O Víně

Historie našeho klubu se nezačala psát ve vinárně, jak by se dalo čekat, ale v sauně. Minulý rok jsme se tam s bratrancem bavili o víně a přidali se k nám dva pánové, které jsme tam vídali. Povídání pokračovalo při každé návštěvě a nakonec vyústilo v nápad pořádat v Ústí pravidelné degustace. Vycházeli jsme ze zážitků na jiných degustacích a recenzí, třeba i na tomto portále. Už od počátku jsme se snažili zformulovat, čeho a jak bychom chtěli dosáhnout, a já si nyní dovolím stručně tyto postřehy uvést.

Degustovat chceme zejména malá, „nekomerční" vinařství, ideálně za účasti majitele případně některého zaměstnance.
Hlavně jsme se obávali, aby vinaři měli vůbec zájem tak daleko přijet, tyto obavy se nejen nepotvrdili, ale naopak, ochota vinařů se u nás objevit je skvělá a vedla k zaplnění itineráře na dlouho dopředu.

Začít jsme chtěli českými vinaři, kde náklady na cestu a dojezdový čas jsou mnohem nižší. Navíc produkují zajímavá a kvalitní vína, která řada našich přátel a známých vůbec nezná.
Tento postup se nám osvědčil a české vinaře hodláme zařazovat dál.

Po skončení degustace jsme trvali na prodeji ochutnaných vzorků a to z několika důvodů. Návštěvníci nekupují zajíce v pytli a mohou si vína odnést za velmi zajímavou cenu. Vinař umoří náklady, získá nové zákazníky a na rovinu řečeno - ovíněný člověk koupí více než střízlivý.
Tento předpoklad vyšel stoprocentně a všichni jsou spokojeni.

Degustace jsme chtěli dělat otevřené a pro všechny. Zvolili jsme můj oblíbený postup, tedy vše v ceně za rozumnou částku. Kromě drobného občerstvení dostávají návštěvníci seznam degustovaných vín s analytickými údaji na poznámky (tzv. chlastplán), který jim zůstává, třeba pro další nákupy.

Prostor nám poskytli známí v restauraci U kmotra (www.ukmotra.eu), v centru města.
To se ukázalo také jako důležité, lidé se k nám snadno dostanou, nemusí přesedat, určitě to má vliv na účast. Rovněž odjezd domů je nekomplikovaný, což je možná ještě důležitější.

Bylo nutné zvolit též pravidelný čas, zvolen byl třetí čtvrtek v měsíci od devatenácti hodin.
Pokud se někdo domnívá, že jde o podružnost, my si to nemyslíme. Vysvětlím. Zcela nevhodné jsou dny od pátku do neděle, lidé jsou na chatách a chalupách, účast je mizivá. Rovněž hospody praskají ve švech a majitelé nemají kam vás usadit. Nedobrým datem jsou též pondělky a středy, coby úřední dny. Čtvrtek je ke konci týdne, lidé se těší na víkend, tento den se nám osvědčil. Jedinou nevýhodou je páteční ráno, návštěvníci to nesmí přehnat.

Chceme zachovat nekomerční charakter. Nikdo ze 4 zakládajících členů v tomto oboru nepodniká, je to náš koníček a záliba. Chceme zvát vinaře, kteří nás zaujmou, ostatním návštěvníkům pak dát protor, aby naší degustaci využili, jak se uznají za vhodné. Nechceme nikomu nic vnucovat, nutit ho k nákupu, tvořit složitá pravidla. Posledním předpokladem bylo dělat degustace tak, aby nás bavili, případně nám práce s nimi spojená nevadila. Cílem má být popovídat si s vinaři a užít si večer.

Začali jsme v březnu a to „spamovým" obesláním přátel a známých. Nakonec se jich sešlo 42 a jméno toho prvního vinaře, který k nám zavítal, bylo Luděk Vondrák z Mlazic. Natolik nadchl všechny přítomné, že z účasti na dalších degustacích jsme nemuseli mít obavu. Rovněž nás informoval o Mělnické noci, kde jsme získali příslib účasti dalších vinařů. Podobně jsme pokračovali v dubnu na otevřených sklepech v Bílovicích. Degustována pak byla vína pana Kříže z Mělníka. Přísliby dalších degustací jsme získali na vinařských Litoměřicích a akci Víno a destiláty. Ty vyústily v květnovou degustaci vinařství Jedlička - Novák z Bořetic, kterou řada účastníků označila za to nejlepší, čeho se kdy zúčastnili. Na konci měsíce jsme ještě navštívili příjemnou akci ve Velkém Březně, která už rovněž přinesla své ovoce - v lednu by měl přijet pan Vyskočil z Blatnice.

Jakjsem se již zmínil, itinerář je poměrně plný, pojďme se tedy podívat, co nás čeká. Zítra to budou rakouská vína pana Hofbauera. V září se nám představí vína gruzínská, v říjnu Lahofer nebo Veverka, obecně musí jít o střední vinařství, malí vinaři sklízí a nemají čas, v listopadu pan Kubík z Bílovic a v prosinci uvidíme, chtěli bychom něco opravdu pěkného, když je to před vánoci.  Pokud někoho zaráží absence prázdninových měsíců, jde o záměr. Ze zkušeností víme, že účast by byla naprosto mizivá. My hodláme využít tento čas, což je asi logické, k návštěvám dalších vinařství. Plány máme samozřejmě nemalé. Už nyní pořádáme degustace mimo řady, v červnu to byly destiláty firmy Karfíkův dvůr, kterou chceme předběžně opakovat v prosinci, neboť se jedná o krásný dárek. Jednáme s majitelem ústecké pobočky Cheesy o možnosti degustace sýrů a trapistických piv. Chtěli bychom pořádat i společné zájezdy k vinařům, prioritou se nám teď jeví tvorba jednoduchých webových stránek. A nakonec máme ještě jeden opravdu velký plán, ale ten zatím neprozradím, to by nebylo žádné překvapení.

Co říci závěrem. Jsme klubem otevřeným, tedy jste-li z Ústí nebo blízkého okolí, případně byste se rádi zúčastnili, odhoďte obavy, napište nám na klubpratelvina@atlas.cz a přijďte. Vinařské krédo mě žádné nenapadá, tak snad jen: „Hoši, sauně zdar a plavky dolů."