O Víně

Já do sklepa nepojedu, já do sklepa nepůjdu. Takhle bych parafrázoval své pocity po jedné z návštěv jistého vinného sklípku na Moravě. Ale vše popořadě.

Jednoho krásného dne se pořádal výjezd na jižní Moravu spojený s návštěvou vinného sklípku. Organizovali ho kolegové a kolegyně z práce. Po menších komplikacích, kdy bylo nutné najít vhodné ubytování a sklep s určitou kapacitou, se vyjelo. Naším cílem byl Bzenec a vinný sklep Miroslava Strážnického. Zkoušel jsem něco o vinaři najít na internetu, ale nepodařilo se, o to víc jsem zvědavější. Původně jsem plánoval navštívit místní vinařství Vinum Moravicum,ale vzhledem k časové tísni mi to nevyšlo, tak někdy příště... Nedlouho poté, co jsme se ubytovali vyrážíme ke sklípku. Bzenec - pro mě terra incognita, je už podvečer a horší viditelnost, ale to co z Bzence vidím, vypadá poměrně pěkně třeba místní kostel. Kráčíme ulicí s příznačným názvem Vinařů a míjíme očíslované sklepy, říkám si, co asi skrývají. Hned bych se v nějakém na určitou dobu zabarikádoval.

Takřka na konci ulici se nalézá náš cíl - sklep místního vinaře Miroslava Strážnického. Sklep je rozdělen do tří místností, první slouží k popíjení a hodování, další slouží k přípravě jídla a konečně třetí a poslední místností je samotný sklep. Po chvilce se usazujeme a začíná degustace 10 vzorků vín, poslední jedenáctý degustujeme přímo ve sklepě. Rozhodl jsem se známkovat od 1 do 10, kdy desítka znamená nejvíce.

1. Müller-Thurgau 2005 víno mě udeřilo do nosu množstvím síry, nevoní, připadá mi octovaté, je bez dochuti. Víno bez pardonu odlévám do plastové láhve kolegyni, ať si z něj udělá třeba svařené víno, ale mně ani partnerce vůbec nechutná, normálně bych ho vlil do odlivky. Dávám ne 0, ale -1 bodů.

2. Sylvánské zelené 2006 převládá stále síra, v závěru kapku hořčí chuť, ale v podstatě se nic nezměnilo. Hodnotím za 0 bodů.

3. Veltlínské zelené 2006 poprvé jsem poznal, o jaký druh vína se jedná, cítím zlepšení, možná tomu napomáhají kyselinky, které alespoň dodávají vínu něco více. Avšak doposud jsem nenalezl nějaké tělo vína, vůni či konec veškeré té síry. Hodnotím 1 bod.

4. Rulandské bílé 2005 oproti předchozím vínům je sladší, ale že se jedná o Pinot bych vůbec nehádal. U mě má za 2 body.

5. Pálava 2006 tak to tedy ne, Pálava je má oblíbená odrůda a nic z ní tady necítím a nechutná jako Pálava. Kam se poděla kořenitost, voňavost, aroma a harmonie?! Netápu jen já, ale i něžnější poloviny naší výpravy v mém okolí. Má partnerka je už zmlsaná nějakou tou dobrou Pálavou, ale prochutnávaná ji také nebere. Hodnotíme společně za 1 bod.

6. Sauvignon 2006 cítím angreštové tóny, ale abych nepřeháněl i v chuti mě udeřila do jazyka síra. Patří k tomu lepšímu, co jsme mělo možnost ochutnat, 2 body.

7. Muškát Ottonel Předposlední z bílých vín. Muškát šel celkem dobře poznat podle aromatické chuti, ale ne rozhodně aromatické vůně. Jedno z nejlepších bílých vín, ale na druhé straně síra je stále patrná. Hodnotím za 2 body.

8. Pravokořenný Portugal (Modrý Portugal) první z červených mě žalostně zklamalo, převládají kyselinky a především stále síra (nerad se opakuji, ale síra ve vínech značně dominovala). Upřímně mi tento portugal připadal jako taková šťávička, možná je mé hodnocení příkré, ale nebudu alibisticky lhát, že jsem byl já i jiní z tohoto vína uneseni. Naopak převládly pocity naprostého rozčarování.

9. André 2006 bych hodnotil jako nejlepší z červených vín, chuť mi připadá jako jemně jablečná, výraznější než jiná vína a oproti předešlým síra o něco ustoupila, 2 body.

10. Cabernet Moravia 2006 není nijak zvlášť výrazné, chuť celkem hořčí, dostavují se kyselinky. 1 bod.

11. Ryzlink rýnský 2005 jsme ochutnali přímo ve sklepě, je krokem kupředu v degustovaných vínech, ale že by mě nějak ohromil, to zase ne. 2 body.

Údajně všechna vína z ročníku 2006 měla být přívlastková, ovšem při degustaci jsme se přívlastek nedozvěděli. Celkově bych vína hodnotil jako přesířená (vinař tvrdil, že je odpůrcem chemie), bez větší vůně, dochuti, těla. Barva vín byla převážně světlá, u červených se blížila malinové šťávě. Protože několik z nás bylo dost předvedenými víny rozčarováno, tak jsme ani po přívlastcích vín nepátrali. Pan Strážnický dělá také i sekt s koňakem, či lépe bych měl říci s brandy. Ale už jsem neochutnal.

Nevěděl jsem, co si mám o vínech myslet, opravdu pan Strážnický má jen taková vína? Nebo prostě nám jako hlupcům naservíroval jen to, co musel a podstatně lepší víno má jen pro sebe? Ani bych se nedivil, domníval jsem se, že tradice, kdy „blbcům" odjinud se dá nějaké nepovedené víno, aby se vyprázdnil sklep a zároveň se vydělalo, už minula. Zřejmě asi ještě ne.

Druhá alternativa je taková, že prostě vína pana Strážnického jsou taková jaká jsou, mě neoslovila a holt musím hledat někde jinde. Což jsem také udělal. Menší skupinka včetně mě navštívila další den jiný sklep a vína byla rozhodně jiná. A to ve všech mnou výše jmenovaných kategoriích. Zajímavostí je odrůda vyšlechtěná profesorem Vilém Krausem pod názvem Revolta. Po koštu kupujeme několik litrů sudového vína. S ohledem na rivalitu mezi lidmi neuvádím jméno vinaře, kterého jsme navštívili. Celkově bych označil zmíněný zážitek za poučný, rozhodl jsme se navštěvovat jen akce typu otevřených sklepů, kde mám možnost srovnávat a teprve pak využívat služeb vinařů, či se poradím se někým z portálu.