Zakarpatská vína
Dnes vám můžeme představit velmi zajímavý článek Zakarpatská vína od autora Zdeňka Cvrkala, který doporučil dlouholetý přispivatel portálu ovine.cz Milan Škoda (nick: milasko).
V Zakarpatí se nachází nejlepší vinařské závody na Ukrajině. Jedná se především o Mukačevský, Beregovský, Užgorodský a Vinogradovský okres. Ve zbylých okresech počasí nedovoluje pěstovat vinnou révu. Mezi nejznámější výrobce patří: Uždorodksij koňačnyj zavod (Ужгородский коньячный завод) v Užgorodu, APTP Bobovišče (АПТП "Бобовище") v Bobovišče v Mukačevském okrese, APTP Mukačevskij (АПТП "Мукачевский") v Mukačevu a APF Leanka ( АПФ "Леанка") v Srednějě (Среднее) v Užgorodském okrese.
V Zakarpatí vládnou velice specifické klimatické podmínky. Vinohrad si žádá teplé podnebí, a proto vinná réva v Zakarpatí se pěstuje na jižních svazích. Nejlepší podmínky jsou ve Vinogradovském okrese, kde réva roste v nadmořské výšce 100 - 250 metrů. Užhorod skýtá skvělé podmínky pro pěstování odrůd Riesling a Leanka. Naprosto nejlepší podmínky pro pěstování révy jsou ve vesnici Seredněje. Zde jsou vinohrady chráněny před studenými větry. Daří se tu především odrůdám Seredňanske (Середнянське) Trojanda Zakarpattja (Троянда Закарпаття), Běregivske (Берегiвське). Pěstují se tu prakticky všechny odrůdy - Leanka, Tramín, tokajská vína, Riesling. Místní vína byla mnohokrát vyznamenána na mezinárodních výstavách. V Mukačevském okresu je hojně rozšířena odrůda americké révy, z níž se vyrábí Iršavské (Iршавське) a Izabella (Iзабелла).V Běregovském okrese se pěstuje Leanka, Riesling a Tramín. Tyto odrůdy se rovněž pěstují ve Vinogradovském okresu.
Bílá vína Seredňanského okresu se vyznačují lehkou chutí a nízkou kyselostí; Vína Užgorodského a Mukačevského okresu mají vyšší kyselost, ve Vinohradovském okresu jsou těžká vína s nízkou kyselostí. Z odrůd Leanka a Riesling se vyrábějí kvalitní šampaňská vína. Barva vína: světle zlatavá, s nazelenavým odstínem a lehkým buketem.
V Zakarpatí se v dnešní době pěstuje na sto odrůd vinné révy. V poslední době se vysadilo velké množství Muškátu, Cabernetu, Rieslingu a Furmintu. Samozřejmě dávno zavedené odrůdy se využívají při výrobě zakarpatských vín.
Leanka (Леанка) - velmi rozšířená odrůda v Zakarpatí, vhodná pro místní krajinu. Vyrábí se z ní suché stolní víno. Ve vesnici Seredně se vyrábí pod názvem Seredňanske (Середнянське), totéž Leanka (Леанка), víno s lehkou chutí a vůní s lehkým citrusovým odstínem. V Moldávii se tato odrůda jmenuje Feteasca (Фетяска).
Riesling, stejně jako Leanka, patří k rozšířeným odrůdám. Pěstuje se zásadně v Beregovském okrese. Tramín patří mezi tři základní odrůdy oblasti. Vyznačuje se vysokou výnosností a cukernatostí. Nedávno se v Zakarpatí začala vyrábět tokajská vína jako odrůdy Furmint (Фуриминт) a Hars Levelu (Гарс Лавелю). Z těchto odrůd se vyrábí tokajské víno.
