O Víně

Všechny názory zde uvedené jsou moje osobní a není nutné s nimi souhlasit. Některá vína mi chutnají a jiná ne - pokud by nám chutnala stejná vína, byla by to asi dost nuda.

A každému, kdo se vínem zabývá, přeji v jeho těžké dřině jen to nejlepší.

Vyrazili jsme už v pátek v deset, Jarda nabral nejprve mě, pak podpůrný zásobovací oddíl z České Lípy a na závěr Míru. Cesta ubíhala plynule, zejména třem "přípravným" vínům (mladý Kraus, francouzský dárek a Bauman tramín dubový sud.) Po tradičním občerstvení v Bíteši jsme pokračovali do Pavlova, kde jsme se okolo páté přivítali s Iris.
S přítelem Františkem nás pozvali do sklepa a dali ochutnat jejich muškát a velmi barevný vavřinec rosé - moc příjemné, dobře pitelné víno.

Pak jsme vyrazili na domluvenou degustaci k Radkovi Martincovi. Je to menší vinař (2,5 ha vinic) s vizáží postaršího rockera, což opravdu je. Ochutnali jsme u něj několik vín tradičních odrůd - veltlín, tramín, sauvignon. Velmi dobrá a příjemně pitelná vína, sympatický pan vinař. Vína lahvuje a prodává okolo 100,- Kč za láhev, což je výborný poměr cena výkon. Dohodli jsme se, že k němu před sklepy budeme chodit každý rok.

Nechtěli jsme přetáhnout nápřah, rozloučili jsme se a před půlnocí zapadli spát.
V sobotu bylo krásně jasno a relativně teplo na tohle roční období. Nákup vstupenek proběhl rychle a bez problémů, vstupné 800,- Kč -až 500,- Kč je dobropis na nákup vína. Kvalitě služeb cena naprosto odpovídá. Velmi příjemný způsob degustování, tedy zaplatil jsi paušál a dej si co chceš. Degustační list je přehledný a obsahuje seznam všech vzorků, což napomáhá při konzumaci.

Cestou jsme potkali Honzu Garčice a ten nás hned zval do sklepa s tím, že má letos menší množství vína, ať si pospíšíme. Tudíž jsme ho vzali za slovo a přišli k němu hned před 11. hod., kdy akce tradičně začíná.

Honza má výborná vína, vzal jsem od něj veltlín a cuvée staré keře - neuburské se sauvignonem. Honza nás tradičně pozval na večer, čehož jsme rádi využili. I další vína byla výborná, tudíž na stupnici 1 - 100 dám 100 bez sebemenších pochybností.

Pokračovali jsme do vinařství Reisten, které moc rád nemám, ale ejhle... Nový sklepmistr, trochu exotický zjev, ale pracoval pro Kolby a pár let v USA, klobouk dolů. Příjemná, dobře pitelná vína s jasným rukopisem, rozhodně jeden z lepších sklepů, 75 ze 100. Pro mě skutečně milé překvapení, jen tak dál.

Následoval sklep pana Foltýna, kde došlo alespoň u mě ke zlepšení. Loni mi nechutnalo vůbec, letos šlo o normální, pitelná vína. Žádný zázrak, žádný propadák. 60 ze sta.

Pokračovali jsme k Topolanským, opět příjemná vína a slečna D. Dobře si poradili s problematickým ročníkem 2014, nebudují archiv, vše se snaží prodat co nejdřív. Sympatická vinná filozofie, sympatická vína, 80 ze 100.

U Jiřího Šilinka jsme opět mohli k tankům a s panem vinařem a jeho synem privátně ochutnali letošní ročník. Ročník si chválili a vína dávají dobrý příslib pro další práci s nimi. Ještě jednou děkujeme za pěknou degustaci. 90 ze sta.

Další příjemné překvapení mě čekalo ve vinařství Zatloukal. Dříve jsem nemohl přijít na chuť jejich archivním vínům, dnes došlo ke generační obměně a opět ejhle, vína jsou pro mě v rozumné kvalitě, dají se pít. Žádná hitparáda, ale ani žádný vyslovený propadák. 65 ze sta.

Sklep Pavlov má pro mě léta stejnou kvalitu. Vína se dají pít, ale u některých jsou ceny trochu někde jinde. Nenadchne, ale nezklame. 70 ze sta.

Následoval sklep pana Abrleho, který se specializuje na biovína. Nevím, v čem to je, ale jako mladá jsou tato vína pro mě rozumně pitelná, při archivaci je to rapidně horší. Neboli mi příliš nechutnalo. Ale rozhodně doporučuji sklep navštívit, třeba je to opravdu jen tím, že to pan Abrle dělá jinak a já to nedokáži docenit. Mé čistě subjektivní hodnocení 50 ze sta.

Sklep Zdeněk Šilinek předvádí vína jiných vinařství, například Přítluky. Proč ne, pít se dají, jen mi to do takové akce úplně nesedí, tam jezdím za místními víny. Takže pokud bych měl hodnotit ochutnaná vína, řekněme 70 ze sta, s výhradou uvedenou výše.

