O Víně

25.11.2006 Moll Aktivni: Ano Datum a cas publikace:

Vliv zimních mrazů na některé odrůdy révy vinné

V časopisu Vinič a víno 5/2006 vytiskli na straně 99 článek autorů Ing. Doroty Pospíšilové, Phd. Ing. Rastislava Šimora, Michala Valachoviče, Emílie Hasákové, z Výskumné a šlachtitelské stanice vinárské a vinohradnícké Modra, n. o. Vpliv zimných mrazov na niektoré nové odrody a elitné šlachtence viniča.

Stanice v Modre patří mezi významná pracoviště, která produkují nové hospodářsky zajímavé odrůdy révy vinné a autoři tedy patří mezi nejzkušenější pracovníky v tomto oboru. V tomto článku se zabývají pokusem (původně pro interní potřeby, ale rozhodli se výsledky zveřejnit), který jim umožnila letošní, obzvláště tuhá zima, kdy i v Šekviciach na jižním Slovensku poklesla v lednu minimální teplota po 8 hodin na -17 °C a maximální nestoupla nad -10 °C. Po 4 dny za sebou byla nejnižší teplota < -15 °C. To sice nejsou extrémní zimy, v jiných testech, za použití ledničky se začíná na -16 °C a končí na -22 °C i dál, přesto se dalo očekávat nějaké měřitelné poškození. 31 ledna 2006 odebraly vzorky prutů ze zkušebních stanovišť se stejnou agrotechnikou, krátkodobě je skladovali v nevytápěné místnosti, pak je rozřezali na jednotlivá očka, která zapíchali do nádob s vodou a sledovali jak raší. Po třech týdnech začala rašit první očka, po pěti týdnech byl pokus ukončen. Tímto postupem se může ověřit, jak moc bylo réví poškozeno mrazem, s méně laboratorním postupem mě seznámili už před 15 lety v Čejkovicích, protože je užitečný pro rozhodnutí jaký druh jarního řezu použít. (Po silné zimě se nechává více oček. Poškozená nevyraší a tak jich na keři roste přibližně stejně jako po mírné zimě.)

Výsledek pokusu je uveden v tabulce níže. (Všechny odrůdy jsou zřejmě evropského původu. Někde uvádím odrůdy česky, někde je nepřekládám, laskavý čtenář promine.)

V tabulce jsem proti časopisu udělal dvě změny.
1) Po konzultaci s autory jsem změnil hodnocení mrazové odolnosti u odrůdy Milia z "velmi dobrá" na "výborná".
2) Přidal jsem sloupec "% s květem z oček celkem", který vznikl jako součin sloupců "vyrašily %" a "s květem %" dělený stem, neboť sloupec "s květem %" je prý vypočten pouze z vyrašených oček.

Tabulka s daty:

