O Víně

Ve dnech 6. až 7. dubna 2009 se konala výroční konference k založení Výzkumné stanice vinařské na Karlštejně. Je sice pravdou, že stanice byla založena 28.11.1919, ale často se minulá výročí stanice (např. 60. či 80 let) slavila v měsíci květnu o půl roku později. Snad proto si pořadatel řekl, že nyní pro změnu bude konference o půl roku dříve.

Podnětem pro místo určení pokusné stanice byly vinice na kopci Plešivec a Kněží hora vybudované právě Karlem IV. Teprve v roce 1949 byl vybudován dodnes sloužící svému účelu vinný sklep na zpracování vína a v roce 1952 postavena nová provozní budova tedy v roce, kdy po snaze přejmenovat původní obec Karlštejn na Budy (15. st.), posléze Budňany se vrací původní název Karlštejn.

Nejvíce se stanice proslavila za působení vedoucího stanice (v pořadí třetího) pana Vítězslava Hubáčka (1971-1993), který provedl rekonstrukci vinic na Plešivci a v Loděnici (Kněží hora se 7 ha vinic založené už r. 1873 Antonínem Cífkou) dovozem ornice z Berouna a stavby dálnice D5. Nechal vybavit jako první v ČR sklepy nerezovými tanky místo dřevěných sudů a zvýšil tak kapacitu sklepa z 500 hl na 65 000 hl vína, vybudoval fyziologickou laboratoř a získal povolení Mze ČSR prodávat vína i veřejnosti - tak vznikla první obchodní značka Karlštejnského vína „Eliška". Za vedení Doc. Ing. Marty Hubáčkové, DrSc. Vzniká Národní kolekce genové sbírky, kde jedním ze 3 pracovišť (Ampelos Znojmo a ZF Lednice) se stává i karlštejnská stanice (resp. vinice Vrše I.)

Konference se konala v historické restauraci „U Janů" přímo pod hradem, resp. v nádherném divadelním sále. Bohužel akce začínala právě v pondělí a tak nebylo v silách vytápění sál s vysokými stropy vyhřát nad 15 °C, takže paradoxně díky přízni počasí bylo venku tepleji než uvnitř. Mnozí tak podcenili chladné údolí Karlštejna a proto se o přestávkách snažili prohřát zkřehlé údy teplou kávou či čajem. Za jeden den proběhlo 13 prezentací zaměřené na historii ústavu a jeho současnost, nové směry ve výzkumu révy na ÚKZÚZ Brno v Oblekovicích či v Lednici (MZLU ZF), legislativu a dotace z Mze ČR anebo ochranu révy vinné (Bayer CropScience). Bezesporu všechny zajímavé příspěvky, kde mne namátkou zaujalo, že šlechtění klonů na mrazuvzdornost na VSV Karlštejn přineslo jen za vedení pana V. Hubáčka 12 klonů zapsaných do Státní knihy odrůd ČR a v současné době je veliká snaha o obnovení pěstování odrůdy Auxerrois (později raší a brzy dozrává). Jinak již zmíněný Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský provedl v roce 2008 správní řízení pro čtyři nové odrůdy: Rinot (kříženec Merzlingu, Rulandské šedé x Seyve Villard) jako středně rané odrůdy s vysokou cukernatostí (ing. Michlovský), Cerason (kříženec Frankovky, Svatovavřineckého, Merlotu a Seibelu) pozdní odrůdy s vysokým výnosem i cukernatostí (V. Kraus), Fratava (kříženec Frankovky a Svatovavřineckého) s vysokou barvou slupky a kořenitou chuti (L. Glos) a Sevar (Seyve Villard x Svatovavřinecké) vysoké barvy a silného buketu ovoce i květin (ŠSV Polešovice - ing. Tománek). Pro letošní rok je v registračním řízení 16 nových odrůd, z nichž mne zaujala autochtonní odrůda Jakubské (Veritas), Blauburger (kříženec Frankovky a Modrého Portugalu), Acolon (Frankovka x Dornfelder), pak kříženci z toho, jak modré Cabernet Sauvignon s Dornfeldrem (C. Dorsa) nebo se Solarisem (Cabernet Cortis), tak bílé Müller-Thurgau s Tramínem červeným (Venus), s Večerkou nebo Sylvánským zeleným (Regent).

Překvapilo mne sdělení ing. Králíčka (Mze ČR), že dosud stále máme rezervu na výsadbu vinic cca 600 ha, ale čerpání z této kóty je prakticky reálné pouze pro mladé vinaře, protože žadatel nad 40 let musí odvést státu 0,1 Kč/m2 pro zaplacení těchto práv. O podpory, jak do vinohradnictví, tak do vinařství lze podle Nařízení č. 82/2009 Sb. čerpat podáním žádosti již od 5.3.2009, kde přednost budou mít regiony Praha, Brno a Karlštejn. Vinaři dostanou podporu až od příštího roku 2010 zejména na technologická zařízení jako lis, filtraci, rmutovací nádoby s ponořeným kloboukem apod. v celkové částce kolem 1 miliónu €.

Zajímavá byla rovněž informace ing. Ackermanna (SRS Brno) o změnách výskytu chorob u révy v souvislosti se změnami klimatu v ČR, kdy v důsledku oteplení roste výskyt padlí a bakteriální nádorovosti, zejména fytoplazmové žloutnutí a červenání žilnatkou (Stolbur). Stále častěji se opakovaně vyskytují poškození révy slunečním úpalem (IČ zářením) i spálou (UV-B zářením). V důsledku je vždy scvrkávání a usychání bobulí i celých hroznů. Naštěstí od r. 2001 je u nás při dovozu výsadbového materiálu i štěpů prováděna kontrola na 2-9 virových patogenů, z toho na typ 1 a 3 povinně. Objevily se případy, kdy dovezené podnože byly sice bezvirózní, ale štěpy révy byly infikovány.

