O Víně

Nízké slunce pronikající chuchvalci mraků různých odstínů dává ladně zvlněné krajině kolem Čejkovic zvláštní melancholický, ale nikoliv beznadějný ráz. Rozpažíte-li ruce, tak z vrcholu Novosadů propojíte horizont za rakouskou hranicí se svahy Ždánického lesa, hřbet Pálavy s Bílými Karpaty. Je tady neobyčejně krásně. Petr nás postupně vozí po všech jeho vinicích, Niva hrbatá, Odměry, Novosady, Helezný díl. Bez ohledu na zvedající se vítr scházíme řádky, vzorně přioranými, jako téměř jediné kolem v tomto čase. Petr vypráví, ukazuje detaily, na všem záleží, na klonech, stáří, finesách řezu, výšce kmínku, modelaci terénu, směrech větru. Ochutnávám poslední hrozínky - martináky, mnu hlínu, tiše závidím. Oba bychom nejraději popadli nůžky a začali keře už tvarovat na další rok. Práce ve vinici je na jednu stranu těžká a často vysilující, pokud se mají pečlivě ošetřit všechny klíčové věci a všechny termíny stihnout v optimu, na druhou stranu když se to daří, tak je to nenapodobitelná radost, všechno do sebe správně zapadá, celá filosofie toho, čeho se má dosáhnout, se jasně vine celým procesem, od přípravy půdy a zapěstování sazenic, až po to, co se vám rozlije v ústech, když ochutnáte první doušek z právě otevřené lahve. Petr je precizní, ví, že bez důrazu na zdánlivé detaily to nebude ono. Kde jiní dělají kompromisy nebo se spokojí s první volbou, tam si jde za svým cílem, vybírá dražší či mnohem pracnější řešení, která se na výsledku ale poznají. Ty správné kusy půdy, odrůdy, klony, sudy, důsledná kontrola výnosu i kvality hroznů, šetrné zacházení s hrozny i s vínem. To všechno je spousty práce navíc. Nechceš používat zbytečně čerpadlo, protože málokteré víno neprovzdušňuje? Jde to i bez něj, gravitací, ale v dolním sklepě nesmíš nic rozlít, protože kanálek tam není, a když chceš nádoby umýt, musíš je vynosit po schodech ven a pak zase snést. Jednou by to chtěl udělat ještě lépe, ale na to si ještě musí vydělat. S přihlédnutím právě k tomu, co všechno Petr a jeho rodina dělají navíc, na vinici i ve sklepě, a kolik stojí ty prvotřídní sudy vyrobené ve Francii na míru jeho vínům, mi cena jeho lahví vůbec nepřijde přestřelená. Pinotu noir dává nejvíc ze zdejších vinařů a na těch vínech je to jednoznačně vidět. Neusíná na vavřínech, neustále vylepšuje a vinice se mu stárnutím keřů odvděčí. Už teď je hvězda, možná to ještě mnozí nevidí, někteří nechtějí vidět, ale vlastně i to, kde se jeho vína prodávají a kdo je oceňuje, je také vypovídající. Jako zakládající člen Autentistů se zařadil do progresivního hnutí, ale zároveň se z něj i vymyká tím, že jde svojí cestou, kterou si umí svým typickým hloubavým způsobem přesvědčivě zdůvodnit. Neveze se na vlně sezónních trendů, rád se poučí, vnímá, zkouší, ale nekopíruje bezhlavě a bez porozumění. Takové snažení dává smysl a má svou vysokou hodnotu. Pro ty, kdo to dokáží ocenit. Přeju mu takové věrné fanoušky, co taky občas dojdou až do Čejkovic, okusit hlínu z vinic na polobotce. Sice jsem se dost dlouho zaobíral pinoty z Burgundska, jejichž tříslo se ohladí a vína rozkvetou obyčejně až za deset let. Ale to je vlastně zároveň i hrozná nevýhoda, mimo jiné protože se toho chopili překupníci, sběratelé, investiční fondy a bohužel jejich spekulace vyhnaly cenu těch vín tak vysoko, že už si je nemohu dovolit ani já, který bych je rád pil, ne s nimi kšeftoval. To u Petrových vín zatím asi nehrozí, protože jsou lahodná už jako mladá, tříslo, které musí dlouze zrát, v nich takřka není. Sám Petr vybízí archivovat je jen tak pět let. Což té spekulaci a skupování nenahrává, a to je dobře. Budu tedy kupovat jeho Novosady, Helezný díl, Pinot z Nivy hrbaté, Burgundsko přenechávám investorům. Díky, Petře, vracíš mi optimismus a chuť věnovat se vínům přeci jen zase víc.

Webové stránky vinařství najdete pod tímto odkazem.

Fotky doplním později, nepočítal jsem dopředu s článkem, takže jsem fotil jen na negativ, a ten se musí dofotit a vyvolat.