O Víně

21.07.2016 Moll Aktivni: Ano Datum a cas publikace: 21.07.2016 07:00

41. Weinparade v Poysdorfu

Z blízkého zahraničí!

Já se věnuji především vinařství moravskému, ale když je příležitost, neváhám mrknout, jak to dělají i jinde. Příležitostí moc není, takže když už se nějaká nabídne, je třeba ji využít.

Morava je od Rakouska oddělena vlastně jen hranicí, která je dnes příjemně prostupná. Z některých míst je do Rakous co by kamenem dohodil, rozhodně blíž, než jinam. Docela mne překvapilo zjištění, že ten osobáček, kterým jsem jel ze Znojma do Šatova, končí až ve Vídni. Jižní Morava i Rakousko se tak nutně musí potkávat, ovlivňovat, ba přímo prolínat. Je to tak správně, a abych viděl na vlastní oči, jak to probíhá, rozhodl jsem se, že si vyjedu na košt i do Rakous, konkrétně do Poysdorfu.

Když zkusíte vyhledat nějaké spojení do Poysdorfu na IDOSu, neuspějete. Ač kousek za Mikulovem, nic tam nejede. Ale moraváků, kteří si Weinparade v Poysdorfu už oblíbili a chtějí ji navštívit je už tolik, že Čebus z Brna vypravuje rovnou dva autobusy. Měl jsem sice trochu problém s plánováním, ale nakonec se mi podařilo e-mailem podmínky domluvit k oboustranné spokojenosti, takže jsem dojel do Brna, v 11:30 se ohlásil u paní průvodkyně, zaplatil a v 11:45 jsme vyjeli. Známí už byli vybaveni vytištěnými výsledky moravských vín, která se soutěže zúčastnila, takže jsme studovali už v autobuse. Také jsme za jízdy vybrali 12 € vstupného, abychom mohli zaplatit hromadně a nezdržovat a nestát frontu u vstupu. To se tak úplně nepovedlo, protože v druhém autobuse nic takového neproběhlo, a tak jsme čekali na ně, až si přepočítaj drobné. Uvnitř už vše probíhalo celkem normálně, jen láhve nebyly srovnány po odrůdách v regále u zdi, ale podle územní příslušnosti ve čtyřech samostatných ostrůvcích, které tak zabíraly podstatnou část sálu a tak bylo vlastně celkem jedno, kolik je tam lidí, tlačenici se v úzkých místech nikdo nevyhnul. Na druhou stranu, v koutech byl klid a i místo k sezení se našlo. Sál celkem překvapivě nemá okna, takže v některých místech bylo i dost teplo a opačně, v jiných příjemně chladno ba i průvan. Katalog neměl body, pouze označení získané medaile - ex, Silber, Gold, a Pokal, což znamená bez, stříbro, zlato a šampión odrůdy. Na to nás připravila už průvodkyně v autobusu, která značnou část cesty vyplnila zajímavým výkladem.

Na co jsem ale zapomněl, byl fakt, že v Rakousku si musím víno objednat německy, tedy v jazyku, kterým nevládnu. Teda u stánku "Weine aus Tschechien und Slowakei" rozuměli česky, ale u ostatních ne. Když jsem se trochu zamyslel, do šedesáti šesti (a přidat stovky není problém) jsem to zvládl, ale tomu co ze mne vycházelo při pokusu o čísla vyšší, jsem se musel smát i já, takže jsem to řešil jako mnozí další - zabodnutím prstu do katalogu a ukázáním obsluze. Doporučuji předem natrénovat. Jak se ukázalo, s alkoholem v krvi je už pozdě.

V každém případě, vše ostatní fungovalo tak jak mělo, takže procento krve v alkoholu rychle ubývalo. O to, aby nekleslo pod hranici vykrvácení, se starali pořadatelé tím, že do volně přístupných chladicích boxů v rozích sálu zdarma dodávali chlazenou minerální vodu (ve skle, takže PET lahve jsou tak trochu naše specialita). A já jsem prokládal nejen vodou, ale i přestávkami, které mi umožnily šmejdění v blízkém okolí, ze kterého najdete pár fotek pod článkem.

Ke konci nám už trochu i docházeli síly, takže jsme se i seznamovali s dalšími účastníky zájezdu a povykládali o všem možném. Cesta do Brna proběhla v pohodě, jen cesta domů se trochu protáhla.

Hodnotit vína záměrně nebudu, nechám to na vás. Jen připomenu, že po návratu z Argentiny děda Adámek (film Bobule, Lubomír Lipský) prohlásil: „Mají se od nás co učit!". A my od nich.

Odkazy:

http://www.cebus.cz/vino/poysdorf/

http://www.cebus.cz/category/vino/

Počet příspěvků v diskuzi: 1  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 4411x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5