Burgundská legenda Leroy - Putování časem I.
V dnešní reportáži nazvané máte unikátní možnost poznat, jak se na burgundských vínech z jednoho sklepa podepsal vliv stáří, ročníku a terroiru.
O vinařstvích vedených obdivuhodnou Lalou Bize-Leroy už se zde psalo, viz tato reportáž: "Setkání s první dámou Burgundska Madame Lalou Bize-Leroy". Hlavní důvod, proč psát znovu o vínech této paní, je unikátní možnost, kterou nabízí v sérii čtyř degustací společnost Ad Vium: sledovat životní stádia burgundského vína v desetiletých odstupech. V posledním dubnovém týdnu proběhla degustace ročníku 1996, začátkem června nás čeká ročník 1986, v září 1976 a nakonec v listopadu 1966. A kdo nestihl do tohoto vlaku naskočit letos, příští rok může totéž zakusit s ročníky 1997, 1987, 1977 a 1967. Vždy každý následující měsíc je navíc možnost ochutnat stejná vína ve spojení se špičkovou gastronomií v jedné ze tří pečlivě vybraných restaurací (podrobnosti jistě ochotně sdělí Ad Vivum).
Proč se právě vína od Maison Leroy jeví pro tento účel jako nejvhodnější? Protože je jediný negociant, který má v nabídce takto ucelené řady ročníků hluboko do minulosti, protože Madam Leroy je jedním z největších znalců v charakteru vín z jednotlivých burgundských poloh a tento charakter pokorně nechává ve svých vínech vyznít, a protože používá poměrně jednoduché klasické technologické postupy, které se nesnaží víno z marketingových důvodů „popohnat“, aby se líbilo už jako mladé. Neklade si za cíl vliv ročníku potlačit, na druhou stranu vliv ročníku zbytečně nepřeceňuje a nedělí ročníky na dobré a špatné. Jsem docela zvědav, co všechno jsou schopná vína s takovou filosofií a rukopisem ukázat v různých bodech své pomyslné životní křivky. Vzhůru do toho!
Vína ročníku 1996 se podávala nezdekantovaná (Dle paní Leroyové přelít víno do karafy je jako vytrhnout rostlinu z kořene), pouze asi hodinu rozdýchaná v otevřené lahvi. Degustovalo se ze špičkových sklenek z nejvyšší řady firmy Riedel: Sommelier Montrachet a Sommelier Burgundy Grand Cru. Na tyto sklenky je také v průběhu degustací mimořádná 20 % sleva. Lze navíc využít toho, že pokud si zakoupíte sklenku nebo některé víno, tak je pro Vás degustace zdarma.
Ročník 1996 je mnohými renomovanými kapacitami hodnocen v Burgundsku relativně vysoko, trochu lépe jsou hodnocena celkově bílá z tohoto ročníku než červená. Vína obsahují mnoho pevných a tvrdých kyselin a pomalu se vyvíjejí. Z kvalitnějších poloh se doporučuje vína zatím neotvírat a nechat ještě zrát.
Bourgogne 1997 - nultý vzorek na zavínění sklenice. Již jsem ho chutnal několikrát, ale stále se ho nemohu nabažit. Určitě víno s nejlepším poměrem toho, co nabízí k ceně. Bohatá lákající vůně přezrálých citrusových plodů, sušená pomerančová kůra. Vyrovnaná chuť, možná trochu kratší, lehonce nahořklá, trochu selská dochuť.
Meursault 1er Cru 1996 - cuvée několika Premier Cru. Barva zlatavě slámová, jemnější „intelektuálnější“ vůně, mícháním nabírající zajímavé a hluboké tóny, které osobně těžko rozseparuji na jednotlivá přirovnání. Chuť ještě ale poměrně nedozrálá, trochu až drhnoucí. Ještě tak 3-4 roky do vrcholu. I přesto je poznat pravdivá prostá elegance, která je mi velmi sympatická. V dochuti minerálnost, prý až jódovitá slanost. Já tam cítím i trochu takového protivného lízátka. Meursault byl myslím velmi příhodně vybrán, abychom ho sledovali skrze (skoro) všechny degustace této řady.
