O Víně

Tak jak přibývá let úspěšné spolupráce našich vinařských firem a jejich odběratelů, přibývá i akcí na podporu prodeje jejich vín. A tak jsem se zajel podívat na I. SVATOMARTINSKÉ SLAVNOSTI VÍNA BLÍZKOV 2008 v pátek 14.11.2008. Jak název napovídá, hlavním tématem bylo právě aktuální Martinské víno (jen o dva dny později) a připravené brožurky se seznamem vín a poutače to jasně hlásali, i když akce byla inzerována skromněji, jako setkání vinařů, možná malý košt, s cimbálovou muzikou. V Blízkově jsem nikdy nebyl, je to vesnice na Českomoravské vysočině u města Měřín (dálniční sjezd Měřín) a tak jsem musel trošku hledat a přijel jsem malinko později, čekal u vstupu, zaplatil 250,- Kč, ale o nic jsem nepřišel. Pan Homola, z pořádající firmy Nápoje Homola (vinotéka v Měříně i ve Velkém Meziříčí), právě seznamoval přítomné s malou soutěží: každá z přítomných vinařských firem vybrala ze své nabídky víno, o kterém se domnívá, že by mohlo uspět a představí ho všem přítomným formou řízené degustace. Přítomní potom vyberou víno, které jim nejvíce chutnalo, napíší na vstupenku, ty se vrátí a sečtou, vyhlásí se tři nejlepší vína. Nebudu vás napínat, do soutěže byla přihlášena vína:

Rulandské šedé 2007, pozdní sběr, Templářské sklepy Čejkovice. Typické, trochu technologické víno s čistým projevem, nejspíše je všichni znáte, moc mne ale nenadchlo.
Aurelius 2006, pozdní sběr, Vinařství Lacina, Velké Pavlovice. Polosladké víno se 16 g zbytkového cukru, a musím říci, že této odrůdě cukr evidentně sluší, dodal vínu eleganci, kterou jinak postrádá. Nejlepší vzorek Arelia, se kterým jsem se zatím setkal a hned mne napadlo, že takovéto víno je právě ten důvod, proč byl zapsán do odrůdové knihy. Moc pěkné, určitě doporučuji ochutnat všem, kteří ho mají na vinici.
Rulandské šedé 2007, výběr z hroznů, Livi Dubňany. Polosladké víno, 21 gramů cukru, 6 gramů kyselin. Pěkné, hladké vínko s vlídnou hořčinkou. Šťavnaté a dlouhé. Podle mne jeden z favoritů, ale...
Pálava 2007, výběr z hroznů, Patria Kobylí a. s. , první (panenská) sklizeň. Polosladké víno, 36,4 g zbytkového cukru. Je to překvapivě kořenité a nahořklé víno, málo připomínající příbuznost s Tramínem. Zajímavé!
Pálava 2007, výběr z hroznů, Vinařství u kapličky, Zaječí. Pouze 11 % alkoholu dovoluje vínu být sladké, lehké, osvěžující, šťavnaté, tramínové s krásnou vůní citrusů. Nádherné letní pití! (Jen pozor na vosy, ta sladká vůně je určitě hned přiláká)
Cabernet Sauvignon 2007, pozdní sběr, Vinařství František Veverka, Čejkovice. Moc pěkný pevný Cabernet Sauvignon, v chuti dřevo, karamelky.
Rubinet 2007, odrůdové jakostní, Víno Hradil, Čejkovice. Velmi pěkné, nasládlé červené vínko, s příchutí mléčné čokolády (Milka!), v závěru jsem cítil přímo práškové kakao! Rubinet je nová odrůda, barvířka, kterou profesor Kraus vyšlechtil, abychom mohli dobarvovat málo zbarvená červená vína a přitom neublížili chuti. Je ještě ranější než Neronet a Vinařství Hradil je prý jedinou firmou, která už má plodný vinohrad a může Rubinet nabízet.

Byl sice problém s hlasitostí publika při představování vín (velký sál a počet lidí na řízenou degustaci), ale nakonec bylo 101 vstupenek spočteno a nejlepšími třemi víny se staly:
III - Pálava 2007 výběr z hroznů, Vinařství u kapličky, Zaječí. Tomuto vínu jsem fandil, pro krásné souznění aroma, cukru a šťavnatosti, takových mít víc a hned by se o vinařství České republiky hovořilo s ještě větším respektem.
II - Rulandské šedé 2007 pozdní sběr, Templářské sklepy Čejkovice. Tady se podle mne kladně projevilo respektování vkusu spotřebitele a oblíbená značka.
I - Rubinet 2007 odrůdové jakostní, Víno Hradil Čejkovice. I když jsem fandil té třetí Pálavě a v průvodní řeči byl tento vzorek až nesportovně vyzdvihován, musím si to přiznat: Nejen, že jemností a nasládlou chutí vyhovuje vkusu spotřebitele na studené Vysočině, to víno prostě tak dobré je! Možná se u nás někde najde i lepší víno, ale ten večer jasně vyhrálo. Takhle vypadá kvalitní práce profesora Krause - chtěl barvířku neutrální chuti a nechal vzniknout odrůdu, která i poráží ty, které měla přibarvovat.

Ale to už hrála cimbálová muzika Morava z Čejkovic a že to chlapci neměli lehké, hrát hlasitěji než ten dav, který se hned vedle napájel vínkem. Každé ze zmíněných vinařství nabízelo 8 nebo 10 vín, z toho 2 až 3 svatomartinské, zástupci firem je rozlévali a lidé silně ochutnávali. Samozřejmě se už tady projevili kulturní rozdíly, například lidé nechápali, k čemu jsou ty džbánky vprostřed stolu, které na Moravě používají na odlití vadného nebo nezajímavého vzorku vína a viděl jsem i dívčinu, která s jedním vyrazila pro víno. A muzika to měla těžké dvakrát, skoro nebylo, kdo by s ní zazpíval, jen dvě dívčiny se točili v kole, bylo vidět, že chodili do súboru, kdysi. Na vysočině je prostě málo folklórních souborů, ba i staříků, kteří by nás pěsniček naučili. No ale víno po čase všechny rozdíly zahladilo, obložený talíř v půl desáté nejen přišel vhod, ale i odlákal pár lidí od stolů s vínem (vzali si ke stolu rovnou celou lahev), muzika zahrála do ouška kdejaké děvčici, i bankovky ve šmytci se objevily. Když cimbálka zkusila i Děti z Pirea a pak přidala i pár českých dechovek, tancoval už celý sál a nastal čas k odchodu a podle toho, kdy jsem přišel domů, jsem ho využil zase pozdě.
No uvidíme, možná příště zas!