O Víně

Domousnice je název obce nedaleko Mladé Boleslavy, pocházející od rodu Domůsů a původně se jmenovaly Domousice. Nejstarší historická zmínka pochází z druhé poloviny 13. století, kdy část vsi patřila k biskupskému statku v Žerčicích. Obec se pyšnila nejen zámečkem, ale i vinopalnou, pivovárkem a bažantnicí. Počátkem 15.století se držitelem dvora a vladycké tvrze, která stávala na místě dnešního zámku, stal Karel Haras z Bosyně (r. 1437 zemřel). Slavná česká pěvkyně Ema Destinnová trávila své prázdniny v různých zámcích v Čechách, kam se ráda vracela ze zahraničního působení a tak její otec pan Kittl vybral v r. 1911 pro její letní pobyt i zámek v Domousnicích. Bílá, jednoduchá budova zámku, ukrytá v zeleni a ve stínu starých stromů, vítala ve svých síních cizí i domácí hosty. Umělkyně tu žila prostým způsobem, podle svých nálad. Rousala se ranní rosou, naslouchala hlasům lesa a vod s nejšťastnějším úsměvem. Měla v oblibě všechny živočichy. Neštítila se žádného. Pořídila si velké akvárium, do něhož dala nachytat žáby z močálů za zámkem, kde jim naslouchala a podle hlasu si vybírala svůj originální pěvecký soubor. Mládež z obce ochotně pomohla při chytání vybraných žabích pěvců. Pak dala podle jeho hlasových schopností každému z nich jméno jako Carusso, Slezák, Gigli, Destinka apod. Žábám se v akváriu ve slunném pokoji znamenitě dařilo, byly dobře krmeny a zpívaly ve všech tóninách. Destinová podle hlasu bezpečně poznala, která ze žab zpívá a dokonce se podle zabarvení naučila i hosty rozeznávat jednotlivé hlasy. Bohužel zámek byl po r.1989 opakovaně několikrát vykraden včetně soch ze zámeckého parku než jej koupili manželé Jiří a Jitka Munzarovi, kteří se vrátili z USA. Se zápalem sobě vlastním začali s opravou zámku a vysadili rovněž v okolí vinice (větší část při silnici na Dětenice) a vloni proběhlo první oficiální vinobraní (13. října 2007). Půda je převážně jílovitá, pod ní převažuje pískové podloží, což nahrává odrůdě Burgundské, zejména Pinot gries (Rulandské šedé), které zde dosahuje excelentních výsledků.

Degustace se konala v přízemí bývalé školy (po levé straně při jižním výjezdu z obce), kterou si pronajal Jaroslav Donát, aby zde zřídil jakousi vinotéku a oázu zdraví. Kromě celé řady sudových vín od malých vinařů z Moravy, zde prodává špičková lahvová vína od renomovaných vinařů a občas také pořádá řízené degustace některého z nich. Tentokrát byl pozván Hynek Holánek, aby představil kolekci vybraných vín od ročníku 2003 až po nejmladší ještě nenalahvovaná vína ročníku 2007. Počasí více než přálo, ostatně není se co divit, neboť akce se konala v podvečer posledního jarního dne (20.6.2008) na vstupu do tropického léta. Řízená degustace probíhala ve velkém sále (pro stolní tenis) a následně probíhalo již noční posezení u táboráku na přilehlé zahradě.