Muškát Ottonel se pěstuje v Beregovském a Vinogradovském okrese. Používá se na výrobu stolních a dezertních vín. Červená vína jsou v Zakarpatí zastoupena odrůdami Cabernet Sauvignon (Каберне-Совиньон), Alicante Bouschet (Аликант, Буше), Matrasa (Матраса), Isabella (Изабелла). Pěstování krymských odrůd se rovněž zkouší jako - Bastardo (Бастардо) Magaračskij (Магарачский), Taurida (Таврида). Z Isabelly se vyrábí natrpklé víno se zemitým aromatem - stolní i desertní.
Kromě známých odrůd se v horách pěstují neznámé odrůdy, z nichž se vyrábí velmi kvalitní víno.
Nyní se krátce seznámíme s charakteristikou základních a perspektivních odrůd vína v Zakarpatí.
Leanka (Леанка) - nejrozšířenější (cca 1000 ha) a místním podmínkám nejvíce přizpůsobené bílé víno, v Moldávii známé jako Feteasca Фетяска. Hodnotí se za ranní zrání (půlka září), vysokou výnosnost, nižší náchylnost ke hnití, dosahuje 20% cukernatosti. Vy rábí se z něho známkové víno Seredňanskoe "Середнянське". Používá se též při výrobě šumivého vína.
Riesling italský (Рислинг итальянский) - je rozšířen ve všech místních vinařských oblastech, především pak v Beregovském okrese. Co do plochy (přes 1000 ha) zaujímá spolu s Leankou a Tramínem první místo mezi vysoce kvalitními evropskými odrůdami. Cukernatost hroznu dosahuje 20 - 21%, dozrává ve druhé polovině září. Odrůda je náročná na půdu. Vysoká úroda (je podmíněna kvalitou hnědé lesní podzolové obdělávané půdy). Používá se k výrobě stolního vína Beregivske (Берегiвське).
Riesling rýnský se v Zakarpatí vyskytuje málo (60 ha) a pěstuje se především v Mukačevském, Beregovské,m a Seredňanském okrese. V dobrých letech dosahuje cukernatosti 19 - 22%. Je odolný proti vinné plísni a zahnívání, lépe snáší zimu. Díky nízké výnosnosti není příliš rozšířen. Používá se k výrobě známkového stolního vína Riesling zakarpatský (Рислiнг закарпатський). V bývalém SSSR nejlepší kvality dosahoval v Krasnodarském kraji v kombinátu "Абрау-Дюрсо", v krymském závodě "Золотая Балка" a v Chersonské oblasti. V Zakarpatí se vyrábí z Rieslingu rýnského jemné aromatické víno v Seredňanském okresu (vesnice Sredněje / Среднее, Ljachobcy / Ляховцы, Čertěž / Чертеж, Nižněje Solotvino / Нижнее Солотвино).
Tramín červený (Траминер розовый) patří v podmínkách Zakarpatí k vynikajícím odrůdám. Zabírá plochu 600 ha, cukernatost 21 - 23%, v dobré roky až 26%. Oproti jiným odrůdám je odolnější vůči šedé plísni a mrazům, dozrává začátkem listopadu. Užití Tramínu červeného je univerzální. Vyrábí z něho značkové stolní víno Promenuste (Променисте), kvalitní desertní víno trojanda Zakarpatťa (Троянда Закарпаття). Hodnotná a perspektivní odrůda pro oblast Zakarpatí.
Leanka, Riesling italský a Tramín červený jsou hlavní odrůdy na Zakarpatí. Při správné péči vykazují vysokou výnosnost a dostatečnou cukernatost. Tvoří 70% odrůd pěstovaných v Zakarpatí. Nově zakládané vinice jsou osazovány převážně těmito odrůdami.
Müller Thurgau (Мюллер-Тургау) se nejvíce pěstuje v Mukačevském a Beregovském okresu - kolem 180 ha. Zdomácněl též v Iršavském okrese. Je ceněn za vysokou výnosnost a cukernatost, která v obzvláště dobrých letech dosahuje 25% při nízké kyselosti (4,5 - 5,5%). Dozrává začátkem září. Pro pěstování jsou ideální jižní návětrné svahy, protože hrozny lehce podléhají hnilobě. Vyrábí se z něho odrůdové stolní víno Boržavske (Боржавське).
