O Víně

Když jsem letos na konci srpna navštívil v Hodoníně vinotéku Vinařství Plešingr, nemohl jsem přehlédnout pečlivě zpracovanou stránku, na které dává Michal Plešingr vysvětlení při prodeji burčáku. Nejvíce mne zaskočil poměrně komplikovaný název částečně zkvašený hroznový mošt, který nahrazuje tolik oblíbené slovo burčák. Určitě se ptáte, co je to za nesmysl, proč tak komplikovaný název? Pokusím se tento zmatek vysvětlit právě teď a tady, protože se burčák skutečně již několik dnů prodává.

Jak mi Michal Plešingr vysvětlil Nový zákon o víně mění některé povinnosti výrobců a prodejců burčáku 12. 8. 2004 a ukázal mi vysvětlující text. Z tohoto textu a oficiálních stránkách Státní zemědělské a potravinářské inspekce také získávám celkový přehled a přebírám základní informace.

Nový zákon o vinohradnictví a vinařství č. 321/2004 Sb., který se stal účinným 28. května 2004, mění některé povinnosti týkající se burčáku a jeho uvádění do oběhu. Především není možné jako burčák označit každý kvasící vinný mošt. Protože se tento specifický nápoj oblíbený a známý především v České republice (až na malé výjimky) stal národní specialitou, může se tak nyní označovat pouze částečně zkvašený hroznový mošt pocházející výhradně z hroznů sklizených a zpracovaných na území České republiky. Pokud nápoj vznikl i z hroznů dovezených odjinud, pak může být nabízen k prodeji pod názvem částečně zkvašený hroznový mošt.

Zákon o víně i nadále však burčák (resp. částečně zkvašený hroznový mošt) definuje jako produkt získaný kvašením hroznového moštu se skutečným obsahem alkoholu vyšším než 1 % objemové a nižším než 3/5 celkového obsahu alkoholu. Oproti předchozím létům se burčák nyní může prodávat už od 1. srpna, zatímco dosud museli vinaři čekat až do poloviny měsíce, přesněji 15. 8. Doba prodeje končí tak jako dosud 30. listopadu.

Další změnou, která by měla přispět k lepší informovanosti spotřebitele i k jednodušší ověření původu nabízeného burčáku, je povinnost prodejců informovat o tom, kdo nápoj vyrobil. Jak se Státní zemědělská a potravinářská inspekce domnívá (dále jen SZPI), údaj o výrobci pomůže zvětšit nátlak na nepoctivé prodejce burčáku, kteří v minulých letech často klamali spotřebitele tím, že prodávali nekvalitní napodobeniny. Tento důvod naprosto chápu a je určitě přínosem. Že se dal prodávat vyrobený burčák prakticky z čehokoli se jen tiše tolerovalo a o prodeji burčáku v období vánoc už ani nemluvím.

SZPI se dále domnívá, že si čeští a moravští vinaři stále silněji uvědomují cenu dobrého jména a že jim bude záležet také na tom, aby se pod jejich jménem neprodával nekvalitní nápoj vydávaný za burčák. Dále SZPI upozorňuje, že stejně jako v minulých letech bude prodejce i výrobce burčáku opět kontrolovat. Tak to jsem opravdu zvědavý, kolik skutečných nepoctivců SZPI najde a především potrestá.

Snahu o nastolení jasných pravidel ze strany SZPI chápu a plně podporuji. Stejně tak i snahu o kontrole původu a jakosti. Jedinou výhradu mám pouze ke komplikovanému a poněkud nešťastnému názvu. Právě nastolená pravidla by přece mohla v praxi fungovat i pro zavedený a ve veřejnosti oblíbený burčák! Také by mne zajímalo, jak by SZPI postupovala, kdyby prodejce na orientační tabuli napsal jednoduše burčák a v prodejně splnil všechny náležitosti, jak stanovuje nový zákon. O zákazu použití slova burčák, jako o obchodní známce se nic bližšího totiž neříká.

Více informací najdete zde:
Plné a platné znění Zákona č.321/2004, Sb., o vinohradnictví a vinařství
Státní zemědělská a potravinářská inspekce