O Víně

Podle výsledků registrace ÚKZÚZ činí plocha vinic, představující současný produkční potenciál ČR necelých 19 650 ha, přičemž osázených ploch je celkem přes 17 660 ha (tedy přibližně o 2000 ha méně. Ostatní plochy představují vyklučené vinice, práva na opětovnou výsadbu a státní rezervu.

Odrůdová skladba registrovaných vinic v závislosti na velikosti osázených ploch zahrnuje tyto nejčastěji pěstované odrůdy:
- z bílých odrůd  Müller-Thurgau (přes 1 800 ha), Veltlínské zelené (necelých 1 800 ha), Ryzlink vlašský a Ryzlink rýnský (kolem 1 3000 ha),
- z modrých odrůd Svatovavřinecké (kolem 1 500 ha), Frankovku (přes 1 200 ha), Zweigeltrebe (necelých 9000 ha) a Rulandské modré (přes 700 ha).

Během sklizně se ročně sklízí podle kvality ročníku i kolem 100 tisíc tun hroznů při průměrném výnosu do 6 t/ha a průměrné cukernatosti kolem 20 °NM (výjimkou byl rok 2001 a 1996, kdy byla pouze 16 °NM), což prezentuje řádově výrobu kolem 750 tis. hl vína. Je potěšitelné, že roste produkce přívlastkových vín, kde dominují pozdní sběry (přes 40 % produkce) a výběry z hroznů (přes 20 %). Z hlediska bílých zatříděných odrůd převažuje sice stále odrůda Műller Thurgau (20 %), ale těsně v závěsu sledovaná Veltlínským zeleným (téměř 20 %). Následují Ryzlink rýnský a vlašský (každý přes 10 %), Chardonnay (kolem 8 %), Rulandské šedé a bílé či Sauvignon (po 6 %). U modrých odrůd stále převládá obliba trpké Frankovky (přes 25 %) následuje Svatovavřinecké (přes 20 %), Zweigeltrebe (14 %), Modrý Portugal a Rulandské modré (kolem 10 %). Překvapivě Cabernet Moravia a Cabernet Sauvignon (po 4 %) již dotahují odrůdu André (necelých 5 %).

Srovnání naší produkce s ostatními vybranými zeměmi Evropy ukazuje tabulka 1, kde je srovnání jak malých zemí s námi, tak v závěru tří největších lídrů (světový výrobci vína). Kromě běžně uváděné výtěžnosti jako produkci vína z ha vinice jsem doplnil poslední sloupec přepočítanou produktivitu na počet 0,7 l lahví z hektaru vinice. Závěry z tabulky si každý jistě odvodí sám.

Ohledně dovozu vín do ČR se již delší dobu tradičně nejvíce vín v obalech do 2 litrů (což prezentuje jak láhvová vína(ve skleněných lahvích a PET) tak krabicová) dováží vína ze Španělska (necelých 150 tis. hl), Itálie (přes 110 tis. hl) a Maďarska (přes 50 tis. hl). Ohledně dovozů vína v cisternách pak bezkonkurenčně dominují levná vína z Itálie (přes 430 tis. hl), následované víny z Maďarska a Slovenska (z každé země kolem 120 tis. hl).

Hodnotit vývoz vín z ČR je z hlediska objemů zanedbatelný, ale dlužno říci, že jsou již výrobci, kteří mají přes 50 % produkce exportované do celého světa. Zpravidla jsou to právě ti, kteří získávají na světových soutěžích cenné medaile, což popíšeme za chvíli. Ještě mi připadá zajímavý vývoz vín v rámci celé EU, kde dominantními zeměmi exportu jsou USA a Rusko. Naopak dovozy vín do EU tvoří vína zejména ze 4 zemí a to Austrálie, Chile, Afrika a USA.

Z pohledu nadšence pro ekologické pěstování a tzv. bio-zpracování vína si nemohu odpustit několiv slov o výrazném posunu do kvality právě u moravských vinařů, kteří postupně již přešli nebo přecházejí na kvalitní produkci biovín, která nemusí nutně být ruku v ruce s kvalitou chuti vína, ale určitě je zásadní z pohledu environmentálního tj. ochrany životního prostředí a potažmo i spotřebitele (absencí chemických aditiv nebo jejich významým snížením (síra, měďnaté sole aj.)