Furmint (Фурминт) - většinou se pěstuje společně s Hárslevelü (Гарс Левелю). Jedná se o tzv. tokajské odrůdy, z nichž se v Maďarsku vyrábí v Tokaji slavná vína Asu (Асу) a Samorodné (Самородное). Zaujímá 200 ha, dozrává koncem října, výnosnost vyšší průměr. Na jižních a jihozápadních kamenitých svazích dosahuje cukernatosti ve výši 21 - 22%, v dobrých letech až 25%. V letech s nízkou cukernatostí se používá k výrobě stolních vín, ceněných za svojí plnost, harmoničnost a příznačnou nahořklost. Z odrůd Furmint a Hárslevelü se vyrábí stolní víno Kviti poloninni (Квiти полонини).
Kvalita je silně závislá na místě pěstování. V okolí Beregova, Vinogradova, vesnic Ďula, Sredněje a Mužijevo se u Furmintu a Hárslevelü docílí desertní víno, zatímco v Užgorodské a Mukačevské oblasti sotva stolní.
Hárslevelü (Гарс Левелю) je známé též pod názvem Lipovina (Липовина). Odrůda pochází z Maďarska, obzvláště se pěstuje v tokajské oblasti. Do Zakarpatí se dostala koncem 19. století. Má vysokou výnosnost, dozrává ve druhé polovině října a dosahuje cukernatosti 19 - 22%, během třech suchých let obsahovaly bobule 28 - 30% cukru. Z Hárslevelü a Furmintu se vyrábí značkové desertní víno Zakarpaťske (Закарпатське), připomínající tokajská vína. Pěstuje se v Seredňanském, Beregovském, Boboviščanském, Mukačevském a Vinogradovském okresu.
Seremské zelené (Серемский зеленый) - bílá odrůda s pozdější dobou zrání, vyznačující se vysokou výnosností. V Zakarpatí mu říkají rovněž Riesling maďarský. Pochází z Rumunska a za SSSR byl vysazen v Zakarpatí. Pěstuje se ve všech vinařských oblastech, dosahuje 18% cukernatosti, nenáročný na půdu, nejlépe se mu daří na teplých svazích. Vyrábí se z něho originální stolní víno světlezeleného zbarvení s příjemným buketem, ale někdy zbytečně tvrdou chutí. Šampaňské z něho vyráběné se vyznačuje jemným a dostatečně svěžím buketem, s nazelenalým zbarvením. Perspektivní odrůda na výrobu šumivých vín a koňaků.
Sauvignon (Совиньон) zabírá v Zakarpatí nevelké plochy. Používá se k výrobě šumivých vín. Má charakteristický buket a jemnou chuť. Používá se rovněž k výrobě koňaků. Odrůda je odolná vůči suchu, ale náchylná na vinnou plíseň. Daří se mu na jižních a jihozápadních svazích, dosahuje průměrnou výnosnost.
Bakator bílý (Бакатор белый) - místní odrůda v Zakarpatí a Maďarsku, kde je znám pod jménem Erdei (lesní). Má vysokou výnosnost, pozdní dobu zrání, cukernatost 16 - 18%. Spolu s dalšími odrůdami se z něho vyrábí bílá stolní vína. Rovněž se používá na výrobu koňaků. Z důvodu pozdní doby zrání (druhá polovina října) a nízké cukernatosti se ustupuje od jeho výsadby.
Muškátové odrůdy jsou zastoupeny především Muškátem Ottonelem (Мускат Оттонел), Muškátem bílým (Мускат белый), Pejčským aromatnym (Пейчский ароматный), Irsai Oliverem (Иршаи Оливер) a Matyášem Jánošem (Матяш Янош). Vzácně jsou zastoupeny Muškát hamburský (Мускат гамбургский) a Muškát žlutý (Мускат Люнель). Rozptýlenost a malá plocha, osázená muškátovými odrůdami, jsou překážkou k rozvoji výroby muškátových vín v Zakarpatí. Na zajímavé vzorky muškátových vín můžeme narazit v Beregovské, Mužijevské, Vinogradovské a Boboviščanské oblasti. Půdní a klimatické podmínky a cukernatost (18 - 20%) místních vín potvrzují účelnost jejich pěstování.