Skupina
odrůd
Odrůda Křížení nevyrašily %vyrašily %s květem %% s květem
z oček celkem
rychlost rašení mrazová odolnost
Moštové
bílé
Devín TČ X VČB 15/4 Tramín červený x Veltlínské červenobílé 26,9 73,1 15,4 11,3malá dobrá - střední
Milia MT X TČ 65/4 Müller-Thugau x Tramín červený 0 100 83,3 83,3 velká výborná
Ryzlink rýnský   23,3 76,7 70 53,7velmi malá dobrá
Moštové
modré
Bojnijanka CA X AB 3/3 Castets x Abouriou 23,4 76,6 63,8 48,9velmi malá dobrá
Dunaj (MB X OP) X SV 6/10 (Muškát Bouchet x Oporto) x Svatovařinecké 14 86 68 58,5velká velmi dobrá
Hornád CA X AB 2/7 Castets x Abouriou 30 70 48 33,6malá střední
Hron CA x AB 3/22 Castets x Abouriou 6 94 38 35,7malá výborná
Laborec CA x AB 5/26 Castets x Abouriou 48 52 36 18,7velmi malá střední
Rimava CA x AB 3/12 Picpuol x Frankovka modrá 18 82 46 37,7malá velmi dobrá
Rubín PP x FM 62/2 Picpuol x Frankovka modrá 34 66 26 17,2velmi malá střední
Rudava CA x TAP 6/28 Castetes x [(Tenturier x Aleatico) x Puchljakovskij] 6 94 42 39,5velká výborná
Torysa CA x TAP 9/17 Castetes x [(Tenturier x Aleatico) x Puchljakovskij] 16 84 40 33,6střední velmi dobrá
Žitava PP x FM 62/6 Picpuol x Frankovka modrá 36 64 42 26,9střední střední
Svatovavřinecké   32 68 36 24,5střední střední
Stolní Diamant JB x PK 13/22 Julski biser x Pannónia Kincse 76,7 23,3 10 2,3malá velmi slabá
Dora JB x PK 13/12 Julski biser x Pannónia Kincse 93,3 6,7 0 0,0malá velmi slabá
Favorit ChQVW x KV 514/42 Chasselas Queen Victoria White x Královna vinohradov 6,3 93,7 47 44,0velmi velká velmi dobrá
Opál CR xJB 29/8 13,3 86,7 40 34,7střední velmi dobrá
Pomarančové ChQVW x KV 514/22 Chasselas Queen Victoria White x Královna vinohradov 3,3 96,7 70 67,7malá výborná
Chrupka bílá   6,7 93,3 53,3 49,7velmi malá výborná
Pannónia kincze KV x CSz Královna vinic x Cegléd szépe 23,3 76,7 10 7,7velmi malá dobrá
Topas DM x CA 19/15 (DUNAVSKI MISKET X CARDINAL) 66,7 33,3 20 6,7- slabá
Výsledky byly autory vyhodnoceny takto:
* Teplota -17 °C umožnila vyhodnotit odolnost vůči mrazům.
* Odrůda Milia byla označena za překvapení, bez dalšího komentáře.
* Bylo konstatováno, že Děvín byl jen o 3,6 procenta horší než nejodolnější odrůda Ryzlink rýnský.
* Mezi modrými vynikly novošlechtění Hron a Rudava, za dobře odolné byli označeny Bojnianka, Dunaj, Rimava a Torisa. Ostatní včetně Svatovavřineckého mají odolnost střední.
* Stolní odrůdy na mráz reagovali nejrazantněji. Nejhůře dopadla Dora a Diamant. Velmi dobrou odolnost prokázali Pomerančové, Favorit, Opál a Chrupka bílá. Panonia Kincse byla ve střední skupině, ale jde o výhonky z podoček, čehož důkazem je nízký počet soukvětí a velká doba rašení.
* Byl konstatován vliv rodičovských odrůd na mrazuvzdornost odrůdy, nicméně s velkou variabilitou (Hron, Laborec).
* Byl připomenut vliv jiného průběhu počasí, který by pravděpodobně změnil absolutní čísla, ale asi by výrazně nezměnil umístění v pomyslném žebříčku a vliv kondice jednotlivých keřů, který mohl způsobit propad Dory a Diamantu z důvodu nadměrné úrody a silnějšího napadnutí perenosporou.

Článek hodnotím velmi příznivě, protože obohacuje veřejnost o takovéto informace, které si jednotlivec zjistí jen nasazením takovéto poměrně rozsáhlé práce (při 30 očkách u stolních a 50 u moštových odrůd musel test dlouhý 5 týdnů zabírat značný prostor) a nebo prožitou mrazovou kalamitou, při které nevhodné odrůdy vymrznou. O tom jak užitečná je informace, která vám pomůže s rozhodnutím vysadit odrůdu, která nevymrzne, ať už jde o mnoho hektarů vinohradu, nebo o jednu hlavu na zahrádce, si dokáže představu udělat každý sám.

Pokus je nutno chápat jako orientační, pro jeho hodnocení je třeba poznamenat:
* Kontrolní odrůdy jsou elitní klony bez uvedení čím vynikají (ono je to vlastně předmětem testování). Pokud např. úrodností, dala by se očekávat snížená mrazová odolnost. Chybí případné srovnání s dřívějšími testy stejné odrůdy, které by naznačily případný vliv faktorů které nemáme tak přesně změřené jako teplotu (za silnějšího větru je réví více poškozeno při stejné teplotě). (Dohledal jsem pro Ryzlink rýnský, výsledky přibližně odpovídají.)

* Nebyl uveden pěstitelský tvar (pouze, že je u všech stejný) a zatížení jednotlivých odrůd úrodou. Pouze u Dory a Diamantu je zmíněna nadměrná úroda (to může znamenat i více než 20 t/ha - 2x více než dávají středně výkonné moštové odrůdy). Pochopitelně při větší úrodě je odolnost proti mrazům snížená.

* Je veliká škoda, že do testu nebyla zařazena odrůda Rubanka ze stejného šlechtění jako Dora a Diamant, ale s větší mrazuvzdorností, třeba jen provizorně, pro srovnání.

* Pokus byl proveden velmi brzy po mrazech a tedy hodnotí jen přímé poškození mrazem. Dá se předpokládat, že na jaře by vyrašilo ještě menší množství oček, z důvodu postupujícího poškození, způsobeného zejména napadením plísněmi. Pro vinohradníka má bohužel toto druhotné poškození stejné následky, jako přímé poškození mrazem.