Meursault 1er Cru „Perrieres“ 1996 Jedna z nejelegantnějších a nejvyhlášenějších poloh této vesnice, vlastně už na východě sousedí s Premier Cru z Puligny, nadmořská výška je téměř stejná jako legendární tratě Montrachetu. Jedovatě nazlátlá až žlutozelenkavá barva, nádherná mohutná komplexně ovocná vůně rynglí, švestkového kompotu, manga a zeleného jablka. Opět minerálnější „kamenitá“ chuť, svojí persistencí srovnatelná s nejlepšími polohami Montrachetu. Sousedství s Puligny - nejen zeměpisné, ale i pokrevní, toto víno nezapře. Literatura přiznává typickému Meursaultu máselnatost či moučnatost, ořechové složky ve vůni, každopádně spíše tělnatost, zatímco vína z Puligny mají díky vyšší hladině kyselin blíže k ovocitosti, broskvím a zeleným jablkům. V porovnání s předchozím vzorkem už o něco lépe nazrálé, což je též zajímavé zjištění.
Cote de Beaune Village 1996 Přecházíme do červených vínem z méně strmých poloh z jakýchsi náhorních plošin nad svahy Beaune 1er Cru na sever od městečka Beaune. Víno má hnědocihlové okraje a celkově barva jde trochu více do oranžova než do rudých tónů. Silná svůdná vůně šípkové marmelády, vybavují se mi chrámecké pinoty, které se pyšní někdy podobným šípkem. V prázdné sklence měkká elegantní harmonie, vůně se stykem s kyslíkem nezlomí do něčeho nepříjemného. Plná a veselá chuť, středně dlouhá, ale i tady tříslovinka ještě docela drhne. Celkově charakterní měkké ženské víno, teplé a srdečné, asi jako když vyslovíte správně slovo „Beaune“. Dle pana Čejky už ale po dalších čtyřech letech půjde neodvratně dolů z vrcholu. To je rovněž zajímavé, neboť v literatuře se vína popisují jako tříslovinná s překvapivě dlouhým potenciálem zrání srovnatelným s víny z Vosnée či Gevrey.
Saint Aubin 1er Cru 1996 Saint Aubin leží severněji a výše než Puligny a literatura není jednotná v tom, jestli místní bílá a hlavně červená odpovídají svou cenou svému poněkud skromějšímu charakteru. Toto víno je spíše rubínově rudé. Voní více po ovoci, i když stopa šípku je i zde. Strohá a pevná tříslovina, ještě příliš drhnoucí, dává charakter zemitějšího vesnického vína v tom dobrém smyslu slova. Delším vymícháním se víno stane přístupnější, ale i tak nedosáhne měkkosti předchozího vzorku z Beaune.
Poslední odstavec by měl být nějaký závěr. Nějaké ponaučení či co. Na něco podobného je ale ještě brzy a vzhledem k počtu vzorků a mým zkušenostem by to bylo i příliš troufalé. Osobně jsem čekal, že vína už budou více připravena k pití, možná by stálo za to nechat je déle vydýchat, ale odpočinek ve sklepě naležato se tím stejně úplně nenahradí. Co více? Těším se na příští setkání s vínem z Burgundska. Těším se velmi!
Poznámka: Než abych nějak obcházel autorská práva k mapám, velmi doporučuji navštívit skvělé mapy nejen Burgundska na http://www.kobrandwine.com/ nebo nechcete-li se zdlouhavě proklikávat, stejné mapy jsou v pdf na neméně úžasných nekomerčních a neplacených stránkách http://www.burgundy-report.com/ v sekci References. Nic ovšem nepředčí mapy z knihy Hugh Johnsona a Jancis Robinson: Světový atlas vína.
Další související informace: Ad Vivum