Biovíno je tak připravováno z vinných hroznů vypěstovaných, zpracovaných a expedovaných podle zásad ekologického zemědělství. Při pěstování vinné révy se nepoužívají herbicidy, akaricidy ani jiné syntetické přípravky, které jsou nahrazeny dravými roztoči, slunéčky či jiným dravým hmyzem, který pomáhá udržet zdravou rovnováhu ve vinici. Na případná plísňová onemocnění se používají v omezeném množství měďnaté a sirnaté přípravky. Často se využívá zelené hnojení (výhodná aplikace přesličky, kopřivy etc.) a zatravnění vinic s využitím přirozené úrodnosti půdy. Pro dosažení těchto vlastností vína je také důležitý výběr odrůdy s požadovanou odolností a schopností vytvářet cukry. Samotné zpracování hroznů na biovíno se obejde bez šlechtěných kvasinek, enzymů a dalších syntetických čeřících či stabilizačních látek a celý proces výroby probíhá přirozeným způsobem, který je sice zdlouhavější a pracnější, zato však bez chemických reziduí. Biovíno je stále živé, proto je také náročnější na kvalitní skladování. Certifikaci takovýchto vín poznáte podle ochranné známky BIO tzv. zelené biozebry a kódu příslušné kontrolní organizace (CZ-KEZ-01, CZ-ABCERT-02 nebo CZ-BIOKONT-03). Pěstitel a výrobce se řídí vinařským zákonem a prováděcí vyhláškou, Nařízením Rady (EHS) č. 2092/91 a zákonem o ekologickém zemědělství č. 242/2000 Sb. a je kontrolován inspekční a certifikační organizací pro ekologické zemědělství pověřenou Ministerstvem zemědělství České republiky.

Ekologické zemědělství dosahuje v České republice výrazného rozvoje a počet ekologicky hospodařících zemědělců se každoročně zvyšuje téměř o 50% a jejich celkový počet již dosahuje téměř 2000. Obdobně roste analogicky počet výrobců biopotravin , který zahrnuje téměř 300 podniků. Podíl ekologicky obhospodařované plochy na celkové výměře zemědělské půdy činí kolem 8 %, kde však dominantní je výměra travních porostů ( přes 260 000 ha) a výměra ekologicky obhospodařovaných vinic tvoří zatím necelých 400 ha, ale věřím, že se brzy ještě výrazněji zvýší. Důvodem předpokládaného zvýšeného zájmu bude jednak nenasycený trh s biovíny v Evropě, ale výraznou motivací může být i navýšená dotace na ekologické vinohradnictví v PRV na 849 €/ha. Většina nových zájemců se tak rekrutuje z vinařů registrovaných v systému integrované produkce révy vinné, který je poměrně dost u nás rozšířen. Obtížný přechod na ekologický systém usnadňuje aktivní osvěta a cílené poradenství ze strany Svazu integrované produkce hroznů a vína a firmy Biocont Laboratory Brno, která působí hlavně v oblasti systému biologické ochrany proti chorobám i škůdcům.

Výraznou podporu dává i nová vinařská reforma EU, která má zvýšit konkurenceschopnost evropského vinařství v soutěži s víny z Jižní Ameriky, Spojených států či Austrálie. EU je jedním z hlavních producentů, konzumentů, dovozců i vývozců vína. Ve vinařské reformě se počítá mimo jiné s likvidací některých vinic a zrušení dotací na destilaci přebytků. Z reformy nakonec vypadl zákaz doslazování vína řepným cukrem, kterého se obávali čeští vinaři. Česku by měla reforma přinést větší dotace na restrukturalizace vinic, což v roce 2009 proti původně plánovaným 1,6 milionu € (asi 40 milionů Kč) jsou celkem tři miliony € (75 milionů Kč). Později od roku 2015 by se dotace měly zvýšit dokonce až na 5,2 milionu € (zhruba 130 milionů Kč). Tak namísto plýtvání penězi na odstraňování nežádoucích přebytků reforma umožní soustředit se na boj s konkurenty a opětovné získání tržního podílu ve světě. Nejkontroverznějším bodem reformy byly likvidace vinic, kde v původním návrhu Evropské komise mělo být vyklučeno 400.000 hektarů vinic, což je zhruba desetina celkové rozlohy. Po protestech řady států tak konečný kompromis počítá s likvidací 175.000 hektarů vinic během období 3 let. Změny čeká i nás sledované doslazování vín. Původně navrhovaný zákaz doslazování řepným cukrem sice z reformy vypadl, ale některá zpřísnění přeci jenom byla stanovena v maximální míře doslazení ať už cukrem či moštem. Pokud by státy chtěly doslazovat víno více kvůli špatným klimatickým podmínkám, budou muset požádat Evropskou komisi. Dovoz vín z jiných koutů světa do unie neustále stoupá, zatímco spotřeba vín vyrobených v unii klesá. Cílem reformy je také omezení nadprodukce v unii, neboť likvidace nadbytků stojí unii každý rok až půl miliardy eur z 1,3 miliardy €, které unie dává na vinařství.

