O Víně

V polešovické sokolovně musíte být vždy hned ráno - košty tady začínají už v 9 hodin. Pokud tedy chcete ochutnat to nejlepší musíte přijít včas. Vím, že vloni jsme přišli „až“ v 9´30, můj katalog měl číslo 102 a vítěze kategorií jsme chytali už jen tak tak. Letos jsme si tedy pospíšili a v 9´01 vcházím s katalogem č.59 do již zpola zaplněného sálu. V ceně vstupného je katalog a sklenička alá O.I.V. standard, ale z lisovaného skla. Kamarád to komentuje: „Ty brďo, ti nás chtějí nějak brzo odrovnat, takový kotel..!“ Krátké uvedení výstavy zástupcem pořádajícího Zahrádkářského svazu a jdeme na to.

Na výstavě je 590 vzorků vína - 396 bílého a 194 červeného, což je slušné. Celkovým vítězem výstavy se stalo Rulandské bílé ledové víno, ročník neuveden (!!) od pana Václava Běhávky z Polešovic 290, které získalo známku 19,3. Nedivím se že ledovka je vítězem výstavy, ale raději si pro vzorek nejdu - jak by mi asi po tak sladké chuti šmakovaly ostatní vína?

Protože ochutnávku vzorků Vám zprostředkuji jen stěží, zde jen pár postřehů. Nejlépe hodnocené vzorky si prohlédněte na přiloženém obrázku. To jen tak, kdyby jste přemýšleli, kam si zajet pro víno. Nejstarší víno co jsem našel byl Sauvignon ročník 1982 od p. J. Náplavy z Polešovic - oceněno známkou 18,9 jako druhé nejlepší ve své odrůdě.

Chutnám vítěze mezi Ryzlinky vlašskými, víno ročník 1993 od p. Jana Šoustka se známkou 19,0. Víno má plnou vůni s lehkým nádechem ořechů (na tom se s Dušanem dokonce shodujeme), je jemné v chuti a hutné na skle. Vyhovují-li Vám jemná a záhadná vína, kde můžete hledat a objevovat „skrytá poselství vůně a chuti“, tak tady můžete maličko poznat, proč jsou vlašáky vínem vinařů.

Protože od ZEASu Polešovice mám doma několik láhví jejich vín ročníku 1991 (prodávali je jako předvánoční speciálky v roce 2002), zkoušíme jejich Rulandské šedé 1991 archivní - alespoň se dozvím, jak chutná tohle víno u mě doma :-) Jde o vzorek, který je mezi šedými rulandami „až“ na druhém místě - vítěz kategorie, výběr z hroznů 2002 se známkou 19,0 od vinařství „Drobilovo víno“ je prostě už vypitý…
Nicméně rulanda 1991 od ZEASu se známkou 18,9 je dobré víno, barva typická, možná lehce tmavší, než bych asi u Rulandského šedého čekal ¨- no, je to víno staré 12,5 roku. Cítím a chutnám v něm nějakou specifickou sladce nakyslou příchuť. Jakoby přezrálý angrešt, nebo znáte a jedli jste rebarboru nebo kompot z ní?

Vyzkoušel jsem také vítěze mezi Sauvignony se známkou 19,0 (Drobilovo víno), pozdní sběr, ročník opět neuveden. Víno bylo poměrně dost světlé, bylo však nádherné plné vůně po přezrálém angreštu - sladkost vůně převyšovala typicky nakyslou vůni kopřiv. Plnost a sytost vína se projevila i v chuti, víno bylo velmi příjemné a dobré. Půjde sehnat i mimo výstavu? Uvidíme.

Dalším ochutnaným vítězem kategorie je Pálava 2002, výběr z hroznů od pana Jana Šoustka z Boršic 510 se známkou 19,1. Je to víno barvou velmi sytě zlaté sluníčko, vůně i chuť plná, hedvábná. Odrůda Pálava je z „dobrého chovu“ - oba rodiče, odrůdy Tramín a Müller mu daly do vínku velkou budoucnost. V uvedeném vzorku cítím větší vliv Tramínu, víno je více „kyselejší“, než znám např. skvostnou a jistě prozatím vůbec nejlepší Pálavu 2000 pozdní sběr z PPS Agro Strachotína. Myslím, že pokud by pan Šoustek něco pustil, za dva tři roky by jeho Pálava byla nádherným zážitkem.

Protože druhým vzorkem v pořadí je Pálava od Vinařství Vaďura Jaroslav Polešovice, jdu do něj. K panu Vaďurovi občas jezdívám, dnes jsem ho tady už taky viděl a dokonce jeho syn nalévá hostům vzorky… Rád přiznávám, že jeho Pálava - výběr z hroznů 2000 se známkou 19,0 byla určitě lepší, než vítěz této kategorie. Barva je sice trošku střízlivější, víno není tak čiré, ale vůní i chutí je víno rozhodně chutnější, více ovocné, vyváženější a hladší.
Znovu se ukazuje, že použitý systém hodnocení vín v jedné kategorii může být ošidný. Nehledě na vědomé nebo nevědomé ovlivňování hodnotitelem, sám způsob hodnocení (zde v Polešovicích pouze čtyřmi osobami) vede k větší chybě ve výpočtu průměrné známky. Pokud by bylo hodnotícím známek např. 20, bude aritmetický průměr z nich sestavený jistě blíže odpovídat pravdě, než při 3 - 4 hodnoceních. Pak se klidně může stát, že rozdíl jedné desetiny ve výsledné známce neznamená nic jiného, než že jeden z členů komise se trošku „ustřelil“. No ale nic nic, dobré víno se prosadí samo a slyšel jsem z více stran a pan Vaďura jistě taky, že jeho víno bylo prostě lepší. Doufejme, že se mi podaří několik láhví odkoupit.

