První svatomartinské slavnosti vína Blizkov 2008
Tradice Svatomartinského vína se jak se zdá vžila a myslím, že je to dobře. Každý ji ale slaví trochu jinak a mne zajímá jak a tak jsem taky jednu akci navštívil. Tentokrát jsem se byl podívat v Blízkově, na Českomoravské vysočině.
Tak jak přibývá let úspěšné spolupráce našich vinařských firem a jejich odběratelů, přibývá i akcí na podporu prodeje jejich vín. A tak jsem se zajel podívat na I. SVATOMARTINSKÉ SLAVNOSTI VÍNA BLÍZKOV 2008 v pátek 14.11.2008. Jak název napovídá, hlavním tématem bylo právě aktuální Martinské víno (jen o dva dny později) a připravené brožurky se seznamem vín a poutače to jasně hlásali, i když akce byla inzerována skromněji, jako setkání vinařů, možná malý košt, s cimbálovou muzikou. V Blízkově jsem nikdy nebyl, je to vesnice na Českomoravské vysočině u města Měřín (dálniční sjezd Měřín) a tak jsem musel trošku hledat a přijel jsem malinko později, čekal u vstupu, zaplatil 250,- Kč, ale o nic jsem nepřišel. Pan Homola, z pořádající firmy Nápoje Homola (vinotéka v Měříně i ve Velkém Meziříčí), právě seznamoval přítomné s malou soutěží: každá z přítomných vinařských firem vybrala ze své nabídky víno, o kterém se domnívá, že by mohlo uspět a představí ho všem přítomným formou řízené degustace. Přítomní potom vyberou víno, které jim nejvíce chutnalo, napíší na vstupenku, ty se vrátí a sečtou, vyhlásí se tři nejlepší vína. Nebudu vás napínat, do soutěže byla přihlášena vína:
Rulandské šedé 2007, pozdní sběr, Templářské sklepy Čejkovice. Typické, trochu technologické víno s čistým projevem, nejspíše je všichni znáte, moc mne ale nenadchlo.Aurelius 2006, pozdní sběr, Vinařství Lacina, Velké Pavlovice. Polosladké víno se 16 g zbytkového cukru, a musím říci, že této odrůdě cukr evidentně sluší, dodal vínu eleganci, kterou jinak postrádá. Nejlepší vzorek Arelia, se kterým jsem se zatím setkal a hned mne napadlo, že takovéto víno je právě ten důvod, proč byl zapsán do odrůdové knihy. Moc pěkné, určitě doporučuji ochutnat všem, kteří ho mají na vinici.Rulandské šedé 2007, výběr z hroznů, Livi Dubňany. Polosladké víno, 21 gramů cukru, 6 gramů kyselin. Pěkné, hladké vínko s vlídnou hořčinkou. Šťavnaté a dlouhé. Podle mne jeden z favoritů, ale...Pálava 2007, výběr z hroznů, Patria Kobylí a. s. , první (panenská) sklizeň. Polosladké víno, 36,4 g zbytkového cukru. Je to překvapivě kořenité a nahořklé víno, málo připomínající příbuznost s Tramínem. Zajímavé!Pálava 2007, výběr z hroznů, Vinařství u kapličky, Zaječí. Pouze 11 % alkoholu dovoluje vínu být sladké, lehké, osvěžující, šťavnaté, tramínové s krásnou vůní citrusů. Nádherné letní pití! (Jen pozor na vosy, ta sladká vůně je určitě hned přiláká)Cabernet Sauvignon 2007, pozdní sběr, Vinařství František Veverka, Čejkovice. Moc pěkný pevný Cabernet Sauvignon, v chuti dřevo, karamelky.Rubinet 2007, odrůdové jakostní, Víno Hradil, Čejkovice. Velmi pěkné, nasládlé červené vínko, s příchutí mléčné čokolády (Milka!), v závěru jsem cítil přímo práškové kakao! Rubinet je nová odrůda, barvířka, kterou profesor Kraus vyšlechtil, abychom mohli dobarvovat málo zbarvená červená vína a přitom neublížili chuti. Je ještě ranější než Neronet a Vinařství Hradil je prý jedinou firmou, která už má plodný vinohrad a může Rubinet nabízet.
Byl sice problém s hlasitostí publika při představování vín (velký sál a počet lidí na řízenou degustaci), ale nakonec bylo 101 vstupenek spočteno a nejlepšími třemi víny se staly:III - Pálava 2007 výběr z hroznů, Vinařství u kapličky, Zaječí. Tomuto vínu jsem fandil, pro krásné souznění aroma, cukru a šťavnatosti, takových mít víc a hned by se o vinařství České republiky hovořilo s ještě větším respektem.II - Rulandské šedé 2007 pozdní sběr, Templářské sklepy Čejkovice. Tady se podle mne kladně projevilo respektování vkusu spotřebitele a oblíbená značka.I - Rubinet 2007 odrůdové jakostní, Víno Hradil Čejkovice. I když jsem fandil té třetí Pálavě a v průvodní řeči byl tento vzorek až nesportovně vyzdvihován, musím si to přiznat: Nejen, že jemností a nasládlou chutí vyhovuje vkusu spotřebitele na studené Vysočině, to víno prostě tak dobré je! Možná se u nás někde najde i lepší víno, ale ten večer jasně vyhrálo. Takhle vypadá kvalitní práce profesora Krause - chtěl barvířku neutrální chuti a nechal vzniknout odrůdu, která i poráží ty, které měla přibarvovat.
Ale to už hrála cimbálová muzika Morava z Čejkovic a že to chlapci neměli lehké, hrát hlasitěji než ten dav, který se hned vedle napájel vínkem. Každé ze zmíněných vinařství nabízelo 8 nebo 10 vín, z toho 2 až 3 svatomartinské, zástupci firem je rozlévali a lidé silně ochutnávali. Samozřejmě se už tady projevili kulturní rozdíly, například lidé nechápali, k čemu jsou ty džbánky vprostřed stolu, které na Moravě používají na odlití vadného nebo nezajímavého vzorku vína a viděl jsem i dívčinu, která s jedním vyrazila pro víno. A muzika to měla těžké dvakrát, skoro nebylo, kdo by s ní zazpíval, jen dvě dívčiny se točili v kole, bylo vidět, že chodili do súboru, kdysi. Na vysočině je prostě málo folklórních souborů, ba i staříků, kteří by nás pěsniček naučili. No ale víno po čase všechny rozdíly zahladilo, obložený talíř v půl desáté nejen přišel vhod, ale i odlákal pár lidí od stolů s vínem (vzali si ke stolu rovnou celou lahev), muzika zahrála do ouška kdejaké děvčici, i bankovky ve šmytci se objevily. Když cimbálka zkusila i Děti z Pirea a pak přidala i pár českých dechovek, tancoval už celý sál a nastal čas k odchodu a podle toho, kdy jsem přišel domů, jsem ho využil zase pozdě.No uvidíme, možná příště zas!