O Víně

Výlet do kolébky sladkých vín (jak jste mohli číst v úvodním článku Výlet do slaďákofilova ráje - cíl destinace TOKAJ jsem otevřel slovenskou oblastí. Zde jsem chtěl navštívit tamní nejznámější vinařství, ale z hlediska času a také financí (degustace jdou přes 600,- Sk) jsem zvolil jako horké kandidáty vinařství pana Ostrožoviče a Tokaj vín spol. s r.o. Oběma jsem napsal informační mejl s dotazy, jestli v daný termín mohu přijet a jestli je možno někde přespat. Tokaj vín spol. s r.o. zareagoval až tuším na třetí mejl, což by díky dnešnímu spamovému zatížení schránek nemusel být až tak velký prohřešek, neboť se v této změti „normální“ mejly lehce ztratí. Ale přesto, už to mne začínalo od návštěvy odrazovat. Poté když mi nebylo zodpovězeno na většinu dotazů ani při opakovaném zaslaní mejlu, tuto návštěvu jsem úplně vypustil. Zato mi to bylo vynahrazeno bezproblémovou komunikací druhého zmíněného vinařství. Vyšli mi maximálně vstříc, dokonce mimo pracovní hodiny a dny. Abychom našli vhodný termín, kdy se mi budou moci v klidu věnovat, nebyl problém ani termín jako neděle večer. Dokonce jsme mohli i přímo v areálu přespat, což jsem velmi ocenil, protože nejbližší motel je zde cca 10 km a ochutnávat tak dobrá vína jsem rozhodně chtěl se vším všudy.

Nuže v neděli podvečer jsem dorazil do Velké Tŕňě, k zamčené bráně vinařství. Jelikož mám telefon přímo na pana Ing. Vdovjaka, mého průvodce, snažil jsem se ohlásit svůj příjezd. Trochu jsem změkl, nemohouce se ani po desetiminutové snaze dovolat. Už mi běželo hlavou, co si teď počnu. Tak blízko cíli a přeci tak daleko. Ale nakonec vše klaplo a pan Vdovjak si urval kus nedělního volna a v podvečer za námi přijel do vinařství. Tam jsme se ubytovali a posléze byli provedeni nádhernými sklepy, kde i absolvovali ochutnávku průřezu sortimentu vín. Návštěvu vinařské manufaktury a vinic jsme z pochopitelných důvodů nechali na následující den.

Musím se přiznat, že tak „fajnšmekrsky“ jako tam jsem ještě nespal. Mám na mysli usínání s vědomím, že pár metrů přímo pod Vámi odpočívá tolik nádherných pokladů. Sice mi neříkaly pane, ale už ten pocit přítomnosti mi dával pocit vyzařování pozitivních energií. Nejdřív to ale vypadalo, že přespání si budeme muset zařídit jinde, protože velmi pěkný Tokajský dům, který je těsně před dokončením ještě není zprovozněný. Tokajský dům je krásná nova budova, která již brzy bude sloužit jako cíl vinné turistiky ve zdejší oblasti. Více podrobností na odkaze Tokajský dům. Nakonec, když jsem pana Vdovjaka ujistil, že nic extra nepotřebujeme a na přespání nám stačí jen nejnutnější uspokojení biologických potřeb a tedy ještě ne zcela dokončené prostory nás neodradí, byla další starost z krku. Podle varování jsem očekával, že budu spát někde mezi pytli cementu a ve hrubé stavbě, což by mi rozhodně nevadilo, ale když jsme se ubytovávali, nestíhal jsem valit bulvy. Tak tomu říkám „provizorní podmínky“! Možná že dole z fotek vytušíte, jak to vypadalo nádherně! Paní Ostrožovičová se mezi řečí zmínila, že to tam museli kvůli nám narychlo připravit, za což velice děkujeme. Sice netuším, jestli jsme tím nezpůsobili nějaké komplikace a spousty neplánované práce navíc, ale rozhodně bylo vše perfektní a já ještě jednou děkuji. Měli jsme tak jako jedni z prvních tu čest, vyzkoušet toto nádherné ubytování nad sklepem. Až se to rozběhne naplno, což bude jistě brzy, doporučuji zájemcům z řad milovníků nejen sladkých vín, informovat se zde na možnosti vinné turistiky. Kdyby Vám ochutnávka vín v tufovém sklípku nestačila, můžete využít společnou chladničku (naše známá Baumatic BW 18) v předsíni jednotlivých pokojů, kde máte další vína z aktuální nabídky k dispozici a ještě doplnit chuťové kanystříky.

Na druhý den jsem v areálu vinařství vyhledal pana Vdovjaka, který nás provedl po výrobní části a posléze vinicích. Cestou jsme také navštívili typické soukromé vinné sklepy, některé staré i přes sto let (foto). Z vinic je nádherný výhled až na maďarskou část Tokajské oblasti, s obrysy hory Tokaj u stejnojmenného města (foto dole). Musím opravdu obdivovat píli a houževnatost, s jakým vznikalo toto vinařství. Na počátku si pan Ostrožovič vyprosil jako dárek za úspěšné ukončení střední školy malou vinici na Tokaji, namísto hodinek či motocyklu. Z první úrody a utržených prostředků nakoupil několik nových sudů a začal studovat na Moravě. Po návratu na Slovensko založil soukromou firmu, která začínala s pěti sudy. A jak vypadá dnes... Naprosto neuvěřitelné, klobouk dolů. Pro podrobnější informace a sortiment vín se podívejte na oficiální stránky vinařství, my se teď podíváme na průřez mnou vyzkoušený.

