O Víně

Ve dnech 21. až 26. září 2007 jsem navštívil Moravskou Novou Ves, která patří do Slovácké vinařské podoblasti, abych poznal místní vína. Bydleli jsme v útulném a nesmírně příjemném penziónu, který se nachází přímo nad vinným sklepem www.vino-sklipek.cz. Moravská Nová Ves patří do oblasti Podluží, což má být nejteplejší region v České republice a vínům to velmi svědčí.

V pátek po příjezdu v devět hodin večer jsme se seznámili s příjemnou slečnou Tomanovou, vinařkou, která nás ubytovala. Hned na úvod bych si dovolil drobnou úvahu. Slečna Tomanová patří k několikáté generaci vinařů, ovšem pochopila, že víno nestačí pouze vypěstovat, ale je nutné ho prodat. Zvolila nesmírně efektivní způsob, tedy přímý prodej ubytovaným u sebe a v dalších okolních penziónech. Proč je to výborný nápad?
1. Nemusím nikam cestovat a neuloví mě policisté s alkoholem v krvi.
2. Pokud degustaci přeženu, není problém se odebrat na lože.
3. Vinař nemusí dny trávit čekáním na zákazníka ve sklepě, když potřebuje být na vinici.
4. Degustace má řád a vinař si může dobře připravit, co nabídne.
5. Prodej probíhá bez prostředníka, vinař není na nikom závislý.
6. Protože víno transportuji pouze domů, mohu ho vzít větší množství.

Hned večer jsme ochutnali tři láhve výborného Sauvignonu 2006 výběr z hroznů. Měl příjemnou ovocitou chuť a vůni, tipoval bych ho spíš na rulandské bílé. V sobotu dopoledne jsme navštívili Výmol, což je oblast vinných sklepů v Moravské Nové Vsi. Čas na nás měl pouze pan Nešpor, protože všichni ostatní byli kvůli krásnému počasí na vinici. Zakoupili jsme 4 různé bobulové výběry a opustili sklep, aby si pan vinař odpočinul po náročné noci. Zatím jsem ochutnal dva a nejsou špatné, pouze mi přijdou málo výrazné, daly by se obtížně rozlišit. Pak jsme navštívili zámecký park v Lednici. Minaret bohužel opravují a vstup je povolen jen na první ochoz, i tak stál výhled za to a zúčastnili jsme se ukázky výcviku dravců - výborné.

Pak jsme navštívili v Pavlově Abrlovi. Paní Abrlová byla doma a ochotně si s námi popovídala. Již mají nalahvovaný ročník 2006, protože vína minulých ročníků jsou beznadějně vyprodána. Začali pěstovat dvě nové odrůdy- rýnský ryzlink a andré. Letošní ročník hodlá hodnotit až bude v láhvi prodaný u zákazníka:-) (Na kvalitu letošního ročníku řekla slečna Tomanová, to se teprve uvidí. Vždycky, když v televizi mluví v červnu nějaký odborník, tak bych ho přetáhla plaňkou). Zakoupil jsem tři láhve Pálavy, tři láhve muškátu moravského a na zkoušku jeden jakostní ryzlink. První dvě vína měla cukernatost výběru z hroznů, ovšem komise je kvůli netypické odrůdové chuti srazila do jakostních. V případě Pálavy bych s tím asi souhlasil, ovšem jde o voňavé, pitelné víno. U muškátu tomu nerozumím, ten je pro mě typický a velmi povedený ze všech tří nejlepší. Ryzlink též nezklame, příjemné víno s menším množstvím kyselinek. Dále jsem zakoupil několik sáčků bylinek, už jsem je použil při vaření a jsou úžasné a bylinnou koupel, tu dostala máma k narozeninám, podám zprávu po otestování.

V pět hodin nás čekal zlatý hřeb programu - návštěva vinařství Čebav Tvrdonice. Protože jsem o nich již psal, přidám pouze novinky. Nový areál firmy a vybavení musely stát velké peníze, ze srdce oběma majitelům přeji, aby bylo jejich snažení úspěšné. A musím znovu vyjádřit dík za ochotu, s jakou se jeden z majitelů věnoval třem lidem, ačkoliv se jedná o velké vinařství. Přesto Čebav nijak nepodceňuje koncové zákazníky a v brzké době hodlá provádět v objektu pravidelné degustace a přistavit pro ně penzion. Vzhledem k tomu, že jsme ochutnali asi dvacet vzorků, musím stručně říct, téměř všechny vynikající. Co bych vyzdvihl určitě, tak jejich kouzla s muškátem moravským - mají geniální výběr z cibéb, excelentní tramín ověnčený řadou cen nebo „barikovaná“ vína - dostali jsme ochutnat Dornfelder výběr z hroznů napřed jen tak a pak ze třech různých „barikových“ sudů. Degustace byla zdarma, s tím, že si přece něco koupíme. Na závěr nám bylo doporučeno navštívit krásné vinice pana Glose, což jsem učinil v neděli. Aby jeden vinař chválil a doporučoval druhého, to se jen tak nevidí, klobouk dolů. Návštěva vinařství Čebav skutečně stála za to.

