O Víně

Jelikož jsem ještě neměl tu čest s řeckými víny, celkem jsem se na tuto degustaci těšil v očekávání nových poznatků. Metaxu či Ouzo zná asi každý, ale klasické víno mne nějak míjelo. Bylo tedy na místě potěšit chuťové pohárky řeckým sluncem, půdou a místním klimatem. Vína zde představené pocházely výhradně z vinařství BOUTARI, které je největší a nejznámější v Řecku. Produkuje 21 miliónů lahví ročně a hospodaří na ploše 750 hektarů. Možná pro tu masovou výrobu, možná skladbu vzorků, byla tomu na vině, že jsem si tam nenašel žádné, které by mi vytřelo hubu rajskou písní. Bylo tam pár hezkých, ale nějak jim chybělo to pověstné „ono-něco“. Dokonce ani super slaďák SAMOS se svými 204 g/l zbytkového cukru mne neposlal do kolen a to je co říct. K vínům byly podávány jako příloha typické řecké speciality, což bylo rozhodně příjemné zpestření. Vinné listy s prejtem uvnitř, chutnaly s červenými víny báječně a k poslednímu slaďáku podaná sladká baklava (oříšky, med, sladký sirup zapečené v listovém těstě) byla velmi chutná. Tohle bych dokázal baštit s každým sladkým vínem. Hlasuji pro povinné zavedení. Ještě než se vrhneme na představená vína, musím si postěžovat. A sice mladý pán, který vína přijel prezentovat mluvil VELMI potichu a mne tak uteklo 90 % veškerých informací. Tak jsem odkázán na mé smysly a pozdější samostudium informací.

Retsina extra
Jméno Retsina pochází ze starých tradičních řeckých metod, používajícím přidáním borové či smrkové pryskyřice při výrobě bílého vína. Podrobněji je to popsáno v recenzi od J. 10.12. 2003 Retsina - Appellation Traditionelle - Evangelos Tsantalis A.G., Řecko, pokud máte zájem, přečtěte si jí. Tato Retsina měla tmavší sytou zlatavou barvu. Ve vůni byla cítit smrková smůla jako bič a také typická vůně korku, která ovšem na rozdíl od jiných vín sem patří. Chuť je při prvním kontaktu velmi zvláštní a věřím, že buď vám zachutná, nebo ji zatratíte. Mne určitě připadala zajímavá a rozhodně bych ji nezatracoval. Byla to taková ostřejší, zemitá, pryskyřicová chuť s nádechem citrónu. Víno zraje výhradně v nerezových tancích. Suché, 11,5 %, cena 91,- Kč.

Kretikos bílé 2003 - Vin de Pays de Créte
Jak certifikace napovídá, pochází z oblasti Kréty, odrůdy Vilana a směsi místních odrůd. Barva je tmavší, slámová. Velmi aromatické víno, při přimhouřených očích bych jej přirovnal k naší rulandě bílé. Vonělo hezky po citrusových plodech a bílých květech. Chuť celkem harmonická, jemně kořeněná s pikantní kyselinkou a středním dozvukem. Menší alkohol 11,5 %, příjemný zbytkový cukr 7 g/l, 1-2 roky v archivu. Cena 124,- Kč.

Moschofilero 2003 - jakost podobná s francouzským V.D.Q.S.
Moschofilero je aromatická odrůda pocházející z Peloponesu. Pro její velké množství variací byly vybrány hrozny z vinic plošiny Mantinia v nadmořské výšce 650 m. Víno mělo sytě zlatou barvu se zelenými odlesky. Vůně byla velmi hezká, opět při přimhouřených očích by šla přirovnat k našemu tramínu. Byly tam hezké tónu růží, ovoce, melouny, citrusy a zemité podtóny. Opravdu překvapivé. Chuť hezká, vyvážená s pěkným cukříkem. O sedmdesát korun menší cena a bral bych ho. Takhle si raději dám náš tramínek. Cukr 7 g/l, 11%, cena 266,- Kč.

Kretikos červené 2002 - Vin de Pays de Créte
Stejně jako předchozí víno pochází z Kréty, tentokráte odrůd Kotsifali a Mantilaria (50 % na 50 %). Višňová barva, ve vůni kakao, hořká čokoláda, hřebíček. V chuti bylo sice cítit málo taninů, zato pekelně silných. Slabší dochuť a také slabší tělo. Zraje v nerezových tancích, vydrží 3-4 roky v archivu, cukr 2 g/l, cena 129,- Kč.

