O Víně

Už zase sedíme u „našeho“ stolu, lehce se „zavíňujeme“ a čekáme na další vínomilce, kteří se chtějí dozvědět víc o vínech z Dobré vinice a.s. a pochopitelně i nějaké vzorky ochutnat. Začalo se asi s dvacetiminutovým zpožděním, což se stává v poslední době nepříjemným pravidlem. Prezentaci a degustaci vedl spolumajitel vinař Petr Nejedlík, který nás nejprve velice podrobně informoval o firmě, výrobních metodách a o celé řadě velice zajímavých podrobností. Mimo jiné totiž studoval vinařství v Itálii a ve Francii, takže se po chvilce rozproudila docela zajímavá diskuse a nutno podotknout, že velice fundovaně a poutavě odpovídal. Z jeho povídání o Dobré vinici a.s. vyjímám pár základních informací - mám popsané a vínem potřísněné dva listy!

Firma sídlí v Praze, ale výrobní základnu mají Novém Šaldorfu, kde vlastní sklep a ve Velkých Bílovicích. Nějaké vinice mají vlastní, ale většinu produkce získávají ze smluvních většinou z okolí Znojma a Velký Bílovic, na které dohlížejí. Produkují asi 45 000 lahví ročně, v příštích létech očekávají nárůst na 150 000 lahví, až začnou plodit jejich nové výsadby. Víny zásobují asi 50 restaurací a hotelů v Praze, Mariánských Lázních a v Karlových Varech. Od roku 2004 jsou jediným výrobcem vína pod značkou Dobrá vinice - Premium a Dobrá vinice - Natura.

Na naše poměry je určitou zvláštností firmy, že všechna vína dělají v dubových sudech - barrique - dovážených z Francie, Rakouska či ze Slavonie. Pan Nejedlík to zdůvodnil technologickými výhodami například: vytvářením hygienického prostředí pro fermentaci vína, dlouhodobým udržováním na kvasicích bez přítomnosti SO2, přítomností tříslovin - taninů se víno lépe stabilizuje, působí antitoxidačně a samozřejmě jsou v neposlední řadě vínu dodány nové chuťové vjemy s vanilkovými, čokoládovými, kouřovými tóny, vyjádření vína se prostě obohacuje, je harmoničtější brzy po nalahvování atd.

85% sudů je z dubu Alier a Troncais z Francie. V září loňského roku vyměnili třetinu sudů ve vinařství. Cena jednoho 225 l sudu vyrobeného ze stoletého dubu se prý pohybuje kolem 19 - 22 tisíc Kč bez DPH, takže se nemůžeme divit, že se tyto vysoké náklady promítají i do konečné ceny vín, jež se pohybují v rozmezí přibližně 180 až 600,- Kč. Přitom podle pana Nejdlíka je ideální, aby se barikový sud použil pouze jeden rok a potom se prodal, ovšem praxe je ponechat si je asi 2 až 3 roky.

První vzorek, který Petr Nejedlík představil byl Müller-Thurgau, ročník 2004 z viniční trati Vinná hora ve Vrbovci. Toto mladé víno dlouho leželo na kvasnicích a teprve dnes dopoledne je stáčeli z nerezových tanků v Novém Šaldorfu a donesl je jako zajímavost, jak chutná při stáčení. Takže bylo trochu rozházené. Kvasnice byly slabě cítit, víno lehce perlilo na jazyku, mírně zčeřené, lehce zakalené, slušné kyselinky, ale kratší v chuti. Lahvovat prý budou ve druhé polovině června. Alkoholu má prý 12 % a je to víno suché. Podobný byl i druhý vzorek cuvée, ale jak P. Nejedlík konstatoval:
Nemám problém tomu říkat směska i když vím, že je tento pojem u nás zprofanovaný z minulosti, ale je to prostě směska, cuvée sice zní vznešeněji…, zatím pod pracovním názvem Pinot - Chardonnay, ročník 2004. Je to letošní firemní novinka směsi 35 % Chardonnay, 30 % Rulandské šedé (Pinot gris), 20 % Rulandské bílé (Pinot blanc), 15 % Rulandské modré (Pinot Noir klaret). Protože vinařský zákon povoluje směs pouze ze tří odrůd, bude toto víno na trh uvedeno jako stolní (obdobné problémy jsou s Velkým dobrým bílým a červeným). Vysokou zlatou barvu získalo prý dlouhým ležením na kvasnicích v sudech a podepsal se na ní především Pinot Noir. Hrozny pocházejí z různých viničních tratí od Znojma a Velkých Bílovic. Vůně nebyla příliš výrazná, nebo spíš ji „přerazil“ lehký barrique, v chuti byl jasně cítit, po chvilce až se teplota zvedla (měli to v mrazáku, nebo co…) vynikala slušná minerálnost a lehká květnatost, asi z Chardonnay, ještě uzavřené tělo, kyselin 6,3 g/l. Určitě zajímavé cuvée - směska, ale ochutnat jej tak za rok či dva. Mají toho asi 2 500 l v nerezovém tanku a 3 500 l v dubových sudech.