V Pavlově pod Pálavou probíhá již několik let (letos bude 6. ročník) hodnocení biovín ČR v konkurenci kvalitních biovín z Rakouska, Německa, Španělska a Švýcarska. Například posledního 5.ročníku Spotřebitelského hodnocení biovín se zúčastnilo již téměř tři desítky výrobců a vystavovatelů. 75 vzorků vín bylo rozděleno do čtyř kategorií - bílá suchá, bílá polosuchá, červená suchá a polosuchá, sladká a dezertní vína plus sekty. Mezi vítěze z českých biovinařů se zařadili Miloš Michlovský - Vinselekt Michlovský a.s. z Rakvic (zejména odrůdy Malverina a Laurot), Vlastimil Peřina - Vinný sklep Eben z Lednice na Moravě (odrůdy Malverina a Hibernal) a František Mádl z Velkých Bílovic (Naturvin). Je sice pravdou, že v absolutním pořadí byla naše vína až od třetího místa, ale v některých kategoriích neměla konkrurenci (polosuchá bílá a překvapivě i červená )

Loňský rok začal pro domácí vinaře skvěle. Na prestižní pařížské Vinalies Iternationalies se Česká republika umístila na vynikajícím šestém místě v počtu získaných medailí. V jejím závěsu tak zůstaly takové vinařské velmoci jako Austrálie či Nový Zéland. Moravská vína z celkových dvaadvaceti medailí získala šest zlatých a šestnáct stříbrných. V březnu byla moravská a česká vína vyslána do italské Verony, kam se přihlásilo přes 3400 vín z více než 30 zemí celého světa. Zúčastnilo se také 13 vinařů z Moravy se 48 vzorky vína a získali 20 medailí.
V dubnu na Concours Mondial de Bruxelles, bojovalo o medaile 6 189 vzorků ze 48 zemí, z toho z ČR bylo přihlášeno 72 vín, z čehož 6 obdrželo zlatou medaili a 11 stříbrnou medaili. Koncem května na Londýnské soutěži International Wine Challenge přijelo 15 moravských a českých vinařů přijelo představit dohromady 55 vzorků vína a 23 se jich vracelo domů s oceněním. Další soutěží, která v květnových dnech proběhla v Londýně, byla Decanter World Wine Awards , kde zabodoval zejména Znovín Znojmo, který si za svůj Ryzlink rýnský, slámové víno 2006 odvezl zlatou medaili. Ve slovinské Ljubljani se na přelomu května a června uskutečnila další prestižní světová soutěž vín. Tou prošlo 578 vzorků z 19 zemí. Moravští a čeští vinaři si odvezli 10 zlatých a 8 stříbrných medailí. Dalších úspěchů dosáhli vinaři na Slovensku ve dnech 11. - 13. června na mezinárodní soutěži MUVINA 2008, kde obdrželi 58 významných ocenění. Na mezinárodní soutěži Muscat du Monde 2008 vín muškátových odrůd se skvěle prosadil Muškát Žlutý - moravské zemské víno, ročník 2007 Znovínu Znojmo v TOP10.

K nejnovějším oceněním poté přibyly medaile ze soutěže International Wine Competition San Francisco. Hodnocení, které probíhalo v Los Angeles, se zúčastnilo na 1 150 vinařství z 21 zemí. Českou republiku zastupovalo 26 vín od 6 vinařských společností. Úspěch předčil očekávání, neboť oceněno bylo 14 vín (2 stříbrnými medailemi, 12 bronzovými). Nejúspěšnějším vinařem se stal Petr Skoupil z Velkých Bílovic, který získal hned pět ocenění a zároveň prestižní cenu Best of Nation.

Následovala výstava Mundus Vini v německém Neustadtu. Ze 48 vzorků od 13 vinařských firem, které na soutěž doputovaly z České republiky, jich uspělo hned dvanáct. Z toho se čtyři dočkala zlaté a osm stříbrné medaile. Zlata jsme se dočkali i ve slovinském Mariboru na soutěži Vinoforum. Zlaté medaile zde získaly vína Střední odborná škola vinařská a SOUZ Valtice, Chardonnay 2006, Vinařství Valihrach, Merlot 2006, Znovín Znojmo a.s., Rulandské šedé 2007. Historického úspěchu naši vinaři dosáhli na jedné z nejvíce obsazovaných soutěží vín na světě. Rakouské AWC Vienna se zúčastnilo 7 959 vín od 1422 producentů z celého světa. Česká republika byla zastoupena rekordními 159 vzorky, což bylo nejvíce v historii dosavadních účastí na zahraničních soutěžích. Některou z medailí či diplomů „seal of approval" bylo oceněno rekordních 140 vín, což je fantastických 88 %. Po dvou úspěších Vinselektu Michlovský v minulých letech se mezi 100 nejlepších vinařství světa letos probojovaly Vinné sklepy Valtice a.s. Naši vinaři si nakonec odnesli 11 zlatých medailí. Třemi zlatými medailemi se mohou pyšnit Vinné sklepy a Znovín Znojmo.

