O Víně

Ing. Josef Teplan má zahradnictví specializované na prodej řezaných květin. To jsou rostliny často dost exotické a náročné, bez nadšení se to jistě dělat nedá. Ale jak se zdá, nadšení pro exotické rostliny mu ještě zbývá dost a intenzivně se věnuje i vinné révě. Já ho kdysi kontaktoval v souvislosti s jeho kolekcí stolních odrůd, dokonce jsem se pokoušel některé z nich získat, dopadlo to ale tak, že to my jsme jeli na Vitis Aurea do Modry s balíčkem určeným pro něj. Protože jsem už věděl, že kromě pěstování vyrábí i vlastní víno, protihodnotou jsem si nějaké vyžádal. Podle vína tak trochu poznáte i vinaře a byl jsem zvědavý i na chuť středního Slovenska. Byla jich celá taška, těžká byla jak kámen a i peněz to stálo moc, ale jak se zdá, nebudu litovat.

Pan Teplan má rád sladká vína, a proč je kupovat, když si může udělat své. Každý rozumný člověk by mu poradil, aby začal s vínem suchým, které je díky vyššímu obsahu alkoholu a menšímu cukru stabilnější a pro začátečníka snazší, ale Veltlínské zelené - výber z hrozna 2006 se povedlo, dal je i na výstavu Vinum Laugaricio do Trenčína a bylo oceněno stříbrnou medailí. Už příštího roku dělal vín několik, takže v roce 2006 založil firmu Žitavské vinice. Společníkem mu je Marek Jesenák, který působí v roli manažera, avšak spíše v pozadí. Hned po dokončení studia na Slovenskej poľnohospodárskej univerzite v Nitre nastoupil i Ing. Tomáš Strelinger ve funkci vinohradníka, kterého jsem měl možnost potkat v Modre (kam si přijel pro diplomy) a hned jsem se ho zvědavě ptal, zdali dělají i nějaké suché víno, pro sebe, na běžné pití? "Takové u nás dělá každý!", zněla zamítavá odpověď, takže Žitavské vinice jsou jediná firma na Slovensku, která vyrábí výhradně jen sladká vína. Obsah cukru v jejich vínech začíná na 100 g/l a často přesahuje 200 g/l. Pro ilustraci, čtyřputňový Tokajský výběr mívá 90-120 g/l a víc než 180 g/l má jen Tokajská esence. Na výrobu takových vín je tedy zapotřebí obzvláště vyzrálé hrozno. Je třeba připomenout, že Úľany nad Žitavou, kde firma sídlí, vůbec nejsou ve vinohradnické oblasti. Sousední obce, kde mají své vinohrady, už jsou v Nitranské vinohradnické oblasti, ale i tak jde o oblast vysloveně okrajovou. Sice hrozno i nakupují, například ze Strekova, ale podstatná část zodpovědnosti za přípravu suroviny leží na Strelingerovi. Že se mu to daří, dokazuje nejen stále se rozšiřující nabídka odrůd, ale i vysoké přívlastky a cukernatosti uváděné u jejich vín. A nejde jen o odrůdy, které jsou vysokými přívlastky známé. Jeho Irsai Oliver dosáhl cukernatosti přesahující 30 °NM, přestože v našich podmínkách jsou vinohradníci rádi, když má 20 °NM.

Víno potřebuje péči i ve sklepě, kam my jen tak nemůžeme a kvalitu jejich práce můžeme posoudit až podle hotového vína. A protože ani toho jsme zatím mnoho nevypili, musíme se spolehnout na posudek těch šťastnějších. K tomu se hodí nejlépe výsledky z výstav vín, a proto na jejich stránkách najdete dlouhý seznam nejrůznějších ocenění. Hned vám povím, že v tom množství cen by vám mohlo uniknout, že jsou tam hned čtyři vína s označením Národný salón vín 2009, takže tato zcela mladá firma má hned čtyři ze sta nejlepších slovenských vín roku 2009. Na AWC Vienna 2009 získali tři zlaté a dvě stříbrné medaile, a tím se tam stali neúspěšnějším slovenským vystavovatelem na zahraniční výstavě v historii. Nespíše se takovou medailovou žní strženou v zahraničí může pochlubit jen málokdo ve světě. Rychlost, s jako přibývají nová ocenění, je taková, že ani nestačí stránky aktualizovat, ale ze zpravodajství jsem zachytil, že na Concours Mondial de Bruxelles (v Bruselu) získalo jejich Veltlínske zelené exklusive stříbro a Devín slamové 2008 zlato.