Rodinné vinařství Holánek (dnes se prakticky podílejí na výrobě již 3 generace, neboť Hynek Holánek mladší má dva syny) asi není třeba představovat pro většinu je dostatečně známé, přesto některé údaje pro ilustraci a případně méně známé informace. Vinice leží v největší naší vinařské podoblasti Mikulovské a obec Iváň je jednou ze 30 tamních vinařských obcí. Nádherná poloha Novomlýnských nádrží a nedaleké Pálavy přivádí stále více turistů a zejména cyklistů do této oblasti. Hospodaří v rámci integrované produkce (biologické hnojení nebo jen na bázi síry a mědi, bez použití plastů a pod.) na viniční trati nazvané AEIBIS (podle pečetě z r. 1714), vzniklé spojením původních tratí u obce Ivaň (Malé Padělky a Vinohrady), která leží v pásu při silnici od Ivaně na Vranovice jihovýchodně situovaná k vodní nádrži Nové mlýny a rovnoběžně s řekou Svratkou. Rozloha vinohradu činí přes 22 hektarů, což umožňuje již zpracovávat pouze vlastní hrozny (dříve vinařství část hroznů vykupovalo zejména v odrůdách které sami nepěstují jako např. Aurelius či Modrý portugal) a produkovat ročně kolem 60 tisíc litrů vína. Poměrně rozličné složení půdy poskytuje poměrně robustní a tělnatá vína špičkové kvality zejména v Burgundách, vlašském a rýnském Ryzlinku a Tramínu. Pěstuje se široká paleta dalších odrůd zejména Sauvignony, původní Veltlíny a další. V historii proslula zejména vína z odrůdy Rulandské šedé, kde excelentní byl např. ročník 1999 (zlatá medaile VVT za RŠ 1999 p.s.), který proslavil vinařství i v odrůdách Ryzlink rýnský či Rulandské bílé. Do budoucna se ukazují zajímavé pro pěstování i novošlechtěnci jako Pálava nebo dosud nedoceněná barvířka Neronet, případně teplomilné odrůdy Merlot a Cabernet Sauvignon. Podle vyjádření pana Hynka Holánka bude v budoucnu produkovat vinařství vína v Bio-kvalitě, což prezentuje přirozenou a přírodní ochranu révy před škůdci a chorobami a často využívá i postupů biodynamické produkce. Technologicky se vína vyrábějí vesměs klasickými postupy od odzrnění přes nakvášení na rmutu (0-8 h.), lisování na horizontálním šroubovém lisu včetně odkalení a kvašení v nerezových tancích při teplotách kolem 20 °C (zchlazované sprchování) a následně dozráváním v dřevěných soudcích. Po školení vína následně plnění do lahví na lince s výkonností do 1500 litrů/h adjustované častěji plastovou zátkou, u vybraných přívlastkových vín klasicky korkovým špuntem (cca 30 % produkce).

Vlastní řízená degustace:
1. Ryzlink vlašský 2005 pozdní sběr, který sice neměl příliš intenzivní vůni (lehce do oříšků), ale byl poměrně robustní v chuti (asociace některých na tatranky). Víno bylo uděláno z moštu o cukernatosti 22,5 °NM a dosáhlo 12,5 % alkoholu a prokvasilo na pouhých 2,5 g/l zbytkového cukru. Kyseliny jako ostatně u všech vín jsou přírodně odbourány malolaktickým kvašením na 5 g/l.

2. Veltlínské zelené 2005 odrůdové jakostní, zajímavé suché víno (kyseliny do 6 g/l) s buketem angreštu až černého rybízu, lehce ovocité do tropického ovoce, možná ananasu s medovým koncem, slabší perzistence, ale jinak příjemné tělnaté (glycerol) s lehkou hořčinkou (celkem 12,5 % alk.)

3. Veltlínské zelené 2006 výběr z hroznů, bohatší struktura těla a velice intenzivní vůně lučních květů s jemnou minerální dochutí (mošt měl 25,5 °NM)

4. Rulandské bílé 2006 výběr z hroznů, velice opulentní víno silné intenzity vůně kvetoucí jarní louky a sena, příjemná chuť s dlouhou perzistencí.

5. Tramín červený 2004 pozdní sběr, tělnaté víno nejen pro vyšší obsah alkoholu (13,5 %) velice příjemný až parfémovaný buket s lehkou vůní koření, není převoněný jako některé tramíny ve vyšším přívlastku jdoucí až do růží- toto víno je docela snesitelné i pro chlapy (jen 2 g/l zbytkového cukru a cca 6 g/l kyselin).

6. Ryzlink rýnský 2005 výběr z hroznů (mošt měl cukernatost přes 25 °NM), velice zdařilý rýňák s typickým petrolejovým okrajem s vůní ananasového kompotu až pláství medu. Harmonický poměr zbytkového cukru (kolem 6g/l) a kyselin (1:1), tělnaté velice příjemně pitelné víno (13,2 % alk.), pro mnohé favorit večera.