Po předchozích dvou experimentech jsme se konečně dostali ke klasickým bílým odrůdám. Ryzlink rýnský 2003 pozdní sběr z viniční trati U sv. Urbana ve Vrbovci, má lehce zlatavou barvu, ve vůni opět převládá barrique a lehce je cítit 13,5 % alkohol, v chuti je typický, výborný, ale přece jen trochu jiný než jsem zvyklý. Je nedávno stáčený po batonáži, koncem března. Určitě jej řadím mezi velmi zajímavé a dobré rýňáky.

Rulandské bílé 2003 pozdní sběr z Načeratického kopce v Oblekovicích, má pěknou lehkou žlutou barvu v chuti s jemným barriquem (zrál ve francouzských sudech 10 měsíců) a ořechem, trochou vanilky a dlouhou příjemnou dochutí, alkoholu má 13,5 %, příjemnou kyselinkou. Jak pan Nejdlík labužnicky konstatoval, výborné je prý k mořským plodům, salátům, rybám, ale je výtečné i k jemným sýrům. Výborné víno. Nejen já, ale i ostatní jej označili za nejlepší dnešního večera. Cenově je kolem 250,- Kč.

Za vlajkové lodě firmy považují v Dobré vinici Velké dobré bílé 2003 což je kupáž Chardonnay x Rulandské bílé x Rulandské šedé x Sauvignon a Velké dobré červené, kupáž Zweigeltrebe x Rulandské modré x Frankovka x Modrý Portugal. Obě vína jsou v řadě Premium, jež se prý liší od běžné produkce především výběrem, zatravněním vinic, omezenou produkcí hroznů kolem 1,5 kg na keř, což je pod 50 hl vína z ha, zpracováním a řadou dalším podmínek.

První z nich, Velké dobré bílé, zrálo 12 měsíců ve francouzských sudech, půl roku v tanku a jednotlivé odrůdy směsi byly sbírány v hodnotě pozdního sběru, mošt odrůd se v tzv. prenatálním stavu smíchali přímo do sudu a tím se víno dokonale scelí. Obsahuje 13,8 % alkoholu. Má pěknou zlatou barvu, je uzavřenější, protože jsem jej pili okamžitě po otevření, ale P. Nejedlík doporučoval pít při teplotě 16 - 17° C a s 1 - 2 hod. odležením v karafě. Jemná dlouhá, vůně se přesto projevila v podobně koření, zralého ovoce, závanem vanilky, stejně jako v chuti podpořené „barikovým“ spektrem chutí. Dochuť je dlouhá, příjemná. Opravdu velmi dobré cuvée s potenciálem dlouhé archivace, prý 8 a více let. Cenově patří do kategorie jejich nejdražších vín.

Podobné to bylo i s Velkým dobrým červeným, ročník 2002, což je směs 45 % Zweigeltrebe, 35 % Frankovka, 16 % Modrý Portugal a 4% Pinot Noir. Obsahuje 12,5 % alkoholu, kys. 5,1 g/l, cukru 0,9 g/l, zrálo 10 měsíců v nových 225 l francouzských sudech. Překvapila mne nádherná tmavá rubínová lehce nafialovělá barva, příjemná silná vůně třešní, hroznů, jahod a snad koření, o tom jsme se trochu dohadovali, ale všem velice, velice chutnalo. Rovněž i toto víno bude asi rok od roku lepší, plnější.

Posledním vzorkem bylo opět cuvée, známková Andrea, ročník 2003 s alkoholem 12,8 %, cukrem 2,5 g/l, kyselinami 5,8 g/l. Je to směs Zweigeltrebe x André z Velkých Bílovic. Z poloviny víno zrálo v nových sudech. Barva je temně rubínová, lehounce nahnědlá, ve vůni jsou cítit višně, třešně něco lehce kořenitého, třísloviny dlouho drhly na jazyku, příjemné kyseliny nás přivedly k tomu, že by se hodilo ke zvěřině nebo pečínce.

Vína z Dobré vinice a.s. mne docela příjemně překvapila nejen úplným „barikem“, ale především velmi vydařenými směskami (abych použil výraz P. Nejedlíka), které se zase tak často u nás zatím nedělají. Zcela jistě se tu projevují zkušenosti vinaře P. Nejedlíka ze studijních pobytů v nekonečném ráji „směsek“ ve Francii, což je velmi dobře, protože se tím značně rozšiřují možnosti našich vinařů a vínomilci se mají opravdu na co těšit.