Nemea 2003 - Appellation of Origin Nemea of High Quality
Víno vyšší apelace, za celkem rozumnou cenu a rozhodně ne špatné. Název napovídá, že se jedná o víno z oblasti Nemea. Odrůda je Agiorgitiko. Rubínová barva, vůně černého rybízu, ostružiny, koření a švestky. Chuť hezká kořeněná, jakoby trochu pepřová s hřebíčkem a jemným anýzem a typickým barikem. V tom zrálo jeden rok a jednalo se o druhé použití sudu. Suché, 13 % alk., cena 152,- Kč. Teď když nad tím přemýšlím, nechápu proč jsem si aspoň jedno víno nevzal?

Agiorgitiko 2003, jakost podobná s francouzském V.D.Q.S.
Tato červená odrůda nejvíce reprezentuje Řecko. Jde o talentovanou odrůdu pro výrobu sametových a ovocných vín. V různorodých vínech této odrůdy lze najít delikátní aroma dubu, podtrženého vůní sušených švestek, ostružin a tóny hřebíčku se skořicí. Výše uvedený text mohu jen potvrdit, neboť mnou ochutnané víno vypadalo následovně. Barva sytější rubínová, vůně višní, ostružin, čokolády, hřebíčku a švestek. Taktéž ušlechtilé taniny z jednoletého zrání na novém bariku. Alkohol 13 %, suché, cena 290,- Kč.

Merlot - Xinomavro 2001, Vine de Pays d‘ Imathia
Domorodá odrůda Xinomavro dává vínu nezbytné taniny pro dlouhověkost, zatímco francouzský Merlot dodává hlubokou barvu a sametovou chuť. Víno zrálo rok na bariku (50 % na novém a 50 % na rok starém) a poté ještě leželo 6 měsíců na lahvi. Barva sytější rubínová, ve vůni lze identifikovat černé olivy, višně, mandle a všude přítomný hřebíček. V chuti je víno hladké a pěkně vyvážené, komplexní. Opravdu hezky sametové a tělnaté víno s jemnou hořčinou. Tomu taky odpovídá cena 369,- Kč. Alkohol 12,5 %, suché.

Naoussa 2002, Appellation of Origin of High Quality
Naousa je nejznámější vinařskou oblastí Makedonie. Vinice jsou situovány na východojižních svazích hory Vermion v nadmořské výšce 250 až 400 metrů a jsou dobře chráněny před silnými a studenými severními větry. Drsné zimy a suchá léta tohoto regionu formují charakter odrůdy Xinomavro, ze které je toto víno vyrobeno. Slabší rubínová barva s menšími hnědými okraji, že by počínající oxidáza? Vůně byla spíš fádní, poněkud uzavřená, ve které šlo identifikovat pepř a olivy. Viskozita byla hezká, smáčelo hezky, také silnější taniny, ale žádná konkrétní chuť. Opět rok na starém bariku a poté rok na láhvi. Sice jedno z prvních kvalitních vín, začínající se vyrábět před 50-ti lety, ale nějak mi nešmakovalo. Archivace 5-8 let (s tou oxidací teda nevím...) Cukr 1,8 g/l, 12 % alk., cena 169,- Kč.

Naoussa Grande Reserve 1999, jakost podobná s francouzským A.O.C. Supérieure
Viněta se chlubí pečlivým výběrem bobulí odrůdy Xinomavro a po čtyři roky uložením v dubových sudech a lahvích (2+2). Barva sytější rubínová. Vůně poněkud méně intenzivní než bych si přál, zato pěkně harmonická s tóny sušeného ovoce, švestek, doutníkového kouře a skořice. V chuti dominuje silnější tanin a barikové tóny s kořeněnými tóny. Vydrží archivaci 12 let. Suché, 12,5 % alk., cena 300,- Kč.

Imiglykos červené, stolní
Na výrobu je použito mnoho místních odrůd a není udán ani ročník. Prostě stolní víno... Barva višňová s vůní maliny a blíž nespecifikovatelnými plody. V chuti se úplně šíleně pobil tanin s cukrem. Víno má zbytkový cukr 43 g/l, takže sladší, ale vůbec to s tím taninem, který vám ztrpkne na jazyku a stáhne ústa, nekoresponduje. Ani dochuť nezapadá do konceptu vína. Brr, snad horší sladké víno jsem ještě nepil. Cena 106,- Kč, 11,5 % alk.

Imiglykos bílé, stolní
Ovšem pozor, kdo by po předchozí zkušenosti, toto víno odepsal, udělal by chybu. Bílá verze tohoto slaďáku už byla o hodně lepší. Barva slámová se zelenými odlesky. Vůně nádherně muškátová a hezky svěží. V chuti víno příjemně sladké, lehčí se slabší dochutí, ale jinak hezky pitelným. V poměru cena/výkon určitě příznivé počty. Cukr 47 g/l, kys. 5 g/l, 11% alk., cena 98,- Kč.