Vinařství Mikulský produkuje příjemná vína s výborným poměrem cena výkon. Bohužel si toho všimla řada jiných návštěvníků, takže když jsme přišli okolo druhé zbývaly z pěti vzorků jen dva. Mrzelo nás to, protože jako každoročně byly příjemné, dobře pitelné a za rozumné peníze. 80 ze sta.

Vinařství Krška mě rovněž příliš neoslovilo. Pan majitel se vinaření věnuje příležitostně, jak mu práce dovolí. Opět alespoň pro mě, čím starší víno, tím méně mi chutná. 60 ze sta.

Vinařství Ilias má poněkud vyšší ceny, ale také výborná vína. Zde kvalita opravdu odpovídá ceně. Dám 90 ze 100, jedná se o vinařství, které se rozhodně vyplatí navštívit.

Pak jsme se přesunuli na ubytování, něco pojedli, odložili přebytečné tekutiny a rozdělili se. Míra si šel zopakovat dopoledne s příbuznými, kteří právě dorazili, a my s Jardou relaxovali.
Večer jsme tradičně vyrazili k Honzovi Garčicovi a byl to tradičně zlatý hřeb celého dne.

Honza dál pracuje pro pana Iliase, ale příští rok po dohodě zůstane pouze v pozici příležitostného pomocníka a konzultanta. Naplno se tak začne věnovat svému vinařství, k čemuž jsme mu pochopitelně moc gratulovali a velmi mu přejeme splnění jeho dlouholetého snu.

Letos měl na vína více času a též ročník byl pěkný. Prvně v životě, co Honzu znám, nám tak neřekl: No, to víno by mohlo být lepší, ale myslím, že se to víno celkem povedlo.

Jen bych připomněl, že například letos vyhrál se svým “nic moc” sylvánským zeleným šampiona výstavy vín mikulovské vinařské podoblasti v Mikulově.

Všechny ochutnané vzorky byly výborné, voňavé, s krásnou kyselinou a přesto od sebe rozeznatelné, žádná fádnost nebo nuda. Vše, na co jsme se zeptali, nám Honza srozumitelně a logicky vysvětlil, opět jsme se dozvěděli obrovskou spoustu zajímavostí a mohli trochu nakouknout do vinařova uvažování a práce.

Jediný, kdo to asi nemá úplně jednoduché, je přítelkyně Sylva, kdy je Honza schopen sebrat se v deset večer a jet zkontrolovat vína, protože se mu na nich odpoledne něco nezdálo. Nese to však s velkým pochopením a humorem - seznámila se s ním jako s vinařem a ví, co to tohle povolání obnáší. Měli by jí naklonovat. :-)

Honza též představil své další plány, totiž že v tuto chvíli ještě vína prodával při akcích a přímo ze sklepa, ale od příštího roku bude asi muset kvůli množství láhví zvolit i nějaké další distribuční kanály. Zvažuje též úpravu etiket a celkově promýšlí, jak na to.

Oporou je mu, byť trochu paradoxně, tatínek, se kterým se Honza sice moc neshodne, ale jeho rozdílné názory jsou tím motorem, který ho nutí přemýšlet, zvažovat a argumentovat...

Takže rozdílnost obou pánů, táty a syna, mladické nadšení kontra životní zkušenost, považuji za další obrovskou sílu vinařství. Honza též vděčně zmínil pana Iliase, který mu nezištně a přátelsky vychází maximálně vstříc a konzultuje s ním vše, o co ho Honza požádá.

Celá degustace se nám zdála velmi krátká, ale trvala tři hodiny. Nezbylo, než se rozloučit a tenhle okamžik si zase někam schovat, bude se ve všednosti dalších dní určitě hodit.

V neděli jsme vyzvedli koupená vína - skvělá služba, stále chválím, rozloučili se s vinaři, ale nezamířili domů. Náš cíl byly Božice u Znojma, domovská obec Jirky a Vlasty, Mírových příbuzných, které den předtím provázel. Jirka je hobbyvinař, který dělá víno výhradně pro potřebu rodiny, tudíž není šance se s nimi někde setkat. Navštívili jsme jeho nový sklep, na kterém je vidět spousta odvedené práce.

Vína má příjemná, svěží, výborně pitelná. Předpoklad odjezdu zněl okolo jedné, ovšem když se Jirka dozvěděl, že je děda, odjet se nedalo. Tedy dalo, ale až v půl páté. Klobouk dolů před naším řidičem Jardou, který tento stav snášel s kamenným výrazem prvních křesťanských mučedníků.

Do Ústí jsme dorazili okolo půl deváté, Jarda mě hodil na mé přechodné bydliště, kde čekali kámoši na třetího do mariáše.

Celý víkend se díky fajn partě se mnou, lidem okolo a vinařům skvěle vydařil. Na Pavlovské sklepy dorazilo skoro 1300 lidí, což je myslím historický rekord. Pokud mohu doporučit, zařaďte si tuto akci i vy do svého kalendáře.

Vše o akci najdete pod tímto odkazem.  

Tak za rok zase nashledanou.