé historické město s velikým arcibiskupským chrámem nad řekou. Pod touto bazilikou je i expozice vinařských oblastí a ochutnávková místnost na víno. Ve městě jsou i lázně s termální vodou (nikoli léčivou jako v Györu, ale i tak velmi příjemnou).

Poslední úsek z Ostřihomi do Budapešti měří asi 80 km a je zase velmi pěkný (s výjimkou jízdy do centra Budapešti). Cesta vede malebným údolím Dunaje, za vidění stojí i historické město Vác. No a Budapešť samotná je krásná metropole plná památek, noblesních čtvrtí, s krásnými pěšími zónami plnými hospůdek a barů.

Celkem jsme ujeli asi 750 km, vyjížděli jsme 9. srpna 2012 odpoledne ze Šumavy, 17. srpna 2012 navečer jsme byli v Budapešti. Kdyby byl ještě čas, jeli bychom dál. Měli jsme štěstí na počasí, nepršelo, a tak jsme spali většinou ve stanu u řeky, v penzionu jsme byli jen dvakrát (a pak ještě poslední noc v Budapešti). Byla to velmi příjemná a taky levná dovolená. Vinařské oblasti v Rakousku stojí za ještě bližší prozkoumání, třeba na ně dojde příště. Díky Zdeňku za tipy.