Furmint 2002 pozdní sběr
Partie 1000 lahví. Zbytkový cukr 4 g/l je v chuti příjemně cítit. Sekunduje úměrná kyselinka 6,5 g/l, která až nahání sliny. Ovocné aroma. Víno je na vrcholu, vydrží ještě cca 2-3 roky v archivu, víc nedoporučuji.

Ryzlink vlašský 2004 pozdní sběr
Jde o víno, zpracované z vykoupených hroznů v obci Malý Horeš. Jedná se o zvláštní terroir, protože půda je tvořena výhradně pískovými dunami. Ve vůni lze identifikovat příjemné zelené jablíčka, limetka. Chuť očekávaně kyselejší, chutnalo mi. Velký potenciál zrání, zbytkový cukr 1,4 g/l.

Lipovina 2003 ?
Nějak se mi vytratilo jakostní zatřídění. Ve vůni velmi jasné borovicové jehličí, které podbarvuje jasmín. Z ovocné říše je zastoupen ananas. Vůně je velmi příjemná, až taková éterická jako některé relaxační oleje s eukalyptem. Středně dlouhá dochuť, v chuti ještě navíc dřevité tóny. Zajímavý kousek, zvláště pro nos. 13,9 % alk., 2,5 g/l zbytkového cukru, 6 g/l kyselinek.

Muškát žlutý 2004 výběr z hroznů
Muškátovo akátové tóny, doplněné výrazně bonparovými. Z chutě se vylíhne broskvové aroma, možná že ještě pamatujete ty staré žvýkačky po dvou korunách, velké čtvercové (bajo?), tak to je přesně ono. Zbytkový cukr vyšší, někde kolem 10 g/l. Středně dlouhá až delší dochuť.

Cuvée Furmint x Muškát žlutý x Lipovina 2003 výběr z hroznů
Polosuché - 7 g/l cukrů, zrálo na dubovém sudu - barik. Ovocná vůně, aroma příjemné vanilky a včelího vosku, doplněné dřevitými složkami. Velmi zajímavé víno a můj tip.

Děvín 2004 výběr z hroznů
Intenzivní vůně bílé růže, doplněné ovocem. Totéž se promítne do chuti, ještě navíc s příjemnou kyselinkou. 2 g/l zbytkového cukru, 14 % alk.

Furmint 2002 výběr z bobulí
Velmi povedené aroma lesních jahod, doplněné vanilkou. Nádherná koncovka, delší dochuť. Chuť velmi příjemně sladká, jako 52 g/l zbytkového cukru. 12,5 % alk.

Tokajské samorodné 1995 suché
Vůně přestárlých, jemně nahnívajících jablíček. Vyšší kyselinka, odeznívající ořech na patře. Jistá chuťová podobnost se sherry.

Tokajský výběr 3 putt 1995
Pečené jablíčka a výrazný medový charakter, to jsou znaky vůně. V chuti zmíněné jablíčko ještě zesílí. I v přítmí sklepa si nelze nepovšimnout zvyšující se sytosti barvy. Kyselina je hezky vyvážená se sladší chutí, reprezentované 75 g/l zbytkového cukru. 12,5 % alk.

Tokajský výběr 6 putt 1999
Jelikož je to ještě poměrně mladé víno, vůně byla uzavřená a ne zcela vyvinutá. Ale potenciál je zde velký a jistě tak za 5 let dojde do krásy. V chuti se dostaví totální sladká euforie podporou 160 g/l zbytkových cukrů, které jsou v harmonii s živou a statně oponující kyselinou. Dochuť je velice dlouhá a odeznívají v ní tóny sušených fíků s tropickým ovocem. Hladina alkoholu 9,5 % také podporuje mlsání ve velkém. Toto víno, jak jsem zmínil, se jistě díky potenciálu bude vyvíjet do tónů kávy a švestkových povidel. Potvrzuji, že „devadesát devítka“ byla pro tokajská velmi štědrá.

Po této ochutnávce jsme se do zítřejšího dne s panem Vdovjakem rozloučili a začali vybalovat věci na spaní a kdyby těch cukrů nebylo dost, tak nachystat nějaký keksík k večernímu kafíčku. Během toho zapadalo nad vinařstvím sluníčko, což byla skutečně nádhera a pokusil jsem se ji zachytit na fotkách dole. Dokonce jsme na započatý večer dostali lahvinku 3 putt tokaje na pokoj, aby večer ubíhal ještě příjemněji. Velmi pozorné a příjemné překvapení. Nuže, pokusím se to nějak uzavřít. Návštěva se mi velice líbila a nemohu si ji vynachválit. Bezproblémová komunikace a ochota vyjít nám maximálně vstříc. Chovali se ke mně opravdu jako k váženému zákazníkovi, i když nemám portfolio jako hlavní sommelier obchodního řetězce. Žádný arogantní přístup velké firmy s milionovými obraty. Udělali si čas ve svém volnu, přestože mne mohli odkázat na úřední hodiny. To je velmi hezký přístup a nedivím se, že vinařství má jistě spousty věrných a spokojených zákazníků. Ještě zmíním, že jsem nemohl odolat nejsladšímu vínu do sbírky, co zde bylo v aktuální nabídce - Lipovina výběr z hroznů 2004 se zbytkovým cukrem 240 g/l v přepočtu kolem 200,- Kč. Dále se již podíváme za hranice, na maďarské vinařství Hímesudvar.