Na Vinalies Paris 2011 získali ze tří přihlášených vzorků tři medaile. Stříbrnou za Irsai Oliver, slamové víno 2009 a Veltlínske zelené slamové víno 2008. Zlatou obdržel Tramín červený, slamové víno 2009. Dozajista uznáte, že tohle není normální!

Pan Teplan totiž, nechodí ke kovaříčkovi, jde rovnou ke kováři, a jak se zdá, takový přístup se opravdu vyplatí. Už když zakládal svou kolekci stolních odrůd, oslovil rovnou kapacitu nejpovolanější, Ing. Dorotu Pospíšilovou, CSc., která jako nejznámější slovenská šlechtitelka mu jistě dokázala poradit nejlépe. Když se rozhodl věnovat se i moštovým odrůdám, začal spolupracovat s Ing. Ondrejem Korpásem, CSc., agronomem - specialistou, který se révě dlouhodobě věnoval v družstvu v Rúbani a ve Strekove a významně se zasloužil o rozvoj vinohradnictví Južnoslovenské oblasti. Pan Korpás pracoval i jako výzkumník na přezkušování nových odrůd révy a momentálně spravuje jediné fungující šlechtitelské pracoviště na Slovensku. V tom mu vydatně pomáhají syn Ondřej Korpás mladší, který pracuje jako šlechtitel v Maďarsku a vnuk, Ondrej Korpás nejmladší, který nedávno dokončil studium v Lednici. (Používají i maďarskou variantu jména András Korpás). Ti jistě dobře poradili, jak správně pečovat o révu na vinicích, které zakoupil jako zanedbané v sousedních obcích Černík a Nitranský Hrádok. V umění, jak pracovat s vínem ve sklepě, se nechal poučit od Miroslava Petrecha, jehož jméno má na Slovensku také dobrý zvuk a jehož Rizling rýnsky, bobuľový výber, ročník 2001 považují mnozí za vůbec nejlepší víno Slovenska. Díky takovéto spolupráci a určité vzdálenosti od ČR je firma Žitavské vinice zajímavá nejen svou specializací na sladká vína, ale i odrůdami, které u nás zatím neznáme (a to včetně na Moravě vyšlechtěné Rulenky!). Jejich skutečnou specialitou jsou však červená, přírodně sladká vína. Vznikají netradičním postupem, díky kterému jsou téměř černá, velmi extraktivní a koncentrovaná, s vyzrálou a hladkou taninovou strukturou, plné sladkých ostružin a moruší.

Nedá mi to a neodpustím si i trochu jedovatou otázku. Jak je možné, že tak nová, v postatě dvojmužná firma, kde ten první pochází z nevinařské oblasti, do třiceti víno nedělal a ten druhý sotva vyšel ze školy, sklízí tolik ocenění a má takový úspěch? A to ještě při výlučném zaměření na tolik odsuzovaná sladká vína! Není něco nezdravého v našem vinařství? Podle mne je chyba v myšlence, že se sladká vína nehodí na dlouhodobé popíjení. Ta Teplanova jistě vhodná jsou, s odbytem nemá problém, prý se už na Slovensku našla vrstva lidí, kteří je rádi pijí rovnou po dvou deci (a to vlastně znamená po lahvích). A to jsou přírodně sladká vína dražší a ta oceněná ještě o něco víc, musí na to mít, a nejenom náturu. Pravda, asi je v tom i trochu píle, nadání a talentu, panu Teplanovi se evidentně daří vše, na co sáhne (jen sjednat si s ním schůzku ani nezkoušejte, pro nedostatek času určitě nedorazí ;o), nic pro něj není nemožné a překážky jsou tu proto, aby se překonávaly. Však sklízí zaslouženou pozornost i ocenění a zastavit v rozletu by ho mohla snad jen přírodní katastrofa. V roce 2010 postihla jeho vinohrady povodeň a hned na to silné krupobití, takže když jsme ho chtěli navštívit, odkázal nás na příští rok. Tenkrát neměl co ukazovat, ani vína toho ročníku asi moc nebude. To jistě katastrofa byla, doufejme, že ne fatální. Snad ve svých úspěších bude pokračovat po dlouhou dobu, slovenskému vinařství pro slávu, vinařům pro poučení a nám, spotřebitelům, pro užitek.