Pro zajímavost chutnám i třetí umístěnou Pálavu: Drobilovo víno, výběr z hroznů 2002 se známkou 18,8. Víno má již o poznání světlejší barvu, oproti vítězi této kategorie snad o 50%. Stejně tak pokulhává i ve vůni, nicméně ovocností chutě toho hodně dohání. Je dobré, kořeněné, ale zkrátka až třetí a to právem.

Musím se ještě zmínit o jednom vzorku Müller-Thurgau, na který mě upozornil kolega. Tak špatnou a slabou barvu vína jsem už (jestli vůbec někdy) dlouho neviděl. Cituji: “To je snad „kýblová voda“. Ano, i na koštech se občas setkáte s něčím podobným - žádná jiskra, světle šedá nažloutlá tekutina. Vtip je v tom, že tento Müller jednoho polešovického vinaře bez označení jakosti a ročníku, získal známku 18,7 a mezi dalšími Müllery skončil na 2 - 3 místě!!! Byli snad hodnotící porotci slepí? Vůně nebyla zase tak špatná, i v chuti bych to víno snesl, ale ta strašná barva!

Z „menšinových“ odrůd, které mne tradičně zajímají, uvedu Moravu, Děvín, Scheurebe (výborný vzorek ročníku 1997, pozdní sběr, Vinařství Vaďura, známka 19,0 ), opět Portugalské bílé (viz můj příspěvek z koštu v Míkovicích ), Pesecská Leánka. Myslím, že až na uvedenou vyjímku Scheurebe je nutno na těchto vínech ještě zapracovat a využít specifických předností každé odrůdy.

Mezi červenými víny nacházím své oblíbené cabernetové odrůdy a tak hned zkouším vítěze odrůd Cabernet Moravia. Je to vzorek ročníku 2000 bez udání jakosti, výrobce pan Josef Dvouletý z Polešovic 148, ocenění vzorku 18,8. Už když jsem si bral skleničku s vínem do ruky, zavoněl mi z půl metru do nosu tak silně, že jsem se do něj hned zamiloval :-) Intenzivní rybízové aroma, náádhera! Bohužel, barvou víno připomíná spíš Frankovku nebo Rulandské modré, není typicky tmavé. Jistá planost se projevuje i v chuti, kdepak je opojná cabernetová temnota? O kvalitě a perspektivě odrůdy se však nedá pochybovat - možná by to ale chtělo posunout Moravu víc k jihu, aspoň tak na úroveň Chorvatska.

Zkouším i druhý umístěný vzorek této odrůdy od pana Ing.Milana Stodůlky z Ořechova 178. Jde o neoznačenou jakost bez udání ročníku (po kolikáté už?) se známkou 18,7. Víno bohužel taky nemá těžkou cabernetovou „tmu“ v barvě, intenzita vůně není tak silná jako u prvního vzorku, ale i tak je pěkná. V chuti převládá napůl dozrálé tmavé ovoce, víno se mi zdá staré nejvíce 2 roky.

Zcela jinak chutná, voní a vypadá ovšem vítěz mezi Cabernety Sauvignony - víno z Neoklasu Šardice (cena dle jejich ceníku?) Jde o pozdní sběr bez udání ročníku se známkou 19,0. Jde zatím o nejlepší vzorek vyvážené chuti, dlouho doznívá a zanechává v ústech příjemnou trpkost. Voní hladce po vyzrálém červeném ovoci - o moc lepší výsledek asi v našich zeměpisných šířkách nedosáhneme.

Zmíním se ještě o kategorii Ostatní červené, kam byly zařazeny odrůdy, od nichž bylo do soutěže přihlášeno méně než 5 vzorků. S potěšením zde nacházím Neronet, Agni, třikrát Dornfelder, dokonce Sevar (velmi překvapivá živočišně-nasládlá chuť ) a jeden Merlot v jakosti výběr z hroznů. Je to vzorek opět z Neoklasu Šardice - půjde ještě koupit? Merlot je barevně tmavě červený až temný, hlubší dojem v chuti a převažující pocit z něj je: suchost. Třísloviny jsou silně znatelné, mlaskáme s kolegou a lebedíme si. Chutnal nám i Dornfelder ve své temně červeno-fialové barvě, silně ovocný. Dornfelder považuji také za odrůdu, poskytující výborná, těžká výrazná vína. Uznávám ale, že ochutnané vzorky nedosahovaly kvality Dornfelderu třeba Vinařství Spěvák a synové, Dubňany.

Závěrem? Byl jsem spokojen, byl to jeden z mnoha koštů v mnoha vesnicích širokém okolí. Pár připomínek by bylo (košt začíná příliš brzy ráno, neuvádění ročníků či jakostí u vzorků, pokulhávající přehlednost kde mohu který vzorek dostat - speciálně u vín s menším počtem vzorků, odrůdy v katalogu nejsou řazeny podle abecedy, velmi špatná kvalita sýra, který byl nabízen ke koupi v rohu s občerstvením), ale důležité přeci je, že zájem o víno roste a výrobci díky rostoucí úrovni a prestiži oboru nabízejí vína lepší (alespoň většina z nich).