O Víně

Vinařská firma Jiřího Šilinka existuje od roku 1991, výrobou vína se rodina Šilinkova ovšem zabývá už po mnoho generací. Na degustaci zazněla informace o 6 hektarech vlastních vinic, na webu se uvádí 8 hektarů. Takže je to prostě plus-minus nějak tak. Vinařství ovšem zpracovává hrozny ze zhruba 20 hektarů pálavských svahů. Pouští se také do pokusů s metodami batonnage a barrique a v posledních letech můžete ochutnat i Šilinkova ledová a slámová vína.

Když jsem se dozvěděla při jedné návštěvě vinotéky, že začátkem března se bude konat U soudku degustace vín tohoto vinařství, s rezervací míst jsem neváhala, protože:

1) jejich Ryzlink vlašský na mě v té době koukal ze všech médií, která uveřejnila výsledky Salonu vín (ne že bych salonu přikládala takový význam, ale vzhledem k tomu, že tento ryzlink v něm má pořadové číslo jedna, nelze si ho nevšimnout), a
2) vína Jiřího Šilinka je možné zakoupit v této vinotéce snad od počátku její existence, ale já jsem z bůhvíjakého důvodu nikdy nic nekoupila.

Pak mi ovšem přišla emailem oficiální pozvánka na degustaci, kde se opět potvrdilo, že akce v kbelské vinotéce nejsou zcela tradiční, ale vždy při nich jde o nějaké téma. Takže po květinové, kravatové nebo mikulášské ochutnávce přišla maškarní. Dva dny před samotnou akcí jsme s manželem konečně vymysleli, jaké masky zvolit. A nechápu, proč nám to trvalo tak dlouho! Vždyť je to přece tak jasné! Za co jiného jít na degustaci než za lahve vína? A když na Šilinkovu degustaci, tak přece jedině za Šilinkova vína! Nikomu to neříkejte, ale následující den jsem převážně v pracovní době zapracovala na výrobě několikanásobně zvětšených předních i zadních etiket - podařilo se mi docela trefit použité fonty písma, rozvržení etikety i barvu. Jen logo jsem musela nakreslit ručně. Krucipísek, byla to fuška! Ale na druhou stranu, ještě můžu být ráda, že zrovna neměl degustaci třeba Mikrosvín. :-)

V den D (jako degustace) jsme na sebe přišpendlili etikety, nasadili korek a nálevku a vyrazili: já jako růžová Frankovka, manžel jako Modrý Portugal. Když jsme pak s korkem a nálevkou na hlavách málem neprošli dveřmi, sklepmistr, pan Šilinek mladší, byl asi dost v šoku a myslel si svoje. Ostatní návštěvníci se ale ničemu nedivili. Jak už jsem říkala, akce v této vinotéce jsou spíše rodinná záležitost se stále stejným osazenstvem, takže to, že jsme praštění (aneb jak říká můj stréc z Moravy "prdlí do palice"), už stejně dávno všichni vědí.

Pan sklepmistr Jiří Šilinek mladší je skutečně velmi mladý, hned od začátku degustace ale bylo jasné, že má opravdu co říct a že mluvit umí. A to fakt zajímavě! Kromě informací o vinařství a jednotlivých vínech nám např. popsal proces šlechtění nové odrůdy, a to tak, že se laik nenudil, ale přitom si dokázal představit, o jak nesmírně náročný a zdlouhavý proces jde a jak nejistý je výsledek takového snažení. Proces výroby vína dokázal přiblížit od redukce hroznů ve vinohradu až po nalahvování, přirozeně, nenásilně, mezi popisem jednotlivých vzorků. Tak, že lidé, kteří na degustace moc nechodí, jeho slova přímo hltali, a ti, pro něž to nebyly informace nové, to necítili jako zbytečné opakování. Zřejmě budu na tomhle webu poslední, kdo to nevěděl, ale nestydím se to přiznat, že teprve díky panu Šilinkovi jsem se dozvěděla, že slovem "hora" se dřív vlastně označoval vinohrad. Takže když jde bába do hory, jde vlastně do vinohradu. Co se na stará kolena ještě nedozvím?

Moc se mi to líbilo!

A co jsme ochutnali?

1. Müller-Thurgau (2007, kabinet, U Božích muk, Pavlov, 12,5 %, kyseliny 5,4 g, cukr 1,9 g, 140 Kč)
Víno vonící květinami, maličko do muškátu, a chutnající po broskvích, doporučoval pan Šilinek vypít brzo. Dokud je svěží. Souhlasím. Taky bych ho netrápila skladováním. Říká si o vypití, je výborné. Opravdu lehké, svěží, s příjemnou kyselinkou. Víno se pyšní bronzem z Valtických vinných trhů - Jiří Šilinek si tohoto ocenění váží, protože podle jeho slov se jedná o "vinařský Wimbledon".

2. Veltlínské zelené (2006, pozdní sběr, Stará hora, Pavlov, 13,5 %, kyseliny 6,6 g, cukr 8,5 g, 168 Kč)
Vůně byla tentokrát méně výrazná, otevírala se pomaleji, po chvíli se objevil typický pepř. I v chuti bylo koření a příjemná mineralita. Uhlazenější kyselinky prozradily, že je víno o rok starší než první vzorek.

3. Ryzlink vlašský (2007, pozdní sběr, U Božích muk, Pavlov, 13 %, kyseliny 5,8 g, cukr 4 g, 196 Kč)
Od úspěchu v letošním Salonu vín prezentují Šilinkovi vlašák jako svou "vlajkovou loď." Voněl zralými hrozny a trochu po medu s vlašskými oříšky. Na jazyku zpočátku evokoval citrusy, v dochuti se projevily minerální tóny. Kyselinka zatím dost drhla na patře, předpokládám ale, že čas mu určitě pomůže.

