O Víně

Vinařství najdete ve Velkých Žernosekách a více se o něm dozvíte pod tímto odkazem a také zde. 

Na Dalibora jsme měli políčeno již několik let a jsem opravdu rád, že se to letos konečně podařilo. Přípravy ani nebudu zmiňovat, ty proběhly perfektně jako vždy.  Do našeho týmu rozlévačů navíc byla zařazena nová akvizice vinařství Jiřinka, aby si vše vyzkoušela. Nalévání nám tak šlo o čtvrtinu rychleji od ruky, navíc bylo asi tak stokrát estetičtější.

Zájem byl velký, přes 70 návštěvníků vytvořilo důstojnou kulisu. Dalibor využil moderní techniku a pustil 6 minut záznamu z akce PechaKucha. Jedná se o program, kdy před diváky pustíte 20 fotografií a okomentujete je.

Dozvěděli jsme se, že pochází z Valašska, ale povinná vojenská služba ho zavála do Litoměřic. Skoro 30 let sloužil nejprve v armádě, pak u policie jako kriminalista. Posledních několik let se zabývá vinařstvím, ale i dalšími zemědělskými aktivitami a věcmi, které jsou s tím spojené. Na Valašsko se rád vrací, ale neměnil by, teď je doma zde.

Jako vinař je pilný samouk. Vinice má mladé, vzpomněli jsme jeho akci Adoptujte keř, které jsme se zúčastnili. Jednalo se o vysazování keřů jejich patrony. Zajímavé je, že všechny tyto keře, které sázeli laici, rostou a jsou v pořádku. Naopak ty, které sázela rodina, poměrně skomíraly a velká část se musela nahradit. Práce s vysazováním jsou prakticky hotové, zbývá dosadit ještě pár arů. Vinařství preferuje spíše bílé odrůdy, typu rýňáků a ruland. Velmi zajímavým experimentem je pálava, snad se jí zde bude dařit, ale už se povedlo jí dostat do kategorie ledové. I toto víno měli možnost návštěvníci ochutnat, čehož si obrovsky vážíme. Dalibor to lakonicky komentoval slovy - co s tím, mám to nechat válet ve sklepě?

Ještě bych doplnil, že pěstované červené odrůdy jsou svatovavřinecké a dornfelder, z něhož též vyrábí oceňované likérové víno tergus.

Ohledně legislativy je na sebe Dalibor přísný a vína striktně začleňuje. Používá korek, alternativní uzávěry zatím nezvažuje. Měli jsme možnost ochutnat některá vína přímo ze sklepa, která se budou teprve lahvovat, to bylo velmi zajímavé.

Kromě vinaření má Dalibor ještě řadu dalších aktivit. Především, jeho vinařství je velmi kontaktní a otevřené. Znají ho snad všichni cyklisté z širokého okolí jako místo, kde mohou nejen popít, ale též kvalitně pojíst, což má na starost Daliborova žena Petra. Samozřejmostí je řada gastronomických akcí, kdy se můžete objednat jako parta nebo rodina - svatomartinská husa, degustace. Je možné přespat, chystají se na otevření penzionu se zhruba 30 místy. Aby toho nebylo málo, chovají různá zvířata, například plymutky, vlašky a maransky. Dalibor vzpomněl, jak tam vzal pomocníka, vyjmenoval a pán povídá: jasný, šéfe, všemu rozumím, ale chováme teda i slepice? A aby se nenudili, uvažují ještě o otevření dalšího občerstvení a pekárny. To, že si najde čas na psaní básní, je už pak jen třešničkou na dortu a není mi jasné, kdy tak činí.

Vína bych charakterizoval jako svěží, příjemná, dobře pitelná. Dalibor se snaží hospodařit rozumně, v souladu s přírodou, zbytečně nepoužívat chemii nebo jiné "podpůrné" prostředky, zároveň se ale nebrání pokroku, novým myšlenkám či zkušenostem.

Víno můžete též věnovat, Petra vám ráda láhve dozdobí vinětou z ručního papíru nebo předá v dárkovém balení.

Hostům nejvíce chutnaly vzorky č. 6 Pálava 2017 zemské suché a č. 9 Rulandské šedé 2017 sladké, po novém hlasování vyhrál vzorek č. 9. Lidé milují suchá vína. :-)

Ale vína rozhodně chutnala celkově, protože prodej po degustaci probíhal velmi pěkně a vinař prodal prakticky vše. Degustace se moc povedla, vinař, my i hosté odcházeli spokojeni. Takže vy bližší, osedlat kolo, vy ostatní vlak, a vzhůru na návštěvu.