Jak jsem už uvedl, Teplanových vín jsem si odvážel plnou tašku, ne všechna byla pro mne, ale pronesla se mi všechna. Většina jich ještě leží u mne ve sklepě, ale budu tu psát jen o Heteře, takže jsem si dohledal, že trať Černík, na které byla sklizena je „nádherný juhozápadný svah s hlinitou pôdou na spraši, kde sa veľmi darí napríklad burgundským odrodám". Pro pořádek upozorňuji, že v nabídce firmy je obdobná Hetera stejného ročníku, sklizená v Rúbaňi, Strekovský vinohradnícky rajón, zřejmě ze zakoupených hroznů.

Na malé visačce, která byla k láhvi přiložena, se můžeme dočíst, že:
„Víno má perfektný čirý vzhľad a lákavů farbu. Voňa je úžasně bohatá a plná cukríkovo-ovocných aróm, ktoré sa elegantne prelínajů s vôňou citrusových plodov. Chuť je velmi lahodná a dlhá s nedostižitelnou harmóniou. Delikátný krištáľovo čistý produkt s impozantnou dochuťou."

Víno bylo oceněno stříbrnou medailí na výstavě Víno Tirnavia, Trnava 2009.

Hetera je na Slovensku teprve v odrůdových zkouškách. Ty začaly roku 2004, takže její uznání se očekává až v roce 2011. Etiketa tak jen zdánlivě odpovídá vinařskému zákonu a víno zatím ani nemůže být zatříděné jako jakostní, natož s přívlastkem. Vinařství Žitavské vinice proto neuvádí na etiketách přívlastek, ale ekvivalentní označení cukernatosti (a informace na přiložené visačce tuším nejsou upraveny zákonem). Vzhledem k tomu, že od letoška platí na Slovensku nový zákon, který prosazuje apelační systém a označení lahví se ještě více komplikuje, se to zdá jako docela prozíravá politika.

Vzhled vína je opravdu skvělý, jiskrný, od pohledu hutné víno, narušila ho jen spousta drobných bublinek, které bych čekal spíše v šampaňském. Víno je velmi husté, přilne ke sklence a stéká velmi pomalu. Mosty jsou samozřejmě velmi husté a ostré.

Barva je medově žlutá s odstínem staré mosazi. Víno na stěně sklenky vytvářelo spousty drobounkých bublinek, ale na jazyku neperlilo vůbec. Na dně lahve zbylo několik krystalků vinného kamene v barvě hnědého cukru.

Vůně je jednoznačně medová s nádechem citrusů, možná i sklepa, příjemná a lákavá. Není nijak silná, ale s nosem ve sklence nadechuji znovu a znovu, a i když si po chvilce říkám, zda vůbec něco cítím, vůbec se neomrzí.

Chuť je v režii medu, citrusů a zcela zdravých cibéb (hrozinek). Úžasná je zejména její koncentrace, tak velkou nacházíme jen ve velkých a vzácných vínech. Přitom se na ni velmi rychle zvyká, převalujete víno v ústech a přijde vám to tak normální, ba i ještě kdyby víc jí bylo... Hutnost vína chvíli i připomíná želé. Po několika doušcích rozeznávám i jemnou hřejivou kořenitost, velmi jemně sladěnou a nijak nevystupující. V dochuti zůstává určitá stařinka, kterou možná znáte z Rulandského šedého, ale i když jsem u cibébového výběru záměrně hledal ušlechtilou plíseň, nemohu říci, že bych našel. Zato zanechává poněkud suchý pocit "na prach" vyschlých úst, navíc s určitou štiplavou kořenitostí, který mě nutí znovu se napít. Ale ouha! Sklenka je prázdná!?

Firma Žitavské vinice má webové stránky http://www.zitavskevinice.sk/.

Shrnutí údajů o dnešním víně:
Odrůda: Hetera
Ročník: 2008
Jakost: oblastné
Zatřídění podle zbytkového cukru: sladké
Vinařská oblast: Nitrianska
Vinařská podoblast: Žitavská
Vinařská obec: Černík
Viniční trať: Černík
Výrobce: Žitavské vinice, Hlavná 204, Úľany nad Žitavou, 94103 Slovenská republika, tel. 0905 536399
Číslo šarže: neuvedena
Sklizeň: 24.10.2008
Cukernatost hroznů: 32,5 °NM
Lahvová zralost: 2-7 let
Obsah lahve: 0,375 L
Obsah zbytkového cukru: 156 g/l
Obsah kyselin: 6.5 g/l
Alkohol: 10,0 % obj.
Cena: v době nákupu 9,- €