V sobotu večer se u nás ve sklepě objevily dvě manželské dvojice, slečna Tomanová je pozvala na degustaci a my se „nevtíravě“ přidali. A dobře jsme udělali, protože dotyční byli lepší než Ein Kessel Buntes blahé paměti. Možná symbolicky byli z Prahééé. Vtipné bylo už to, že vůbec nepochopili, proč jsou zváni do sklepa, když jsme je upozornili, že Morava, víno a vinné sklepy patří k sobě, tak nám sdělili, že je to pro ně novinka, ale že tedy proč ne. Asi třetím vzorkem byl úžasný Cabernet Moravia, výběr z hroznů, „barik“. Slečna Tomanová se ptala, jak jim to chutná. Pán nezklamal a povídá, kámoš mi vozí z německýho supermarketu litrovky a ty chutnaj zhruba stejně. Jen jsme s přáteli poodstoupili, nerad bych dostal pohrabáčem. Po dalších dvou vzorcích se vinařka otázala a co vám chutnalo nejvíc? A paní povídá máte tu moc dobrou vodu. To už vinařka nevydržela, promtně je zkasírovala a vyrazila ze sklepa. Já vydržel asi do půl dvanácté, přátelé vydrželi s vinařkou až do dvou do rána...

V neděli jsem provedli nákup v Čebavu a šli se podívat na vinici slečny Tomanové. Dostali jsme ochutnat hrozny, dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí a pak mě přátelé i s úlovky opustili. Já měl dovolenou, takže jsem zůstal a navštívil vinice pana Glose (z Moravské Nové Vsi směrem na Týnec a za drůbežárnou doprava, pak asi kilometr). Jsou skutečně krásné, v řádcích roste anglický trávník a před každým růžový keř. Odpoledne jsem vyplnil návštěvou fotbalového utkání místních s Bořeticemi a večer likvidací vín, která zbyla ze včerejška.

V pondělí jsem vyrazil na výlet. Přes Prušánky a Nechory (památkově chráněné vinné sklepy) jsem dorazil k větrnému mlýnu nad Starým Poddvorovem. Celou dobu jsem měl pocit, že jsem na honu ve vinicích se ozývá neustálá palba, která má zaplašit špačky (firma Čebav nestřílí, ale používá zvuky raněného špačka nebo křik dravce), ovšem řada vinařů používá ještě síť a brokovnici :-)

Nad Novým Poddvorovem jsem potkal starší manžele, kteří mi dali tři nádherné, obrovské hrozny Modrého Portugalu, prý na cestu, ještě jednou moc díky. Po příchodu do vesnice jsem potkal sudičku. Jednalo se o starší dámu, která znalecky zhodnotila množství hroznů a tázala se, kde jsem k nim přišel. Když jsem jí přesvědčil, že nejsem zloděj, usmála se a povídá, dobrou chuť, bude rychlá ostuda. Na sudičku jsem se vykašlal, protože za deset minut jsem byl v lese a mezi vinicemi. Ještě ale musím vzpomenout nádherně vyzdobené ulice dýněmi, bylo možné vidět řadu neobvyklých skulptur. Jako každý zálesák nosím vždy 33 nejdůležitějších věcí (toaletní papír a karty), ovšem nepočítal jsem s tím, že příznaky možné ostudy dorazí po 3 hodinách v Josefově na návsi. Naštěstí jsem našel otevřenou hospodu a ostudu bez lítosti na WC odložil, sudička se smilovala... Večer proběhla další degustace, oba páry byli sice též z Prahy, ovšem proti sobotě se jednalo o nesmírně příjemné lidi, kteří měli zájem nejen o víno, probírali jsme třeba lezení.

V úterý jsem vyrazil do Mikulčic, podívat se na památník Velké Moravy, ovšem osud zasáhl podruhé. Část objektů vyhořela. Již z dálky bylo cítit pach spáleniny, u objektů se činili „mokrý“ a vyšetřovatelé. Je logické, že nikdo ze zaměstnanců neměl náladu se věnovat návštěvníkům. Areál jsem si prošel, určitě ho stojí za to navštívit, ovšem docenit význam tohoto místa může zatím asi pouze odborník. U nalezišť jsou pouze stručné popisy na panelech. Pokud byste šli pěšky, je zbytečné jít po silnici. Z Moravské Nové Vsi se vydejte od hřiště neznačenou cestou, až dojdete na červenou značku a pak lužním lesem do Mikulčic. Odpoledne a večer jsem vyplnil dopíjením zbytků a bohužel balením.

Ve středu ráno jsem se rozloučil se slečnou Tomanou a vyrazil na nádraží. Ani socialistický podnik České dráhy můj úmysl nezhatil, takže jsem byl před druhou odpolední v Ústí nad Labem. Chtěl jsem ještě navštívit zámeček Pohansko u Břeclavi, ovšem zataženo s přeháňkami mě od úmyslu odradilo, snad někdy příště. Na závěr musím pouze opakovat, že svůj pobyt mohu hodnotit pouze v superlativech a určitě jsem zde nebyl naposled. Všem výše jmenovaným za to moc děkuji.