Muškát Ottonel (Мускат Оттонель) - odrůda s francouzským původem, průměrnou dobou zrání a cukernatostí 19 - 22%. Vyznačuje se medovou chutí, která dlouho zůstává na jazyce, jemným muškátovým aroma a plností. Optimální vlastnosti nabývá koncem prvního roku skladování v lahvích. Používá se k výrobě desertních a stolních vín. Bobule zřídka zahnívají. Daří se mu na jižních svazích s úrodnou půdou. V Beregovském a Vinogradovském okrese a v Bobovišče se z něho vyrábí desertní víno, v Iršavě stolní.
Irsai Oliver (Иршаи Оливер) - vynikající muškátová odrůda rané doby zrání, s cukernatostí 18 - 20%. Hrozny jsou odolné vůči hnilobě. Používá se k výrobě desertních vín a moštu. Pěstuje se ve všech místních vinařských oblastech. Nedoporučuje se skladování v sudech, ale v lahvích.
Pejčskij aromatnyj (Пейчский ароматный) - řídce rozšířená odrůda s průměrnou dobou zrání, cukernatostí 20% a průměrnou výnosností. Zralé bobule jsou silně aromatické a dodávají vínu specifické chuťové vlastnosti citronově - muškátového nádechu, který se při skladování v sudech rychle vytrácí. Kvalita vína silně závisí na počasí.
Matyáš Jánoš (Матяш Янош) - muškátové stolní víno s vysokou výnosností, původem z Maďarska, cukernatost 17 - 19%. Dozrává koncem září, náchylný na vinnou plíseň. Pěstuje se v Beregovském, Vinogradovském, Mukačevském a Iršavském okrese. Víno má slabý muškátový nádech a velmi rychle stárne.
Muškát žlutý (Мускат Люнель) - odrůda s průměrnou dobou zrání, cukernatost 17 - 19%. Bobule často požírají vosy. Daří se mu na jižních a jihozápadních kamenitých svazích až v nížinách. Víno je prosté, se slabým muškátovým nádechem a nakyslé. Víno rychle stárne a získává nádech překyselení.
V Zakarpatské oblasti se pěstuje málo odrůd červeného vína. Je vysazeno ve třech okresech - Beregovském, Vinogradovském a Boboviščanském - a jedná se o odrůdy Cabernet Sauvignon (Каберне-Совиньон) a Alicante Bouchet (Аликант Буше). U Mužijeva se setkáme s odrůdou Matrasy.
Cabernet Sauvignon (Каберне-Совиньон) - jedna z nejstarších francouzských odrůd. Pěstuje se ve všech oblastech, v Zakarpatí zabírá pouhých 70 ha. V místních podmínkách dosahuje na dobře prohřívaných svazích v polovině října cukernatost 22 - 24%. Má průměrnou výnosnost. Vyrábí se z něho stolní - Cabernet Abrau (Каберне Абрау), Oksamit Ukrainy (Оксамит Украши) - a desertní víno, a taktéž šumivá vína. Na Krymu z něho vyrábí portské víno značky Portvejn Livadija (Портвейн Ливадия). Je pro něho typická jemná chuť s charakteristickým buketem, připomínajícím vůni fialky.
Alicante Bouschet (Аликант Буше). - zabírá plochu pouhých 20 ha. Dosahuje vysokou výnosnost, dozrává v první polovině října a na jižních teplých svazích dosahuje cukernatosti 20%. Hroznová šťáva obsahuje mnoho barviv. Desertní vína z této odrůdy se vyznačují vysokou kvalitou, originalitou a intenzivní červenou barvou. Vzhledem k nízké cukernatosti nutné pro výrobu desertních vín jsou místní vinaři nuceni hledat jiné způsoby využití této odrůdy.