Prezentace firmy Bayer byla o prostředcích na chemickou ochranu rostlin, kdy firma plánuje investice na výzkum a vývoj v letech 2008-2012 přes 40 miliard €. Z celé řady prostředků je novinkou Melody combi proti peronospoře (látka folpet) a bortrytis, kterou je vhodné doplnit přípravkem proti padlí (např. ZATO, Falkon, aj.) Firma se v prodeji herbicidů podílí 47 % na tuzemském trhu.

Večer jsme před večeří měli možnost využít ke společné návštěvě hradu Karlštejn, jehož základní kámen položil arcibiskup Arnošt z Pardubic 10. června 1348 za přítomnosti mnoha významných šlechticů Království českého. Původně byl vybudován jako nedobytná pevnost a fungoval jako pokladnice říšských korunovačních klenotů. Ve velké věži (vysoké 60 m a čítající kolem 500 schodů) je zcela ojedinělá původní nástěnná výzdoba ze 14. stol. a soubor 129 deskových obrazů Mistra Theodorika v Kapli sv. Kříže je největší sbírkou gotických obrazů na světě.

Po večeři se přesouváme z restaurace „U Janů" do Výzkumné stanice vinařské, kde nás čeká volná degustace kolem 50-ti vzorků vín včetně medoviny (cuvée vzniklé kvašením medu zceleného vínem). Nejsou zde pouze vína Karlštejnská, ale i vzorky MZLU Brno (určitě zajímavé bylo jejich Carmenére), p. Stávka (např. Lokus 2006 - dolihované víno), ÚKZÚ Brno (např. Lena 2007 - silně aromatické víno), p. Kvíce ze Slaného (např. RR 2006,7 kab.aj.) Miloc (p. Hány) a další.

Vína kvasí a zrají ve sklepě pro 14 vagónů, kterým mne provedl sklepmistr ing. Pavel Vrána. O vlastní výrobě toho nechtěl mnoho prozradit, ani se pochlubit nějakým obzvláště zdařilým vzorkem. Tož jsem zvolil volnou degustaci k rychlému zhodnocení. Začal jsem v minulosti vyhlášenými Müllerkami - ročníky 2006 a 2007 mne nezaujaly a když tak patologickou vůní danou nezvládnutým kvašením, překvapením byla MT ročník 2008 příjemné kořenité vůně až do rozkvetlých růží, ale ke škodě věci v chuti již ploché a prázdné víno. Další nosnou odrůdou VSV Sylvánské zelené, kde sice ročník 2003 p.s. měl ušlechtilou vůni po medovince (2-fenyletylacetát), ale struktura chuti byla neučesaná až fádní. Až slámové SZ 2007 z Vrše bylo příjemné ve vůni i chuti a určitě by si zasloužilo lépe jej vychladit (můj favorit večera). Pak už jsem jen odléval počínaje ročníky 2008 u Chardonnay, Tramínu červeného, Kernerky až po Auxerrois 2008, kde přes velké očekávání byly oxidativní tóny nejen ve vůni, ale i v chuti. Další chloubou bývala Burgunda bílá dnes RB - ochutnal jsem ročník 2007 p.s. s 13,5 % alkoholu, která docela měla odrůdový charakter, ale vyšší obsah kyselinek se nezapřel (vinice Karlštejn). Ve vůni se mi docela líbil Muškát moravský 03/07 (asi č. šarže takže ročník 2006) s 12,5 % alkoholu, ale chutí už méně.

U červených vín jsem vyzkoušel Modrý portugal 2007 jak., Zweigeltrebe 2006 kab. i Svatovavřinecká (2007 i 2008) a všude byla rezidua nezvládnutého kvašení za vyšší teploty a tím i fádní chuti. Bohužel chuť jsem si nespravil ani u Rulandského modrého od ročníku 2006 po 2007 p.s., které bylo trpké a hořké až běda. Nakonec jsem vyzkoušel i vzorky vín od dalších vinařů a středisek a musel si nakonec spravit chuť až medovinou (Dol-výzkumný ústav včelařský). Tehdy jsem pochopil proč Karel IV. tak brojil proti medovině, která se dobře dala pít i teplá navíc zbytkový cukr i vysoký obsah alkoholu zahladil drobné nedostatky v chuti či vůni.

Druhý den odřeklo několik lektorů (ing. Michlovský či ing. Burešová z VŠH) svoji účast a tím byla konference o pár referátů zkrácena. Myslím, že to bylo ke prospěchu věci, neboť krásné slunné počasí lákalo mnohem více na prohlídku vinic, než sezení a sledování krátkých vstupů přednášejících byť v sebekrásnějším sále. Proto po referátech o využití kryoprezervace jako konzervace genetických zdrojů révy vinné (VÚRV Praha), enologickém výzkumu VŠCHT, růžových vínech (ing. J. Stávek) až po nové trendy v marketingu vína následoval oběd a prohlídka vinic malebného údolí Karlštejna.

Na závěr nelze než popřát všem pracovníkům Výzkumné stanice vinařské hodně úspěchů v práci a nám stále více jejich příjemných a dobře strukturovaných vín.