4. Sauvignon (2007, pozdní sběr, Sahara, Pavlov, 13,8 %, kyseliny 6,2 g, cukr 5,5 g, 168 Kč)
Pan Šilinek pěkně promluvil o důležitosti vybrat pro danou polohu správný klon. Pro nejsušší polohu si přáli Sauvignon, jaký jim kdysi učaroval ve Francii. Zjistili si a obstarali tentýž klon, a protože "na podnože jsou největší machři Němci" a "nejlepší školkaři jsou Slovinci", poslali Šilinkovi klon a německou podnož do Slovinska a za dva roky měli sazenici podle svých představ. Do roku 2005 sice trochu pochybovali o správnosti rozhodnutí, protože vinohrad dával víno silně travnaté, vonící výrazně po posečené jetelině, ale v roce 2005 "vinohrad dostal rozum":-) Náš vzorek voněl výrazně po černém rybízu, chuť byla harmonická, opět černorybízová - tedy přesně ten typ, který si Šilinkovi přáli. Já jsem postrádala výraznější kyselinku. Uvážím-li, že je to víno poměrně mladé, čekala bych ji.

5. Rulanské šedé (2007, výběr z hroznů, Šibeniční vrch, Mikulov, 13,5 %, kyseliny 5,9 g, cukr 7,4 g, 224 Kč)
Víno příjemné, neutrální vůně bylo vyladěné, harmonické, kořenité, s mohutnějším tělem a lehoučkou, příjemnou hořčinkou ve velmi dlouhé dochuti. Moc pěkné pikantní víno.

6. Ryzlink vlašský (2006, výběr z hroznů, Slunný vrch, Pavlov, 14,5 %, kyseliny 5,9 g, cukr 22,5 g, 210 Kč)
Vínu chyběla podle mě výraznější kyselina, unavovalo mě. Tvořilo dlouhé mosty, vonělo pěkně po přezrálých broskvích, ale chuť jsem cítila prostě jen sladkou. V kombinaci s vysokým alkoholem to není víno pro mě.

7. Zweigeltrebe (2006, pozdní sběr, Brněnská, Mikulov, 12 %, kyseliny 5,3 g, cukr 2,1 g, 154 Kč)
Vzorek ve skleničce voněl kombinací višní a "zabijačky" - nevím, jak jinak to nazvat, takovou tu vůni, co nejčastěji cítím v Cabernetu Moravia - vyvolává ve mně vzpomínky na únorové zabijačky, ovar, ještě teplé syrové maso. Mám to ráda :-) Víno ale působilo slabě, s krátkou dochutí, na jazyku mi zůstal pocit, jako když vypijete velké množství vody z kohoutku. Vůně slibovala podstatně silnější zážitek.

8. Rulandské modré (2007, pozdní sběr, Sahara, Pavlov, 12,5 %, kyseliny 5,3 g, cukr 2,1 g, 154 Kč)
Jiří Šilinek se pozastavil nad blbým českým názvem burgundských odrůd a pak už jsme si mohli vychutnat moc pěkné víno vonící zprvu po ostružinách, poté po kůži, tentokrát s mohutnějším tělem a dlouhou chutí zahradních ostružin.

9. Tramín červený (2005, výběr z bobulí, Stará hora, Pavlov, 14,5 %, kyseliny 6 g, cukr 12 g, 284 Kč)
V tomto tramínu mi něco nevonělo, jakési nepříjemné kvasné tóny. Chuť byla celkem příjemná, i když na můj vkus zase příliš sladká, alkohol ubíjející. Problém to byl asi můj, ostatní si pochvalovali vůni růží a medovou chuť.

10. Sauvignon (2003, výběr z bobulí, Sahara, Pavlov, 14,1 %, kyseliny 5,2 g, cukr 45 g, 312 Kč)
Nejstarší víno ochutnávky vonělo sladkým tropickým ovoce, v chuti květinového medu byla cítit lehounká, zajímavá hořčinka. Navzdory vysokému zbytkovému cukru a poměrně nízké kyselině je tohle víno z těch sladších vzorků této degustace tím nejzajímavějším. To ovšem nic nemění na tom, že je to prostě strááášně sladké!

Tradičně se volil červený a bílý favorit. Z červených vín jsme ochutnali jen dva vzorky, takže nemůžu říct, který byl zvolen jako "nejlepší", protože ten druhý by byl automaticky "nejhorší" - a to si ten Zweigeltrebe nezaslouží. Takže řekněme, že pinot byl prostě lepší.

V kategorii bílých jsem hlasovala pro müllera, manžel pro rulandské šedé. Nepřekvapuje mě, že vyhrál Sauvignon 2003. Lidi snad nemají jiné chuťové pohárky než ty na sladkou! :-) Vítězné víno se samozřejmě stalo cenou pro nejlepší masku - pana Korka a paní Nálevku! Skoro jsem záviděla mumii její druhé místo a šedivku i mnichům jejich třetí místo a vlašák. Dělám si srandu, samozřejmě.

Degustace to byla výborná. Děkuju panu Šilinkovi za pěkná vína, ukázkovou prezentaci, respekt, který si dokázal vysloužit a pozornost, kterou uměl vyvolat. A taky manželům Zahrádkovým za pořádání této i dalších ochutnávek a energii, kterou věnují tolik potřebné osvětě.