V Boboviščanském vinařském družstvu se po řadu let zkoumaly odrůdy červeného vína přivezené z Krymu a Oděsy - Bastardo magaračskij (Бастардо магарачский), Taurida (Таврида), 40 lět Okťabrja (40 лет Октября), které by byly vhodné pro Zakarpatí. Odborníci dospěli k závěru, že tyto odrůdy jsou perspektivní pro tuto oblast co do výnosnosti a cukernatosti.
Vysazují se vinice odrůdami skupiny Isabella, a sice Isavella černá (Изабелла черная), Изабелла банская, Noa (Ноа), a dále pak Othello (Отелло), Delavar červený (Делавар розовый) a Delavar bílý (Делавар белый).
Isabella (Изабелла) - v podmínkách Zakarpatí dozrává v druhé polovině října, dosahuje cukernatosti 16 - 18%. Daří se jí ve vlhkých oblastech. Dužnina je slizovitá a voní po lesních jahodách. Vyrábí se z ní stolní a sladká vína s typickým aromatem a chutí.
Noa (Ноа) neboli Isabella bílá (Изабелла белая) dozrává ve druhé polovině října, cukernatost 17 - 20%. Bobule jsou bohaté na pektiny. Vyrábí se z ní desertní víno Iršavske (Иршавське).
Othello (Отелло) - odrůda pěstovaná za SSSR výhradně v Zakarpatí a dovezená z Maďarska. Má velké, černé bobule, šťáva načervenalá, cukernatost 18 - 19%. Dozrává na přelomu září a října, má vysokou výnosnost, odolná vůči mrazu a náchylná na vinnou plíseň. Vyrábí se z ní stolní a desertní vína.
Delavar červený (Делавар розовый) - v SSSR se pěstoval pouze v Zakarpatí, zvláště v Iršavě. Odrůda s průměrnou dobou zrání a vysokou cukernatostí 20 - 22%. Vyrábí se z ní těžká sladká vína, v předhůřích pak vína stolní.
Delavar bílý (Делавар белый) stejně jako Delavar červený je odolný vůči mrazům a má zvýšenou odolnost vůči plísním, zato má nižší cukernatost a výnosnost. Vyrábí se z něho stolní vína.
Trojanda Zakarpatťa (Троянда Закарпаття) - vyrábí se z Tramínu červeného. Víno se vyznačuje výrazným růžovým aromatem, temně zlatavou barvou, plností a mastnou chutí. Víno získalo osm medailí.
Zakarpatské koňaky
Zakarpatí je také známé svými koňaky. Většinu z nich vyrábějí v Užgorodu v Užgorodském koňakovém závodě. Vyrábí se z esence skladované 3 - 12 let vyrobené z ekologicky čistých surovin. Alkohol se skladuje v dubových sudech v nadzemních skladech.
Karpaty (Карпаты) - 8letý koňak, 43 %. Lehká chuť s citronovými a květovými tóny. Vyznamenán 5 zlatými, 3 stříbrnými a 1 bronzovou medailí.
Zakarpatský (Закарпатский) - 4letý koňak. Lehká chuť s květovým aroma. Vyznamenán 1 zlatou, 3 stříbrnými a 1 bronzovou medailí.
Tisa (Тиса) - 6letý koňak, 42 %. Čokoládově - vanilková chuť. Vyznamenán 5 zlatými, 3 stříbrnými a 2 bronzovými medailemi.
Užgorod (Ужгород) - 12letý koňak, 41%. Plná chuť s čokoládovým nádechem. Vyznamenán 5 zlatými a 3 stříbrnými medailemi.
Něvickij zamok (Невицкий замок) - 5letý koňak, vyráběný z domácího a dovozového alkoholu. Harmonický buket s vanilkovými tóny, plná chuť. Světle zlatavá až světle hnědá barva se zlatavým odstínem. Vyznamenán 3 zlatými medailemi.
