O Víně

02.10.2010 Evas Active: Yes Date and time of publication: 02.10.2010 07:00

Vinobraní v Edenu

Vinobraní, ať už se konají "doma" na jižní Moravě nebo v centru Prahy, se v posledních letech proměnila v obdobu Matějské pouti: stánky s hotdogy, s gumovými hady a pendreky, perníkem, kolotočářské maringotky s hnusně barevným zbožím a nafukovacími balonky, nezbytné trdlo v každém rohu náměstí. O víno tu jde až na posledním místě, pokud vůbec. Ještě tak burčák, jehož kvalitu se mi ani nechce rozebírat.

Jako zjevení pak na mě působila sobotní akce s názvem Vinobraní v Edenu, které bylo jakýmsi marketingovým doprovodným bonusem soutěže KRÁL VÍN České republiky. O vinobraní jsem se dozvěděla na Facebooku, jen pár dní před jeho konáním, a zpočátku jsem ani neuvažovala, že bych se tam jela podívat. Jenomže se blížila sobota 25. září 2010 a můj program - úklid na stavbě a stěhování - začínal nabírat nebezpečně konkrétní podobu, takže jsem honem rychle hledala záminku, abych se téhle nepopulární činnosti vyhnula. Takže volba padla na Eden, i když nějaké zvláštní naděje a očekávání jsem neměla.

Byla jsem ovšem velmi příjemně překvapená a nebýt deště, který během sobotního odpoledne ještě zesiloval, byla by to dokonalé. Na plácku před nákupním centrem Eden v Praze 10 bylo rozestavěno 12 stánků vinařství, která nejlépe uspěla v letošním ročníku soutěže KRÁL VÍN České republiky, stánek Cheesy s nabídkou sýrů a jeden stánek s burčákem. Za 150,- Kč dostal člověk jednoduchý katalog s informacemi o přítomných vinařstvích a s popisem nejúspěšnějšího vína každého jednotlivého vinařství, degustační skleničku s logem nákupního centra Eden, skládací mapu s turistickými zajímavostmi jižní Moravy a na ruku zelenou pásku, která spolu se skleničkou opravňovala návštěvníka k neomezené degustaci až do 18. hodiny. Brankovi Černému, řediteli soutěže KRÁL VÍN, se podařilo zapojit do organizace vinobraní nákupní centrum Eden, takže na pultech jednotlivých stánků bylo k dispozici pečivo, klobásky a olivy, které průběžně doplňovaly hostesky z Edenu (alespoň myslím, že byly z Edenu) a nekonečná zásoba vody i minerálky. K ochutnávání nám z pódia pod stříškou vyhrávala výborná cimbálovka a v pauzách mezi jejími vystoupeními představoval pan Černý jednotlivá vinařství, promluvil s jejich zástupcem, představil a rozlil jejich nejúspěšnější víno lidem procházejícím kolem podia, pozval návštěvníky do vědomostních soutěží odehrávajících se přímo na pódiu. Prostě pohodička, příjemná zábava. Lidí bylo málo, u stánků postávali většinou tak dva lidé, a když se člověk rozhlédl, vždycky našel stánek, kde nebyl nikdo. Vinaři či jejich zástupci byli ochotní, s každým se dalo popovídat, člověk si mohl pomalu projít celým nabízeným sortimentem, udělat si takovou soukromou degustaci v klidu a beze spěchu.

Prostě se mi to opravdu líbilo. Lidí bylo málo, snad proto, že propagace akce nebyla nijak rozsáhlá, snad proto, že bylo opravdu hnusné počasí a poslední dvě hodiny už vytrvale pršelo. Ale to je dobře. Protože jinak by se tam za symbolických 150,- Kč určitě nahrnulo mnohem více lidí, kteří původně jen procházeli užívat si do obchoďáku a přišlo by jim vhod se levně napít. Ostatně takových, co šli kolem a přichomýtli se ke stánku jako že na ochutnávku, bylo hodně. Bez skleničky a bez zelené pásky, ale vinaři nikomu nenalili, což ovšem některým individuím nezabránilo v nestřežené chvíli uzmout alespoň hrst klobás a oliv :o)

A co se tu tedy dalo ochutnat? V průměru tak po osmi vzorcích vín těchto vinařů a vinařství: Vinařství Ilias, Moravčíkova vína z vinic pod Pálavou, PROQIN František Prokeš, Střední vinařská škola Valtice, Vinařství Dufek , Vinařství Kovacs, s.r.o., Vinařství Vladimír Tetur, Vinařství Volařík, Víno Tomáš Tetur, VITIS, spol. s.r.o., Zámecké vinařství Bzenec a Znovín Znojmo, a.s.