Samos, Appellation D´Origine Controlée Samos
Pro začátek přihodím pár informací z naší encyklopedie a svezu se na obdivuhodné píli, se kterou J. a Petr ládují nekonečné informace do jejího nenasytného chřtánu. Toto víno je označováno jako nejlepší a nejznámější sladké víno na světě. Tato odrůda (Muškát bílý - Samos) je jedinou odrůdou pro víno s přívlastkem Samos. V Itálii je registrovaná odrůda podobného jména "Moscato bianco", ale pravý Samos je jen jeden. Odrůda je pěstována na terasách v nadmořské výšce 800 metrů. Je to plné, medově sladké víno. Kvalita tohoto vína však není získána pouze ideální polohou, klimatem, ale především pečlivým výběrem a tradiční přípravou. Toto víno nesoucí nejvyšší označení vysoké jakosti O. P. E. (toto je udělováno pouze velkým sladkým řeckým vínům) a je srovnatelné s označením, které známe z francouzského vinařství A. O. C.

Řecký muškát ze Samosu můžete celkem běžně koupit i u nás, většinou v typických průhledných půllitrovkách s bílozlatou vinětou. Chutí jde o velmi sladké víno, tak aby Vás nepřekvapilo. Samos Vin doux naturel Grand Cru je víno, které se řadí mezi největší likérová vína světa. Jeho domovem je ostrov Samos, kterému vévodí dvě hory: Karkateus 1570 m.n.m. a Ambelos 1160 m.n.n, kde jsou vybudovány zmíněné terasy, kde se Muškát bílý pěstuje. Podíl této odrůdy je 95 % mezi ostatními odrůdami révy vinné pěstovanými na ostrově Samos.

Když teď pročítám tuto reportáž, tak jsem vůbec netušil, že to je až tak „prominentní“ víno. A navíc se teď trochu stydím, že jsem na něj reptal, protože sice bylo dobré, ale zase jsem remcal, že mi nějak nesedí, něco tomu chybí... Možná než se ke mne dostalo nemělo optimálních 8° C a nemohl jsem ho vychutnat naplno. Každopádně jsem neodolal a budu mít možnost ho znovu degustovat doma v klidu a pohodě. 204 g/l zbytkového cukru je velmi pádný argument na mou peněženku. Tento vzorek měl opravdu šíleně sytou zlatou barvu (tokaj jak z učebnice). Ve vůni byl jaksi nezvyklý a opravdu jiný než cokoli jiného, co jsem kdy cítil. Takový heřmánek a pampeliškový med. V chuti pořádně hřál (kvašení zastaveno dolihováním - 15 % alkohol) a chutnal hezky po heřmánku a kupodivu měl hořčí závěr. Ale je mi líto, dle mne mu chyběla nějaká kyselinka, popřípadě něco, co by té sladkosti trochu oponovalo. Tak to působilo velmi lepivě. No nalijte do medu slivovici 1:2 a tak nějak to bude. Samozřejmě velmi zjednodušeně. Chuťové vjemy Samosu jsou velmi krásné, až na to lepení. Holt pusa není zvyklá, že tam dole nemají tak živé kyselinky. A s přikousnutou baklavou k doušku to byl zážitek par excellance!

Závěrem musím ukázat palec nahoru. Samozřejmě člověk občas narazí na víno, které ho uchvátí (naposledy Tramín červený 2003 výběr z hroznů Znovín Znojmo a.s.) a byl bych bláhový, kdybych od každé degustace čekal nadpozemské zážitky. Takže, abych vyrovnal mírně pesimistický začátek, nyní píšu optimistický konec. Vína byla hezká (až na Imiglykos červené) a mají svůj charakter. Zvlášť u červených je hojně hřebíčku a švestek a Retsina je taky případ sám pro sebe. Ochutnávka řeckých specialit byla příjemná a přestože jsem nebyl uchvácen, bavil jsem se dobře. A o to hlavně jde, ne? Už se těším na ten Samos, až se odhodlám zdravě mlsat. Teď budu k němu přistupovat s větším respektem.

Viněty můžete shlédnout v sekci o vinětách Vinařství Boutari (odkaz najdete dole pod článkem). Nechtěly potvůrky dolů, tak jsem dvě musel nahradit fotkami z lahve a jednu z 60 % zrekonstruovat. Sice jsem hodně trpělivý, ale co je moc, to je moc. Když se mi už po tisící natrhla tak jsem měl chuť ji někomu průchozímu narvat do…, naštěstí nikdo nešel a moji si ještě cením. Návod Jak odlepíte KAŽDOU vinětu... zveřejněnýný na našem portále bohužel nepomohl.