7. Rulandské šedé 2007 pozdní sběr (mošt 22 °NM), ještě mladík, ale velice zajímavý buket tropického ovoce (liči, kiwi,..) jistě vhodný k sýrům či játrům

8. Ryzlink vlašský 2007 výběr z hroznů - (mošt 25,5 °NM), odrůda bohatší na kyseliny zredukována malolaktickým kvašením na 6,5 g/l, velice intenzivní bombónové aroma (asociace bon-pari) nemusí každému vyhovovat, osobně mi silně přípomíná VR stejného ročníku ze Znovína. Problém je s vyššími teplotami (nad 18 °C) při kvašení, což způsobuje ono bujaré aroma a zvláštní opalescenci ve vzhledu. Hodně vychlazené je velice pitelné.

9. Rulandské bílé 2007 výběr z hroznů vyrobené technologií Sur lie (čti „syr li“), kdy se po nějakou dobu ponechá víno na kalech z odumřelých (autolyzovaných) kvasinek za současného dokvašení, velice minimálně sířené víno (max. celkové síry 40 mg/l a volné do 25 mg/l), krásná květnatá vůně vína s lehkou chlebovinkou, nedosahuje však dosud kvality archivovaných ročníků s hořko-mandlovou příchutí, ale budoucnost má teprve před sebou...

10. Cabernet Sauvignon 2007 klaret, tj. bez nakvášení rmutu modré odrůdy, bohužel je lehce zkarbovaný nedávnou úpravou bentonitem před lahvováním, ale jedná se o velice zajímavý trend výroby velice zdařilých prakticky bílých vín z modrých odrůd - jedná se o můj tajný favorit z veletrhu Víno & Destiláty 2008, intenzivní ovocné aroma připomíná lesní jahody s okrajovým buketem listu černého rybízu, tělnaté a plné víno s příjemnou chutí (bohužel chtělo více vychladit).

11. Cabernet Sauvignon 2006 rosé - kdysi velmi dobře hodnocené, ve srovnání s předchozím vzorkem trochu ztrácí, v buketu nacházím nepříjemná rezidua po odbourávání kyseliny, ale chuti vyvážené a příjemné.

12. Modrý Portugal 2006 pozdní sběr (12 % alk.) - postupně jak vzorky přibývají je pan Holánek stále méně sdílnější k analytickým hodnotám, ale subjektivně cítím malý obsah kyselin (tedy nevhodné k archivaci) a postrádám typickou lesní ovocitost a lehkou květinovou vůni, domnívám se, že by odrůda byla vhodnější k výrobě mladého rosé nebo ji zcela nahradit komplexnější odrůdou Dornfelder.

13. Rulandské modré (Pinot Noir) 2006 pozdní sběr poměrně intenzivní buket třešně až černé višně překrývá původní v mládí tak typickou ostružinovou chuť, právě u této odrůdy cítím trochu potřebu ponechat odbourávání kyselin na délce archivace.

14. Rulandské bílé 2003 výběr z bobulí, na závěr „bobuláč“ z Burgundy, tak typické odrůdy pro region a přestože se jedná o 5 let staré víno je stále příjemně živé (relativně větší množství kyselin), kde vysoká cukernatost v moštu zanechala i vyšší zbytkový cukr přes vysoký obsah alkoholu (12,7 %), intenzivní vůně vína tak typické pro burgundu (rozkvetlé louky až chlebovinky) s lehkou hořkomandlovou příchutí bylo pikantní tečkou za řízenou degustací.

Mnozí se pak ještě vrátili k některým vzorkům vína, které je zaujalo nebo si objednali něco dobrého k jídlu, či jen tak poseděli u táboráku, aby zachytili to mystérium, které je podstatou genia loci nejen místa posvátných hájů (hranice Českého ráje), ale i ochutnaných vín, které jsou dělány s láskou a srdcem. A protože letní slunovrat byl těsně před druhou hodinou v noci (1:59:23), dá se říci že to byl velice zdařilý vstup do prvního letního dne (většina odcházela až ke 3 hodině ranní) a důstojná oslava astronomického soumraku.

Další informace týkající se výrobce a jeho vín:
- Aurelius 2000 pozdní sběr - Vinařství Holánek, Ivaň
- Ryzlink vlašský 2000 pozdní sběr - Vinařství Holánek Hynek, Ivaň
- Rulandské šedé 1999 pozdní sběr - Vinařství Holánek Hynek, Ivaň

- Oficiální webové stránky - Vinařství Holánek Hynek, Ivaň
- Encyklopedie - Sklepy - Vinařství Holánek Hynek, Ivaň
- O vinětách - Vinařství Holánek Hynek, Ivaň