Ochutnali jsem téměř ve všech stáncích, někde se mi líbila skoro všechna vína, někde mě naopak nezaujalo nic. Zmíním se tedy jen o tom nejzajímavějším. Moc se mi líbil sekt Rosa Maria Pinot noir rosé brut natur od PROQIN. Světle narůžovělý sekt s bohatým perlením a velmi suchou a příjemnou chutí byl elegantní a hodil by se spíš pro slavnostnější okamžiky než do OIVky v dešti před obchoďákem. U stánku Moravčíkova vína mě příjemně osvěžil Muškát moravský, suchý pozdní sběr 2009, z trati Pod Děvínem (Horní Věstonice). Krásně voněl a dobře se pil. Jediným suchým bílým vínem u Vladimíra Tetura byl Irsai Oliver 2008 (Zadní hora, Velké Bílovice), který úžasně voněl, ale primární aroma bylo bohužel to jediné, co na něm bylo potěšující. Chuťově daleko zajímavější byl Irsai Oliver od Tomáše Tetura, polosuché jakostní víno. U Vladimíra Tetura jsem si víc pochutnala na červených, líbil se mi polosuchý Cabernet Sauvignon, pozdní sběr 2007, barrique (Dlouhá hora, Velké Bílovice). Krásná bohatá vůně, hutná, silná chuť, víno pěkně zahřálo - do toho sobotního nečasu ideál. Střední vinařská škola Valtice byla jako cukrárenský krámek - cukrů až nad hlavu. Nejvíc mi sedělo rosé Zweigeltrebe 2008, kabinetní polosladké víno, kterému nechyběla výrazná kyselina, takže působilo příjemně. Ale jen za předpokladu řádného vychlazení a ještě bych přidala i pár kostek cukru k rozředění chuti.

Nejlepší růžové víno mělo Zámecké vinařství Bzenec. Polosuchou Frankovku rosé pozdní sběr 2009 bych tipovala spíše na suché víno a ze všech růžových, co jsem v tu sobotu ochutnala, bych ji pila nejradši. Úplně nejpříjemněji jsem ale byla překvapena u stánku vinařství Kovacs. Jejich vína mě dosud jaksi míjela, nikdy jsem neabsolvovala nějakou ucelenou ochutnávku, spíš jen náhodně ochutnané vzorky, které se mi ale nijak nevryly do paměti. Tady se mi moc líbil Ryzlink rýnský 2008 (trať Na štrekách, Nový Přerov, kyseliny 6,1 g/l, zbytkový cukr 2,2 g/l, 13 % alkoholu). Vůně lipového květu a medu je nazrálá, jakoby víno bylo mnohem starší, lahodná šťavnatá chuť připomíná sušené meruňky. Prostě moc dobré. Taky jsem tu po dlouhé době ochutnala Veltlínské červené rané - a navíc tak dobré, že si nevzpomínám, kdy jsem se naposledy takhle rozplývala nad večerkou. Víno ročníku 2008 (trať Kamenný vrch, Novosedly, kyseliny 5,5 g/l, zbytkový cukr 7,1 g/l, 11,5 % alkoholu) vonělo po zralém cukrovém melounu a chutnalo jako kandované ovoce. Víno lákalo k dalšímu doušku tak moc, že jsem si jej musela koupit (Tome, Martine, po bílých burgundách otestujeme večerky, co říkáte? :o) A zážitkem byl pro mě Sauvignon 2009 FAMILY RESERVE, výběr z bobulí (trať Na štrekách, Nový Přerov, kyseliny 6,6 g/l, zbytkový cukr 39,4 g/l, 15 % alkoholu). Víno bylo vyrobeno ze tří různých sběrů, které byly nakvášeny zvlášť a teprve poté smíchány, takže medové, cukrové a přezrálé tóny nepotlačily zcela kopřivové vůně pocházející z ranějších sběrů. Broskvovo-černorybízové vůně se tak mísí s jemným dotykem kopřivy a chuť šťávy přezrálých broskví je doplněná jemnou kyselinou, která dodává slaďoučkému vínu eleganci. I když dávám přednost sušším vínům, tohle se mi líbilo moc.

Obecně vína nabízená k ochutnání během sobotního vinobraní spíše hýřila cukry než kyselinami (Vladimír Tetur tu měl snad jediné suché bílé víno, Tomáš Tetur ani jedno, o SVŠV jsem už psala, u některých dalších stánků taky bylo jen jedno či dvě suchá vína), ale tenhle styl asi koresponduje s výsledy soutěže KRÁL VÍN České republiky, kde se nejúspěšnějšími také stávají vína sladší. V sobotním počasí, kdy člověk stál v kaluži a za krk mu crčela voda, to ale zase tolik nevadilo. Vinobraní v Edenu se mi moc líbilo a velmi příjemně mě překvapilo. Děkuji organizátorům, za moc povedenou akci, kterou bych si kdykoliv znovu zopakovala.

Number of chat messages: 3  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 4437x