* Nebylo zveřejněno (možná ani provedeno) hodnocení úrody v kalamitním roce, v závislosti na předpokládaném řezu. Jiná totiž bude u odrůdy moštové, kde je hrozen malý, předpokládá se více hroznů na keři a jiná u odrůdy stolní, u které se stejně ponechají jen nejlépe vyvinutá soukvětí a ostatní se zlikvidují. (Stolní by měla vývoj i úrodu normální, moštová menší.) Případně i umístění plodných oček na tažni bývá podstatným faktorem, který ovlivňuje velikost úrody, protože nic vám není platné, že by i třeba nějaké plodné očko zbylo, když je umístěno na konci tažně, který je ale jinak tolik poškozen, že jej musíte na jaře odstřihnout. Proto jsem přidal další sloupec, který naznačuje, že v takovém roce by solidní úrodu přinesla Milia a zřejmě i Dunaj.

* V textu vyhodnocení byla odrůda Milia poměrně nešťastnou formulací trochu poškozena. Když si ale text přečteme pozorně a použijeme i tabulku, je jasné že absolutně nejlepší byla Milia, která neutrpěla prakticky žádné poškození (ne každé očko musí mít povinně květ i na velmi plodných odrůdách, takže 83,3 % oček se soukvětím je výborný výsledek naznačující, že Milia neutrpěla prakticky žádné poškození mrazem), druhý mezi moštovými bílými byl Ryzlink rýnský, který sice poškození utrpěl, ale tak malé, že by se na úrodě zřejmě neprojevilo a poslední byl Děvín, který by po silných mrazech sice v poklidu rostl, ale úrodu by dal zřejmě menší. O Milii se předem inzerovalo (vyšlechtěna 1973, uznána 2003), že mrazová odolnost bude zřejmě více než dobrá (škoda že nevíme jak obstála Milia v kalamitním roce 1985, kdy vymrzla velká část moravských vinohradů a jak obstála při uznávacích zkouškách)

* Neudržím se a udělám trochu reklamy, protože celkově je Milia rozhodně jednoznačným vítězem tohoto testu. Tramín, matka této odrůdy je totiž stejně mrazuvzdorný jako Ryzlink rýnský (ale Tramín právě vyžaduje po mrazech problematický řez na tažně a tak se jako mrazuvzdorný moc neuvádí) a tuto vlastnost jí předal zdá se ještě vylepšenou. Z otcovské strany dostala mrazuvzdornost od Ryzlinku rýnského a Chrupky, která v tomto testu také skvěle obstála (podle novějších genetických výzkumů od Chrupky, ne od Sylvánského). Spolu s raností, vysokou úrodností a cukernatostí hrozna i přes menší nedostatek kyselin se zdá být tajnou zbraní slovenského vinařství. Bylo by zajímavé zjistit výsledky ještě dalších testů. Já našel jen jediné srovnání odrůd, v něm je Milia hodnocena jako odrůda která vydrží do -20 °C, stejně jako Tramín, středně úrodná, ale s jinými srovnávanými odrůdami vyniká vysokou cukernatostí. Zdá se tedy, že Milia možná jednou i zmrzne, ale menší mrazy, které už jiným odrůdám snižují výnos, překoná bez poškození. To by se dalo vysvětlit raností a schopností hromadit zásobní látky, která se odráží nejen ve vysoké cukernatosti, ale i dobrým vyzráním dřeva. Jen doufám, že bude nejen dost sazenic, ale že šlechtitelské týmy s předstihem zahájily další šlechtění s cílem využít výjimečné vlastnosti Milie pro tvorbu nových odrůd.

* Výsledek červených moštových odrůd není nijak překvapivý. Jedná se o perspektivní evropské odrůdy s mrazovou odolností cca do -20 °C.
Výsledky stolních odrůd je třeba hodnotit s tím, že hrozen je výrazně větší a proto není zapotřebí tolik plodných oček. Přesto se zde našla druhá nejodolnější odrůda - Pomerančové. Navíc je to atraktivní odrůda s neobvyklou citrusovou chutí. (Říkal mi pan František Flódr, nestor Žabčických vinařů, že i víno z velmi vyzrálých hroznů je zajímavé.) Velmi dobré umístění Chrupky bílé, odrůdy která se prý pěstovala už ve starověkém Egyptě, naznačuje že vinařský výzkum a šlechtění ještě bude mít co nabídnout.

* Jak je vidět, zveřejnění odpovědi na otázku mrazuvzdornosti některých odrůd v sobě samovolně skrývá mnoho otázek dalších. Možná se odpovědi ani nedočkáme, ale možná je pomůže zodpovědět právě někdo z Vás.

V příštím článku se pokusím ukázat, jak se na zimu připravují nejen na Slovensku, ale i v dalších zemích, často pro víno zcela exotických.

Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 2722x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5