Famózního výsledku dosáhli moravští a čeští vinaři v Izraeli. Absolutním mezinárodním šampionem soutěže Terravino Mediterranean International Wine & Spirits Challenge se po třech dnech anonymního hodnocení mezinárodními komisaři ze 14 zemí stala Pálava Private Selection 2007, Výběr z bobulí z vinařství Vinselekt Michlovský z Rakvic, která současně získala jednu z 18 Double Gold - velkých zlatých medailí.

Z přehledu je vidět, že zejména vysokých ocenění získají odrůdy Pálava (Michlovský, Krist, Sonberk aj.) a Chardonnay (TS Čejkovice, VS Valtice, ZD Sedlec, SOŠV Valtice aj.), ale obecně zejména bílá vína s dominancí v dalších odrůdách jako Tramín červený, Rulandské šedé či Rýnský ryzlink. Přesto dlužno říci že úspěchů nejsou prosta ani červená vína, byť v silné konkurenci špičkových zahraničních vín: jen považme výrazné úspěchy pana Valihracha s odrůdou Merlot (ročníky 2006 či 2004), nebo pana ing.Michlovského s Rulandou(Burgundou) modrou, či téže odrůdou zpracovanou jako rosé (MVZ Bzenec).

A co je obzvláště potěšitelné je, že naše vína se často stávají šampiony jak kategorií ( Muvina 2008) tak dokonce celkové soutěže (v Izraeli 2008 Pálava 2007 v.b. ing.Michlovského), což dosud v historii nepamatuji. Určitě výrazných úspěchů kromě již zmiňovaných vinařů dosahuje pan T.Krist, kde kromě Pálavy exceluje i s odrůdou trochu neprávem opomíjenou jako je Neuburské (viz 2007 v.b.). Ojedinělá je rovněž kolekce vín ročníku 2003 od pana Ovčáčíka z Velehradu na UherskoHradišťsku (viz Svg 2003 v.b., Tč 2003 v.b., RŠ2003 v.b.)

Ve slámových a ledových vínem s vysokým zbytkovým cukrem kromě nestora pana O.Drápala úspěšně získává ocenění i firma Znovín a.s. vedená panem Vajčnerem a dokonce i VS Valtice, které výrazně nasazuje vysokou laťku jak v odrůdě Chardonnay, tak Sauvignon nebo Vlašský ryzlink. Ale dlužno říci, že i romantickému Ctiradu Králíkovi ze ZD Sedlec se velice daří ve slámových a ledových vínech zejména v odrůdě Vlašský ryzlink. Nerad bych na někoho zapomněl, ale je to již skutečně plejáda známých firem, kde nechybí kromě již zmíněných ani VS Lechovice (Tramíny, Pálava i Veltíny), Sonberg (Pálava či Sauvignony), Mikrosvín, TS Čejkovice, LiVi Dubňany, Spielberg, MVZ Bzenec, Nové Vinařství, Vinařství U Kapličky v Zaječí kontraverzního Rosti Žďárského a další. Nesmíme však zapomenout ani malá vinařství, často rodinného charakteru, která jsou schopna se prosadit na světových výstavách jako paní Glosová, P.Skoupil či pan Mikulica nebo taky těch kteří nemají potřebu se prezentovat v zahraničí, ale získávají ocenění na tuzemských soutěžích jako třeba Štěpán Maňák (mimochodem mívá kromě jiného (pominuli višňové) velice kulatní rosé vína, ale i barriqovaná jako např. Dornfelder 2007 p.s.) Mimochodem právě odrůda Dornfelder se pomalu ale jistě začíná velice prosazovat a slaví úspěchy na světových soutěžích (viz ČEBAV, Baloun aj.)

Tak mne při všech těch úspěších několika našich vinařů na světových kolbištích napadá, že když popíjím skutečně dobrá (subjektivně hodnoceno) vína u nějakého malého vinaře, tak třeba piji nejlepší vína na světě - jenom o tom nikdo neví. A v tom je to kouzlo našich vín- hledání toho svého šampiona mezi více než 10 tisíci výrobci naší malé, ale ojedinělé země.

Pro přehlednější ilustraci tabulka dávající přehled pouze vín, která získala Zlatou medaili v roce 2008.

Všechna ocenění viz www.wineofczechrepublic.cz/r-8-4-7-73-rok-2008-cz.html.